1 As 435/2020 — Nejvyšší správní soud

57 A 88/2020- 90 - text  15 57 A 88/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce (soudce zpravodaj), soudce Mgr. Alexandra Krysla a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobce: město Aš, sídlem Kamenná 473/52, 352 01 Aš, zastoupený advokátkou JUDr. Janou Wenigovou, sídlem Jateční 2121/6, 360 01 Karlovy Vary proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, sídlem Závodní 535/88, 360 06 Karlovy Vary o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem takto: I. Určuje se, že sdělení Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 15. 6. 2020, sp. zn. KK/2953/ZZ/20, označené jako „Zánik platnosti rozhodnutí o trvalém odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa a žádost o vyznačení druhu pozemků „lesní pozemek““ bylo v části, v níž se týkalo zániku platnosti rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 23. 4. 2018, č.j. 982/ZZ/18-6, kterým bylo povoleno odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa pro stavbu multifunkčního centra „Pod Lipových dvorem“, nezákonným zásahem. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Nezákonný zásah 1. Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením ve smyslu § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, domáhal ochrany před nezákonným zásahem, který měl spočívat ve vydání listiny označené jako Zánik platnosti rozhodnutí o trvalém odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa a žádost o vyznačení druhu pozemku „lesní pozemek“ u pozemků parc. č. 3222/1, 3222/3, 3225/2, 3225/3, 3230/1 a 3232/1 v k. ú. Aš. Ve své žalobě žalobce formuloval dva žalobní petity následujícího znění: a) Oznámení Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru životního prostředí, ze dne 15. 6. 2020 sp. zn. KK/2953/ZZ/20 o zániku platnosti rozhodnutí o trvalém odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa p. č. 3222/1, 3222/3, 3225/2, 3225/3, 3230/1 a 3232/1 v katastrálním území Aš, je nezákonné.; a b) Žádost Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru životního prostředí, ze dne 15. 6. 2020 sp. zn. KK/2953/ZZ/20 o vyznačení druhu pozemku ,,lesní pozemek“ u pozemků p. č. 3222/1, 3222/3, 3225/2, 3225/3, 3230/1 a 3232/1 v katastrálním území Aš, je nezákonná. II. Žaloba 2. Žalobce namítal porušení lesního zákona [zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; dále jen „lesní zákon“] ze strany žalovaného a porušení správního řádu. Žalovaný před provedením nezákonného zásahu, tj. před vydáním shora označené listiny 1) nevyzval žalobce ke splnění jeho zákonné oznamovací povinnosti stanovené v § 16 odst. 5 písm. b) lesního zákona, 2) provedl místní šetření 27. 5. 2020 bez účasti a vědomí žalobce jako vlastníka lesa, čímž porušil § 4 odst. 3 správní řádu, 3) neumožnil žalobci se k věci vyjádřit, předložit zásadní důkazy a listiny, čímž porušil § 4 odst. 4 správního řádu, 4) neposkytl žalobci poučení o jeho právech a povinnostech vzhledem k povaze úkonu, čímž porušil § 4 odst. 2 správního řádu, 5) nezohlednil, že odvod za trvalé odnětí ve výši 1 438 912 Kč byl zaplacen a že k realizaci účelu odnětí nemůže dojít bez pravomocného stavebního povolení, jehož podkladem je vyřešení dopravního napojení stavby, které dosud není vyřízeno kvůli opožděné součinnosti dotčených osob (ŘSD), takže nešetřil oprávněný zájem žalobce a soukromého investora, v jehož prospěch k odnětí došlo, čímž porušil § 2 odst. 3 správního řádu. 3. Ustanovení § 16 odst. 5 písm. b) lesního zákona neuvádí, že rozhodnutí o odnětí pozbývá platnosti automaticky ze zákona, ale vlastník musí určité skutečnosti oznámit orgánu státní správy lesů ve stanovené lhůtě. Teprve když vlastník lesa neoznámí určité skutečnosti ohledně realizace účelu odnětí, může správní orgán postupovat dále včetně případného ověření oznámených skutečností či zjištění skutečného stavu věci. Orgán státní správy také může rozhodnout jinak. Při tom všem musí dodržet správní řád, neboť na postupy podle lesního zákona se použije správní řád (§ 58 odst. 2 lesního zákona). 4. Nic z toho žalovaný v dané věci neučinil. Žalobce se domníval, že žalovaný postupoval vůči němu svévolně. Správný postup žalovaného podle § 16 odst. 5 lesního zákona měl být takový, že žalovaný měl žalobce vyzvat ke splnění jeho zákonné oznamovací povinnosti – ke sdělení skutečností, zda a jakým způsobem bylo započato s využíváním pozemku k účelu odnětí. Ke splnění této oznamovací povinnosti měl žalovaný poskytnout žalobci přiměřenou lhůtu s případným poučením o následcích nesplnění výzvy. Teprve při nesplnění výzvy mohl žalovaný přistoupit k místnímu šetření, o kterém však měl uvědomit žalobce předem. 