10 As 169/2022 — Nejvyšší správní soud

51 A 9/2024- 97 - text 24 51 A 9/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobce: BĚLOHRADSKÝ spol. s r. o. IČO: 63991551 sídlem nám. Padlých 20, 164 00 Praha 6 - Nebušice zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Pelikánem sídlem Újezd 450/40, 118 01 Praha 1 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5 za účasti: GasNet, s. r. o. IČO: 27295567 sídlem Klíšská 940/96, Klíše, 400 01 Ústí nad Labem zastoupený advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovanému ze dne 8. 12. 2023, č. j. 152723/2023/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci Shrnutí podstaty sporu 1. V této věci se soud zabývá otázkou, zda byly splněny podmínky pro vyvlastnění ve formě zřízení věcného břemene za účelem umístění a provozování stavby plynové distribuční soustavy. 2. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. 1803/21, 1803/1, 1794/4 a 1794/16 v katastrálním území Kosmonosy (v němž jsou situovány i další pozemky uváděné v tomto rozsudku). Na posledním zmiňovaném pozemku je umístěna stavba jím provozované stanice technické kontroly (STK). Pro nyní posuzovanou věc je nicméně klíčový nejzápadněji situovaný pozemek parc. č. 1803/21 o celkové rozloze 212 m2. Ten má na své severozápadní straně společnou parcelní hranici s pozemkem parc. č. 1827/23, jehož vlastníkem je město Kosmonosy a na němž je situována trasa pozemní komunikace tvořící ulici Boleslavská. 3. Osoba zúčastněná na řízení GasNet s. r. o. (dál jen „vyvlastnitel“) podniká na základě licence ve smyslu § 18 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), a v rámci tohoto je činný jako provozovatel distribuční plynové soustavy. 4. Vyvlastnitel usiluje o výstavbu záměru „nový NTL plynovod PE 100 RC na pozemcích parc. č. 1803/21 a 1827/23“ (dále jen „plynovod‏“), jehož trasa má přecházet přes část žalobcova pozemku parc. č. 1803/21, kde se má v konkrétním lomovém bodu napojovat na stávající výstup z regulační stanice a před stávajícím zemním uzávěrem, a odtud pokračovat směrem k ulici Boleslavská a na městském pozemku parc. č. 1827/23 se na kraji pozemní komunikace napojit na stávající NTL soustavu. Celková délka plynovodu je navržena na 9 metrů a má spočívat ve vložení liniového kusu a osazení přechodového spoje. 5. Vyvlastnitel disponuje rozhodnutím o umístění stavby, které vydal Městský úřad v Kosmonosech jakožto stavební úřad dne 23. 11. 2018, č. j. st. 3197/2018-328 (dále jen „územní rozhodnutí“). Územní rozhodnutí nabylo dne 13. 12. 2018 právní moci. Účastníkem územního řízení, z něhož vzešlo, byl také žalobce. 6. V dubnu 2019 vyvlastnitel kontaktoval žalobce s návrhem na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene k části pozemku parc. č. 1803/21 dotčené umístněním plynovodu, přičemž přesný rozsah umístění měl být stanoven geometrický plánem č. 2627190400/2019, zpracovaným společností HRDLIČKA spol. s r. o. (dále jen „geometrický plán“), a to tak, že z celkové plochy pozemku má být osazením plynovodu dotčena část 11,64 m2. Součástí předloženého návrhu byla i úplata za omezení vlastnického práva v navržené výši 640 Kč/m2 včetně DPH, stanovená na základě vyvlastnitelem zadaného znaleckého posudku č. 4159-144-2019 zpracovaného znaleckým ústavem STATIKUM s. r. o. (dále jen „znalecký posudek‏“). Žalobce však na návrh ve lhůtě stanovené vyvlastnitelem k jeho přijetí nereagoval. 7. Vyvlastnitel proto dne 22. 8. 2019 podal žádost o vyvlastnění příslušné části žalobcova pozemku, a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem formou zřízení věcného břemene ve prospěch zřízení a provozování plynovodu. Průběh vyvlastňovacího řízení 8. Vyvlastňovací řízení zahájené na základě žádosti vyvlastnitele probíhalo u Magistrátu města Mladá Boleslav (dále jen „magistrát“) coby vyvlastňovací úřad ve smyslu zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), v rozhodném znění (dále jen „zákon o vyvlastnění“). 