2 Ads 58/2003 — Nejvyšší správní soud

44 A 68/2018- 31 - text 16 44 A 68/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní JUDr. Věrou Šimůnkovou ve věci žalobce: P. T. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Pod kaštany 245/10, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2018, č. j. 054248/2018/KUSK-OSA/KLU, sp. zn. SZ_054248/2018/KUSK/2, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2018, č. j. 054248/2018/KUSK-OSA/KLU, sp. zn. SZ_054248/2018/KUSK/2, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 8. 3. 2018, sp. zn. OD-3305/2017-Ratpe (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), jehož skutkovou podstatu naplnil porušením § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, neboť dne X v X hod. v obci Hovorčice v ulici Hlavní při řízení vozidla S. reg. zn. X překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy 40 km/hod o 16 km/hod, kdy mu po odečtu tolerance měřicího zařízení byla naměřena rychlost jízdy 56 km/hod., za což mu byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč, a podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) povinnost úhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Žalobce v obsáhlé žalobě uvedl řadu námitek. Z důvodu značné rozsáhlosti soud uvádí argumentaci žalobce až dále v odůvodnění rozsudku. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a podrobně se vyjádřil k jednotlivým námitkám. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 4. Ze správního spisu zjistil soud, že dne 27. 2. 2018 obdržel správní orgán I. stupně oznámení přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, jehož se měl dopustit žalobce tím, že dne 22. 2. 2017 na pozemní komunikaci III. třídy č. 2438 v ulici Hlavní, v obci Hovorčovice, která je označena dopravní značkou B 20a (stanovení nejvyšší dovolené rychlosti 40 km/hod.) ve směru od obce Měšice, ve vozidle značky S. reg. zn. X překročil nejvyšší dovolenou rychlost 40 km/hod, když byla uvedenému vozidlu naměřena rychloměrem ProLaser III rychlost 56 km/hod. Přílohami oznámení přestupku byl i protokol sepsaný zasahujícím policistou V. B. (protokol odmítl žalobce podepsat.), fotografie vozidla z rychloměru zachycující údaje o provedeném měření, listina nazvaná stanovení míst určených k měření rychlosti vozidel ze dne 8. 12. 2016, č. j. KRPS-406555-2/ČJ-2016-011506, která byla od Krajského ředitelství policie Středočeského kraje adresována Obecní policii Hovorčovice. Přílohou oznámení přestupku byl i doklad o proškolení obsluhy zařízení pro měření rychlosti silničním vozidel ProLaser III vystavený na jméno V. B., a ověřovací list rychloměru ProLaser III, č. 8012-OL-70018-17 s platností do 17. 1. 2018. 5. Dne 24. 4. 2017 vydal správní orgán I. stupně příkaz, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Proti tomuto příkazu podal žalobce prostřednictvím zmocněnce odpor. 6. Dne 29. 1. 2018 obdržel správní orgán I. stupně vyjádření žalobce k vedenému správnímu řízení. Žalobce prostřednictvím svého zmocněnce namítal, že nepřekročil rychlost v daném úseku, neboť měl na tempomatu nastavenou rychlost 50 km/hod a oponoval, že nejvyšší povolená rychlost nebyla 40 km/hod. Dále navrhoval provést důkaz návodem k obsluze radaru a certifikátem ČMI, kterými mělo být prokázáno, zda měli policisté povinnost měřit rychlost v nulovém úhlu. Také namítal, že v průběhu měření mohlo dojít k tzv. slip efektu, na základě čehož navrhoval provést důkaz videem z měření rychlosti. Žalobce namítal, že měření nevykonávala osoba, která by k tomu byla oprávněna, neboť na sobě měla stejnokroj záchranné služby. K prokázání naplnění podmínek podle ustanovení § 79a zákona o silničním provozu navrhoval žalobce provést důkaz výslechem hlídky. A nakonec namítal, že nedošlo k naplnění materiálního znaku přestupku. 7. Dne 8. 3. 