7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

50 A 6/2025- 47 - text 11 50 A 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Josefem Strakou ve věci žalobce: J .V bytem X zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bedřichem Fialou sídlem Politických vězňů 421, 280 02 Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2025, č. j. 028433/2025/KUSK/OSŽSP/ZAV, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2025, č. j. 028433/2025/KUSK/OSŽSP/ZAV a rozhodnutí Městského úřadu Kolín ze dne 22. 1. 2025, č. j. MUKOLIN/OD 7642/25-ham, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 609 Kč k rukám jeho zástupce advokáta Mgr. et Mgr. Bedřicha Fialy, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Podstatou sporu je otázka, zda žalovaný pochybil, pokud potvrdil postup Městského úřadu v Kolíně (dále „městský úřad“) v řízení zahájeném pro skutek, který městský úřad následně rozdělil na dvě části, přičemž ohledně jedné řízení zastavil a ohledně druhé v řízení pokračoval. Shrnutí přestupkového řízení 2. Z obsahu správního spisu městského úřadu soud zjistil, že prvním úkonem v řízení bylo vydání příkazu ze dne 12. 4. 2024, č. j. MUKOLIN/OD 54844/24-ham (dále „příkaz“), kterým bylo tudíž rovněž v souladu s § 150 odst. 1 druhé věty části za středníkem zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále „správní řád“) ve spojení s § 46 odst. 3 správního řádu zahájeno řízení. Z obsahu příkazu plyne, že řízení bylo zahájeno pro skutek, který spočíval v tom, že žalobce dne 14. 3. 2024 v 11:15 hodin v obci Č. P. na silnici č. X v km 0,44 (u objektu X): · řídil vozidlo tov. zn. Desta D. (dále jen „vozidlo Desta“) bez registrační značky, bez řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel; · nechoval se při vyjíždění z areálu truhlárny (z vrat) ohleduplně a ukázněně, neboť s vozidlem Desta na pozemní komunikaci zastavil mezi vraty tak, že nechal přední vidle o délce 2,2 m vyčnívat do jízdního pruhu, čímž nedal přednost v jízdě projíždějícímu osobnímu vozidlu tov. zn. Citroen, reg. zn. X, které řídila paní J. Š. (dále „poškozená“), v důsledku čehož došlo k poškození celého pravého boku vozidla poškozené a · jako provozovatel vozidlo Desta jej provozoval bez pojištění odpovědnosti. 3. Tímto skutkem se měl dopustit celkem čtyř přestupků: Jednak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále „zákon o silničním provozu“) tím, že nebyl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel, dále dvou přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 ve spojení s § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu tím, že se při vyjíždění z areálu nechoval ohleduplně a ukázněně a v důsledku toho došlo k dopravní nehodě s poškozenou, a konečně a přestupku podle § 16 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále „zákon o pojištění odpovědnosti“) tím, že provozoval vozidlo Desta bez pojištění odpovědnosti. 4. Proti příkazu podal žalobce odpor, jímž se podle § 150 odst. 3 správního řádu příkaz ruší a řízení pokračuje. Dne 4. 7. 2024 přistoupil městský úřad v rámci probíhajícího správního řízení k výslechu poškozené, která vypověděla, že žalobce s vozidlem Desta z areálu truhlárny nejen vyjel, ale po dopravní nehodě s ním i do areálu truhlárny zajel. 5. Městský úřad nicméně shledal, že se nepodařilo prokázat spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Proto přistoupil k zastavení řízení usnesením ze dne 31. 7. 2024, č. j. MUKOLIN/OD 103360/24-ham (dále „usnesení ze dne 31. 7. 2024“) v rozsahu dvou zmíněných dvou přestupků s tím, „že spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno.“ 6. Následně uznal rozhodnutím ze dne 21. 8. 2024, č. j. MUKOLIN/OD 112274/24-ham žalobce vinným z toho, že řídil vozidlo Desta bez řidičského oprávnění směrem dovnitř do areálu truhlárny a že řídil vozidlo Desta bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalovaný následně městskému úřadu tento postup rozhodnutím ze dne 18. 9. 2024, č. j. 119152/2024/KUSK/OSŽSP/ZAV (dále „rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2024“) vytkl a vyslovil, že městský úřad měl řízení zastavit nejen pro „dopravní nehodu“, ale i pro řízení bez řidičského oprávnění a žalobci měl v souladu s § 46 odst. 3 správního řádu oznámit zahájení řízení ohledně „couvání“ do areálu. 7. Následně městský úřad vydal usnesení ze dne 22. 