1 Afs 183/2014 — Nejvyšší správní soud

46 Af 30/2017- 77 - text 22 46 Af 30/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce: X s.r.o., IČO: X sídlem X, zastoupen advokátem JUDr. Jiřím Kokešem sídlem Na Flusárně 168, 261 01 Příbram III proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 6. 2017, č. j. 25645/17/5200-11432-711891, a ze dne 9. 2. 2018, č. j. 6494/18/5300-21444-712153, takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí žalovaného, proti nimž podal samostatné žaloby, jež byly usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 1. 2020, č. j. 46 Af 30/2017 - 74, spojeny ke společnému projednání ve smyslu § 39 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 2. Rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 6. 2017, č. j. 25645/17/5200-11432-711891 (dále jen „první napadené rozhodnutí“), bylo zamítnuto odvolání žalobce a současně potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj, územní pracoviště v H., (dále jen „správce daně“) ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3669520/16/2109-50523-203371, jímž byl vydán dodatečný platební výměr a žalobci tak byla za zdaňovací období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 doměřena daň z příjmů právnických osob ve výši 5 407 210 Kč (dále jen „platební výměr na daň z příjmů“). 3. Rozhodnutím žalovaného ze dne 20. 6. 2019, č. j. 6494/18/5300-21444-712153 (dále jen „druhé napadené rozhodnutí“), byla zamítnuta odvolání žalobce a současně potvrzena následující rozhodnutí správce daně: · dodatečný platební výměr ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3669706/16/2109-50523-203371, jímž byla žalobci za zdaňovací období měsíce února 2012 doměřena daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ve výši 472 437 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 98 487 Kč, · dodatečný platební výměr ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3670766/16/2109-50523-203371, jímž byla žalobci za zdaňovací období měsíce března 2012 doměřena DPH ve výši 616 692 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 123 338 Kč, · dodatečný platební výměr ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3670852/16/2109-50523-203371, jímž byla žalobci za zdaňovací období měsíce dubna 2012 doměřena DPH ve výši 804 519 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 160 903 Kč, · dodatečný platební výměr ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3671110/16/2109-50523-203371, jímž byla žalobci za zdaňovací období měsíce května 2012 doměřena DPH ve výši 657 163 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 131 432 Kč, · dodatečný platební výměr ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3671217/16/2109-50523-203371, jímž byla žalobci za zdaňovací období měsíce června 2012 doměřena DPH ve výši 690 438 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 138 087 Kč, · dodatečný platební výměr ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3671286/16/2109-50523-203371, jímž byla žalobci za zdaňovací období měsíce července 2012 doměřena DPH ve výši 268 436 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 53 687 Kč, · dodatečný platební výměr ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3671413/16/2109-50523-203371, jímž byla žalobci za zdaňovací období měsíce srpna 2012 doměřena DPH ve výši 362 278 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 72 455 Kč, · dodatečný platební výměr ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3671551/16/2109-50523-203371, jímž byla žalobci za zdaňovací období měsíce září 2012 doměřena DPH ve výši 110 301 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 22 060 Kč, · dodatečný platební výměr ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3671715/16/2109-50523-203371, jímž byla žalobci za zdaňovací období měsíce října 2012 doměřena DPH ve výši 89 500 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 17 900 Kč, · dodatečný platební výměr ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3671824/16/2109-50523-203371, jímž byla žalobci za zdaňovací období měsíce listopadu 2012 doměřena DPH ve výši 684 676 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 136 935 Kč, · dodatečný platební výměr ze dne 8. 8. 