8 As 47/2005 — Nejvyšší správní soud

51 A 45/2021- 123 - text 37 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobce: Mgr. Z. S. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Tomášem Kaplanem sídlem Opletalova 1525/39, 110 00 Praha proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, 182 11 Praha za účasti: a) Ing. J. Š. a b) B. Š. oba bytem X c) Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha zastoupena na základě plné moci Mgr. Lukášem Niklem bytem Pod Rozhlednou 597, 375 01 Týn nad Vltavou d) B. H. bytem X zastoupena advokátkou Mgr. Janou Slintákovou sídlem T. G. Masaryka 1838, 407 47 Varnsdorf o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2021, č. j. ZKI PR-O-18/381/2021-21, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2021, č. j. ZKI PR-O-18/381/2021-21, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Tomáše Kaplana, advokáta. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný změnil výrok 1. rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník (dále jen „katastrální úřad“), ze dne 16. 2. 2021, č. j. OR-217/2020-212-22 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), takto: „Nesouhlasu s provedením opravy, který dne 30.11.2020 podal Mgr. S. Z. se nevyhovuje, neboť se jedná o chybu v katastrálním operátu podle ustanovení § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona.“ Ve zbytku, tj. ve výroku 2., prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Dle výroku prvostupňového rozhodnutí je hranice pozemků v digitalizované katastrální mapě mezi pozemkovými parcelami katastru nemovitostí číslo XA, XB XC, XD, XE, XF a stavebními parcelami katastru nemovitostí č. XG a XH v katastrálním území X nadále vyznačena v mapě katastru nemovitostí podle neměřického záznamu (dále také jen „NEMZ“) č. 175/2020 v souladu se zobrazením v předchozích mapových evidencích a zaměřenými identickými body při převodu katastrální mapy digitalizované v souřadnicovém systému stabilního katastru na katastrální mapu digitalizovanou v souřadnicovém systému S-JTSK a podle vyrovnaného a zpřesněného rastru mapy pozemkového katastru. 2. Pro snazší orientaci soud přikládá výřezy z katastrální mapy zobrazující stav dotčené lokality před provedenou opravou (obrázek vlevo) a po provedené opravě (obrázek vpravo). Žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. XA a st. XH v katastrálním území X, obec X (všechny nadále uváděné pozemky se nacházejí v témže katastrálním území). Osoby zúčastněné na řízení a) a b) vlastní pozemky parc. č. XC a st. XG. ( obrázky zanonymizovány) 3. Z výřezů není na první pohled zřejmé, že zobrazení hranice mezi pozemky parc. č. XA a st. XH na straně jedné a pozemky parc. č. XC a st. XG na straně druhé bylo též posunuto jižním směrem. Změnu lze pozorovat na soutisku katastrální mapy se zpřesněným rastrem mapy pozemkového katastru před provedenou opravou (obrázek vlevo) a po provedené opravě (obrázek vpravo). ( obrázky zanonymizovány ) 4. Z důvodu lepší srozumitelnosti následujících částí odůvodnění soud přikládá ještě soutisk katastrální mapy s ortofotomapou před provedenou opravou (obrázek vlevo) a po provedené opravě (obrázek vpravo). ( obrázky zanonymizovány) Obsah žaloby 5. Žalobce uvádí, že zcela náhodou v souvislosti se stavebními pracemi dne 8. 10. 2020 v katastrální mapě zjistil, že hranice výše specifikovaných pozemků byla bez jeho vědomí a bez řízení posunuta. Tuto skutečnost dle žalobce přiznává i žalovaný v napadeném rozhodnutí. V důsledku posunutí hranice se jeden zděný pilíř ocitl na pozemku sousedního vlastníka. Proto žalobce písemně vyzval katastrální úřad k obnovení původního stavu. Dne 14. 10. 2020 byl právní zástupce žalobce ujištěn ředitelem katastrálního úřadu, že jde o nedorozumění, neboť v předmětném katastrálním území žádné změny prováděny nebyly. 6. Až po 14. 10. 2020 katastrální úřad zaslal dotčeným vlastníkům oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí. Podle žalobce byla však oprava chyby provedena bez jakýchkoliv podkladů, a to pouze na základě osobní návštěvy osob zúčastněných na řízení a) a b). 