10. 2024, č. j. MUKOLIN/OD 129858/24-ham (dále „usnesení ze dne 22. 10. 2024“), jímž řízení zastavil „v první části při jízdě dopředu“ a následně stejného dne uvědomil žalobce „o novém projednání přestupkové věci – pokračování v řízení o přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu a § 16 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu z provozu vozidla“; pokračoval tedy v řízení ohledně „couvání“. 8. Rozhodnutím městského úřadu ze dne 22. 1. 2025, č. j. MUKOLIN/OD 7642/25-ham (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) byl žalobce následně uznán vinným z přestupku jednak podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu, neboť dne 14. 3. 2024 kolem 11:20 hodin na pozemní komunikaci silnice X v km 0,44 ve vjezdu do objektu truhlárny čp. X řídil vozidlo Desta bez registrační značky, ačkoliv nebyl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel. Jednak byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 16 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, neboť dne 14. 3. 2024 v 11:20 hodin na pozemní komunikaci silnice č. X v km 0,44 ve vjezdu do objektu truhlárny čp. X provozoval vozidlo Desta bez pojištění odpovědnosti. Za spáchání těchto přestupků byl žalobci uložen ve společném řízení správní trest pokuty ve výši 25 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců a rovněž povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. 9. Odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaný svým rozhodnutím ze dne 26. 2. 2026, č. j. 028433/2025/KUSK/OSŽSP/ZAV (dále jen „napadené rozhodnutí“), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 10. Proti napadenému rozhodnutí se žalobce brání žalobou podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“). II. Obsah podání účastníků Žaloba 11. Žalobce namítá zejména vadný průběh správního řízení před městským úřadem. Ten spatřuje hlavně v tom, že městský úřad usnesením ze dne 22. 10. 2024 původní skutek „rozštěpil“, což odporuje všem procesním pravidlům i zásadám správního trestání. Žalobce má však za to, že původním jedním skutkem spáchal čtyři příkazem definované přestupky, což odpovídá jednočinnému souběhu nestejnorodému. Proto pokud městský úřad usnesením ze dne 31. 7. 2024 zastavil řízení ohledně zavinění dopravní nehody, ale nikoliv ohledně zbývajících dvou přestupků, pak pochybil, neboť měl řízení zastavit jako celek. Pokud totiž nebylo prokázáno zapříčinění nehody, nemohlo mu být prokázáno ani řízení vozidla Desta bez řidičského oprávnění, a ani jeho provozování bez pojištění odpovědnosti. Dle žalobce rovněž nesedí údaj o čase 11:15 hodin, kdy se měl podle městského úřadu žalobce dopustit přestupku řízení nepojištěného vozidla, což je ale stejný čas, kdy měla nastat dopravní nehoda, jejíž zapříčinění nebylo žalobci prokázáno. Pokud má být zachována jednota skutku, muselo být řízení zahájeno pro skutek, ze kterého byl žalobce nakonec shledán vinným. 12. Dále žalobce namítá, že důkaz výslechem poškozené byl proveden v rozporu se zákonem, neboť v době výslechu nebylo zahájeno správní řízení, proto se nejedná o procesně použitelný důkaz. Jiný přímý důkaz, který by žalobce usvědčoval z „couvání“ s vozidlem Desta, neexistuje. Dokazování lze přitom provádět až po zahájení řízení, což se zde nestalo. 13. Žalobce rovněž namítá, že jízda dopředu i údajné couvání s vozidlem Desta je pokračujícím přestupkem a jedná se o jeden skutek. Pokud tedy městský úřad usnesením ze dne 22. 10. 2024 zastavil řízení pro „jízdu vpřed“, zastavil tím celý skutek, a nikoliv pouze jeho dílčí část. 14. Žalobce rovněž namítá, že žalovaný dostatečně nezohlednil hledisko společenské škodlivosti, kterou žalobce v dané věci neshledává. Zacouvání do areálu o několik centimetrů bylo činěno ve snaze zabránit možné dopravní nehodě, takové jednání proto není společensky škodlivé. Pokud by žalobce do areálu skutečně zacouval, nejednalo by se ani o protiprávní jednání, neboť by zde byla dána okolnost vylučující protiprávnost – krajní nouze. 15. Žalobce konečně namítá, že se správní orgány nevypořádávaly jeho námitkou krajní nouze a nedostatku formy zavinění. To činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. Z napadeného rozhodnutí nelze ani zjistit, jakými úvahami se žalovaný zabýval, když přezkoumával rozhodnutí o formě zavinění. Z nedbalosti totiž couvat nelze. Stejně tak