6 Ads 109/2009 — Nejvyšší správní soud

57 Ad 1/2024- 35 - text  10 57 Ad 1/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobkyně: E. M. bytem X zastoupena JUDr. Ladislavem Kolačkovským, advokátem sídlem Opletalova 1535/4, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 11. 2023, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 2. 11. 2023, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč, k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Ladislava Kolačkovského, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Okresní správa sociálního zabezpečení Plzeň – Jih (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 17. 8. 2023, č. j. X (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), zamítla žalobkyninu žádost o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou ve smyslu § 67 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Odvolání žalobkyně proti prvoinstančnímu rozhodnutí zamítla žalovaná v záhlaví tohoto rozsudku specifikovaným napadeným rozhodnutím a prvoinstanční rozhodnutí potvrdila. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. a navrhla, aby soud napadené, příp. prvoinstanční, rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. II. Žaloba 2. Žalobkyně tvrdila, že trpí výraznou podvýživou, která je důsledkem onemocnění dyspepsií (onemocnění gastrointestinálního traktu vedoucí k problémům s trávením). Ač nebyla zjištěna jednoznačná diagnóza, lékaři se shodli na organické příčině nemoci, kdy v důsledku podvýživy je žalobkyně celkově oslabená a zvýšeně unavená. Žalobkyně namítla, že ve správním řízení nebyl zjištěn vztah mezi onemocněním žalobkyně (podvýživou, doprovázenou trávicími obtížemi), a schopností žalobkyně vykonávat soustavnou fyzickou práci (schopnost plnohodnotné pracovní činnosti), resp. omezení pracovní schopnosti žalobkyně. Dále žalobkyně namítla, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění, neboť žalovaná nekonkretizovala relevantní subjektivní potíže žalobkyně a ani neuvedla, na jakém místě se měli lékaři zabývat povahou a mírou subjektivních potíží žalobkyně. Podle žalobkyně se žalovaná omezila na zobecňující závěry a zákonné odkazy, bez přihlédnutí ke konkrétním okolnostem případu. Žalobkyně poukázala na to, že lékařské zprávy neobsahují závěr, že je žalobkyně zcela zdravá či schopná práce v nezměněném rozsahu a kvalitě. Prvoinstanční a napadené přitom tuto mezeru nezaplnily. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je dále podle žalobkyně rozporné, neboť žalovaná považuje za stěžejní důvod rozhodnutí, že stav žalobkyně netrvá jeden rok, přestože podle zprávy MUDr. D. Č., FN Plzeň, ze dne 14. 11. 2023 fakticky stav žalobkyně trvá již dva roky a za tu dobu došlo k jejímu váhovému úbytku o 18 kg. Podle žalobkyně bylo třeba ve správním řízení zhodnotit i věk žalobkyně, neboť stáří 50 let, kdy obecně ubývá životních sil, může významně ovlivnit zdravotní příčinu omezení žalobkyně. Žalobkyně uzavřela, že výše popsané vady vedly k porušení principu předvídatelnosti rozhodnutí a zásady legitimního očekávání. III. Vyjádření žalované k žalobě 3. Žalovaná uvedla, že pro účely jejího vyjádření k žalobě bylo nezbytné vyhotovit lékařský posudek Institutem posuzování zdravotního stavu, který vycházel z dokumentace předložené ve správním řízení a dvou nově předložených lékařských zpráv ze dne 14. 11. 2023 a 12. 2. 2024. Podle tohoto posudku o zdravotním stavu žalobkyně ze dne 26. 2. 2024, č. j. LPS/2024/275-NR-PLZ_CSSZ (dále jen „Nový posudek“) je zdravotní stav žalobkyně dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, omezující duševní, smyslové a fyzické schopnosti žalobkyně, majícím vliv na pokles jejích pracovních schopností. