4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

58 Ad 9/2025- 40 - text 18 58 Ad 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: E. P., narozená X bytem X zastoupená zákonnou zástupkyní M. P. bytem X právně zastoupená advokátem Mgr. Štěpánem Janáčem sídlem Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2025, č. j. MPSV-2025/53763-925, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2025, č. j. MPSV-2025/53763-925, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 18 404,10 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce Mgr. Štěpána Janáče, advokáta. Odůvodnění: 1. Úřad práce ČR – krajská pobočka v Příbrami (dále jen „úřad práce“) rozhodnutím ze dne 28. 4. 2023, č. j. 13959/2023/MEL (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítl návrh žalobkyně ze dne 1. 2. 2023 na změnu výše příspěvku na péči od února 2023 a rozhodl, že příspěvek na péči se bude poskytovat ve výši 6 600 Kč měsíčně. 2. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl odvolání žalobkyně a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 3. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Obsah žaloby 4. Žalobkyně namítá, že žalovaný překročil předmět řízení, když v napadeném rozhodnutí posuzoval i otázky, které nebyly v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí namítány. Žalobkyně podala návrh na zvýšení příspěvku na péči pro osobu do 18 let věku, kterou v průběhu řízení opakovaně odůvodňovala nezvládáním základní životní potřeby (dále též „ZŽP“) mobilita (pro zbývající ZŽP, tj. stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity, trval stav, že je nezvládá). Odvolání ze dne 12. 12. 2023, ve znění jeho doplnění ze dne 13. 12. 2023, omezila pouze na přezkum v souvislosti se ZŽP mobilita a péče o zdraví, které byly v prvostupňovém rozhodnutí shledány jako zvládané. Žalovaný však prvostupňové rozhodnutí přezkoumal i ve vztahu k ZŽP tělesná hygiena a přehodnotil ji nově jako zvládanou. Podle žalobkyně tak žalovaný postupoval v rozporu s § 89 odst. 2 větou druhou zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). 5. Žalobkyně považuje hodnocení ZŽP tělesná hygiena v napadeném rozhodnutí za nepřezkoumatelné a za rozporné s podklady rozhodnutí, neboť její zdravotní stav odůvodňuje vyšší stupeň závislosti, než je II. stupeň. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vycházel z opakovaného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobkyně provedeného posudkovou komisí, a to zejména z doplňujícího posudku ze dne 15. 1. 2025, podle kterého žalobkyně ZŽP tělesná hygiena zvládá, avšak neodůvodnil odklon od dřívějšího hodnocení, podle kterého tuto ZŽP (opakovaně) nezvládala. Dospěl proto k chybnému závěru, že nezvládá pouze pět ZŽP, a je tedy závislá na pomoci jiné osoby jen ve II. stupni (středně těžká závislost). Doplňující posudek ze dne 15. 1. 2025 však nelze považovat za úplný a přesvědčivý. 6. Žalobkyně trpí těžkým pohybovým postižením, které ji limituje v běžném pohybu, v aktivitách i ve vzdělávacím procesu a je plně závislá na dopomoci druhé osoby. Dále je výrazně limitována bolestmi pohybového aparátu, které jsou důsledkem jejího onemocnění. Podle lékařských zpráv se jedná o vzácné a zároveň závažné onemocnění, které nemá kauzální léčbu a není předpoklad zlepšení klinického stavu. Naopak zdravotní stav žalobkyně se v průběhu doby zhoršuje. Žalobkyně v důsledku svého onemocnění nezvládá nejméně šest ZŽP vč. tělesné hygieny, což u osob ve věku do 18 let odpovídá III. stupni závislosti (těžká závislosti). Už v průběhu odvolacího řízení poukazovala na řadu podkladů, které svědčí o nezvládání sporných ZŽP, a které nebyly náležitě vypořádány. Ve správním řízení bylo detailně popsáno (zejména v podání matky žalobkyně ze dne 28. 1. 