5 As 126/2011 — Nejvyšší správní soud

77 A 30/2024- 200 - text  24 77 A 30/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyně: Stavební společnost VARO, s.r.o., IČO: 26356503, se sídlem Hviezdoslavovo nám. 534/5, 350 02 Cheb, zastoupena Mgr. Josefem Švandou, advokátem, se sídlem Buzulucká 678/6, 160 00 Praha, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2024, č. j. 1949/1.30/24-6, takto: I. Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 23. 4. 2024, č. j. 1949/1.30/24-6, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 228 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně, Mgr. Josefa Švandy, advokáta. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobkyně byla rozhodnutím Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj ze dne 20. 12. 2023, č. j. 3261/6.30/21-54 ve znění opravného usnesení ze dne 5. 2. 2024, č. j. 3261/6.30/21-56 (dále též jen: „správní orgán I. stupně“), uznána vinnou ze spáchání přestupku umožnění výkonu nelegální práce podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále též jen: „ZoZ“). Měla se ho dopustit tím, že na pracovišti, kterým byla stavba, při níž byl zateplován bytový dům v Chebu (dále též jen: „předmětná stavba“), umožnila minimálně v den kontroly, 15. 5. 2019, výkon závislé práce bez platného povolení k zaměstnání celkem 12 cizincům (dále též jen: „zahraniční dělníci“), státním občanům Ukrajiny v pracovní pozici stavebních dělníků. Za to byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 780 000 Kč. 2. Rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 4. 2024, č. j. 1949/1.30./24-6 (dále též jen: „napadené rozhodnutí“), pak žalovaný k odvolání žalobkyně částečně rozhodnutí správního orgánu I. stupně změnil, když specifikoval rozhodné znění zákona o zaměstnanosti (znění účinné do 31. 12. 2023), snížil uloženou pokutu na 725 000 Kč, ale v ostatním dané rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobkyně zamítl. 3. Ve své žalobě akcentuje žalobkyně nesprávné skutkové závěry správních orgánů, vady v řízení, právní závěry, jakož i porušení zásady in dubio pro reo. Obsah žaloby 4. V úvodu žaloby žalobkyně shrnula skutkový stav věci. Uvedla, že je stavební společností, přičemž zakázky realizuje prostřednictvím subdodavatelů, které si na jednotlivé části stavebního díla najímá. Sama zaměstnává pouze rozpočtáře, tři stavbyvedoucí, čtyři stavební mistry, obchodního vedoucího, skladníka a čtyři řemeslníky. V roce 2019 realizovala zateplení bytového domu a provedení souvisejících prací pro Společenství vlastníků Obětí nacismu 1 na adrese Obětí nacismu 1307/1, Cheb, a to na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 26. 2. 2019. Na realizaci najala subdodavatele, se kterými uzavřela smlouvy o dílo. 5. Smlouvu o dílo se společností CARAMIT-stav s.r.o. uzavřela dne 12. 3. 2019. Předmětem této smlouvy bylo zhotovení díla – provedení kontaktního zateplovacího systému předmětné stavby. Cena díla byla pevně stanovena na 896 531,15 Kč. Práce zahájila společnost CARAMIT-stav s.r.o. dne 19. 3. 2019. Na realizaci díla a koordinaci prací mezi subdodavateli dohlížel od počátku stavby stavbyvedoucí pan L. F., kterého na začátku května 2019 vystřídal stavbyvedoucí pan R. S. Společnost CARAMIT-stav s.r.o. prováděla práce pomocí zahraničních dělníků, kteří vůbec neuměli česky. Nadřízený těchto dělníků byl K., který jediný česky uměl. 6. Společnost CARAMIT-stav s.r.o. první fakturu za část díla provedenou v měsíci březnu 2019 vystavila dne 9. 4. 2019 na částku 128 310 Kč, žalobkyně ji uhradila dne 16. 4. 2019. Druhá faktura byla vystavena dne 9. 5. 2019 na částku 421 489 Kč a žalobkyně ji uhradila dne 16. 5. 2019. Další faktury za zhotovení díla byly vystaveny a proplaceny v následujících měsících. 7. Dne 15. 5. 2019 kontaktoval správní orgán I. stupně jednatele žalobkyně a oznámil mu, že provádí na stavbě kontrolu a aby okamžitě přijel. Inspektoři jednatele žalobkyně nechali na stavbě podepsat nějaký dokument a jednatel jim dále předal smlouvu o dílo uzavřenou se společností CARAMIT-stav s.r.o. Žalobkyně se následně od majitelů bytů v domě dozvěděla, že inspektoři správního orgánu I. stupně zavedli dělníky do sklepa domu, kde provedli jejich výslech. Jednatele žalobkyně ani stavbyvedoucího žalobkyně však o tomto výslechu inspektoři neinformovali a k výslechu je nepřizvali. Následně dne 20. 