2018 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, proti kterému podal žalobce prostřednictvím zmocněnce odvolání, v jehož doplnění zopakoval, že nepřekročil rychlost 50 km/hod, že v měřeném úseku nebyla nejvyšší dovolená rychlost 40 km/hod, dále rozporoval vypořádání uplatněných námitek, citoval, že nebylo prokázáno, zda proběhlo měření ověřeným rychloměrem, v úseku schváleném Policií České republiky. Nakonec žalobce rozporoval odůvodnění uložené sankce. 8. Dne 20. 8. 2018 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, jímž zamítl odvolání žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 9. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného [§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 10. Soud o žalobě rozhodl bez jednání, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. Žalobce ani žalovaný na základě výzvy soudu neoznámili svůj nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání. Proto lze mít za to, že s tímto postupem souhlasili. Žalovaný sice v přípisu ze dne 1. 11. 2019, č. j. 143206/2019/KUSK, vyslovil návrh na provedení dokazování, ovšem na výzvu soudu nepředložil žádný důkaz, který by měl být v projednávané věci proveden. Pokud jde o splnění podmínek § 79a zákona o silničním provozu, ty má soud za prokázané již obsahem správního spisu (viz níže). Žalobce v žalobě navrhoval provést důkazy dvěma vyjádřeními z Českého metrologického institutu. Soud ani za účelem provedení těchto důkazů jednání nenařizoval, neboť jsou pro posouzení věci nadbytečné. Posouzení žalobních bodů 11. Soud uvážil k námitkám uvedeným v jednotlivých částech žaloby takto: Odchylka měření 12. V tomto žalobním bodě žalobce namítal, že správní orgán I. stupně odečetl v prvostupňovém rozhodnutí odchylku ± 3 km/hod, avšak neuvedl, proč tak učinil. Podle žalobce tento nedostatek nenapravil ani žalovaný, který toliko uvedl, že „[s]právní orgán I. stupně se sice ve svém rozhodnutí spokojil se zjednodušeným konstatováním výše uvedeného, a to tak, že se jedná o odečet tolerance měřícího zařízení (± 3 km/hod.), avšak postupoval dle výše uvedeného ve prospěch odvolatele.“ Podle žalobce sice byla vysvětlena legitimita odečtení odchylky z naměřené rychlosti, avšak nebyla tím zhojena nepřezkoumatelnost rozhodnutí, protože správní orgány neuvedly, proč uvedenou odchylku odečetly. 13. Žalovaný k tomuto ve vyjádření k žalobě uvedl, že podle návodu pro obsluhu rychloměrů se odečítá odchylka ± 3 do rychlosti 100 km/hod a ± 3 % při rychlosti nad 100 km/hod. 14. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 – 75, platí, že „[s]kutkovými důvody, pro jejichž nedostatek je možno rozhodnutí soudu zrušit pro nepřezkoumatelnost, budou takové vady skutkových zjištění, která utvářejí rozhodovací důvody, typicky tedy tam, kde soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem anebo tak, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy v řízení byly provedeny.“ 15. Soud dává žalobci za pravdu v tom, že žalovaný ani správní orgán vůbec neuvedli, na základě jakého předpisu dochází k odpočtu odchylky měření v hodnotě ± 3 km/hod při rychlosti zjištěné do 100 km/hod. Z uvedeného důvodu žalovaný zatížil napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, a byl naplněn důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť nebylo přezkoumatelným způsobem uvedeno, z jakých právních předpisů nebo podkladů pro vydání rozhodnutí vyplývá pro správní orgány povinnost zohlednit výše uvedenou odchylku měření ± 3 km/hod. Žalobní bod je důvodný. Nesprávně odmítnuté provedení důkazů 16. Žalobce namítal, že správní orgán I. stupně nezákonně odmítl provést důkaz návodem k obsluze a originálním videem z měření, kterými chtěl prokázat, že došlo k chybě při měření rychlosti, která zapříčinila, že byla naměřena vyšší, než skutečná rychlost. Žalobce má za to, že má návod k obsluze relevantní souvislost s řízením, neboť ním měla být prokázána