5 As 104/2013 — Nejvyšší správní soud

43 A 64/2021- 42 - text 12 43 A 64/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobce: J. K. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Otakarem Janebou sídlem U Železné lávky 568/10, Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2021, č. j. 038573/2021/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2021, č. j. 038573/2021/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Otakara Janeby, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Městský úřad Kolín rozhodnutím ze dne 8. 2. 2021, č. j. MUKOLIN/OD 12532/21-kav, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 42a odst. 4 písm. e) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), kterého se měl dopustit z nedbalosti tím, že dne 9. 7. 2018 v 10:45 hodin řídil na silnici č. Xa v obci K.-S. v ulici O., ve směru jízdy na O., motorové vozidlo tov. zn. X, které spolu s přípojným vozidlem reg. zn. X při vysokorychlostním vážení překročilo hodnoty stanovené v § 37 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 341/2014 Sb.“). Konkrétně byla překročena nejvyšší povolená hmotnost motorového vozidla o 2 688 kg (největší povolená hmotnost 18 000 kg, naměřená hmotnost po odpočtu 20 688 kg) a nejvyšší povolená hmotnost nápravy č. 2 o 1 989 kg (největší povolená hmotnost 11 500 kg, naměřená hmotnost po odpočtu 13 489 kg). Městský úřad žalobci uložil pokutu 6 000 Kč a dále povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dál jen „napadené rozhodnutí“) změnil výrok prvostupňového rozhodnutí na znění: „J. K., nar. X, trvale bytem: X se dopustil přestupku z nedbalosti podle § 42a odst. 4 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., zákona o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), jehož skutkovou podstatu naplnil tím, že dne 9. 7. 2018 v 10:45 hodin řídil na pozemní komunikaci č. Xa, v obci K. – S., ul. O., ve směru jízdy na O., motorové vozidlo tovární značky X, registrační značky X, spolu s přípojným vozidlem registrační značky X, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, resp. § 5 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 209/2018, o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel (dále jen „vyhláška č. 209/2018 Sb.“), a to: překročení nejvyšší povolené hmotnosti nápravy č. 2 (největší povolená hmotnost 11 500 kg, naměřená hmotnost po odpočtu toleranční srážky 13 489 kg, hmotnost překročena o 1 989 kg) a překročení nejvyšší povolené hmotnosti motorového vozidla (největší povolená hmotnost 18 000 kg, naměřená hmotnost po odpočtu toleranční srážky 20 688 kg, hmotnost překročena o 2 688 kg). Za což se mu, podle § 42a odst. 8 písm. a) s přihlédnutím k § 42a odst. 8 písm. k) zákona o pozemních komunikacích, ukládá správní trest pokuty ve výši 6.000,- Kč.“ Ve zbytku žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 3. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Soud předesílá, že žaloba sestává z rekapitulace dosavadního průběhu správního řízení a odůvodnění předcházejících rozhodnutí správních orgánů. Vlastní žalobní argumentace se v zásadě nachází toliko v části III žaloby a na přelomu s. 6 a 7 žaloby, kde žalobce odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2020, č. j. 44 A 31/2019 – 31 (dále jen „rozsudek ze dne 29. 9. 2020“), vydaný v téže věci, jímž soud zrušil předchozí rozhodnutí městského úřadu i žalovaného, a vrátil žalovanému věc k dalšímu řízení. Žalobce má za to, že městský úřad se s jeho námitkami řádně nevypořádal, postupoval formalisticky a neřídil se závazným právním názorem soudu. O formálním postupu správního orgánu I. stupně svědčí to, že stejně jako v předcházejícím rozhodnutí aplikoval i nyní nesprávnou právní úpravu (platnou v době spáchání přestupku). 