2 Azs 47/2003 — Nejvyšší správní soud

57 A 4/2012- 69 - text [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]57A 4/2012-69 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců JUDr. Jany Daňkové a Mgr. Miroslavy Kašpírkové v právní věci žalobkyně: O.M., státní příslušnost Ukrajina, zastoupené: Mgr. Petr Václavek, advokát, se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1643/3, Praha 4, poštovní schránka 155/50, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 12. 2011, čj. MV-4652-6/SO-2011 t a k t o : I. Rozhodnutí žalované ze dne 7. 12. 2011, čj. MV-4652-6/SO-2011 se z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15.520 Kč, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. Petra Václavka, advokáta. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30.12.2011, Městskému soudu v Praze doručenou dne 2.1.2012 a Krajskému soudu v Plzni postoupenou dne 20.1.2012, domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 7.12.2011, čj. MV-4652-6/SO-2011 (dále jen napadené rozhodnutí), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Plzeň, Inspektorátu cizinecké policie Plzeň (dále jen správní orgán I. stupně) ze dne 30.9.2010, čj. CPPL-05889/CI-2010-4064 (dále jen rozhodnutí správního orgánu I. stupně), kterým byla žalobkyni podle § 37 odst. 2 písm. b) s odkazem na § 56 odst. 1 písm. k) věta druhá v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění [OBRÁZEK][OBRÁZEK]Pokračování 2 57A 4/2012 účinném do 29.12.2010 (dále jen ZPC nebo zákon o pobytu cizinců) zrušena platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání, neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizinky na území. 2. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 8.3.2012, čj. 57A 4/2012-50, byl žalobě podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s. nebo soudní řád správní) přiznán odkladný účinek. II. Důvody žaloby První žalobní bod 3. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a proto v rozporu s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). 4. O zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu bylo rozhodnuto z důvodu, že žalobkyně nesplňovala některou z podmínek pro udělení víza, jak vyplývá z § 37 odst. 2 písm. b) ZPC. Tyto podmínky shledává žalovaný z § 56 ZPC, přičemž tento postup žádným způsobem neodůvodňuje. Z dikce tohoto ustanovení je však zřejmé, že se jedná o důvody neudělení víza nikoliv o podmínky pro udělení víza ve smyslu § 37 odst. 2 písm. b) ZPC. Opačný výklad je v neprospěch žalobkyně a tedy nezákonný. Ze systematiky zákona o pobytu cizinců přitom vyplývá, že pokud by měl zákonodárce v úmyslu odkázat prostřednictvím § 37 odst. 2 písm. b) na § 56, učinil by tak výslovným odkazem, jak to praktikuje v jiných ustanoveních tohoto předpisu. Žalobkyně tak odmítala subsumování důvodů neudělení víz pod podmínky pro udělení víza. 5. Dle žalobkyně žalovaný dospěl nezákonným a nepřezkoumatelným postupem ke zmatečnému závěru, kdy spojuje důvody rozhodnutí o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu, cituje § 46 odst. 1 ZPC, § 37 odst. 2 písm. b) ZPC a § 56 odst. 1 písm. k) věta druhá ZPC, a přitom žádný z důvodů pro neudělení víz nemůže být a contrario vykládán jako podmínka pro udělení víza. Z nepochopitelných důvodů pak došel k závěru, že neplnění účelu pobytu je i jinou závažnou překážkou ve smyslu § 57 odst. 1 písm. k) ZPC. Takový závěr je nelogický a v rozporu se zákonem o pobytu cizinců. Neplnění účelu, pro který bylo vízum uděleno, totiž stanoví přímo § 37 odst. 1 písm. b) ZPC. Pokud tedy chtěl žalovaný argumentovat neplněním účelu pobytu jako důvodem pro zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, měl tak učinit odkazem na § 37 odst. 1 písm. b) ZPC. Žalovaný přece nemůže s odkazem na § 37 odst. 2 písm. b) ZPC ve spojení s § 56 odst. 1 písm. k) ZPC vyjádřit neplnění účelu pobytu jako jinou závažnou překážku, když se ve skutečnosti jedná o překážku již uvedenou, a tedy zákonem předpokládanou v § 37 odst. 1 písm. b) ZPC. Žalobkyně odmítala právní posouzení neplnění účelu pobytu jako jinou závažnou překážku a namítala, že je toto posouzení zcela nepřezkoumatelné a v rozporu s § 68 odst. 3 správního řádu. Druhý žalobní bod [OBRÁZEK][OBRÁZEK]Pokračování 3 57A 4/2012 6. Žalobkyně citovala § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obchodní zákoník), podle něhož se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, přičemž soustavnost nelze ztotožňovat s nepřetržitostí a trvalostí. Podnikáním je provádění i sezónních činností v nepravidelných termínech. Žalovaný rozhodl o neprodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu žalobkyně z důvodu, že neplnila účel pobytu. V rozporu se zásadou legitimního očekávání je dle žalobkyně až úporná snaha žalovaného dohlížet na podnikání cizinců na území České republiky, když k takovému postupu není zmocněn žádným právním předpisem a jeho postup tak lze označit za překračující pravomoci správních orgánů. Právnímu zástupci žalobce je totiž známa dosavadní obecná praxe správních orgánů, které řízení o zrušení platnosti povolení k pobytu zahajovaly teprve v situaci, kdy cizinec nebyl oprávněn na území České republiky podnikat. Ze spisového materiálu je však zřejmé, že žalobkyně platným živnostenským oprávněním disponuje a disponovat bude. Správní orgány jsou v rámci zákona o pobytu cizinců zmocněny k dohlížení dodržování zákona o pobytu cizinců a ne jiných předpisů, ke kterým jsou zmocněny jiné orgány státní správy, s výjimkou oprávnění vyžadovat od žadatelů potvrzení o nedoplatcích z finančního úřadu a okresní správy sociálního zabezpečení. 7. Pokud tedy cizinec disponuje živnostenským oprávněním, plní účel pobytu. Jiný výklad by znamenal omezení práva podnikání cizince na území České republiky v rozsahu a způsobem, který si sám vybere. Naopak žádné ustanovení zákona neopravňuje správní orgán, aby nezákonnými dožádáními vyžadoval od jiných věcně a místně příslušných správních orgánů informace, jakým způsobem cizinec plní svoje povinnosti. Třetí žalobní bod 8. Z výroku i odůvodnění napadeného rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že žalovaný rozhodl o neprodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu žalobkyně z důvodu, že neplnila účel pobytu. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7.4.2011, čj. 1As 24/2011-79 a zejména na jeho právní větu: Pro rozhodování správního orgánu v prvním stupni je rozhodující skutkový a právní stav v době vydání rozhodnutí, nikoliv v době zahájení řízení. Dle žalobce již toto rozhodnutí samo o sobě zakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí pro jeho rozpor s § 2 odst. 4 správního řádu, neboť žalobkyně v době rozhodování o její žádosti na území České republiky podnikala a plnila veškeré povinnosti z toho vyplývající a tedy splňovala veškeré zákonné předpoklady pro prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Zopakoval svoji argumentaci uvedenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí a konstatoval, že byl postup správního orgánu I. stupně v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o pobytu cizinců a že neshledal porušení správního řádu. IV. Posouzení věci Krajským soudem v Plzni [OBRÁZEK][OBRÁZEK]Pokračování 4 57A 4/2012 Z čeho soud vycházel 10. Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.). 11. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel podle § 75 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, podle § 75 odst. 2 s.ř.s. přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobou včas uplatněných žalobních bodů, neshledal při tom vady podle § 76 odst. 2 s.ř.s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. O věci samé rozhodl soud po provedeném jednání. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, nedostavil se a svoji neúčast neomluvil. Soud tedy jednal ve smyslu § 49 odst. 3 s.ř.s. bez přítomnosti žalovaného, za přítomnosti zástupce žalobce. Vycházel přitom z obsahu soudního spisu a správního spisu. Žalobce při jednání soudu setrval na své argumentaci z žaloby. 12. Soudem je přezkoumáváno rozhodnutí vydané v jemu předcházejícím správním řízení o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu cizince na území České republiky vedeném podle zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Řízení bylo zahájeno 3.8.2010. Novelou zákona o pobytu cizinců provedenou zákonem č. 427/2010 Sb. došlo s účinností od 1.1.2011 ke z