2 As 8/2008 — Nejvyšší správní soud

54 A 28/2022- 31 - text 11 54 A 28/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci žalobkyně: Agentura MM Praha, s.r.o., IČO 27145123 sídlem Sportovní 122, 252 03 Řitka zastoupena advokátkou Mgr. Janou Gavlasovou sídlem Západní 449, 253 03 Chýně proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2022, č. j. 021695/2022/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dodanou do datové schránky soudu dne 21. 4. 2022, domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2022, č. j. 021695/2022/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil usnesení Městského úřadu Dobříš (dále jen „stavební úřad“) ze dne 16. 11. 2021, č. j. MDOB 55874/2021/Koš (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým stavební úřad rozhodl podle § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) tak, že žalobkyně v souladu s § 94k zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 23. 1. 2023 (dále jen „stavební zákon“) není účastníkem společného územního a stavebního řízení o povolení stavby „rekreačního objektu Hřiměždice č.e. XA“ (dále jen „sporný stavební záměr“) na pozemcích st. p. XB a p. č. XC v k. ú. a obci Hřiměždice (dále jen „stavební pozemek“; všechny dále uváděné pozemky se nacházejí v tomto katastrálním území). Obsah žaloby 2. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost napadeného a prvostupňového rozhodnutí. Žádost o přiznání postavení účastníka řízení podala již dne 29. 10. 2021 a uvedla v ní, proč by měla být účastníkem řízení, a proč považuje postup stavebníka za nezákonný. Dne 16. 11. 2021 doplnila své námitky a dotázala se na stav řízení. Téhož dne stavební úřad prvostupňovým rozhodnutím nepřiznal žalobkyni postavení účastníka řízení, protože nevlastní stavbu, ale plovoucí zařízení a nemá vlastnické právo k pozemku, na němž se nachází vývaziště Záběhlice 2 na říčním km 123,50 při levém břehu Vltavy, tj. k pozemku p. č. XD (dále jen „pozemek vývaziště“; poznámka soudu: žalobkyně i žalovaný hovoří o kotvišti, nicméně na veřejně přístupném webu Státní plavební správy plavebniurad.cz je toto místo evidováno jako neveřejné vývaziště Záběhlice 2 na říčním km 123,4 – 123,55 na levém břehu Vltavy). V odvolání žalobkyně namítala, že je namístě provést správní uvážení, nejen citovat zákon. Žalovaný si však i přesto vystačil pouze s tvrzením, že hausbót je plovoucím zařízením a není stavbou, a proto žalobkyně jakožto uživatelka pozemku vývaziště nebude sporným stavebním záměrem dotčena. Dle žalobkyně se tak správní orgány vůbec nezabývaly skutečnostmi, které rozvádí ve druhém žalobním bodu. 3. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně namítá, že v rámci společného řízení mělo dojít ke změně územního rozhodnutí, dotčení přírody a krajiny a k zásahu do ústavně zaručeného vlastnického práva žalobkyně a jejího práva na pokojné užívání pronajatého pozemku vývaziště, kde má uvázána svá plavidla. 4. Žalobkyně tvrdí, že bude zasažena činností spojenou s demolicí stávající stavby a výstavbou sporného stavebního záměru, stejně jako i kácením lesního porostu na stavebním pozemku. Hrozí zničení přístupové polní cesty vedoucí podél vodního toku z obce Hřiměždice, čímž bude znemožněn přístup všem vlastníkům a uživatelům v dané lokalitě počínaje lomem v obci Hřiměždice a konče stavebním pozemkem, protože se jedná o jejich jedinou spojnici. Navýší se též hluk a prašnost. Dále žalobkyně tvrdí, že stavebník v žádosti uvedl nepravdivé údaje a bude docházet k poškozování životního prostředí (vybudováním jímky, likvidací lesního porostu kvůli umístění fotovoltaických panelů, nejasné je i použití materiálu pro zbudování stavby). V minulosti měl navíc stavebník dle žalobkyně prokázat naprosté ignorování zákonů o ochraně životního prostředí. 5. Specifičnost situace spatřuje žalobkyně v tom, že hausbót jako plovoucí zařízení sice není stavbou ve smyslu stavebního zákona, ale na pozemku vývaziště je uvázán již od roku 2009, má zbudována přídavná plovoucí zařízení (povolená tímtéž úřadem) a slouží k rekreačnímu pobytu. Je proto potřeba pečlivě zvážit, zda se § 94k stavebního zákona nevztahuje i na případ, kdy plovoucí zařízení jinak splňuje náležitosti stavby. Tvrzení, že lze s hausbótem odplout a kotvit jinde, je už s ohledem na jeho rozměry, existenci přídavných plovoucích zařízení a shodné umístění již od roku 2009 dle žalobkyně nepřiléhavé. