1 As 9/2008 — Nejvyšší správní soud

62 A 12/2024- 172 - text pokračování 12 62 A 12/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: TGC Energie s.r.o. sídlem Folknářská 21, Děčín zastoupen JUDr. Petrem Michalem, Ph.D., advokátem sídlem Hvězdova 2b, Praha 4 proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2023, č. j. 14760-23/2022-ERU, sp. zn. OSR-14760/2022-ERU, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 2. 2023, č. j. 14760-16/2022-ERU (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), uznal žalobce vinným ze spáchání přestupků dle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Přestupku podle výroku I. se žalobce dopustil tím, že 13 dílčími útoky užil vůči spotřebitelům nekalou obchodní praktiku, neboť přes ujednanou garantovanou fixní obchodní cenu za silovou elektřinu a zemní plyn oznámil spotřebitelům zvýšení ceny nebo zrušení sjednaných produktů, přestože k jednostranné změně sjednaných služeb nebyl oprávněn. Přestupku podle výroku II. se žalobce dopustil agresivní obchodní praktikou tím, že dodával jednomu ze spotřebitelů elektřinu, aniž by k tomu po odstoupení spotřebitele od smlouvy existoval právní důvod, a požadoval za takto dodanou elektřinu platbu. Za spáchání přestupků uložil žalovaný žalobci výrokem III. pokutu ve výši 1 520 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. O rozkladu žalobce rozhodla rada žalovaného tak, že změnila výrok I. zejména s ohledem na změnu právní kvalifikace. Jednání žalobce posoudila rada jako klamavé konání podle § 5 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. Dále v důsledku upuštění od potrestání za přestupek dle výroku II. prvostupňového rozhodnutí snížila pokutu na 1 500 000 Kč. II. Žaloba 2. Žalobce nerozporuje, že naplnil formální znaky skutkové podstaty vytýkaného přestupku. Je však přesvědčen, že pokuta, kterou mu žalovaný uložil, je vzhledem ke konkrétním okolnostem přestupku nepřiměřená. Žalovaný se nevypořádal s argumentací žalobce, nezohlednil konkrétní skutkové okolnosti přestupku a uložil pokutu ve výši, která je pro žalobce likvidační. Žalobce proto napadá výrok III. napadeného rozhodnutí, kterým došlo k uložení pokuty. 3. Žalobce uvádí, že mu správní orgány přikládaly energetickou krizi k tíži. Uvedly, že je vinou žalobce, že jej energetická krize v důsledku jeho nevhodné obchodní strategie zastihla nepřipraveného. S tím žalobce nesouhlasí. Energetická krize byla vyšší mocí a měla být posouzena jako okolnost vylučující protiprávnost či alespoň polehčující okolnost. Vyšší moc může být liberačním důvodem i dle nauky správního práva, podle které nelze objektivní odpovědnost chápat jako odpovědnost absolutní a nelze opomíjet možnost nepředvídatelného zásahu vyšší moci (např. náhlá povodeň, neočekávatelná vada materiálu) a omezené množství informací, které bývají zpravidla k dispozici v době před jednáním, tzn. že přijatá opatření se vzhledem k okolnostem mohla z objektivního pohledu jevit jako dostatečná. Tím spíše je možné vyšší moc brát v potaz jako polehčující okolnost při ukládání správního trestu, resp. jako okolnost spáchání přestupku při hodnocení povahy a závažnosti přestupku. V případě energetické krize se přitom jednalo o bezprecedentní a neočekávatelný vývoj na energetických trzích. 4. Správní orgány nepřihlédly k tomu, že žalobce pouze dodával elektřinu a plyn, ale tyto komodity nevyráběl. Nemohl je proto v případě jejich nedostatku narozdíl od jiných dodavatelů energie zajistit vlastní výrobou. Žalobce byl zaměřen výhradně na maloodběratele. Ti jsou v případě odběru energií velice citliví na jakékoliv výkyvy, odběr je sezónní a lze jej těžko predikovat. Vzhledem k úzkému zaměření a povaze nabízených služeb nemohl žalobce vybalancovat rozdíl mezi odhadovanou a skutečnou spotřebou energie jiným segmentem trhu ani nakupovat energie dopředu. Objektivně se tedy nemohl na krizi připravit. Na nákup a prodej energií je nutno pohlížet také optikou péče řádného hospodáře. Vzhledem k běžným výkyvům na energetickém trhu nelze považovat přístup žalobce za nestandardní nebo neopatrný. Jelikož správní orgány výše uvedené okolnosti nepromítly do úvahy o výše sankce, nedostály své povinnosti přihlédnout ke všem relevantním okolnostem. 5. Správní orgány nesprávně vyhodnotily majetkové poměry žalobce. Aktiva žalobce činila ke dni 31. 