5 As 104/2008 — Nejvyšší správní soud

62 A 40/2022- 54 - text  9 62 A 40/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: PREdistribuce, a.s. sídlem Svornosti 3199/19a, Praha 5 proti žalovanému: Energetický regulační úřad sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava o žalobě proti rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 8.3.2022, č.j. 02524-11/2021-ERU, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 8.3.2022, č.j. 02524-11/2021-ERU, kterým Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“) zamítla rozklad žalobce a potvrdila rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 25.6.2021, č.j. 02524-6/2021-ERU, sp. zn. OSR-02524/2021-ERU, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 91 odst. 4 písm. r) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen „energetický zákon“), kterého se dopustil tím, že jako držitel licence č. 120504769 s předmětem podnikání distribuce elektřiny v rozporu s § 25 odst. 3 písm. c) energetického zákona přerušil dne 13.6.2019 dodávku elektřiny do odběrného místa zákazníka, přestože k tomu nebyl oprávněn, neboť nebyly splněny předpoklady neoprávněné distribuce elektřiny ve smyslu § 53 energetického zákona (výrok I. prvostupňového rozhodnutí). Za shora uvedené jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši 10 000 Kč spolu s povinností uhradit náklady správního řízení (výrok II. a III. prvostupňového rozhodnutí). I. Shrnutí procesního postoje žalobce 2. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nezákonné. Podle žalobce již v příkazu ze dne 29.4.2021, č.j. 02524-3/2021-ERU, sp. zn. OSR-02524/2021-ERU (dále jen „příkaz“), dospěl žalovaný k nesprávným skutkovým zjištěním, když uvedl, že skutečná hodnota jističe byla 3 x 32 A, ačkoliv byla zjištěna reálná hodnota 3 x 40 A. Podle smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené se zákazníkem mohl být v odběrném místě instalován jistič pouze o hodnotě 3 x 32 A. Žalovaný také chybně dovodil, že zákazník v odběrném místě neporušil své povinnosti. S tím žalobce nesouhlasí, neboť zákazník měl i povinnost udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám (§ 28 odst. 2 písm. d/energetického zákona). Žalovaný se podle žalobce také nedostatečně vypořádal s materiální stránkou přestupku a nezabýval se specifickými okolnostmi případu spočívajícími v opakovaném užití vyšší než sjednané hodnoty jištění. K materiální stránce žalovaný pouze poukázal na důchodový věk zákazníka a jeho rodinného příslušníka a dále na to, že zákazník nebyl o přerušení dodávky elektřiny předem vyrozuměn. 3. Rovněž Rada podle žalobce nesprávně posoudila absenci zákonného předpokladu pro přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa; bylo přitom na správních orgánech, aby zjistily, zda existuje důvod pro to, aby bylo v odběrném místě využíváno jištění o hodnotě 40 A, namísto sjednaného jištění o hodnotě 32 A. Rada se blíže nezabývala pojmem neoprávněná distribuce v kontextu dřívější právní úpravy a ani nevysvětlila, z jakého důvodu nyní nelze za využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu rozumět rovněž využití této služby v rozporu se smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy. Podle žalobce Rada nezohlednila všechny okolnosti případu, včetně opakovaného použití jištění s vyšší než sjednanou hodnotou, které bylo upraveno tak, aby na první pohled informovalo o nižší hodnotě jištění, resp. bylo přeznačeno. Žalobce má za to, že k přeznačení nemohlo dojít z podnětu jiné osoby než odběratele, v jehož finanční prospěch je užívání jističe s nižší hodnotou. V této souvislosti žalobce odkazuje na judikaturu správních soudů s tím, že v řízení o uložení pokuty je třeba klást zvláštní důraz na důkladné zjištění skutkového stavu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.12.2010, č.j. 4 Ads 44/2010-132). 