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně 6. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Účastníky společného územního a stavebního řízení stanovuje § 94k stavebního zákona. Ani trvalé uvázání nemění nic na tom, že hausbót je plavidlo, které může odplout a kotvit jinde. Stavební zákon vymezuje účastníky na základě vlastnictví či věcného práva ke stavbám a pozemkům dotčeným stavebním záměrem. S ohledem na zásadu materiální pravdy (§ 3 správního řádu) nelze zakládat účastenství na domněnce, že stavebník předkládá nepravdivé údaje, jelikož to ověřuje stavební úřad v řízení. Stejně tak zájmy ochrany přírody a krajiny chrání příslušný orgán ochrany přírody. 7. K námitce zničení přístupové cesty žalovaný uvedl, že ke stavebnímu pozemku vede veřejně přístupná účelová komunikace na pozemcích p. č. XE, p. č. XC, p. č. XF a p. č. XH navazující na zpevněnou asfaltovou komunikaci na pozemku p. č. XCH. Žalobkyně může pro přístup k hausbótu využívat přístupovou cestu přes pozemky p. č. XCH a p. č. XD, které společně s již zmíněnými pozemky vytváří okružní cestu, přičemž vývaziště se nachází přibližně uprostřed. Též k námitce prachu a hluku nelze žalobkyni přiznat právo účastníka řízení. Při realizaci jakékoliv stavby nelze zajistit bezprašné a bezhlučné prostředí, je to dočasná imise. Pozemek vývaziště se navíc nachází 130 m od stavebního pozemku. Nelze tak souhlasit, že by byla vlastnická práva žalobkyně dotčena. K námitce, že stavebník dříve porušoval právní předpisy, žalovaný uvedl, že případná jednání stavebníka v jiných řízeních také nezakládají žalobkyni právo účastníka. Stavebník řádně podal žádost o společné povolení, a posouzení sporného stavebního záměru je proto v pravomoci stavebního úřadu. Žalovaný uzavřel, že žalobkyně neprokázala vlastnictví pozemku a staveb v blízkosti sporného stavebního záměru. 8. Žalobkyně v replice uvádí, že ve vyjádření k žalobě nelze předkládat dodatečné důvody pro nepřiznání postavení účastníka řízení nad rámec odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobkyně proto trvá na tom, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. Též zopakovala, že hausbót je na místě uvázán již několik let, a proto je třeba zvážit, zda se na něj nevztahuje § 94k písm. e) stavebního zákona. Žalovaný vychází z mylné představy, že hausbót je loď. Pojem „plovoucí zařízení“ definuje § 9 odst. 4 písm. d) zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění účinném do 28. 2. 2023 (dále jen „zákon o vnitrozemské plavbě“) a § 2 odst. 4 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 223/1995 Sb.“). K umístění plovoucího zařízení musí dát souhlas správce vodního toku, nicméně pohledem stavebního zákona se dle žalobkyně jedná svým způsobem o stavbu. Vedle toho se jedná o nezpochybnitelný majetek žalobkyně, které svědčí právo užívat pozemek vývaziště, což žalovaný nerozporoval. Správní orgány se tím však nezabývaly. Podstatný obsah správního spisu 9. Dne 29. 6. 2021 stavebník požádal podle § 94j stavebního zákona na příslušném formuláři o vydání společného povolení pro sporný stavební záměr spočívající ve výstavbě rekreační chaty v návaznosti na odstranění stávajícího rekreačního objektu téhož půdorysu s tím, že budou využity stávající vodní vrt a jímka na sousedním lesním pozemku. 10. Dne 13. 10. 2021 stavební úřad oznámil účastníkům řízení zahájení společného územního a stavebního řízení a poučil je o možnosti podat ve lhůtě do 15 dnů námitky proti spornému stavebnímu záměru a seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Stavební úřad nepřizval žalobkyni jako účastníka řízení, tj. oznámení jí nebylo doručováno, mezi oslovenými účastníky řízení však bylo Povodí Vltavy, státní podnik, jakožto vlastník pozemku vývaziště. 11. Dne 29. 10. 2021 žalobkyně požádala o postavení účastníka společného územního a stavebního řízení. Uvedla, že je vlastníkem hausbótu umístěného na pozemku vývaziště a plovoucích zařízení pro vyvázání plavidel, což je stavebnímu úřadu známo. Zjistila, že došlo k zahájení společného řízení a