6 Ao 5/2011 — Nejvyšší správní soud

37 A 86/2025- 95 - text 11 37 A 86/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Kryštofa Horna, soudkyně Martiny Kotouček Mikolášková a soudce Jana Peroutky ve věci navrhovatelky: AAAINDUSTRY.CZ akciová společnost, IČO 63078023 sídlem Na struze 227/1, 110 00 Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. Davidem Belhou sídlem náměstí Jiřího z Poděbrad 1382/2, 120 00 Praha 2 proti odpůrkyni: obec Nová Ves pod Pleší sídlem Masarykova třída 90, 262 04 Nová Ves pod Pleší zastoupená advokátem JUDr. Michalem Bernardem, Ph.D. sídlem Klokotská 103/13, 390 01 Tábor o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu obce Nová Ves pod Pleší, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Nová Ves pod Pleší dne 22. 5. 2025, č. 22/2025, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 19 699,50 Kč k rukám zástupce odpůrkyně JUDr. Michala Bernarda, Ph.D., advokáta. Odůvodnění: Obsah návrhu 1. Návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), se navrhovatelka domáhala zrušení územního plánu obce Nová Ves pod Pleší, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Nová Ves pod Pleší dne 22. 5. 2025, č. 2-2/2025 (dále jen „napadené OOP“) v rozsahu týkajícím se pozemku parc. č. 331/1 v katastrálním území Nová Ves pod Pleší, který navrhovatelka vlastní (dále jen „pozemek navrhovatelky“). 2. Navrhovatelka uvedla, že v minulosti žádala o povolení umístění staveb na svém pozemku. Žádostem navrhovatelky nebylo vyhověno (ani v roce 1995, ani v roce 2005), a to vždy s odůvodněním, že na pozemku navrhovatelky nebudou realizovány původně navržené stavby rodinných domků G1-G7, a to ani v budoucnu. Na pozemku navrhovatelky bude realizována jen technická infrastruktura související s vodojemem, který bude budován obcí Nová Ves pod Pleší v rámci 0. souboru staveb – podmiňující investice. Technická infrastruktura související s vodojemem už byla realizovaná, v důsledku čehož podle navrhovatelky pominuly důvody nemožnosti umístění plánovaných staveb na jejím pozemku, nebo přinejmenším jejich části. Platnost dříve vydaných územních rozhodnutí také již pominula. Navrhovatelka také doplnila, že k dotčené lokalitě vydal Okresní úřad Příbram mimo jiné dne 21. 4. 1995 stavební povolení č. 0/417a/95. 3. Podle územního plánu odpůrkyně platného před vydáním napadeného OOP se pozemek navrhovatelky nacházel v ploše čistě obytné (individuální bydlení). V zadání i odůvodnění návrhu napadeného OOP bylo uvedeno, že stávající zastavitelné plochy, resp. jejich většina mají být převzaty do napadeného OOP, přesto je pozemek navrhovatelky v napadeném OOP veden jako plocha smíšeného nezastavěného území F.19. Navrhovatelka má za to, že nebyl pro zařazení jejího pozemku do ploch smíšeného nezastavěného území legitimní důvod, naopak jsou zde důvody pro ponechání jejího pozemku jako plochy zastavitelné, tzn. plochy pro bydlení individuální. Jedním z důvodů je, že pozemek navrhovatelky na své jižní straně volně navazuje na dnes již existující zastavěnou plochu individuálního bydlení a na západní straně je za pozemkem patřícím vedlejší obci Záhořany též plocha individuálního bydlení. S ohledem na odpadnutí překážek pro realizaci výstavby zahájila navrhovatelka přípravu dokumentace pro vydání nového územního rozhodnutí. Navrhovatelka nevidí důvod, proč by měl být její pozemek vedený jako nezastavitelný. Pokud vyvstane potřeba změnit územní plán, mělo by se tak dít po zhodnocení stávající situace, zvážení alternativ a zhodnocení dopadů navrhovaného řešení v širších souvislostech. 4. Navrhovatelka uvedla, že byla aktivní i v průběhu pořizování napadeného OOP a uplatnila námitky, kterým odpůrkyně nevyhověla s odůvodněním, že na pozemku navrhovatelky nebudou ani v budoucnu realizovány původně navržené stavby rodinných domů G1 až G7. Pozemek navrhovatelky je ve výběžku katastrálního území, který je obklopen územím obce Zahořany. Obec Zahořany má platnou územně plánovací dokumentaci, ve které jsou navazující pozemky vymezeny jako probíhající regionální biokoridor, který předpokládá propojení právě přes výběžek území odpůrkyně. Na pozemek navrhovatelky nenavazuje v části Zahořan možnost výstavby dalších rodinných domů. 5. Podle navrhovatelky není vypořádání její námitky přiléhavé, a to zejména s ohledem na skutečnost, že infrastruktura související s vodojemem již byla v dotčené lokalitě realizována a nelze jí podmiňovat nemožnost zastavitelnosti