9. Žalobce měl v tomto vyvlastňovacím řízení postavení dotčeného účastníka. K žádostí vyvlastnitele zaujal negativní stanovisko, které opřel o čtyři nosné důvody: (i.) Umístění plynovodu je v kolizi s veřejným zájmem, který spatřoval v provozu jeho STK, (ii.) již v roce 2016 vyvlastniteli vyhověl a nechal přes svůj pozemek jedno distribuční zařízení vést, takže umístěním dalšího by jeho vlastnické právo bylo omezeno již nepřiměřeně, (iii.) na dotčeném pozemku je zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávky ve výši 18 000 000 Kč, takže jeho další omezování věcným břemenem by ještě více snižovalo ekonomickou hodnotu pozemku (iv.) vyvlastnitel mu řádně nedoručil svůj návrh na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, takže nebyla splněna podmínka dle § 59 odst. 1 energetického zákona. 10. Vyvlastnitel s těmito žalobcovými výhradami nesouhlasil. Na rozdíl od něj se nedomníval, že by samotný provoz STK byl činností vykonávanou ve veřejném zájmu, navíc zřízením plynovodu nedochází k omezení jejího provozu. Nerozporoval, že na žalobcově pozemku již v minulosti jednou věcné břemeno zřídil, že tam v té souvislosti i umístil regulační stanici plynu. Z důvodu nedostatečných tlakových poměrů v síti je však nutno zajistit i výstupní plynovod z regulační stanice za účelem jejího bezpečného fungování. Dojde-li ke snížení hodnoty žalobcova pozemku, pak právě k tomu slouží náhrada za vyvlastnění. Vyvlastnitel rovněž klad důraz na to, že se s žalobcem pokoušel uzavřít dohodu, avšak žalobce si zásilky s návrhy na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene nepřebíral. 11. Shora popsaný názorový střet mezi žalobcem a vyvlastnitelem trval během celého vyvlastňovacího (včetně navazujícího odvolacího) řízení až do jeho pravomocného skončení (viz dost. 17 níže), měnil se pouze argumentační důraz na dílčí okolnosti. 12. Zásadně se však měnila podoba rozhodnutí ve věci samé, jichž bylo před pravomocným skončením vyvlastňovacího řízení vydáno celkem osm. 13. Magistrát nejprve žádosti vyvlastnitele nevyhověl a zamítl ji (viz jeho rozhodnutí ze dne 10. 7. 2020, č. j. 88604/2020/SÚ, dále jen „první rozhodnutí magistrátu“), neboť i když shledal existenci veřejného zájmu v podobě provozování distribučního zařízení ve smyslu energetického zákona, tak zároveň shledal na straně vyvlastnitele nedostatečnou aktivitu k dosažení dohody s žalobcem. Podle magistrátu nepostačovalo pouhé odeslání dopisu a jeho vrácení, ale měl být učiněn ještě další pokus o doručení. První rozhodnutí magistrátu však na základě odvolání vyvlastnitele zrušil žalovaný (viz jeho rozhodnutí ze dne 18. 11. 2020, č. j. 161741/2020/KUSK, dále jen „první rozhodnutí žalovaného“). Žalovaný se sice s magistrátem ztotožnil v tom, že nepostačuje vyvinout pouze formální snahu o uzavření smlouvy s vyvlastňovaným, nicméně dle závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS‏“) ze dne 23.10. 7 As 174/2014-44, míra aktivity vyžadovaná po vyvlastniteli se odvíjí též od aktivity vyvlastňovaného a od toho, zda jeho požadavky svědčí o skutečném zájmu předejít rozhodnutí o vyvlastnění. V případě žalobce však taková míra aktivity vyvinuta nebyla, a proto žalovaný na rozdíl od magistrátu dospěl k závěru, že vyvlastnitel svým pokusem o doručení návrhu dohody na poslední známou adresu žalobce naplnil podmínky k podání žádosti o vyvlastnění. V neposlední řadě magistrátu vytknul, že jeho odůvodnění prakticky jen cituje podání vyvlastnitele a žalobce, ale nijak se nevypořádává s jejich námitkami. 14. Napodruhé magistrát žádosti vyvlastnitele vyhověl (viz jeho rozhodnutí ze dne 24. 5. 2021, č. j. 17334/2021/SÚ; dále jen „druhé rozhodnutí magistrátu“) a rozhodl o omezení žalobcova vlastnického práva tím, že na části jeho pozemku par. č. 1803/21 zřídil věcné břemeno ve prospěch vyvlastnitele a současně s uložením povinnosti poskytnout finanční náhradu. Toto rozhodnutí však žalovaný také zrušil (viz jeho rozhodnutí ze dne 26. 8. 2021, č. j. 097635/2021/KUSK, dále jen „druhé rozhodnutí žalovaného“), a to na základě odvolání žalobce. Žalovaný opět magistrátu vytkl, že v podstatě jen přepsal podání účastníků, aniž by vypořádal námitky v nich vznesené, a zejména ani nevysvětlil, jak dospěl k převaze veřejného zájmu nad zájmem na ochranu vlastnického práva. 15. Napotřetí magistrát žádost vyvlastnitele znovu zamítl (viz jeho rozhodnutí ze dne 29. 6. 2022, č. j. 711597/2022/OlRo; dále jen „třetí rozhodnutí magistrátu“). Tentokrát dospěl k závěru, že vyvlastnitel dostatečně neprokázal nezbytnost omezení zřízením nového věcného břemene, neboť zamýšleného cíle šlo dosáhnout i vyu