4 Aps 9/2013 — Nejvyšší správní soud

62 A 45/2025- 45 - text  8 62 A 45/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci žalobce: M. P., narozen X bytem X zastoupený JUDr. Petrem Janem Bakešem, advokátem sídlem U Olší 280, Velký Borek proti žalovanému: Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina sídlem Vrchlického 46, Jihlava o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím ve výběru kauce ve výši 10 000 Kč dne 4. 7. 2025 a nezákonným zásahem spočívajícím v tom, že žalovaný po podání žaloby opatřuje a shromažďuje údaje o průběhu řízení o přestupku vedeného se žalobcem Městským úřadem Velké Meziříčí pod sp. zn. DOP 9922/2025, takto: I. Zásah žalovaného spočívající ve výběru kauce od žalobce ve výši 10 000 Kč dne 4. 7. 2025 byl nezákonný. II. V části směřující proti zásahu spočívajícímu v tom, že žalovaný po podání žaloby opatřuje a shromažďuje údaje o průběhu řízení o přestupku vedeného se žalobcem Městským úřadem Velké Meziříčí pod sp. zn. DOP 9922/2025, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 19 180 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, advokáta JUDr. Petra Jana Bakeše. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Policisté organizačně zařazeni k žalovanému od žalobce dne 4. 7. 2025 vybrali kauci ve výši 10 000 Kč dle § 124a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), neboť žalobce byl podezřelý ze spáchání přestupku spočívajícího v tom, že na 138. km dálnice D1 ve směru na Brno při řízení motorového vozidla držel za jízdy v levé ruce telefonní přístroj, a zároveň byl důvodně podezřelý, že se bude vyhýbat řízení o přestupku. II. Žaloba 2. Žalobce se žalobou domáhá určení, že zásah žalovaného spočívající ve výběru kauce byl nezákonný. Namítá, že v potvrzení o převzetí kauce chybějí skutkové důvody, na nichž by bylo možné založit důvodné podezření, že se žalobce bude vyhýbat přestupkovému řízení. Policista se žalobce nedotazoval na skutečnosti, které mají vliv na uložení kauce, ani mu nezajistil tlumočníka, byť žalobce neovládá český jazyk, což ze vzájemné interakce muselo být zřejmé. Tím bylo rovněž porušeno právo žalobce na spravedlivý proces ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), který dopadá i na jednání příslušníků policie. Žalobce nerozuměl obsahu protokolů a obsahu formulářového rozhodnutí o přestupku, které odepřel podepsat. III. Vyjádření žalovaného a další podání stran 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že žalobce hlídce nejprve uvedl, že v ruce držel pouze dioptrické brýle. Následně se přiznal k držení mobilního telefonu, avšak pouze proto, že telefon vypadl na podlahu z držáku na přístrojové desce vozidla. Žalobce navrhoval, že je ochoten zaplatit pokutu na místě za nebodovaný přestupek, ale nesmí pozbýt řidičské oprávnění, protože práce řidiče mu zajišťuje příjem. Vzhledem k tomu, že nebylo možné celou záležitost vyřešit v příkazním řízení na místě, byl žalobci vysvětlen postup při oznámení přestupku k příslušnému správnímu orgánu a bylo sepsáno oznámení o přestupku. 4. Vzhledem k tomu, že žalobce plně neovládal český jazyk, využil telefonického hovoru na hlasitý odposlech s osobou, které byl opětovně vysvětlen postup, a která jej žalobci přetlumočila do jeho rodného jazyka. Tím hlídka nabyla dojmu, že žalobce podstatným skutečnostem plně porozuměl. Čl. 37 odst. 4 Listiny předpokládá aktivitu dané osoby, která by měla dát zřetelně najevo, že jazyk neovládá. V této věci to žalobce neučinil. Žalobce se na oznámení přestupku vyjádřil ve svém rodném jazyce, kdy uvedl: „ja ne soglasen“ (v překladu „já nesouhlasím“) a následně jej podepsal. 5. Žalovaný lustrací evidenční karty řidiče žalobce (množství přestupků) a na základě jednání žalobce a tvrzení, že řidičské oprávnění je zdrojem jeho příjmů, pojal důvodné podezření, že se bude žalobce vyhýbat řízení o přestupku. Pokud by byl žalobce uznán vinným z přestupku, dosáhl by v rámci bodového hodnocení již 14 bodů a došlo by k pozbytí řidičského oprávnění. Právě případné pozbytí řidičského oprávnění v důsledku dosažení 12 bodů uvádí Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 4. 