2016, č. j. 3671891/16/2109-50523-203371, jímž byla žalobci za zdaňovací období měsíce prosince 2012 doměřena DPH ve výši 460 901 Kč a současně mu byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 92 180 Kč. (všechny dále souhrnně jen „platební výměry na DPH za únor až prosinec 2012“). 4. Obě napadená rozhodnutí vycházejí ze stejného skutkového základu. Ten byl zjištěn na základě výsledků daňové kontroly prováděné u žalobce v letech 2015 až 2016, a to jednak ve vztahu k dani z příjmů právnických osob za období roku 2012, a jednak ve vztahu k DPH za zdaňovací období únor až prosinec 2012. Při daňové kontrole bylo zjištěno, že žalobce v přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2012 do vykázaných nákladů na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 192/2012 Sb. (dále jen „zákon o daních z příjmů“) zahrnul též náklady za dodávky pohonných hmot od dodavatelů D. T. s. r. o. (dále jen „D.“), B. A. S. s. r. o. (dále jen „B. A.“) a M. s. r. o. (dále jen „M.“). Tytéž dodávky od týchž dodavatelů žalobce paralelně vykázal v rámci přiznání k DPH podávaných za jednotlivé měsíce roku 2012 jako přijatá zdanitelná plnění s nárokem na odpočet DPH ve smyslu § 72 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 457/2011 Sb. (dále jen „zákon o DPH“). Správce daně však na základě šetření učiněných v průběhu daňové kontroly dospěl k závěru, že žalobcem vykazované dodávky pohonných hmot se uskutečnily jinak, než jak je uváděno v žalobcem vykázaných daňových dokladech, a proto v tomto rozsahu doměřil žalobci jednak daň z příjmů (viz platební výměr na daň z příjmů specifikovaný v odstavci 2 výše), tak i DPH (viz platební výměry na DPH za únor až prosinec 2012 specifikované v odstavci 3 výše). Žalobce se proti jednotlivým platebním výměrům odvolal, přičemž vedle dalších pochybení argumentoval především svou dobrou vírou v totožnost svých dodavatelů. Žalovaný se však s odvolacími námitkami žalobce neztotožnil a naopak se ztotožnil se skutkovými závěry správce daně, že žalobcem vykazované dodávky pohonných hmot se neuskutečnily. Proto prvním napadeným rozhodnutím zamítl odvolání brojící proti doměření daně z příjmů a potvrdil platební výměr na daň z příjmů, a druhým napadeným rozhodnutím souhrnně zamítl jednotlivá odvolání brojící proti doměření DPH a souhrnně potvrdil platební výměry na DPH za únor až prosinec 2012. II. Obsah žalob 5. Proti prvnímu i druhému napadenému rozhodnutí žalobce uplatňuje v samostatně podaných žalobách v zásadě shodnou argumentaci. 6. Žalobce předně nesouhlasí se závěry žalovaného a správce daně, že v průběhu daňové kontroly nebylo prokázáno faktické uskutečnění deklarovaných plnění, a naopak je přesvědčen, že z důkazů provedených v průběhu daňové kontroly uskutečnění deklarovaných plnění jednoznačně vyplývá. Dle žalobce orgány daňové správy na provedení každého důkazu reagovaly tvrzením, že daňový subjekt neunesl důkazní břemeno, avšak není zřejmé, na základě jakých důkazů a podkladů k těmto závěrům dospěly. Správce daně a žalovaný dostatečně nevzali v potaz žalobcem předkládané faktury a stáčecí lístky, naopak nedůvodně zpochybňovali jejich obsah s odkazem na chybějící údaje a zákonné náležitosti, přestože protikladně tvrdili, že tyto údaje na stáčecích lístcích byly. Žádný právní předpis navíc náležitosti stáčecích lístků ani obdobných dokumentů nestanoví. Žalobce proto odmítá pochybnosti orgánů daňové správy ohledně způsobu záznamu stáčení pohonných hmot. Samotné stáčení bylo prováděno na zařízeních ve vlastnictví dodavatele, v případě absence stáčecího zařízení byly doklady vyplněny ručně samotným řidičem dodavatele a žalobce nemohl nikterak ovlivnit podobu ani další náležitosti stáčecích lístků. Proto nemohou jít k jeho tíži pochybnosti správce daně ohledně formálních nedostatků stáčecích lístků. 7. Žalobce dále namítá porušení ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění zákona č. 267/2014 Sb. (dále jen „daňový řád“), které upravuje zásadu, že při rozhodování skutkově stejných nebo podobných případů nemají vznikat důvodné rozdíly. Poukazuje přitom na nekonzistentní přístup správce daně, který nikterak nezpochybňoval dodávky pohonných hmot od společnosti Ing. S. Š. – M. (dále jen „M.“), k jejichž uskutečnění žalobce předkládal obdobné důkazní prostředky jako v případě dodavatelů D., B. A. a M.. Žalobce nesouhlasí s argumentací správce daně, že v případě dodávek od M. bylo možno jejich uskutečnění u t