2 Afs 85/2012 — Nejvyšší správní soud

62 Af 123/2016- 111 - text 12 pokračování 62 Af 123/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: J. Z. místem podnikání Š. 799/56, B. zastoupen JUDr. Janem Slunečkem, advokátem sídlem Mírové náměstí 48, Louny proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 19.9.2016, č.j. 9107-2/2016-900000-304.1, č.j. 9107-3/2016-900000-304.1, č.j. 9107-4/2016-900000-304.1, č.j. 9107-5/2016-900000-304.1, č.j. 9107-6/2016-900000-304.1, č.j. 9107-7/2016-900000-304.1, č.j. 9107-8/2016-900000-304.1, č.j. 9107-9/2016-900000-304.1, č.j. 9107-10/2016-900000-304.1, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce brojí proti shora uvedeným rozhodnutím žalovaného, kterými bylo podle § 116 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), rozhodnuto o odvoláních žalobce proti níže uvedeným rozhodnutím Celního úřadu pro Jihomoravský kraj (dále jen „prvostupňový orgán“), jimiž bylo na základě kontroly po propuštění zboží podle čl. 78 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12.10.1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve spojení s § 127 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona (dále jen „celní zákon“), doměřeno žalobci podle § 264 celního zákona clo a rozhodnuto podle § 251 daňového řádu o povinnosti uhradit penále: - rozhodnutí č.j. 652-8/2016-530000-51, dodatečný platební výměr č. 9160018406 ze dne 15.1.2016, kterým bylo žalobci dodatečně doměřeno clo ve výši 492 Kč a předepsáno penále ve výši 99 Kč; - rozhodnutí č.j. 652-10/2016-530000-51, dodatečný platební výměr č. 9160018726 ze dne 15.1.2016, kterým bylo žalobci dodatečně doměřeno clo ve výši 480 Kč a předepsáno penále ve výši 96 Kč; - rozhodnutí č.j. 652-9/2016-530000-51, dodatečný platební výměr č. 9160018587 ze dne 15.1.2016, kterým bylo žalobci dodatečně doměřeno clo ve výši 567 Kč a předepsáno penále ve výši 114 Kč; - rozhodnutí č.j. 652-11/2016-530000-51, dodatečný platební výměr č. 9160018879 ze dne 15.1.2016, kterým bylo žalobci dodatečně doměřeno clo ve výši 706 Kč a předepsáno penále ve výši 142 Kč; - rozhodnutí č.j. 652-12/2016-530000-51, dodatečný platební výměr č. 9160019003 ze dne 15.1.2016, kterým bylo žalobci dodatečně doměřeno clo ve výši 8943 Kč a předepsáno penále ve výši 1789 Kč; - rozhodnutí č.j. 652-13/2016-530000-51, dodatečný platební výměr č. 9160019130 ze dne 15.1.2016, kterým bylo žalobci dodatečně doměřeno clo ve výši 5498 Kč a předepsáno penále ve výši 1100 Kč; - rozhodnutí č.j. 652-15/2016-530000-51, dodatečný platební výměr č. 9160021021 ze dne 18.1.2016, kterým bylo žalobci dodatečně doměřeno clo ve výši 2318 Kč a předepsáno penále ve výši 464 Kč; - rozhodnutí č.j. 652-16/2016-530000-51, dodatečný platební výměr č. 9160021221 ze dne 18.1.2016, kterým bylo žalobci dodatečně doměřeno clo ve výši 264 Kč a předepsáno penále ve výši 53 Kč; - rozhodnutí č.j. 652-17/2016-530000-51, dodatečný platební výměr č. 9160021402 ze dne 18.1.2016, kterým bylo žalobci dodatečně doměřeno clo ve výši 315 Kč a předepsáno penále ve výši 63 Kč. 2. Žalovaný napadenými rozhodnutími změnil uvedená rozhodnutí prvostupňového orgánu tak, že bod 2 výroku prvostupňových rozhodnutí, tj. předpis penále podle § 251 daňového řádu, se bez náhrady ruší, a to s odkazem na § 22 zákona č. 242/2016 Sb., celního zákona, účinného od 29.7.2016. 3. Podle správních orgánů dovezené zboží pro příjemce ADC Czech Republic, s.r.o., které žalobce v jednotných správních dokladech označil jako „pohlcovače vlhkosti – látka pohlcující vlhkost v různých gramážích“ a zařadil jej do podpoložky 2811 22 00 kombinované nomenklatury a podpoložky Taric 90 se sazbou dovozního cla ve výši 4,6 %, patří do podpoložky 3824 90 97 kombinované nomenklatury a podpoložky Taric 99 se sazbou dovozního cla 6,5 %. Podle správních orgánů se v případě předmětného zboží jedná o sáčky obsahující silikagel, které jsou určeny k pohlcování vlhkosti v balení s výrobkem, ke kterému jsou přidány, což znamená, že se jedná o výrobek se specifickým použitím a nelze jej považovat za samostatnou chemicky definovanou sloučeninu kapitoly 28 celního sazebníku. 