2 Azs 75/2014 — Nejvyšší správní soud

59 A 13/2023- 30 - text 12 59 A 13/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Marcely Uhříčkové a Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobce: Y. P., narozený X státní příslušnost Ukrajina bytem X zastoupený advokátem JUDr. Hugem Körblem sídlem Hybernská 1007/20, 110 00 Praha 1 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2023, č. j. MV-32278-4/SO-2023, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 29. 3. 2023, č. j. MV-32278-4/SO-2023, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 200 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Huga Körbla, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“). Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“), ze dne 14. 1. 2023, č. j. OAM4168820/ZM-2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty podle § 44a odst. 11 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2023 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) s odůvodněním, že nesplnil podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. c) zákona o pobytu cizinců, tedy že neměl odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání. Obsah žaloby a repliky 2. Žalobce má za to, že byl ve správním řízení zkrácen na svých právech. Důvodem neprodloužení doby platnosti jeho zaměstnanecké karty bylo to, že nedoložil doklad o odborné způsobilosti pro výkon povolání zdravotní (pozn. soudu: správně praktické) sestry. Žalobce však ke své žádosti doložil tehdy aktuální a platný doklad o odborné způsobilosti, konkrétně rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o povolení výkonu praxe praktické sestry ze dne 1. 7. 2021, č. j. MZDR 21565/2021-4/ONP (dále jen „rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. 7. 2021“), avšak to pozbylo platnosti v průběhu správního řízení, neboť bylo vydáno na dobu 12 měsíců, počítanou ode dne zahájení výkonu odborné praxe. Žalobce začal vykonávat odbornou praxi v září 2021, neboť teprve tehdy mu to bylo umožněno s ohledem na dobu platnosti jeho zaměstnanecké karty od 20. 9. 2021 do 31. 8. 2022. 3. Žádost o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty žalobce podal dne 15. 6. 2022. Ministerstvo mělo vydat rozhodnutí o žádosti bezodkladně, nejpozději do 30 dnů od podání žádosti podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), tedy do dne 15. 7. 2022. Ministerstvo pochybilo, neboť o žádosti žalobce nerozhodlo v zákonné lhůtě, a to i přesto, že požadavek, aby řízení probíhalo bez zbytečného prodlení, je součástí práva na spravedlivý proces (§ 6 správního řádu). 4. Žalobce dále uvádí, že byl dne 19. 7. 2022 ministerstvem vyzván k odstranění vad žádosti, přičemž tato výzva trpěla několika nedostatky. Ministerstvo ve výzvě řádně nespecifikovalo, které vady své žádosti měl žalobce odstranit a jaký doklad měl doložit, když na jednom místě bylo ve výzvě uvedeno, že dosavadní doklad o odborné způsobilosti pozbyl platnosti (tedy existoval, ale byl neplatný), a na jiném místě stálo, že doklad o odborné způsobilosti nebyl vůbec doložen (tedy neexistoval). Nadto se žalobce domnívá, že výzva byla v rozporu s právem, neboť žádost žalobce ke dni 19. 7. 2022 žádné vady neobsahovala. Dvanáctiměsíční doba platnosti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. 7. 2021 totiž začala plynout v září 2021 (pozn. soudu: v žalobě je uvedeno září 2022, přičemž se zjevně jedná o překlep), kdy žalobce zahájil odbornou praxi na pozici praktické sestry. Žalobce má za to, že nebyl povinen předkládat na výzvu ze dne 19. 7. 2022 doklad o odborné způsobilosti, pokud rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. 7. 2021 bylo v té době platné ještě další dva měsíce. Žalobce ani nemohl doložit nový doklad o odborné způsobilosti, neboť ten ještě nebyl a nemohl být vydán. Nové rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o povolení výkonu praxe praktické sestry č. j. MZDR 28044/2022-4/ONP bylo vydáno až dne 17. 10. 2022 (dále jen „rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 10. 2022“) v návaznosti na končící platnost rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. 7. 2021. 5. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 10. 