6 As 108/2019 — Nejvyšší správní soud

37 A 32/2024- 249 - text 47 37 A 32/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobců: a) Z. B. bytem X b) V. J. bytem X oba zastoupeni advokátkou JUDr. Kristýnou Oberfalcerovou, DEA DESS sídlem Na Bělidle 64/3, Praha 5 proti žalovaným: 1) Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 2) Česká inspekce životního prostředí sídlem Na Břehu 267/1a, Praha 9 3) Městský úřad Kralupy nad Vltavou sídlem Palackého nám. 1, Kralupy nad Vltavou zastoupen advokátem JUDr. Zdeňkem Horáčkem, Ph.D. sídlem Kaizlovy sady 434/13, Praha 8 za účasti: I. Česká republika – Ministerstvo financí sídlem Letenská 525/15, Praha 1 II. M. B. L. bytem X zastoupena advokátem Mgr. Mgr. Filipem Kisić Svobodou sídlem Dušní 8/1, Praha 1 III. RUMPOLD s.r.o., IČO: 614 59 364 sídlem Jaselská 585, Týn nad Vltavou zastoupena advokátkou JUDr. Ilonou Vikovou sídlem Svatovítská 361/4, Praha 6 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných spočívajícím v nezahájení řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), takto: I. Určuje se, že se Česká inspekce životního prostředí a Krajský úřad Středočeského kraje nezahájením řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu spočívajícího v ohrožení vod v důsledku nedokončené sanace skládky sudů se styreny na pozemku parcelní číslo 288/2 v katastrálním území Nelahozeves podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. dopouštějí nezákonného zásahu. II. České inspekci životního prostředí a Krajskému úřadu Středočeského kraje se přikazuje do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zahájit řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu spočívajícího v ohrožení vod v důsledku nedokončené sanace skládky sudů se styreny na pozemku parcelní číslo 288/2 v katastrálním území Nelahozeves podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. s tím, že splněním povinnosti jednoho z uvedených správních orgánů zaniká povinnost druhého správního orgánu. III. Ve vztahu k Městskému úřadu Kralupy nad Vltavou se žaloba zamítá. IV. Česká inspekce životního prostředí a Krajský úřad Středočeského kraje jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 59 159,06 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupkyně JUDr. Kristýny Oberfalcerové, advokátky. V. Městský úřad Kralupy nad Vltavou a osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmětem sporu je, zda v souvislosti se sanací skládky sudů se styreny v Nelahozevsi došlo k havárii a zda měli žalovaní k odstranění následků havárie (závadného stavu) zahájit řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42 odst. 1 vodního zákona, a pokud tak neučinily, zda jejich nečinnost představuje nezákonný zásah do práv žalobců. Soud dospěl k závěru, že ano. Byť je skládka sudů se styreny tzv. starou ekologickou zátěží, není vyloučeno, aby i na takové skládce došlo k havárii ve smyslu vodního zákona, jejíž následky je třeba řešit. Soud správním orgánům nepřikázal, jak konkrétně mají v řízení postupovat, případně jaká konkrétní opatření k nápravě mají přijmout. To je jejich úkolem. Soud tedy správním orgánům neuložil, aby nařídily okamžité odstranění skládky, neboť předmětem řízení bylo jen to, zda mají správní orgány zahájit řízení o uložení opatření k nápravě. Žaloba 1. Žalobci uvádí, že jsou vlastníky domovních studní na pozemcích p. č. st. XA (žalobkyně) a p. č. st. XB (žalobce) v katastrálním území X (v tomto katastrálním území se nacházejí i ostatní pozemky uváděné v tomto rozsudku), v nichž v důsledku zvýšení koncentrace škodlivých látek v objektu skládky sudů se styreny na pozemku p. č. 288/2 ve vlastnictví společnosti ORLEN Unipetrol a.s. (dále jen „Orlen“) dochází k růstu kontaminace vody. 2. Původ znečištění je ve staré ekologické zátěži (únik škodlivých látek ze skládky). Stav se značně zhoršil kvůli pochybení při sanaci skládky a vznikl havarijní stav. 3. Obec Nelahozeves vyzvala Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) a Českou inspekci životního prostředí (dále jen „inspekce“), aby havarijní situaci řešily podle § 42 odst. 1 vodního zákona. Nikdo ze žalovaných ale žádosti nevyhověl. 4. Žalobci jsou přesvědčeni, že žalovaní jsou nezákonně nečiní, což považují za nezákonných zásah podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), který dosud trvá. Ke skládce 5. Žalobci v prvé řadě popisují historii skládky a nedávný vývoj související s její sanací. 