2025), že žalobkyně není schopna provádět ani základní úkony osobní hygieny bez intenzivní pomoci. Druhá osoba musí žalobkyni fyzicky asistovat od začátku do konce hygieny, počínaje vstupem do koupelny a na toaletu (otevření dveří, usazení), puštění a nastavení teploty vody, pomocí při sprchování/koupeli (mytí a oplachování těla, manipulace s hygienickými prostředky), až po výstup z vany a osušení těla. 7. Posudková komise při určování stupně závislosti, resp. posuzování ZŽP tělesná hygiena uvedené relevantní skutečnosti buď pominula, nebo je nehodnotila v kontextu, a stav závislosti žalobkyně bagatelizovala. Např. nesprávně konstatovala, že přítomnost další osoby při provádění tělesné hygieny je pouze „preventivní“ pro zvýšení jistoty a předcházení pádu. Výše popsané skutečnosti svědčící o neschopnosti žalobkyně samostatně provádět jednotlivé úkony tělesné hygieny nikdy nebyly zpochybněny. Pomoc má charakter přímé fyzické asistence u většiny dílčích úkonů hygieny, nejde tedy o pouhý dozor. Posudkový závěr, že žalobkyně ZŽP tělesná hygiena zvládá, nemá oporu v provedeném dokazování. Dále posudková komise argumentuje tím, že žalobkyně umí používat tablet a mobil, což však nelze zaměňovat za schopnost poradit si s běžnými předměty v domácnosti vyžadujícími sílu stisku či jemnou motoriku. Posudková komise také navrhuje hypotetické „facilitátory“ pro hygienu, aniž by bylo jasné, co tím míní a zda jsou vůbec reálně dostupné (např. blíže neurčené „jednoduché pákové baterie“ či „pasta v tenkém balení“). Tyto úvahy komise nezaložila na konkrétních podkladech a nereflektovala, že ani škola či rodiče nedokáží žalobkyni zajistit pomůcky, o nichž komise teoretizuje. Posudková komise se tak nevypořádala s praktickými aspekty života žalobkyně a bagatelizovala její obtíže. Výsledný posudkový závěr je proto nutné považovat za nepřesvědčivý. Kromě toho posudková komise uznala, že žalobkyně potřebuje každodenní mimořádnou péči jiné osoby, což je kritérium typické spíše pro vysoký stupeň závislosti (zákonem zmíněno explicitně u IV. stupně). Žalobkyně je sice odkázána na mimořádnou každodenní péči, tedy intenzivní pomoc, což posudek sice připouští, ale přesto setrvává u hodnocení, že je žalobkyně závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve II. stupně závislosti. Tento zjevný rozpor mezi popisem závislosti a výsledným zařazením poukazuje na nesprávné vyhodnocení věci. 8. Posudková komise navíc neodůvodnila rozpor s dřívějšími posudkovými hodnoceními, podle kterých žalobkyně ZŽP tělesná hygiena nezvládá. Od jejich vypracování nedošlo k žádnému objektivnímu zlepšení zdravotního stavu žalobkyně. Má stále stejné potíže a bolesti, trpí opakovanými úrazy (v posledních dvou letech úrazy kolene – viz zprávy obsažené ve spisu). Zlepšení zdravotního stavu neplyne ani z posudků posudkové komise, naopak je v něm uvedeno, že zdravotní stav žalobkyně je „dlouhodobě nepříznivý“. Neexistuje tedy žádné vysvětlení, proč by žalobkyně nově měla ZŽP tělesná hygiena zvládat. Dle ustálených principů správního řízení i soudního přezkumu platí, že při přehodnocování stupně závislosti je třeba vycházet i z předchozích posudkových zhodnocení a odlišné hodnocení totožných činností musí být přesvědčivě odůvodněno, nejlépe poukazem na zlepšení zdravotního stavu. V daném případě nebylo prokázáno, že by se zdravotní stav žalobkyně jakkoli zlepšil; naopak do spisu přibyly důkazy o zhoršení stavu (lékařské zprávy o opakovaných nehojících se ranách na koleni z října 2024 a ledna 2025). 9. Žalovaný pochybil, když neúplné a nepřesvědčivé hodnocení zdravotního stavu žalobkyně bez dalšího akceptoval a založil na něm napadené rozhodnutí. Měl vyzvat posudkovou komisi k doplnění posudku a vysvětlení sporných bodů, na které žalobkyně upozorňovala, případně ustanovit znalce z oboru zdravotnictví (klinické obory) pro posouzení schopnosti žalobkyně zvládat sporné úkony. To však neučinil, ani se s námitkami a důkazy uplatněnými v odvolacím řízení dostatečně nevypořádal sám. V napadeném rozhodnutí pouze opakuje závěry posudku posudkové komise a shrnuje obecné principy, avšak nereaguje na konkrétní námitky. Napadené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné, neboť nelze zjistit, jak se s námitkami žalobkyně vypořádal, resp. zda je vůbec vzal v potaz. Obsah vyjádření žalovaného 10. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou. Je přesvědčen, že v doplňujícím posudku ze dne 15. 1. 2025 se posudková komise dostatečně vyjádřila k ZŽP tělesná hygiena, kterou shledala jako zvládanou. U žalobkyně nebyly popsány výrazné svalové atrofie, středně těžké či těžké parézy apod. Významná funkční ztráta dominantní horní končetiny nebo podstatné omezení funkce obou horních končetin různé etiologie plně objektivizována nebyla. Žalovaný uvedl, že i ze skutečností popsaných v záznamu ze sociálního šetření je patrné, že žalobkyně nevyužívá kromě elektrického kartáčku na zuby žádné facilitátory, byť v současné době je poměrně šir