2 Ads 202/2016 — Nejvyšší správní soud

53 Ad 37/2025- 21 - text 11 53 Ad 37/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobce: Mgr. P. V. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 7. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 24. 7. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 15. 11. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), žalovaná přiznala žalobci starobní důchod ve výši X Kč měsíčně od 2. 11. 2024 podle § 29 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. V odůvodnění uvedla, že doby pojištění, na které nejsou uplatněny evidenční listy, nelze započítat. Pokud žalobce prokáže, že byl v těchto dobách pojištěn, žalovaná rozhodne o zápočtu. Dobu studia po 18. roce věku lze hodnotit jen v rozsahu prvních šesti let studia. 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal námitky, v nichž žádal o „doplnění“ studia na X fakultě Univerzity Karlovy a vojenské základní služby. Poukázal dále na „Přehled odborné praxe“ k doplnění 606 dní praxe vedoucího a odborného zástupce Lékárny u bílého orla pod společností JMC spol. s r. o. (dále jen „JMC“), která ji prodala společnosti EUROPHARM. Dále žádal o „doplnění dopadů“ rozsudku Obvodního soudu pro prahu 10 z října 2011 o „neoprávněnosti“ výpovědi, kterou žalobci dala společnost EUROPHARM (dnešní BENU). Celkový rozdíl v době pojištění dle žalobce činí 2 774 dní (7 let a 218 dní). Žalovaná v návaznosti na to žalobce přípisem ze dne 19. 2. 2025 informovala o konkrétních dobách pojištění, které neeviduje (v celkovém rozsahu 5 let a 59 dnů) s tím, že nemá k dispozici žalobcem uvedený rozsudek týkající se neplatné výpovědi ani jiné doklady prokazující specifikované doby jako doby pojištění. Proto žalobce současně vyzvala, aby tento rozsudek předložil, a předložil i další doklady prokazující doby pojištění (např. pracovní smlouvy, evidenční listy, zápočtové listy apod.). Žalobce dne 16. 3. 2025 odpověděl a žalované zaslal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 9. 2011, č. j. 14 C 28/2011 – 24 (dále jen „rozsudek obvodního soudu“), pracovní smlouvu ze dne X a část přehledu odborné praxe lékárníka. Dle žalobce rozsudek obvodního soudu určoval neplatnost výpovědi z pracovního poměru sjednaného pracovní smlouvou ze dne 30. 4. 1995. Přehled odborné praxe je právní doklad, který se předkládá při registračním řízení nestátního zdravotnického zařízení a pro udělení osvědčení soukromé praxe, vedoucího a odborného zástupce. 3. V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaná žalobcovy námitky zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. V odůvodnění konstatovala, že žalobci byla zhodnocena doba studia na střední i vysoké škole v rozsahu 2 192 dní, tj. 6 let po 18. roce věku. Celkem tak byla zhodnocena doba studia po dosažení 18 let věku v období od 2. 9. 1978 do 1. 9. 1984. Žádná další taková doba již nemůže být zhodnocena. Žalobci byla rovněž zhodnocena doba výkonu vojenské základní služby. V této době byl žalobce zaměstnán u Okresního ústavu národního zdraví Plzeň-sever a doba od 1. 10. 1986 do 30. 9. 1987 byla zaměstnavatelem hodnocena jako vyloučená. K žalobcovu požadavku na započtení dob pojištění (zaměstnání) v letech 1986 až 2003 žalovaná uvedla, že žalobce nepředložil žádné relevantní doklady, které by prokazovaly dobu zaměstnání, název zaměstnavatele, popř. vyměřovací základ. Dobu zaměstnání nelze započítat na základě přehledu odborné praxe lékárníka, neboť tento dokument není způsobilý k tomu, aby na jeho základě byla žalobci zde uvedená doba zhodnocena jako doba pojištění pro účely nároku na starobní důchod a stanovení procentní výměry starobního důchodu. Takovým dokladem může být jen evidenční list důchodového pojištění vystavený zaměstnavatelem obsahující přesný název zaměstnavatele, dobu zaměstnání, vyměřovací základ (výdělek), údaj o vyloučených dobách a razítko a podpis zaměstnavatele. Pouze na základě přehledu nemůže Okresní správa sociálního zabezpečení ani vystavit rekonstruovaný evidenční list důchodového pojištění. K rozsudku obvodního soudu, kterým bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru ze dne 24. 11. 2010 daná žalobci společností EUROPHARM je neplatná, žalovaná uvedla, že z něj plyne, že žalobce dne 30. 4. 1995 uzavřel pracovní smlouvu se společností JMC, na jejímž základě nastoupil do zaměstnání u této společnosti dne 1. 5. 1995 jako vedoucí lékárník. Dne 24. 