území pro futuro. Nevyhověním námitce navrhovatelky a změnou funkce využití jejího pozemku ze stávající zastavitelné na nezastavitelnou plochu došlo k zásahu do sféry navrhovatelky, která dlouhodobě usiluje o povolení výstavby rodinných domů na svém pozemku. Navrhovatelka má za to, že tato změna nemůže obstát ani v testu proporcionality, proto je napadené OOP v části týkající se jejího pozemku nezákonné. Vyjádření odpůrkyně 6. Odpůrkyně s návrhem nesouhlasila a navrhla jeho zamítnutí. Předně poukázala i prostřednictvím citací judikatury soudů na meze soudního přezkumu opatření obecné povahy. Ačkoli odpůrkyně nezpochybnila aktivní legitimaci navrhovatelky, tak se domnívá, že by měla být aktivní věcná legitimace navrhovatelky posouzena restriktivně, protože je navrhovatelka obchodní společností, jejímž zájmem je developerský záměr, tedy čistě soukromý a nikoli veřejný zájem. Odpůrkyně má dále za to, že řádně vypořádala námitky navrhovatelky a poukázala na to, že napadené OOP je třeba považovat za jeden celek. 7. Navrhovatelka také uvedla, že je přesvědčena o tom, že je přijaté řešení proporcionální. Citovala z kapitoly C.1 napadeného OOP, která vyhodnocuje potřebu zastavitelných ploch a odůvodnění nutnosti redukce zastavitelných ploch vymezených v předchozí územně plánovací dokumentaci. Zdůraznila, že pořízením nového územního plánu se oproti předchozímu územnímu plánu mění koncepce rozvoje obce, přičemž jedním z cílů obce bylo prověřit většinu zastavitelných ploch tak, aby rozvoji bydlení kapacitně dostačovala veřejná vybavenost a veřejná dopravní a technická infrastruktura obce. S odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2012, sp. zn. II. ÚS 482/10 uvedla, že vlastník nemá nárok na určení využití svého pozemku. Soulad s politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje je odůvodněn v kapitolách B.1 a B. 2 odůvodnění napadeného OOP. 8. K legitimnímu očekávání navrhovatelky uvedla, že sama navrhovatelka citovala z rozhodnutí, ze kterých je zřejmé, že navrhovatelka neměla možnost realizovat svůj stavební záměr na dotčeném pozemku ani v době před účinností napadeného OOP, kdy se tento pozemek ještě nacházel v obytné ploše. Nemohla proto při nejlepší vůli legitimně očekávat, že se situace změní v její prospěch. Odpůrkyně se neztotožňuje ani s interpretací, že by realizací vodojemu pominuly důvody nemožnosti umístění staveb. Územní rozhodnutí, na která navrhovatelka odkazuje, naopak jasně říkají, že bude realizována jen technická infrastruktura související s vodojemem, tedy pouze a jenom tato infrastruktura, a také že navržené stavby rodinných domů nebudou realizovány ani v budoucnu. 9. Odpůrkyně také rozporovala, že by v zadání a odůvodnění návrhu napadeného OOP bylo uvedeno, že stávající zastavitelné plochy, resp. jejich většina mají být převzaty do nového, tj. nyní napadeného OOP. Odpůrkyně uvedla, že zadání územního plánu takovýto požadavek převzetí zastavitelných ploch nestanovoval. Zadání naopak výslovně zmiňovalo požadavek na základní koncepci rozvoje v souladu s prioritami politiky územního rozvoje a zásadami územního rozvoje. Zadání stanovilo požadavek nápravy souladu vydaných územních rozhodnutí s územním plánem. To byl i jeden z důvodů vynětí pozemku navrhovatelky ze zastavitelných ploch. Zadání také mj. v požadavcích na rozvoj obce uvádí „soulad s principy udržitelného rozvoje území, v požadavcích na urbanistickou koncepci prověření uspořádání zastavěného území a prověření možných změn (…) při splnění podmínek, jako je mj. prověření vymezených zastavitelných plocha jejich případná aktualizace (…).“ Dále zadání uvádělo, že „obec nemá zájem na další hromadné, developerské a jinak obdobné obytné zástavbě.“ 10. K argumentaci navrhovatelky o (ne)existenci legitimních důvodů pro změnu využití území odpůrkyně uvedla, že důvody pro zařazení do ploch smíšeného nezastavěného území (NS) specifikované v kapitole F.20, vysvětlil pořizovatel jak v odůvodnění napadeného OOP, tak v rozhodnutí o námitkách na str. 81 a ve vyhodnocení připomínek v části O na str. 115. Odpůrkyně doplnila, že v platném územním plánu sousední obce Zahořany z roku 2020 jsou pozemky, které sousedí s pozemkem navrhovatelky, vedeny jako rezerva pro odklonění regionálního biokoridoru RK 1207 a jsou taktéž zařazené mezi plochy smíšené nezastavěného území (NL – nelesní zeleň). Navrhovatelka přitom ve svém návrhu nijak nespecifikovala ony důvody pro ponechání pozemku c