2022 žalobce předložil žalované společně s odvoláním proti prvostupňovému rozhodnutí. Žalobce si je vědom zásady koncentrace řízení, nicméně poukazuje na to, že za určitých situací lze tuto zásadu prolomit. Například tehdy, pokud by v návaznosti na nepřipuštění určitého dokumentu v odvolacím řízení mohl účastník podat novou žádost podloženou týmž dokumentem, které by již bylo vyhověno (v tomto kontextu žalobce přiměřeně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2019, č. j. 1 As 208/2018-30). Žalobce by teoreticky mohl po zamítnutí žádosti o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty vzápětí podat novou žádost a k ní doložit rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 10. 2022, které již předložil v odvolacím řízení. Nicméně v současné době je tato možnost omezena v důsledku války na Ukrajině. Žalobce tak namísto výkonu povolání praktické sestry bude muset pobývat na území České republiky pouze v režimu dlouhodobého víza za účelem strpění pobytu. Přitom je v České republice nedostatek osob vykonávajících toto nesmírně potřebné a užitečné povolání. Žalobce má za to, že žalovaná měla v odvolacím řízení přihlédnout k rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 10. 2022 a prodloužit platnost zaměstnanecké karty i proto, že výzvy ministerstva byly vadné a ministerstvo navíc k tíži žalobce nedodrželo zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí. Žalobce taktéž odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2022, č. j. 22 Cdo 3308/2022-123, jež podle něj toleruje předkládání důkazů až v odvolacím soudním řízení, a to i navzdory koncentraci řízení. 6. V replice žalobce opakuje, že výzva ze dne 19. 7. 2022 nebyla v pořádku. Žalobce byl vyzván k doložení dokladu, který v té době nemusel dokládat. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. 7. 2021 bylo platné do konce září 2022, tedy i v době podání žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty a v době, kdy jej ministerstvo vyzvalo k odstranění vad. Tato podstatná procesní vada má dle žalobce za následek nezákonnost správního řízení i napadeného rozhodnutí. To, že žalobce obdobnou námitku neuplatnil v odvolacím řízení, přitom nevylučuje možnost jejího uplatnění v soudním řízení. Vyjádření žalované 7. Žalovaná se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Trvá na zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí, námitky žalobce má za nedůvodné a v podrobnostech odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí a spisový materiál. Stav věci byl ve správním řízení zjištěn v souladu se zásadou materiální pravdy. Za nepravdivé žalovaná označuje tvrzení žalobce o tom, že ke své žádosti o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty doložil rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. 7. 2021. Žalobce doložil pouze rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 12. 2. 2021 o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České republice (dále jen „rozhodnutí magistrátu“), prohlášení zaměstnavatele o odborné způsobilosti cizince k výkonu požadovaného zaměstnání ze dne 3. 5. 2022 (dále jen „prohlášení zaměstnavatele“) a diplom prokazující kvalifikaci zdravotník ze dne 28. 6. 2015 (dále jen „diplom“). 8. Ve výzvě k odstranění vad žádosti ze dne 19. 7. 2022 bylo dle žalované jasně specifikováno, jaký doklad měl žalobce doložit, a to originál nebo ověřenou kopii rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o povolení k výkonu příslušného zdravotnického povolání na dobu určitou. Z výzvy tedy bylo patrné, v čem spočívala vada žádosti. Žalobce si výzvu osobně převzal dne 2. 8. 2022. Následně dne 12. 9. 2022 ministerstvo obdrželo pouze prohlášení zaměstnavatele. Žalobce tedy ani na výzvu nedoložil požadovaný dokument k prokázání odborné způsobilosti. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 10. 2022 žalobce doložil až společně s odvoláním, ačkoliv jej mohl s ohledem na datum jeho vydání a datum vydání prvostupňového rozhodnutí předložit již v řízení před ministerstvem. 9. Žalobce měl již v odvolacím řízení vznést námitku, že rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. 7. 2021 bylo v době vydání výzvy ze dne 19. 7. 2022 ještě platné. Žalobce ani nepopřel nutnost doložení nového aktuálního dokladu o