5. Žalovaný evidentně přehlédl, že k odlesňování může dojít až po právní moci stavebních povolení (§ 16 odst. 3 lesního zákona). Od 15. 3. 2020 byl přitom v důsledku vládních a ministerských opatření narušen běžný chod správních úřadů i soukromého sektoru. Ke změně územního plánu v dané lokalitě, která umožnila realizovat zamýšlenou výstavbu, došlo až v roce 2019, kdy byla dne 24. 4. 2019 Zastupitelstvem města Aš schválena změna č. 42 územního plánu usnesením č. 71. Podle stavebních předpisů, a to vyhlášek č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování a stavebního řádu, musí být před vydáním stavebního povolení vyřešeno dopravní napojení stavby na veřejné komunikace. To předpokládá jednak opatření příslušné projektové dokumentace, jednak vyřešení vlastnických poměrů u dotčených pozemků, případně jejich odnětí z chráněného režimu zemědělských či lesních pozemků, a v neposlední řadě i vyjádření a souhlasy dotčených osob a orgánů. V daném případě Lesy ČR udělily souhlas s odnětím pozemku p. č. 3177/54 z lesního půdního fondu a teprve dne 16. 3. 2020 vydal Městský úřad Aš, odbor životního prostředí rozhodnutí č. j. MUAS/9683/2020/OŽP o odnětí pozemku p. č. 3177/54 k. ú. Aš z režimu lesních pozemků, kdy tento pozemek byl nezbytně nutný pro realizaci účelu výstavby na pozemcích žalobce. Jeho právní moc nastala dne 16. 3. 2020. V době podání žaloby žalobce stále očekával souhlas generálního ředitelství státní organizace Ředitelství silnic a dálnic s výstavbou, jelikož na jeho komunikace bude stavba připojena. Bez dalších úředních opatření, vyjádření dotčených orgánů a osob tedy nemohl být účel odnětí realizován. To vše byly objektivní překážky, které měl a mohl žalovaný při své úvaze zohlednit, avšak nedal k tomu žalobci žádnou možnost. 6. V rozhodnutí o odnětí nebylo uvedeno, že pokud pozemky nebudou využity k odnímanému účelu, pozbývá rozhodnutí platnosti nebo nastanou jiné následky. Žalobce již z názvu rozhodnutí toto vnímal a stále vnímá jako trvalé odnětí s trvalými účinky. Tj. jako správní akt, který má za následek konečné a trvalé odnětí pozemků z režimu lesních pozemků. Tomu odpovídala i značná částka 1 438 912 Kč, která byla za odnětí uhrazena. S přihlédnutím k této skutečnosti měl žalovaný přistupovat k žalobci šetrně a dodržet zákonné postupy. 7. V mezidobí od vydání rozhodnutí o trvalém odnětí do obdržení napadané listiny žalovaný žádným způsobem nekontaktoval žalobce a nečinil vůči němu žádné kroky či procesní úkony vztahující se k naplnění podmínek daného rozhodnutí o trvalém odnětí. Žalobce proto ihned reagoval a dne 19. 6. 2020 odeslal žalovanému žádost o opravu výroku rozhodnutí a zjednání nápravy. Požadoval, aby žalovaný zpřesnil a doplnil výrokovou část o etapizaci odlesnění a dále uvedl okolnosti, které bránily naplnění účelu odlesnění. Zároveň žalobce namítl procesní vady, spočívající v odnětí možnosti uplatnit svá stanoviska a doložit listiny a okolnosti, které se k dané věci vztahují. Žalobce závěrem požádal žalovaného, aby zjednal nápravu v tomto směru a také jej vyzval, aby žádost o změnu kultury pozemků na katastrální úřad neposílal. Do dne podání žaloby žalobce od žalovaného neobdržel žádné sdělení, jak bude dál ve věci postupováno. 8. Napadený zásah měl povahu sdělení vůči žalobci (o zániku platnosti rozhodnutí) a zároveň žádosti vůči katastrálnímu úřadu (o změnu zápisu v katastru nemovitostí). Žalobce citoval ustanovení § 154 správního řádu a zdůraznil, že se při vydávání vyjádření, osvědčení, provádění ověření nebo činění sdělení postupuje také podle ustanovení části první správního řádu. Žalovaný porušil základní ustanovení části první správního řádu, a to § 2 odst. 3 a § 4 odst. 2 až 3. Žalovaný rozhodně nešetřil práva a oprávněné zájmy žalobce. Zcela ignoroval žalobce jako hlavní osobu, účastníka řízení o odnětí, a pouze mu na vědomí zaslal informaci, že došlo k zániku platnosti rozhodnutí o odnětí, aniž si zjistil stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Bez dalšího byl žalovaný připraven odeslat na katastrální úřad žádost o zápis změny kultury pozemků, což mělo pro žalobce a též pro investora, s nímž je žalobce v právním vztahu,