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je podle Nového posudku proteinoenergetická malnutrice na podkladě nespecifické enteropatie s nálezem zánětlivých ložiskových lézí od jejuna po terminální ileum, v dif. dg. počínající IBD (idiopatický střevní zánět) bez pevně stanovené etiologie. Pokles pracovní schopnosti v důsledku výrazného úbytku hmotnosti při dyspeptických potížích dolního typu na podkladě zjištěné enteropatie je důvodem k přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné ke dni podání žádosti s platností na dobu 5 let, do kdy je možné předpokládat vývoj onemocnění ve smyslu zlepšení při náležité léčbě. Podle posudku předložené lékařské zprávy změnily původní závěry a byl zjištěn organický podklad úbytku hmotnosti a dyspeptických potíží žalobkyně, která není schopna práce spojené s těžší fyzickou námahou, s nošením či zvedáním těžkých břemen, ve střídavém provozu a je schopna lehké práce s možností dodržování pravidelného stravovacího a hygienického režimu. Nový posudek potvrdil, že obtíže žalobkyně mají organický podklad plynoucí z postižení tenkého střeva zánětlivého charakteru, jehož přesná podstata dosud nemohla být dostupnými vyšetřeními stanovena. Původní posudkové závěry lékařů nevycházely ze správného použití posudkových kritérií, protože definice dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nevyžaduje striktně přesné určení diagnózy, ale vyjadřuje funkční stav plynoucí z doložených lékařských zpráv ve vztahu ke schopnosti výkonu výdělečné činnosti. Z Nového posudku podle žalované vyplynul závěr s platností od 26. 6. 2023 do 30. 6. 2028, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podmiňující uznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné podle § 67 odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona o zaměstnanosti. 4. Žalovaná konstatovala, že Novým posudkem bylo zjištěno, že žalobkyně je osobou zdravotně znevýhodněnou podle § 67 odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona o zaměstnanosti, a proto žalovaná ponechala rozhodnutí o žalobě na úvaze soudu. IV. Replika žalobkyně 5. Žalobkyně uvedla, že Nový posudek podporuje její tvrzení, a proto nemá k vyjádření žalované co dodat. V. Posouzení věci soudem 6. V souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě, přičemž neshledal žádné vady napadeného rozhodnutí, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 7. Žaloba byla přípustná (srov. právní větu usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2013, č. j. 6 Ads 109/2009-114, č. 2819/2013 Sb. NSS). K rozhodnutí věci byl příslušný specializovaný senát (srov. právní větu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2023, č. j. 9 Ads 102/2022-38, č. 4476/2023 Sb. NSS). 8. Žaloba je důvodná. 9. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující skutečnosti. 10. Podle posudku lékaře správního orgánu prvního stupně o zdravotním stavu žalobkyně (ze dne 9. 8. 2023, č. j. LPS/2023/1523-PJ_CSSZ, MUDr. O. F.; dále jen „První posudek“) není žalobkyně zdravotně znevýhodněna, protože její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat nejsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Lékařka dospěla k závěru, že přes hubnutí nejasné etiologie od roku 2021 dosud nebyla stanovena u astenické žalobkyně diagnóza. 11. Správní orgán prvního stupně uzavřel v prvoinstančním rozhodnutí s odkazem na První posudek, že má žalobkyně zachovánu schopnost vykonávat soustavně zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a její schopnosti pracovního začlenění, výkonu dosavadního povolání, využití dosavadní kvalifikace nebo získání kvalifikace nejsou podstatně omezeny z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 12. V doplnění odvolání ze dne 5. 9. 2023 žalobkyně poukázala na to, že kvůli podvýživě má sníženou fyzickou i psychickou schopnost, trpí častou únavou, vysílením, zažívacími obtížemi, bolestmi svalů a hlavy, což jí znemožňuje vykonávat dostupná zaměstnání. 13. Posudek lékaře žalované o zdravotním stavu žalobkyně (ze dne 30. 10. 2023, č. j. LPS/2023/1642-NR_PLZ_CSSZ, MUDr. I. K.; dále jen „Druhý posudek“) potvrdil, že žalobkyně nebyla a není zdravotně znevýhodněna, když dospěl ke stejnému závěru, že přes hubnutí nejasné etiologie dosud nebyla stanovena u astenické žalobkyně diagnóza. Lékařka v Druhém posudku k danému postižení uvedla, že samotné stanovení diagnozy, zahájení léčby nevede k poklesu pracovní schopnosti a OZZ, invaliditě, které jsou způsobeny v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a prokázaného snížení tělesných, smyslových a duševních schopností ve smyslu § 39 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (pozn. soudu: dále jen „zá