8 Azs 99/2023 — Nejvyšší správní soud

56 A 3/2025- 44 - text  8 56 A 3/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kopečkovou, Ph.D., v právní věci žalobkyně: M. T. T., nar. X, st. přísl. Vietnam bytem X zastoupená Mgr. Jaromírem Slovákem, advokátem sídlem Pivovarnická 1814/2, Praha proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 2. 2025, č. j. MV-188196-4/SO-2024, takto: I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 12. 2. 2025, č. j. MV-188196-4/SO-2024, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 900 Kč k rukám Mgr. Jaromíra Slováka, advokáta, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně podanou žalobou brojí proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 2. 2025, č. j. MV-188196-4/SO-2024, kterým žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila usnesení Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 3. 10. 2024, č. j. OAM-76634-14/ZM-2023, kterým ministerstvo podle § 169r odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zastavilo řízení o žádosti žalobkyně ze dne 30. 10. 2023 o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 2 zákona o pobytu cizinců. 2. Důvodem zastavení správního řízení byla skutečnost, že žalobkyně nebyla oprávněna uvedenou žádost podat na území ČR, nýbrž pouze na zastupitelském úřadě, neboť ji podala v době, kdy na území ČR pobývala pouze na základě odkladného účinku přiznaného usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2023, č. j. 62 A 9/2023-19, žalobě podané proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2023, č. j. MV-199490-4/SO-2022. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí ministerstva ze dne 4. 10. 2022, č. j. OAM-433-23/DP-2022, které zamítlo žádost žalobkyně ze dne 6. 1. 2022 o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, které jí bylo uděleno za účelem podnikání – OSVČ s platností do 22. 1. 2022. I. Shrnutí procesního postoje žalobkyně 3. Žalobkyně namítá, že správní orgány postupovaly v rozporu se zásadami ve smyslu § 2 a § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a nezdůvodnily, jak dospěly k závěru o splnění podmínek pro zastavení řízení o její žádosti. 4. Žalobkyně má za to, že na základě usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2023, č. j. 62 A 9/2023-19, byla oprávněna podat žádost o vydání zaměstnanecké karty na území ČR, neboť ji podala v době, kdy na území ČR pobývala na základě překlenovacího dlouhodobého víza k pobytu nad 90 dnů a na základě fikce pobytu vzniklé žádostí o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání ze dne 6. 1. 2022. 5. Žalobkyně dále nesouhlasí s tím, že o její žádosti ministerstvo nerozhodlo meritorně, ačkoli byla v průběhu správního řízení vyzvána k seznámení s podklady rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu. Správní řízení tak zjevně směřovalo k meritornímu rozhodnutí o její žádosti. Přesto bylo po téměř roce od podání žádosti řízení zastaveno, a to z důvodů, které byly dány již při jejím podání; takový způsob rozhodnutí tak byl pro žalobkyni, která se na něj nemohla procesně připravit, překvapivý. V této souvislosti žalobkyně namítá porušení § 36 odst. 3 správního řádu, neboť ministerstvo se nevypořádalo s jejím vyjádřením k podkladům rozhodnutí. 6. Žalobkyně dále namítá, že rozhodnutí žalované je nepřiměřeně přísné, pokud jde o jeho dopad do jejího soukromého a rodinného života. Žalobkyně poukazuje na to, že v ČR žije již 17 let a vytvořila si zde soukromé rodinné a ekonomické vazby, plně přivykla zdejšímu způsobu života a kultuře. Žalobkyně zde měla zdroj příjmů a nikdy se nedopustila žádného protiprávního jednání. K problému s prodloužením dlouhodobého pobytu došlo v důsledku nesprávného postupu zprostředkovatele, kterého si žalobkyně nebyla vědoma. K zemi původu již nemá žádné vazby, není zvyklá na způsob života ve Vietnamu, nemá se kam vrátit a už vůbec nemá možnost si ve Vietnamu obstarat zdroj obživy. Pokud jde o jejího manžela ve Vietnamu, tak s ním již dávno nežije, manžel žalobkyni ještě před odjezdem do ČR opustil a založil si novou rodinu. Manželství trvá pouze formálně, protože z důvodu pobytu žalobkyně na území ČR nebylo možné je rozvést. Všechny děti žalobkyně již jsou zletilé a mají své vlastí rodiny. Stejně jako její sourozenci žijí nezávisle na žalobkyni. 7. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhuje, aby soud rozhodnutí žalované jako nezákonné zrušil. Na svém procesním stanovisku žalobkyně setrvala po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního postoje žalované 8. Žalovaná ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí, odkazuje na své rozhodnutí, které považuje za správné a odůvodněné. Podle žalované nedošlo k porušení základních zásad správního řízení, které však žalobkyně blíže nerozvádí, ani k pochybení při aplikaci zákonných ustanovení. 9. Žalovaná navrhla, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaná setrvala na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 10. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“, § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 11. Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O věci rozhodoval bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s. ř. s. 12. Soud k věci předesílá, že řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. je ovládáno dispoziční zásadou. Tato zásada se projevuje mimo jiné tím, že soud zásadně přezkoumává napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů. Ze žalobního bodu musí být patrné, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce (žalobkyně) napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (§ 71 odst. 1 písm. d] s. ř. s.). Toto ustanovení ukládá povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobkyni a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená konkrétní právní argumentací, z níž plyne, z jakých důvodů považuje žalobce (žalobkyně) napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58, č. 488/2005 Sb. NSS). Těmto požadavkům neodpovídá argumentace žalobkyně, že správní orgány porušily základní zásady správního řízení ve smyslu § 2 a § 3 správního řádu, neboť jde o argumentaci zcela obecnou, z níž není zřejmé, jakým způsobem měly správní orgány pochybit a porušit tak práva žalobkyně ve správním řízení; nejde tak o projednatelný žalobní bod, který by soud mohl vypořádat. 13. Podle § 42g odst. 5 zákona o pobytu cizinců se žádost o vydání zaměstnanecké karty podává na zastupitelském úřadu. V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem může cizinec žádost o vydání zaměstnanecké karty podat ministerstvu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání. V zastoupení cizince, který není oprávněn na území ministerstvu podat žádost o vydání zaměstnanecké karty podle věty druhé, může žádost podat ministerstvu na základě plné moci jeho zaměstnavatel, pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem programu schváleného vládou za účelem dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku, který je organizačně zajišťován nebo koordinován k tomuto účelu ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, jehož okruhu působnosti se program týká (dále jen "vládou schválený program"), a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu. 14. Podle § 169r odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců se usnesením zastaví také řízení o žádosti, jestliže cizinec podal na území žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ač k podání žádosti na území není oprávněn. 15. Mezi účastníky řízení je spor o právní otázku, zda žalobkyně by