7. Zásadní pochybení spatřuje žalobce v tom, že ve správním řízení nebyla prokázána existence zřejmého omylu ani nepřesnosti podle příslušných ustanovení zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 163/2020 Sb. (dále jen „katastrální zákon“), tudíž ani nebyly splněny podmínky, za kterých lze ke změně údajů katastru podle ustanovení o opravě chyby přistoupit. Hranice pozemků mohou být měněny pouze na základě geometrického plánu. Navíc měla chyba nastat při obnově operátu a k její opravě musí být podkladem i zjišťování hranic, které se nekonalo. Pokud chybné údaje vznikly dle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, rozhodl katastrální úřad v rozporu s § 44 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální vyhláška“). 8. Obnova katastrálního operátu proběhla v roce 2000 [tehdy vznikla katastrální mapa digitalizovaná v souřadnicovém systému gusterberském o měřítku 1:2880 (dále jen „KM-D“) – pozn. soudu] a v roce 2017 [KM-D byla převedena na katastrální mapu digitalizovanou v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální o měřítku 1:1000 (dále jen „KMD“) – pozn. soudu]. Osoby zúčastněné na řízení a) a b) vyslovily s předloženými zákresy hranic pozemků souhlas. Žalobce neví, proč tedy v rozporu se svým souhlasem žádají opravu údajné chyby v evidenci katastru nemovitostí. 9. Žalobce rozporuje skutečnost, že by se údajná chyba, která měla vzniknout při převodu katastrálních map v souřadnicovém systému stabilního katastru (v tomto případě v souřadnicovém systému gusterberském – pozn. soudu) do souvislého zobrazení v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, neprojevila v celém katastrálním území, nýbrž pouze u hranic nemovitostí víceméně jednoho vlastníka. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 16. 11. 2010, č. j. 9 As 53/2010-81, žalobce argumentuje, že při digitalizaci převodem se vždy jedná o formální převod a cílem takovéto aktualizace není obsahová stránka mapy. 10. Žalobce dále jako nevěrohodné a nezpůsobilé být podkladem pro rozhodnutí označuje rastry a situační výkres „Transformace KN rastru k. ú. X“, v němž víceméně jediné pozemky a budovy, kde nebyly vyznačeny lomové body, jsou pozemky parc. č. st. XG a st. XH a parc. č. XA a XC a budovy na nich. V ostatních částech obce s daleko hustší zástavbou je označen téměř každý bod. Dle žalobce vzniká podezření, že s podklady mohlo být manipulováno. 11. Žalobce namítá, že grafický operát pozemkového katastru (dle napadeného rozhodnutí původní výsledek zeměměřické činnosti), na jehož základě lze opravu chyby provést, není založen v předmětném spisu. Katastrální úřad neprokázal zřejmý omyl mezi původním zákresem hranice pozemku v mapě pozemkového katastru (dále též jen „mapa PK“) a jejím zákresem v katastrální mapě před opravou chyby. Katastrální úřad až po provedené změně vytvářel porovnávací materiály, v nichž využíval rastry. 12. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, že hranice mezi pozemky parc. č. st. XH a st. XG je lomená. Dle napadeného rozhodnutí lze tuto skutečnost ověřit přiložením pravítka k hranici zobrazené na kopii mapy PK. Avšak podle žalobce se ve správním spisu nachází množství dokumentů, které prokazují, že dotčená hranice je a vždy byla rovná [viz např. indikační skica z roku 1841, situační nákres z roku 1922, záznamy podrobného měření změn (dále také jen „ZPMZ“) č. 144/2013, č. 160/2016 a další]. 13. Zjištění provedená katastrálním úřadem neodpovídají vzniku chyby zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu, protože rozpor mezi provedeným zápisem a podkladem k zápisu nebyl zjištěn zcela nesporně a jednoznačně. Podle žalobce existují minimálně důvodné pochybnosti o tom, že se jedná o chybu. Proto správní orgány neměly postupovat podle § 36 katastrálního zákona. Z rozsudků NSS ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 As 46/2008-134, a ze dne 31. 7. 2013, č. j. 7 As 90/2012-65, plyne, že v řízení o opravě chyby katastru nelze řešit sporné právní otázky a že opravou chyby nelze měnit vlastnické vztahy. Podle rozsudku NSS ze dne 13. 3. 2013, č. j. 7 As 187/2012-31, pak musí být omyl zřejmý, tj. jednoznačně seznatelný. 14. Pro posouzení věci je podstatný i faktický stav, který však správní orgány nijak blíže nezk