11. 2010 obdržel od společnosti „Pharmaland“ výpověď z pracovního poměru s tím, že měl skončit dne 31. 1. 2011. V pokladech žalované se nachází evidenční list důchodového pojištění vyhotovený společností EUROPHARM, ze kterého vyplývá, že žalobce zde byl zaměstnán do 30. 11. 2011 a od 1. 12. „2012“ byl již zaměstnán u společnosti VEROPHARM. Žalovaná dále provedla přepočet starobního důchodu a neshledala žádné vady. Žaloba 4. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 5. Žalobce rekapituluje průběh řízení před žalovanou. K výzvě žalované jí zaslal rozsudek obvodního soudu o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru sjednaného pracovní smlouvou ze dne 30. 4. 1995, která byla dohodou ukončena dne 30. 11. 2011. Z toho dle žalobce plyne, že neevidované doby pojištění spadají do nepřerušeného pracovního poměru ve funkci vedoucího lékárníka v období od 1. 5. 1995 do 30. 11. 2011 u společnosti JMC přes fúzi do společnosti REGINNA a následně do společnosti EUROPHARM (dnešní BENU), tj. prakticky u jediného stále fungujícího zaměstnavatele. To dokládá i přehled odborné praxe, který žalobce zaslal žalované také z důvodu, aby se zorientovala v organizačních souvislostech. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalovaná setrvala na nezapočtení 5 let a 59 dnů prokazatelně odpracovaných u společnosti EUROPHARM. Pharmaland je změnou názvu Lékárny u bílého orla, od 1. 12. 2011 společnost VEROPHARM. Přestože si žalovaná mohla u společnosti EUROPHARM vyžádat evidenční list důchodového pojištění na celý průběh zaměstnání od 1. 5. 1995 do 30. 11. 2011, vyžádala si jej jen na dobu od 1. 2. až 30. 11. 2011 (od doby neplatného do doby řádného ukončení pracovního poměru), tj. 303 dnů s výší platových náhrad a odstupného (po zdanění a odvodech přes 800 000 Kč). Ani to navíc nebylo do následného výpočtu procentní výměry započteno, neboť výpočet vychází z původních 40 let a 150 dnů. Žalovaná tak vyšla z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. 6. Žalobce dále namítá, že mu bylo zhodnoceno jen šest let studia od 2. 9. 1978 do 1. 9. 1984, přestože studium na X fakultě Univerzity Karlovy ukončil dne 25. 9. 1986, a přestože po specializační přípravě v letech 1988 až 1990 získal diplom specializace I. stupně v oboru lékárenství (nezbytný pro výkon funkce vedoucího lékárníka, kterou žalobce vykonává bez přerušení dodnes). Doba od roku 1984 do roku 1986 je navíc bez pojištění. Vyjádření žalované 7. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. Upozorňuje na to, že nelze hodnotit dobu žalobcova studia nad rámec zákona. Jakkoliv dřívější právní úprava prohlašovala studium po skončení povinné školní docházky za dobu zaměstnání, zákonodárce od 1. 1. 2004 přistoupil ke změně novelizující § 13 zákona o důchodovém pojištění. Dle odst. 1 tohoto ustanovení se za dobu pojištění považují též doby získané přes 1. 1. 1996 podle tehdejších předpisů s výjimkou doby studia po dosažení věku 18 let. Odst. 2 pak tuto dobu studia upravuje jako náhradní dobu pojištění pouze v rozsahu prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let. Co se týče sporované doby výkonu služby v ozbrojených silách, z osobního listu důchodového pojištění vyplývá, že žalovaná žalobci zohlednila celé období od 30. 9. 1986 do 31. 12. 1987 s vyloučenou dobou 93 dnů a 263 dny vojenské služby. 8. Stěžejní námitka se dle žalované týká nezapočtení doby 5 let a 59 dnů, které měl žalobce odpracovat u společnosti EUROPHARM. Žalobce operuje s trvajícím pracovním poměrem od 1. 5. 1995 do jeho ukončení dohodou v listopadu 2011. Problematická období se týkala let 2001 až 2003 a také zčásti let 1997, 1998, 1999, 2000 a 2011. Žalobce dle žalované navrženými důkazy (přehled odborné praxe lékárníka, pracovní smlouva se společností JMC a rozsudek obvodního soudu) neprokázal žádnou dodatečnou dobu pojištění. Žalovaná nepopírá jejich pravost, neplyne z nich ovšem bez dalšího existence doby dle § 27 zákona o důchodovém pojištění. Účast na pojištění (nikoliv pouhé trvání pracovního poměru), nadto v žalobcem tvrzeném rozsahu nebyla prokázána. Relevantní je pouze pracovněprávní vztah, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Z předložené pracovní smlouvy, jakož i rozsudku obvodního sodu a přehledu odborné praxe lékárníka, však tato skutečnost nebyla odvoditelná. Přesto se žalovaná z popudu podané žaloby sama obrátila na společnost BENU. Aktuálně