6. Skládka je vzdálena asi 600 m západně od okraje zástavby obce Nelahozeves a asi 700 m jihovýchodně od skládky komunálního odpadu Uhy/Nelahozeves. První chemické odpady byly na skládku navezeny v 60. letech dvacátého století, na konci 80. let byl prostor původní skládky zaplněn (bylo zde umístěno asi 8 500 sudů se styrenovou smolou). Tato část byla následně zahrnuta pískem za účelem vytvoření nového prostoru pro navazující skladování sudů s odpadem (byla vytvořena nová skládka). Na ní bylo ve čtyřech vrstvách uloženo přibližně 15 000 sudů. Na konci 90. let byly provedeny sanační práce spočívající v navezení zeminy na těleso skládky a její překrytí těsnicí fólií a geotextilií. Od roku 1992 v lokalitě skládky probíhají dílčí průzkumné práce včetně pozorovacích vrtů. 7. Rozhodnutím ze dne 18. 9. 2003 inspekce uložila opatření k nápravě spočívající v „odstranění závadného stavu spočívajícího v existenci skládky chemických odpadů na pozemku pana M. L. v k. ú. X ve smyslu § 112 a § 42 zákona o vodách. (…) Odstraněním celé skládky budou potenciální rizika plynoucí z existence tekutých odpadů v sudech (a v důsledku toho i potenciální ohrožení podzemních vod) zcela eliminována“. Termín dokončení byl stanoven do dne 31. 12. 2010. Proto následně (dne 25. 8. 2016) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) uzavřelo se společností bez právní subjektivity AQT&RUMPOLD Nelahozeves [jejím hlavním společníkem je AQUATEST a.s. (dále jen „Aquatest“) a dalším společníkem RUMPOLD s.r.o. (dále jen „Rumpold“)] smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vymístění skládky. Realizaci zakázky však provázely problémy (odstoupení od smlouvy společnosti, která měla přebírat odpad, prodlevy, vyčerpání rozpočtu z důvodu nečekaného rozsahu díla), ministerstvo proto mělo nejpozději v roce 2020 realizovat kroky potřebné k urychlenému řešení celé situace, neudělalo však nic. V červnu 2020 byly práce opětovně přerušeny kvůli nedostatečné kapacitě zařízení, na které měl být odpad odvezen. Poté již technické práce na skládce nebyly obnoveny. Zhotovitel ponechal skládku nezabezpečenou, čímž došlo k promývání otevřené stavební jámy dešťovou vodou, a tím k šíření kontaminace. Tím zhotovitel zapříčinil vznik havárie. Sudy na skládce obsahují koncentrát styrenů a jejich směsí nejasného a různorodého chemického složení, který IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) klasifikuje ve skupině 2A – pravděpodobně karcinogenní pro člověka již ve velmi nízkých koncentracích a který je obecně značně škodlivý pro člověka a životní prostředí. 8. Žalobci jsou proto přesvědčeni, že přestože je skládka vedena a rekultivována (resp. aktuálně rekultivována není) v režimu staré ekologické zátěže, došlo při její rekultivaci ke vzniku havárie, kterou žalovaní adekvátně neřeší, ač je to jejich povinnost. Obrana žalobců 9. Obec Nelahozeves podala krajskému úřadu (5. 5. 2023) a inspekci (15. 5. 2023) podněty k řešení havarijního stavu ohrožujícího zdraví obyvatel, který byl způsoben opuštěním a nezajištěním skládky proti působení vnějších vlivů (zejména deště), přístupu zvěře či nepovolaných osob. Ponecháním skládky nezajištěné po dobu přibližně 3 let se na jejím dně shromáždily srážkové vody, které proudí do podzemních vod, a vytvořily se dvě velké laguny s koncentracemi nebezpečných látek, které mnohonásobně překračují limity koncentrace pro povrchovou vodu. Hladina vody v lagunách přitom odpovídá hladině podzemní vody (jde o vystavenou hladinu podzemní vody kvartérního kolektoru). Nejsou to tedy izolované vodní plochy. Riziko kontaminace podzemních vod v Nelahozevsi je nepřiměřeně vysoké. Na podporu svých tvrzení obec k podnětům předložila zprávu z monitoringu povrchových a podzemních vod v okolí skládky (dále jen „zpráva z monitoringu“) a zprávu z plošného monitoringu podzemních vod (dále jen „zpráva z plošného monitoringu“) v části ulic Pod Strání a Zagarolská (dvě studny z monitorovaných objektů patří žalobcům – ve zprávě jsou označeny PSX a PSY) zpracované Mgr. P. D. 10. Ze zprávy z plošného monitoringu plyne, že ve třech domovních studnách byly v březnu 2023 zjištěny koncentrace ropných látek, které více než pětkrát překračují dříve platný limit pro pitnou vodu. Celkově se znečištění ropnými látkami nachází v šesti domovních studnách. Některé hodnoty narostly oproti minulosti až dvojnásobně, což svědčí o zvýšeném vymývaní znečištění ze skládky do po