5. 2019 žalobkyně obdržela oznámení o zahájení kontroly s výzvou k doložení pracovní smlouvy pana J. V. , který asistoval stavbyvedoucímu, a dokladů, na jejichž základě pracovali na stavbě zahraniční dělníci. Žalobkyně předložila smlouvy pana V. i stavbyvedoucího S. a sdělila, že zahraniční dělníci nejsou její zaměstnanci. 8. Žalobkyni byl dne 19. 11. 2019 doručen protokol o kontrole, ve kterém bylo uvedeno, že žalobkyně umožnila v kontrolovaném období výkon závislé práce bez platného povolení k zaměstnání třinácti osobám, a tím se dopustila porušení § 89 odst. 2 ZoZ. Proti protokolu žalobkyně podala námitky, které správní orgán I. stupně vyřídil tak, že je zamítl s odkazem na skutečnosti, které měly kontrolované osoby údajně uvést při kontrole. Žalobkyně následně dne 24. 3. 2021 obdržela příkaz správního orgánu I. stupně ze dne 22. 3. 2021, v němž bylo uvedeno, že spáchala přestupek podle § 140 odst. 1 písm. c) ZoZ, proti kterému žalobkyně podala odpor. Následovalo řízení, které bylo dlouhé téměř tři roky a dosti nestandardní. Hned při prvním jednání právník správního orgánu I. stupně jednateli žalobkyně a právnímu zástupci žalobkyně oznámil, že věc převzal po kolegovi, že to vůbec není jeho případ a má dost jiných svých věcí na práci, načež se snažil jednatele žalobkyně přesvědčit, aby se žalobkyně ke spáchání přestupku přiznala, že jí v takovém případě může snížit pokutu. Tuto nabídku zopakoval během ústních jednání několikrát doplnil ji tvrzením, že nějakou pokutu žalobkyni dát musí, když má takto nabito. 9. Řízení bylo zakončeno vydáním rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 140 odst. 1 písm. c) ZoZ a byla jí uložena pokuta ve výši 780 000 Kč. Žalobkyně se odvolala, v odvolání mj. tvrdila, že správní orgán I. stupně, neprovedl některé navržené důkazy. Správní orgán I. stupně následně vydal usnesení ze dne 5. 2. 2024, kterým doplnil odůvodnění svého rozhodnutí tak, že výslech svědků považuje za nadbytečný. Proti tomuto usnesení žalobkyně také podala odvolání, v němž uvedla, že správní orgán I. stupně nemůže dodatečně doplňovat své rozhodnutí a tím dodatečně hojit vady řízení a rozhodnutí, pro které bylo rozhodnutí napadeno odvoláním. Toto odvolání správní orgán I. stupně zamítl. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí. 10. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Již ve svém písemném vyjádření ze dne 16. 7. 2021 navrhovala k prokázání tvrzení, že zahraniční dělníci nebyli jejími zaměstnanci a že je nijak neřídila ani neúkolovala, neposkytovala jim žádné pracovní prostředky ani nářadí, ani jim neumožňovala výkon nelegální práce, výslech stavbyvedoucích L. F. a R. S., stavebního mistra J. V. a jednatele žalobkyně V. F. . Žalobkyně dále navrhla provedení důkazu výpovědí zahraničních dělníků, kterým měla umožnit výkon nelegální práce, a to za její účasti. Tento návrh zopakovala žalobkyně i při prvním jednání u správního orgánu I. stupně. Žalobkyně dále při prvním jednání navrhovala provedení důkazu výpovědí jednatele společnosti CARAMIT-stav s.r.o. pana, přičemž správní orgán I. stupně tohoto svědka předvolal k ústnímu jednání dne 5. 9. 2022. Správní orgán I. stupně dále provedl jen výslech stavbyvedoucího R. S. . O výslech zahraničních dělníků se správní orgán I. stupně ani nepokusil. Pana M. C. sice správní orgán I. stupně k jednání předvolal, nicméně dále se o zajištění jeho výpovědi také nijak nepokusil. Stavbyvedoucího L. F.a stavebního mistra J. V. k výslechu ani nepozval, přestože mu v tom nic nebránilo. A důkaz výpovědí jednatele žalobkyně neprovedl i přes to, že se pan V. F. účastnil většiny ústních jednání. 11. Správní orgán I. stupně obvinil žalobkyni pouze na základě skutečností, které zahraniční dělníci měli údajně říct kontrolorům při ověření totožnosti fyzických osob prováděné bez účasti žalobkyně a které kontroloři rukou zapsali do předtištěních protokolů označených „ZÁZNAM o skutečnostech zjištěných při kontrole totožnosti fyzických osob podle ustanovení § 132 odst. 1,2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů“ (dále též jen: „záznamy“). S těmito záznamy se žalobkyně seznámila až při nahlédnutí do spisu. Žalobkyně neměla se zahraničními dělníky žádný vztah, neznala je, protože se jednalo o pracovníky subdodavatelské společnosti. 12. Žalobkyně si je vědoma toho, že zajištění výpovědi