7 As 23/2011 — Nejvyšší správní soud

54 A 49/2023- 72 - text 10 54 A 49/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka, soudkyně Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a soudce JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: V. L. bytem X zastoupena advokátkou JUDr. Alicí Hejzlarovou, LL.M., MBA sídlem Urxova 430/4, Karlín, Praha 8 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2023, č. j. 045481/2023/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2023, č. j. 045481/2023/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 200 Kč, a to k rukám advokátky JUDr. Alice Hejzlarové, LL.M., MBA. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Příbram (dále jen „stavební úřad“) ze dne 6. 3. 2023, č. j. MeUPB 24236/2023, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Stavební úřad prvostupňovým rozhodnutím shledal žalobkyni vinnou z nedbalostního spáchání přestupku podle § 178 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „stavební zákon“), kterého se dopustila tím, že provedla jako stavebník v období od 15. 1. 2022 do 15. 2. 2022 výměnu střešní krytiny obsahující azbest a osadila nová střešní okna na rodinném domě č. p. X v X, který je umístěný na pozemku parc. č. XA v katastrálním území X (dále jen „dům č. p. X“; všechny pozemky uváděné v tomto rozsudku jsou ve stejném katastrálním území) v ochranném pásmu nemovité kulturní památky kostela sv. Jakuba Staršího, bez souhlasu stavebního úřadu. Za tento přestupek stavební úřad vyměřil žalobkyni pokutu ve výši 30 000 Kč. 2. Žalobkyně v žalobě namítá, že napadené rozhodnutí neodpovídá skutkovému stavu, že se žalovaný nevypořádal s jejími odvolacími námitkami a nevzal v potaz existenci stavebního povolení, která mu měla být známa z jeho činnosti. Žalobkyně jednala v krajní nouzi, neboť střecha byla z 60 až 70 % poškozená a zatékalo do ní, což poškozovalo její nosné prvky, a hrozilo narušení nosných zdí domu. Pokud by střechu neprodleně neopravila, hrozilo její zřícení. Žalobkyně jednala s ohledem na veřejný zájem na ochraně bezprostředního okolí nemovitosti a kolemjdoucích osob. Tyto skutečnosti měl žalovaný zohlednit při stanovení výše pokuty. Žalovaný také řádně nezhodnotil povahu provedených prací. Udržovací práce přitom opatření stavebního úřadu nevyžadují. Zadruhé namítá, že ochranné pásmo kulturní památky, v němž se dům č. p. X nachází, je nepřiměřeně extenzivní a nepřiměřeně omezuje výkon jejího vlastnického práva. Správní orgány měly jako předběžnou otázku posoudit přiměřenost a ústavnost rozsahu ochranného pásma. Zatřetí namítá, že skutek, jehož se měla dopustit, není společensky škodlivý. Dům č. p. X se nenachází poblíž kulturní památky ani v jejím dohledu. Plastová okna a plechová střešní krytina nejsou v místě výjimečné a nemají reálný dopad na kulturní památku. Žalobkyně volila barevné odstíny oken i střechy střízlivě tak, aby nezasahovala do vzhledu okolí. Střešní krytinu schválila krajská hygienická stanice. Žalobkyně také následně požádala o dodatečné povolení stavby. Žalovaný s ohledem na to měl přezkoumat odůvodnění výše pokuty nejen z hlediska, zda není pro žalobkyni likvidační. Začtvrté uvedla, že výměnu střešní krytiny na domě č. p. X povolil stavební úřad rozhodnutím ze dne 23. 11. 1992, č. j. 9226/92-SÚ/Tů, jehož platnost prodloužil do 31. 8. 2023 rozhodnutím ze dne 11. 8. 2021, č. j. MeUPB 73946/2021. Tyto skutečnosti musely být stavebnímu úřadu známy z jeho činnosti. Jedná se o akty ad rem, je tedy lhostejné, kdo byl žadatelem. S ohledem na vše uvedené má žalobkyně za to, že uložená pokuta je nepřiměřeně přísná a že jsou v jejím případě dány okolnosti vylučující protiprávnost a polehčující okolnosti odůvodňující upuštění od správního trestu. Kromě toho se správní orgány dopustily procesního pochybení, neboť v rozporu se zásadou materiální pravdy a zásadou vyšetřovací uvedly, že žalobkyně je povinna navrhnout důkaz znaleckým posudkem. V oblasti správního trestání nesmí být obviněný nucen k součinnosti při opatřování podkladů. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ji navrhl jako nedůvodnou zamítnout. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž se s obdobnou argumentací žalobkyně vypořádal. Shrnul, že přestupek žalobkyně byl řádně zjištěn a projednán, přičemž nebyl promlčen. Dům č. p. X se nachází v ochranném pásmu kulturní památky, jehož vymezení je pro správní orgány závazné. Společenskou škodlivost skutku nesnižuje skutečnost, že žalobkyně požádala o dodatečné povolení stavby. 4. Žalobkyně v replice zdůraznila, že úpravu domu č. p. X provedla na základě platného stavebního povolení, které stavební úřad opomněl, přestože k němu měl přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně o existenci stavebního povolení informovala žalovaného dne 19. 4. 2023. Ten jí ale jen sdělil, že rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení není dostatečně označeno. To ale nemůže jít k tíži žalobkyně. Žalovaný tak rozhodl v rozporu se zásadou materiální pravdy. Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 5. Stavební úřad opatřením ze dne 18. 11. 2022, doručeným žalobkyni téhož dne, oznámil žalobkyni zahájení řízení o přestupku podle § 178 odst. 2 písm. c) stavebního zákona a předvolal ji k ústnímu jednání. 6. Při ústním jednání dne 7. 12. 2022 žalobkyně uvedla, že výměnu střešní krytiny a osazení nových střešních oken provedla od 15. 1. 2022 do 15. 2. 2022 bez vědomí spolumajitelky domu č. p. X. Žalobkyně při ústním jednání předložila fotodokumentaci stavu domu č. p. X a Posouzení stavu střešní krytiny ze dne 3. 1. 2022, podle něhož jsou na 60 až 70 % střechy jasné známky poškození, do krovu již delší dobu zatéká a hrozí poškození jeho nosných prvků. 7. Stavební úřad poté rozhodnutím ze dne 7. 12. 2022, č. j. MeUPB 118483/2022, shledal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku uvedeného v bodě 1 tohoto rozsudku a uložil jí pokutu 30 000 Kč. Žalobkyně podala odvolání, v němž namítla existenci krajní nouze, nízké společenské škodlivosti skutku, nepřiměřený rozsah ochranného pásma a předčasnost vydání rozhodnutí z důvodu trvajícího řízení o dodatečném povolení stavby. Žalovaný rozhodnutí stavebního úřadu zrušil rozhodnutím ze dne 24. 1. 2023, č. j. 002681/2023/KUSK, a věc mu vrátil k novému projednání. S odvolacími námitkami se neztotožnil, ale shledal, že stavební úřad uvedl ve výroku nesprávné ustanovení, podle něhož uložil pokutu, výši pokuty dále konkrétně neodůvodnil a ve správním spise chyběl podklad potvrzující, že dům č. p. X se nachází v ochranném pásmu nemovité kulturní památky. 8. Stavební úřad následně doplnil správní spis o rozhodnutí Okresního úřadu Příbram ze dne 7. 6. 1996, č. j. 190/96, (dále jen „rozhodnutí okresního úřadu o ochranném pásmu“), jímž bylo zřízeno památkové ochranné pásmo pro dochování prostředí areálu nemovité kulturní památky kostela sv. Jakuba Staršího, registrované v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek pod registračním číslem 2508. V plánku ochranného pásma stavební úřad vyznačil dům č. p. X. Žalobkyně ve vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí obdobně jako v žalobě namítla existenci krajní nouze a nízké společenské škodlivosti skutku s ohledem na vzdálenost od kostela a způsob provedení prací. 9. Stavební úřad prvostupňovým rozhodnutím znovu shledal žalobkyni vinnou a uložil jí pokutu, jak je uvedeno v bodě 1 tohoto rozsudku. V odůvodnění uvedl, že dům č. p. X se nachází v ochranném pásmu kostela sv. Jakuba Staršího, které bylo zřízeno rozhodnutím okresního úřadu o ochranném pásmu. Posouzení stavu střešní krytiny, které doložila žalobkyně, nezpracovala autorizovaná osoba. Nelze z něj proto usuzovat, zda byl dům č. p. X ve stavu, že ohrožoval život a zdraví osob a zvířat, bezpečnost sousedních staveb nebo působil jiné škody. K fotodokumentaci stavu domu č. p. X uvedl, že jde o výsledek nedostatečných udržovacích prací. Žalobkyně provedla jako stavebník výměnu střešní krytiny obsahující azbest a osazení nových střešních oken v ochranném pásmu nemovité kulturní památky kostela sv. Jakuba Staršího bez opatření stavebního úřadu. Stavebník je povinen dbát na to, aby stavbu provedl v souladu se zákonem. Nesplnění této povinnosti odporuje zájmu společnosti na evidenci staveb, kontrole podkladové dokumentace a ochraně zdraví, života, životního pr