5 As 126/2011 — Nejvyšší správní soud

56 A 4/2025- 90 - text  9 56 A 4/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kopečkovou, Ph.D., v právní věci žalobce: D. P. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2025, č.j. JMK 43382/2025, sp. zn. S-JMK 162872/2024/OD/Kš, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2025, č.j. JMK 43382/2025, sp. zn. S-JMK 162872/2024/OD/Kš, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru přestupků v dopravě (dále jen „magistrát“) ze dne 31. 10. 2024, č. j. OPD-52596/24-31, a napadené prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Magistrát uznal žalobce vinného tím, že jako provozovatel vozidla tovární značky Fiat, reg. zn. X, nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Porušení pravidel silničního provozu spočívalo v neoprávněném vjezdu uvedeného vozidla, které bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, v Brně dne 29. 1. 2024 ve 14.03 hodin na pozemní komunikaci ulice Biskupská 280/7, úsek: SI_LPR_06. Porušením povinnosti podle § 4 písm. c) zákona o silničním provozu došlo k jednání majícímu znaky skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Řidič vozidla, který není znám, porušil povinnost vyplývající ze zákazové dopravní značky „Zákaz vjezdu všech motorových vozidel“ (č. B 11) s dodatkovou tabulkou „Mimo vozidla s povolením OD MMB“ tím, že bez povolení vjel do oblasti působnosti zákazové dopravní značky. Provozovatel vozidla tím porušil § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. 3. Magistrát za uvedený přestupek žalobci uložil podle § 35 a násl. zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve spojení s § 125c odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu pokutu ve výši 2 000 Kč, spolu s povinností uhradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 2 500 Kč podle § 95 odst. 1 přestupkového zákona, § 79 správního řádu a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. I. Shrnutí procesního postoje žalobce 4. Žalobce namítá, že rozhodnutí žalovaného je nesprávné a nezákonné, neboť právní hodnocení je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu. Žalovaný nesprávně vyhodnotil skutkové i právní okolnosti daného případu. 5. Žalobce uvádí, že dne 29. 1. 2024 vjel svým vozidlem na ulici Biskupská v Brně, neboť se snažil zaparkovat co nejblíže sídlu České advokátní komory. U vjezdu předmětného úseku je umístěna dopravní značka „P 4b“ Jednosměrný provoz a teprve za touto značkou je umístěna značka označující pěší zónu a zákaz vjezdu všech motorových vozidel. Žalobce je držitelem průkazu ZTP, má tedy podle § 67 zákona o silničním provozu možnost za stanovených podmínek vjíždět i na místa označená značkou Zákaz vjezdu nebo Pěší zóna. 6. Žalobce dále namítá, že v řízení prohlásil a uznal, že vozidlo řídil on. To bylo rovněž předmětem vysvětlení, které podal správnímu orgánu a které je součástí správního spisu. Podle žalobce však magistrát uvedenou informaci ignoroval nebo nesprávně interpretoval. Žalovaný uvedený chybný postup nenapravil. 7. Žalobce má dále za to, že žalovaný postupoval formálně a neprovedl řádně dokazování. Žalobce se snažil vysvětlit okolnosti svého jednání a důvody, pro které nelze mít za to, že nemohl uvedený přestupek vůbec spáchat. Žalobce měl s ohledem na nutné potřeby a konkrétní okolnosti (průkaz ZTP) právo vjet do zákazu a projet dotčený úsek. Daný zákaz není absolutní, což plyne z dodatkové tabulky, kdy je na diskreci magistrátu, kdo spadá do okruhu „dopravní obsluhy“. 8. Žalobce dále poukazuje na matoucí umístění dopravních značek. Podle žalobce je nemožné po minutí značky jednosměrného provozu nespáchat přestupek, jelikož k jeho nápravě by bylo nutno provést otáčení či couvání v ulici s jednosměrným provozem, tedy přestupek s vyšší mírou závažnosti a nebezpečnosti, než je prostý vjezd. Podle žalobce jde o vytvoření tzv. pasti na řidiče, z níž se nelze dostat bez formálního naplnění skutkové podstaty alespoň jednoho přestupku. 9. V replice podané k vyjádření žalovaného žalobce setrval na své již uplatněné argumentaci a zopakoval, že mělo proběhnout řízení, v němž by byla posouzena jeho subjektivní odpovědnost s ohledem na to, že je držitelem průkazu ZTP. Žalobce jako důkaz k žalobním tvrzením navrhuje fotodokumentaci z místa dopravního značení, kopii průkazu ZTP a parkovací lístek z daného dne. 10. Z uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Na svém procesním stanovisku žalobce setrval po celou dobu řízení před soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo. II. Shrnutí procesního postoje žalovaného 11. Žalovaný ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. K žalobní námitce označující regulaci daného úseku komunikace za „past na řidiče“ žalovaný uvádí, že skutečnost, že v daném úseku je nejprve umístěna značka upravující směr jízdy (jednosměrný provoz) a teprve následně značka zakazující vjezd motorových vozidel, není sama o sobě nezákonná ani nečiní dopravní značení rozporným. Jednotlivé dopravní značky upravují odlišné aspekty provozu a řidič je povinen je sledovat a respektovat. Skutečnost, že po projetí jedné značky následuje další dopravní omezení, nezakládá nezákonnost místní úpravy provozu. 12. Žalovaný doplnil, že držení průkazu ZTP samo osobě nezakládá automatické oprávnění vjíždět do míst označených zákazem vjezdu či pěší zónou. Ustanovení § 67 zákona o silničním provozu umožňuje stanovit výjimky, avšak nevylučuje plošně povinnost respektovat dopravní značení. 13. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo. III. Posouzení věci 14. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 15. Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci proběhlo jednání. 16. Mezi účastníky řízení není sporu, že vozidlo, jehož provozovatelem je žalobce a které podle svých tvrzení i řídil, projelo dne 29. 1. 2024 v čase 14.03 hodin úsekem ulice Biskupská, v němž je dopravní provoz omezen značkou „B 11“ s dodatkovou tabulkou „Mimo vozidla s povolením OD MMB“, která umožňuje vjezd pouze vozidlům s povolením od magistrátu. Situace je zachycena i na třech fotografiích pořízených automatizovaným technickým prostředkem používaným bez obsluhy, jež jsou součástí správního spisu. Není sporu ani o tom, že žalobce je držitelem průkazu ZTP (průkazu osoby se zdravotním postižením). Z fotografií ve správním spisu je zřejmé, že za zadním sklem vozidla se nachází značení ZTP na automobil. Z prvostupňového rozhodnutí magistrátu neplyne, že by tato skutečnost byla zpochybňována a nebyla by v úvahách magistrátu zohledněna, jak rozvedl žalobce u jednání. 17. Stejně tak není sporu o tom, že žalobce nereagoval na výzvu provozovateli vozidla ze dne 7. 2. 2024, č. j. GIN/MMB/OPD/0040901/2024, kterou magistrát v souladu s § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu žalobci sdělil, že došlo ke spáchání výše uvedeného jednání majícího znaky přestupku řidiče podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Zároveň magistrát žalobce vyzval k uhrazení částky 750 Kč a umožnil mu, pokud nehodlá určenou částku uhradit, rovněž sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku; to vše ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy. 18. Výzva byla žalobci doručena dne 12. 2. 2024, žalobce na ni nezareagoval. Proto magistrát dne 10. 5. 2024 usnesením č. j. GIN/MMB/OPD/0196755/2024, odložil věc oznámení přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Žalobci zaslal příkaz o uložení pokuty za spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. 19. Žal