12. 2022 celkem 1 585 000 Kč. Tyto prostředky, tvořené převážně základním kapitálem a snížené v důsledku pozastavení obchodních činností, musí žalobce vynakládat na provozní účely. Správní orgány nezohlednily například pohledávky nebo závazky žalobce a uložily mu sankci ve výši téměř plné výše vlastního kapitálu. Ukazatele aktiv ani vlastního kapitálu žalobce nepovažuje za vhodná ekonomická hlediska pro stanovení výše pokuty. Z rozvahy je zřejmé, že žalobce nemá volné prostředky na úhradu pokuty ani majetek, který by mohl zpeněžit. Uhrazením pokuty se žalobce ocitne ve stavu, kdy nebude schopen hradit ani své vlastní závazky natož obnovit obchodní činnost. To, že byla sankce uložena v dolní polovině sazby, nemůže vyloučit její likvidační charakter. 6. Výše pokuty se konečně odchyluje i od ustálené rozhodovací praxe žalovaného a judikatury správních soudů. Zřejmě má jít o exemplární potrestání. Ze všech uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil, a pokud se tak nestane, navrhuje, aby soud snížil uloženou sankci. V doplnění žaloby namítá, že mu v důsledku pozdní změny právní kvalifikace bylo upřeno právo na obhajobu. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce 7. Žalovaný odkazuje na napadené rozhodnutí, zejména str. 35-37. Uvádí, že žalobce opomíjí to, jakým jednáním se nekalé obchodní praktiky dopustil. Žalobce nesprávně a nepravdivě informoval spotřebitele o existenci svého práva jednostranně změnit obsah závazku a o možnostech spotřebitelů reagovat na tuto změnu. Žalobce se pak na úkor spotřebitelů obohatil. Svobodně uzavřel smlouvy s fixními cenami a účelově se jich zbavil, když se pro něj staly nevýhodnými. Smysl fixace cen byl takto zcela popřen. Žalovaný zohlednil veškeré relevantní skutečnosti pro výši pokuty a považuje ji za přiměřenou. 8. Současná obchodní strategie žalobce (utlumení obchodní činnosti) má dle žalovaného zamezit tomu, aby nesl následky svého protiprávního jednání. Tvrzené náklady spojené s provozem závodu žalobce nedoložil. Co se týče odkazů na jiná rozhodnutí žalovaného, žalobce na jednu stranu požaduje individuální posouzení své věci (což oba správní orgány učinily) a zároveň bez dalšího přirovnává svůj případ ke skutkově odlišným případům. V případě společnosti Europe Easy Energy a.s. nebylo polehčující okolností ukončení činnosti, ale to, že v jeho důsledku nedošlo ke zvýšení ceny pro spotřebitele. V nyní posuzované věci došlo k převodu závodu žalobce až poté, co se dopustil protiprávního jednání. Nyní posuzovaná věc není podobná ani s případem společnosti GEEN Sale a.s., kde byl pokračující přestupek spáchán pouze dvěma dílčími útoky. Nebylo přitom vyloučeno, že šlo o výjimečný exces, narozdíl od 13 útoků žalobce, které již svědčí o systematickém postupu. 9. Žalobce dezinterpretuje také judikaturu správních soudů. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2018, č. j. 9 As 55/2017-93, nevyplývá nic podstatného pro posouzení pokuty uložené žalobci, ale je z něj zjevné, že ke snížení pokuty soudem může dojít jen, je-li zcela nepřiměřená, což v tomto případě není, a v případě, že bylo tvrzení o likvidačním charakteru uložené pokuty doloženo, což v tomto případě nebylo. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2019, č. j. 5 As 162/2019-43, se věnuje tomu, jakou pokutu nelze zpravidla považovat za nepřiměřenou. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 12. 2022, č. j. 2 As 365/2020-43, sice uvádí, že byla v daném případě uložená pokuta 150 000 Kč citelná, není však zřejmé, jaký význam to má na nynější odlišný případ. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2023, č. j. 3 As 149/2022-49, pouze obecně uvádí principy správního trestání. Žalovaný považuje uloženou pokutu za přiměřenou, odpovídající povaze a závažnosti přestupku i okolnostem případu a majetkovým poměrům žalobce. Pokuta byla uložena v souladu se zásadou legitimního očekávání a odpovídá principům ukládání trestů. 10. K doplnění žaloby žalovaný uvedl, že se míjí s předmětem řízení, jelikož žaloba směřovala pouze proti výroku III. napadeného rozhodnutí, který se týká uložené sankce. Těžko lze proto v doplnění žaloby vznést námitky do výroku o vině. Žalobce však měl možnost se ke změně právní kvalif