4. Žalobce dále namítá, že se Rada nezabývala tím, zda existovaly i jiné důvody pro přerušení dodávky elektřiny než neoprávněná distribuce, ani možnou škodou na majetku žalobce, která spočívá v rozdílu mezi platbami zákazníka při sjednaném a při reálně existujícím jištění, a škodou na distribuční síti (přetížení sítě). Podle žalobce tak došlo k porušení zásady materiální pravdy ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). 5. V replice k vyjádření žalovaného žalobce poukázal na to, že za právní důvod ve smyslu § 53 odst. 1 písm. c) energetického zákona lze považovat také to, aby v odběrném místě nebylo užíváno jištění o vyšší než sjednané hodnotě, jakož i dodržování smluvně sjednaných parametrů smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy. 6. Žalobce tedy navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního postoje žalovaného 7. Žalovaný uvádí, že skutkový stav byl dostatečně zjištěn a spáchání přestupku žalobcem bylo jednoznačně prokázáno; s ohledem na shodnou již dříve uplatněnou argumentací žalobce žalovaný uvádí, že odběr elektřiny na základě smlouvy o dodávce elektřiny nelze považovat za využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu, neboť uzavřená smlouva představuje platný právní titul. Žalovaný nepopírá, že došlo k porušení smlouvy o dodávce elektřiny, avšak tento stav není neoprávněnou distribucí ve smyslu § 53 odst. 1 písm. c) energetického zákona a žalobce měl proto volit jiné prostředky k nápravě závadného stavu než přerušení dodávky elektřiny. Žalovaný nesouhlasí s tím, že se nezabýval materiální stránkou přestupku a že nezohlednil další okolnosti případu. Je zřejmé, že stav zjištěný v odběrném místě existoval po dlouhou dobu, a nejen že nepůsobil zásadní potíže při distribuci elektřiny, ale nebyl ani pod dlouhou dobu zaznamenán. Proto žalovaný odmítá tvrzení žalobce, že došlo k bezprostřednímu ohrožení distribuční soustavy, jež odůvodňuje nutnost okamžitého odpojení odběrného místa z distribuční soustavy. 8. Žalovaný tedy navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. I žalovaný na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 9. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“) a včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.). 10. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Předně se zdejší soud zabýval nepřezkoumatelností napadeného rozhodnutí. Pouze přezkoumatelné rozhodnutí může být předmětem hodnocení z hlediska tvrzených nezákonností a vad řízení; nepřezkoumatelnost rozhodnutí představuje vadu, která má za následek nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí, či zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí je dána zejména tehdy, opomene-li správní orgán na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16.6.2023, č.j. 7 As 113/2022-32). Nepřezkoumatelnost však nespočívá v naplnění subjektivní představy žalobce, jak se měl správní orgán s konkrétní námitkou vypořádat. Zdejší soud konstatuje, že napadené rozhodnutí je srozumitelné a že se Rada zabývala všemi námitkami uplatněnými v podaném rozkladu. Napadené rozhodnutí tak je přezkoumatelné a lze je v mezích žalobních námitek věcně přezkoumat. Přitom je třeba zdůraznit, že správní řízení a rozhodnutí obou stupňů v něm vydaná tvoří jeden celek; tímto způsobem bude také zdejší soud na argumentaci správních orgánů nahlížet. 12. Sporu v nyní posuzované věci je o to, zda žalobce spáchal přestupek ve smyslu § 91 odst. 4 písm. r) energetického zákona. Dne 2.12.2003 uzavřel žalobce se zákazníkem smlouvu o připojení k distribuční soustavě a téhož dne od zákazníka obdržel žádost o uzavření smlouvy o dodávce elektřiny, mimo jiné se specifikací hlavního jističe 3 x 32 A. Při kontrole odběrného místa dne 13.6.2019 bylo zjištěno, že instalovaný hlavní jistič je přeznačen a že jde o jistič, který byl vyroben s vypínací hodnotou 3 x 40 A. Žalobce téhož dne zákazníka odpojil od elektřiny. 13. Pokud jde o skutečnost, že žalobce zákazníkovi přerušil dne 13.9.2019 odběr elektřiny, tu žalobce nerozporuje. Důvodem pro přerušení dodávky elektřiny bylo výše uvedené zjištění, tedy že instalovaný hlavní jistič před