5. Žalobce tvrdí, že vozidlo splňovala technické podmínky podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o silničním provozu). Žalovaný citoval § 43a odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, který se však týká jiného přestupku, než z kterého byl žalobce obviněn. Žalobce uvádí, že náklad byl na vozidle rovnoměrně rozložen a nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k přetížení byť i jedné z náprav jízdní soupravy. Žalobce byl zaměstnán jako řidič a řídil se pokyny svého zaměstnavatele. Nemohl vědět, že svým jednáním poruší zájem chráněný zákonem. Při nakládce obdržel dodací list pro odběratele s tím, že bylo naloženo 28 540 kg drtě, celá souprava měla vážit 44 600 kg. Tyto údaje si žalobce nemohl ověřit, neboť na místě nakládky na skládce se nenacházely žádné kontrolní váhy. 6. Žalobce dále podotýká, že se jeho zástupce i v jiných případech jeho klientů domáhal provedení kontrolního vážení za účasti správního orgánu, majitele komunikace, správce komunikace a dopravců, aby se vyvrátily pochybnosti ohledně výsledků kontrolního vážení. Kontrolní vážení se však se dosud nepodařilo uskutečnit. 7. Žalobce má za to, že dřevotřískovou drť - štěpku je možné považovat za sypký materiál, neboť se volně loží na ložnou plochu vozidla. Žalovaný neprokázal, že se jednalo o konzistentní náklad, který ztratil povahu sypkého materiálu. V řízení nebyl správně zjištěn skutkový stav, neboť nebylo zjištěno, jakým způsobem jsou vyloučena z měření tzv. neplatná měření a přílišná akcelerace či decelarace vozidla, nepovolené manévry atd. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že soud o dané věci rozhodl rozsudkem ze dne 29. 9. 2020, přičemž odkázal na části napadeného a prvostupňového rozhodnutí, kterými byly napraveny vady vytýkané soudem. Tvrzení žalobce je nevěrohodné s ohledem na to, že na vážním lístku výdejky je uvedeno „zboží asfaltové kry“ a „štěpka“ je uvedena jen v poznámce. Asfaltové kry nejsou sypkým materiálem. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Replika žalobce 9. Žalobce v replice uvádí, že se žalovaný se všemi námitkami opětovně nevypořádal. V podané replice poukázal na další případy, kdy jeho zástupce v obdobných věcech zastupoval jiné klienty. Dne 16. 9. 2021 proběhlo přezkoušení vážení vysokorychlostní váhy v Kolíně, na jehož základě vydal ČMI osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla, ačkoli byly zjištěny závažné skutečnosti ohledně průběhu a samotného výsledku přezkoušení. Vyplývá z nich, že vysokorychlostní vážení může být bráno pouze jako orientační, nikoli jako základ pro správní trestání. Žalobce dále předložil vyjádření soudního znalce Ing. P. F. ze dne 1. 11. 2021, který se vyjádřil k provádění přezkušování měřidla dne 16. 9. 2021. Umístění měřidla je podle znalce nevhodné, případné přezkušování by mělo být provedeno dle platného opatření obecné povahy č. 0111-OOP-C010-15, a to ne ve smyslu čl. 6 – prvotní ověření. Při vypracování protokolu o měření mělo být též řádně vysvětleno použití validního a nevalidního vyhodnocení. Použití referenčních vozidel k opakovaným průjezdům je málo vhodné s ohledem na problematické umístění vážního systému. Žalobce přiložil též vyjádření ČMI ze dne 22. 12. 2021, které neposkytuje žádné vysvětlení, proč bylo 15 z 10 přejezdů vyhodnoceno jako nevalidních. Podle žalobce uvedené skutečnosti zpochybňují důkaz, na který se správní orgány vždy odvolávají, tedy osvědčení daného měřidla. 10. Skutečnosti zjištěné v těchto řízeních podle žalobce potvrzují nedostatky vysokorychlostního vážení, pro které nemohou být naměřené hodnoty použity jako důkaz ve správním řízení. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 11. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. 12. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Shledal přitom vady, ke kterým by musel přihlédnout i z úřední povinnosti. Soud věc projednal bez jednání, neboť pro tako