1 Ao 5/2010 — Nejvyšší správní soud

59 A 10/2024- 70 - text 20 59 A 10/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Marcely Uhříčkové a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci navrhovatelky: Vojanovy sady, spol. s. r. o., IČO 45278237 sídlem U lužického semináře 43/17, 118 00 Praha 1 zastoupená advokátem JUDr. Markem Bánským sídlem Elišky Krásnohorské 10/2, 110 00 Praha 1 proti odpůrkyni: Obec Zduchovice sídlem Zduchovice 55, 262 63 Kamýk nad Vltavou zastoupená advokátem Mgr. Davidem Zahumenským sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 1 územního plánu Zduchovice vydané usnesením Zastupitelstva obce Zduchovice ze dne 20. 2. 2023, č. 2023/02, takto: I. Opatření obecné povahy – změna č. 1 územního plánu Zduchovice vydaná usnesením Zastupitelstva obce Zduchovice ze dne 20. 2. 2023, č. 2023/02 – se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší ve vztahu k pozemkům p. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XI, XJ, XK, XL, XM, XN, XO a XP, vše v k. ú. Zduchovice, ve výroku textové části v rozsahu, v němž byly ve vztahu k ploše ZL – Lesy stanoveny tyto regulativy: - a) v rámci přípustného využití ve třetí odrážce ke stavbám oplocení ve znění: „zřízené výlučně k ochraně lesních porostů zejm. před zvěří (tj. především oplocení lesních školek a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability), přičemž musí jít výlučně o jednořadé oplocení z lesnického pletiva v kombinaci z dřevěnými kůly nebo bradly do výšky max. 1,6 m“ a - b) v rámci nepřípustného využití v první (a jediné) odrážce ve znění: „stavby oplocení jiné než přípustné, především je nepřípustné oplocení sloužící pro oborní, farmový a podobný chov zvěře“. II. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17 342 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Marka Bánského, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Zastupitelstvo odpůrkyně usnesením ze dne 20. 2. 2023, č. 2023/02, vydalo změnu č. 1 územního plánu Zduchovice, která nabyla účinnosti dne 14. 3. 2023 (dále jen „napadené OOP“). 2. Předmětem napadeného OOP byla mj. změna podmínek pro využití plochy ZL – Lesy. Ve výroku textové části napadeného OOP bylo ve vztahu k ploše ZL stanoveno, že přípustné jsou stavby oplocení „zřízené výlučně k ochraně lesních porostů zejm. před zvěří (tj. především oplocení lesních školek a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability), přičemž musí jít výlučně o jednořadé oplocení z lesnického pletiva v kombinaci z dřevěnými kůly nebo bradly do výšky max. 1,6 m“. Dále zde bylo stanoveno, že nepřípustná je jakákoli stavba nebo činnost neuvedená v hlavním a přípustném využití, zejména skládky a veškeré „stavby oplocení jiné než přípustné, především je nepřípustné oplocení sloužící pro oborní, farmový a podobný chov zvěře“. 3. Navrhovatelka se návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podaným dne 20. 2. 2024 domáhá zrušení napadeného OOP v rozsahu jeho výše citovaných částí (zvýrazněných kurzívou). Obsah návrhu 4. Navrhovatelka předně konstatuje, že je vlastníkem pozemků vyjmenovaných v I. výroku tohoto rozsudku nacházejících se v k. ú. Zduchovice a náležejících do plochy ZL – Lesy. Navrhovatelka je zároveň společností zaměřující se na harmonické lesní hospodaření, péči o zvěř, ochranu přírody v kulturní krajině a údržbu zámeckých zahrad. Na svých pozemcích měla zájem realizovat stavbu „oplocení obory – Jelení vyhlídka“, pročež v prosinci 2020 podala žádost o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Předmětem zamýšlené stavby byl oborní chov jelenů směřující k udržitelnému hospodaření s lesní zvěří, včetně ochrany přírody blízkých stanovišť. Řízení o žádosti však bylo zastaveno z důvodu vydání územního opatření o stavební uzávěře pro stavby oplocení lesních ploch v nezastavitelném území odpůrkyně. Tato stavební uzávěra trvala do doby vydání napadeného OOP, které zcela zamezilo realizaci obory. 