4. Závěry žalovaného i prvostupňového orgánu napadá žalobce podanou žalobou. I. Shrnutí žalobní argumentace 5. Žalobce namítá nezákonnost správních rozhodnutí obou stupňů. Prvostupňový orgán nebyl oprávněn ukončit kontrolu fikcí ve smyslu § 88 odst. 5 daňového řádu. Prvostupňový orgán vyhodnotil žádost žalobce o posunutí termínu projednání zprávy o kontrole o dva dny jako vyhýbání se projednání zprávy o kontrole a aniž by žalobci osobní účast na projednání umožnil, ukončil kontrolu doručením zprávy o kontrole. S odkazem na § 5 dost. 3, § 6 odst. 3 a § 6 odst. 4 daňového řádu žalobce uvádí, že pokud prvostupňový orgán prováděl kontrolu téměř jeden rok, tak odmítnutí žádosti žalobce o posunutí termínu projednání zprávy bylo podle žalobce nezákonné. Neformální vyrozumění o termínu projednání zprávy o kontrole bylo žalobci doručeno dne 4.1.2016 s tím, že k projednání mělo dojít již dne 12.1.2016; poskytnutou lhůtu lze z pohledu § 32 odst. 2 daňového řádu považovat za minimální, tím spíše za situace, kdy prvostupňový orgán postupoval v rámci kontroly více než zdlouhavě. Pokud správní orgány uvedly, že se žalobce mohl nechat zastoupit pověřeným pracovníkem, tak žalobce výslovně deklaroval vůli se jednání účastnit osobně. Zastoupení účastníka řízení je jeho právem, nikoli povinností. Prvostupňovému orgánu mělo být zjevné, že zmocněnec by v daném případě jednal v rozporu s výslovně deklarovaným zájmem zmocnitele a jeho jednání by dle § 446 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nemělo vůči prvostupňovému orgánu právní účinky. 6. Žalobce dále namítá, že zboží sazebně zařadil správně, a to s ohledem na právní předpisy platné v době propuštění zboží. To, že se v dovezených sáčcích nachází oxid křemičitý (silikagel) bez dalších příměsí, potvrzují i celní orgány. Výklad žalovaného nepřípadně zužuje rozsah podpoložky 28 11 22 00 kombinované nomenklatury, do které patří veškerý oxid křemičitý, pokud je čistý, bez ohledu na jeho balení. Pokud by chtěl zákonodárce omezit znění této podpoložky pouze na zboží balené či nebalené určitým způsobem, pak by to uvedl výslovně. Žalovaný se zákonným způsobem nevypořádal se žalobcem tvrzenými skutečnostmi, o které žalobce opíral správnost sazebního zařazení zboží v době dovozu. 7. Podle žalobce správnost sazebního zařazení zboží vyplývá mj. ze závazných informací o sazebním zařazení zboží („ZISZ“) vydaných francouzskými celními orgány platných v době dovozu, které žalobce navrhuje provést jako důkaz. Pokud žalovaný uvedl, že předmětná ZISZ byla vydána před vydáním prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/184 ze dne 2.2.2015, o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (dále jen „nařízení 2015/184“), a že existuje druhá skupina německých ZISZ prezentující odlišný názor, tak tyto německé ZISZ byly vydány až po ukončení procesu projednávání zařazování předmětného zboží ve Výboru pro celní kodex a současně až poté, co byl zveřejněn, projednán a odhlasován návrh citovaného nařízení. Pokud byly předmětné francouzské ZISZ zrušeny v souvislosti s přijatým nařízením 2015/184, tak tato skutečnost svědčí pro argumentaci žaloby. Podle žalobce správní orgány v rozporu se zákazem retroaktivity vycházely z nařízení 2015/184, které nabylo účinnosti až dne 27.2.2015. 8. Žalobce navrhl, aby zdejší soud napadená rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňová zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém stanovisku setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 9. Žalovaný ve svém vyjádření nesouhlasí se žalobou a věcně setrvává na závěrech obsažených v napadených rozhodnutích. 10. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Posouzení věci 11. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 12. Zdejší soud napadená rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 13. Žalobce předně namítá, že prvostupňový orgán nebyl oprávněn ukončit daňovou kontrolu fikcí ve smyslu § 88 odst. 5 daňového řádu. Podle tohoto ustanovení odmítne-li se kontrolovaný daňový subjekt seznámit se zprávou o daňové kontrole nebo ji projednat anebo se jejímu projednání vyhýbá, doručí mu ji