2014, č. j. 4 As 6/2014-27, jako jednu ze skutečností, ze které lze dovozovat, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení. Řízení o přestupku probíhá u příslušného správního orgánu (Městský úřad Velké Meziříčí), byl v něm vydán příkaz, který byl zrušen, neboť žalobce podal odpor. 6. Žalobce v replice uvádí, že policisté vybrali kauci proto, že žalobce využil svého ústavního práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny a odepřel projednání přestupku v blokovém řízení, jelikož jeho znalost českého jazyka nedosahovala odpovídající úrovně, aby byl schopen zjistit, co je přesně obsahem rozhodnutí. Ze skutečnosti, že by se žalobce pravděpodobně tzv. vybodoval, nelze dospět k závěru, že odmítnutí podrobit se blokovému řízení nyní povede k obstrukčnímu jednání. Žalobce se v minulosti nikdy obstrukčně nechoval, o čemž svědčí mimo jiné i jeho bodový stav. 7. Žalovaný dle žalobce zcela neodůvodněně shromažďuje informace o přestupkovém řízení jen proto, že se žalobce brání vybrání kauce ve správním soudnictví. V tomto směru žalobce uvedl, že rozšiřuje žalobu na nezákonný zásah spočívající v tom, že žalovaný svévolně a bez rozumného a právního důvodu opatřuje údaje o průběhu přestupkového řízení. 8. K replice žalobce se následně vyjádřil žalovaný. Uvedl, že zákon ukládá policistovi povinnost v potvrzení uvést důvod uložení kauce, přičemž však neklade konkrétní nároky na rozsah či podrobnost jeho vymezení. Vedle potvrzení o převzetí kauce lze důvody pro její uložení doložit i jiným způsobem, např. prostřednictvím oznámení o přestupku, výpovědi zasahujícího policisty či nahrávky z místa. Žalovaný se po podání žaloby dotazoval na stav správního řízení s ohledem na vybranou kauci, tj. zda oznámení odůvodnilo zahájení řízení nebo byla kauce vrácena. 9. Ve svém dalším vyjádření žalobce uvádí, že z důvodu neznalosti českého jazyka nebylo ani možné přestupek projednat v blokovém řízení s ohledem na absenci informovaného souhlasu. Skutečnost, že se žalobce, který nerozumí českému jazyku, nepodrobil tzv. blokovému řízení, zcela zřejmě není zákonným důvodem pro výběr kauce. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Žaloba byla podána včas [§ 84 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 82 odst. 1 s. ř. s.). 11. Řízení před zdejším soudem bylo od počátku vedeno o tvrzeném nezákonném zásahu, jenž měl spočívat ve výběru kauce. V návaznosti na vyjádření žalobce zdejší soud usnesením ze dne 26. 11. 2025, č. j. 62 A 45/2025-41, připustil rozšíření žaloby o tvrzený nezákonný zásah spočívající v tom, že žalovaný opatřuje a shromažďuje údaje o průběhu přestupkového řízení. 12. Žaloba je zčásti důvodná. 13. Skutkovým podkladem pro rozhodování zdejšího soudu jsou zejména tvrzení obou stran, která v podstatě nejsou sporná. Zdejší soud zde vychází z právní úpravy § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s § 64 s. ř. s., podle něhož soud může vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. Také odborná literatura k tomu uvádí, že „v praxi jde nejen o shodná tvrzení účastníků, ale též o takové tvrzení jedné strany, které druhou stranou zůstane nezpochybněno. Jde o tzv. skutečnosti mezi účastníky nesporné, které soud jednoduše vezme za své a nijak je dále nedokazuje“ (srov. KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019). 14. Jelikož oba účastníci výslovně souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a rozhodující skutkové okolnosti jsou v podstatě nesporné, a tudíž je není třeba dokazovat, jsou dle zdejšího soudu v nynější věci splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 15. Skutkově tedy lze vycházet z toho, že žalobce byl kontrolován v souvislosti s podezřením ze spáchání přestupku dle zákona o silničním provozu. Dle vyjádření policistů žalobce nejprve uvedl, že v ruce držel pouze dioptrické brýle. Následně se přiznal k držení mobilního telefonu. Žalobce hlídce navrhoval, že je ochoten zaplatit pokutu na místě za nebodovaný přestupek, ale nesmí pozbýt řidičské oprávnění, protože práce řidiče mu zajišťuje příjem. Vzhledem k tomu, že žalobce plně neovládal český jazyk, využil telefonického hovoru na hlasitý odposlech s osobou, která podstatné okolnosti žalobci přetlumočila do jeho rodného jazyka. Podezření ze spáchání přestupku nebylo možné vyřešit v příkazním řízení na místě, policisté proto sepsali oznámení o přestupku. Žalobce se na oznám