5. V průběhu pořizování napadeného OOP navrhovatelka podala námitky, kterým však bylo vyhověno jen minimálně a pro navrhovatelku nepříznivě. Odpůrkyně povolila jen jednořadé oplocení z lesnického pletiva v kombinaci s dřevěnými kůly nebo bradly do výšky maximálně 1,6 metrů. Argumenty, které odpůrkyně uvedla na podporu přijaté regulace, však dle názoru navrhovatelky regulaci neopodstatňují. To oplocení, které je dle napadeného OOP přípustné, nadto navrhovatelce neumožňuje plnit její povinnosti dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o lesích“) a dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“), nehledě na to, zda dojde k realizaci obory, či nikoli. Ochranu zvěře a přírody totiž přijatá regulace dle názoru navrhovatelky významně ztěžuje. Na pozemcích navrhovatelky se pohybuje spárkatá zvěř, konkrétně jelen lesní, srnec obecný a daněk evropský. V případě srnčí a dančí zvěře je za účelem zabránění jejímu volnému pohybu užíváno oplocení o výšce 220 cm a v případě jelení zvěře dokonce oplocení o výšce 250 cm. Oplocení o výšce 160 cm je naproti tomu nedostatečné, neboť to je tato zvěř schopna snadno překonat. Přijatá regulace tedy umožní bezprizorní pohyb zvěře po pozemcích i turistických trasách. Přípustné oplocení (tzv. oplocenky) ani nezajistí ochranu rostlin před vysokou zvěří a na dotčených pozemcích bude postrádat jakýkoli efekt. 6. Odkaz odpůrkyně na § 32 odst. 8 lesního zákona, jímž regulaci podpořila, je dle mínění navrhovatelky zavádějící. Oplocení obory nemělo být činěno z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa. Lesní zákon připouští oplocení pro ochranu lesních porostů před zvěří. Nepřiléhavý je také argument, podle něhož by jiné než povolené oplocení vedlo k regulaci pohybu volné zvěře do koridorů, které by byly ve střetu s turistickými trasami (především s frekventovanou cestou k vyhlídce Na Altánku). Ostatně § 2 písm. j) zákona o myslivosti rozumí oborou druh honitby uzpůsobený tak, že zvěř z obory nemůže volně vybíhat. Realizací obory na pozemcích navrhovatelky by tedy bylo zamezeno tomu, čeho se odpůrkyně obává, tj. volnému pohybu zvěře do koridorů ve střetu s turistickými trasami. Argument, podle něhož by zřízení obory omezilo průchodnost lesů směrem k vyhlídce Na Altánku, je pak dle názoru navrhovatelky vyloženě nepravdivý. Navrhovatelka totiž opakovaně deklarovala, že průchodnost krajiny bude zachována, a tuto skutečnost dokládala také orgánům ochrany životního prostředí, které ve svých závazných stanoviscích neshledaly omezení volného průchodu krajinou vlivem umístění oplocení. Odkazy na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 12/2017-43 a č. j. 5 As 412/2020-64, jimiž odpůrkyně svou argumentaci taktéž podpořila, nejsou dle mínění navrhovatelky přiléhavé. 7. Odpůrkyně argumentovala též ochranou lesních porostů před tzv. přezvěřením, welfare lesní zvěře a ochranou prvků územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“). Dle názoru navrhovatelky však své úvahy blíže nerozvedla a nepodložila, pročež je odůvodnění OOP nepřezkoumatelné. Prvky ÚSES jsou v napadeném OOP zmiňovány několikrát, aniž by bylo vysvětleno proč. Pokud by odpůrkyně výše uvedené aspekty skutečně vážila, musela by dospět k závěru, že oplocení nezakáže. V případě zřízení oborního chovu je chov zvěře regulován z hlediska lesního hospodářství i z hlediska myslivosti. Povinnost regulovat stavy zvěře přitom navrhovatelce plyne ze zákona o myslivosti. Pro navrhovatelku je jednodušší stavy zvěře regulovat za pomoci oplocení (obory). V důsledku přijaté regulace tedy naopak může dojít k tzv. přezvěření. Obdobné platí i ve vztahu k obávanému poškození lesních porostů a vegetace, neboť povolené oplocení nemůže zvěři zabránit ve volném pohybu a lesní hospodář nebude mít možnost lesní porost a vegetaci efektivně chránit. Navrhovatelka každopádně musí předcházet poškozování lesních porostů, vegetace a prvků ÚSES, přičemž přijatá regulace její povinnosti ztěžuje. 8. Navrhovatelka dále vyjadřuje přesvědčení, že napadené OOP je v části navržené ke zrušení příliš podrobné a obsahuje podrobnosti příslušející regulačnímu plánu. Poukazuje také na to, že ve věci stavby oplocení obory byla vydána stanoviska Městského úřadu Příbram ze dne 12. 4. 2021 a Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 7. 12. 2020 se závěrem, že nedojde k neúměrnému omezení či ohrožení lesa. Za absurdní pak navrhovatelka označuje to, že odpůrkyně dovozovala, že tyto orgány neposoudily záměr z hlediska ochrany přírody a krajiny důsledně. Argumentovala-li odpůrkyně také závěrem místního referenda týkajícího se obory, pak opomenula, že neopodstatňoval vyloučení oborního a farmového chovu ani vyloučení oplocení, n