5 As 408/2021 — Nejvyšší správní soud

59 A 8/2025- 239 - text  59 A 8/2025 - 239 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobkyně: X bytem X zastoupena Mgr. Ing. Marianem Böhmem advokátem advokátní kanceláře BKS advokáti s.r.o. sídlem Kolbenova 609/38, Praha 9 proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U jezu 642/2 a, Liberec 2 za účasti: I. X bytem X II. TP Insolvence, v.o.s. sídlem Černokostelecká 281/7, Praha 10 insolvenční správce X zastoupen Mgr. Václavem Žaludem advokátem advokátní kanceláře Glatzová & Co., s.r.o. sídlem Husova 5, Praha 1 III. Severočeská vodárenská společnost a.s. sídlem Přítkovská 1689, Teplice IV. X bytem X V. X bytem X VI. X bytem X VII. X bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2025, č. j. OSH 489/2023 KULK 2765/2025/280.9/Bu takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 15. 1. 2025, č. j. OSH 489/2023 KULK 2765/2025/280.9/Bu, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 269 Kč, k rukám advokáta Mgr. Ing. Mariana Böhma, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osobám zúčastněným na řízení se náhrada nákladů nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný ve společném odvolacím řízení zamítl mj. odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Liberec jako speciálního stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“) ze dne 30. 3. 2023, č. j. SURR/7130/232766/20-Vá/dodatečné SP CJ MML 072421/23. 2. Tímto rozhodnutím byla stavebníku X – osobě zúčastněné na řízení I. – podle § 129 odst. 2 a 3 a § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavební řádu (stavební zákon), a § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, dodatečně povolena stavba „X – 4. etapa, Rodinné domy, k. ú. Y“ SO Přístupová komunikace na pozemcích p. č. XA, XB, XC v k. ú. X a p. č. XD, XE, XF, XG, XH v k. ú. Y (dále budou pozemky uváděny i bez názvu k. ú.). Dle výroku I. jde o stavbu přístupové komunikace pro rodinné domy v k. ú. Y, která je napojena na stávající pozemek p. č. XA (ostatní plocha – ostatní komunikace), z důvodu zpřístupnění pozemku pro připravovanou zástavbu rodinnými domy. Komunikace kopíruje stávající trasu komunikace užívanou společností SVS jako příjezdovou k přečerpávací stanici na splaškovou kanalizaci. Hlavní přístupová komunikace trasa „A“ je délky 175 m s šířkou vozovky 3,50 m, na začátku úseku a v místě zlomu v km 0,025 rozšířena na 5 m, tato rozšíření budou sloužit jako výhybny, podél levé strany s doprovodným zeleným pásem v šířce od 0,50 do 3,35 m. Přístupová komunikace bude zařazena do funkční třídy C typu jako jednopruhová, obousměrná a bude dokončena v popsané konstrukci s tím, že k dokončení zbývá realizovat vrchní vrstvu – asfaltobetonový povrch. Současně s dokončením přístupové komunikace budou na stávající ulici X na pozemku p. č. XA provedeny dílčí stavební úpravy, které budou spočívat ve výměně povrchu vozovky tak, že zámková dlažba bude nahrazena asfaltobetonovým povrchem, dále bude realizována zpevněná plocha, která rozšíří stávající pojížděnou část komunikace na p. č. XB v šířce 5,30, šířka vozovky od tohoto rozšíření ke straně garáží k místu betonových nájezdů do stávajících garáží bude 6 m. Popis stavby dále obsahuje způsob odvodnění. Výrokem II. byly stanoveny podmínky pro dokončení stavby na základě podmínek stanovisek a vyjádření ČEZ Distribuce, a. s., Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., GridServices, s. r. o., Magistrátu města Liberec, odboru životního prostředí, ze dne 16. 11. 2022, a Magistrátu města Liberec, odboru dopravy, ze dne 9. 11. 2022. 3. Žádost o dodatečné stavební povolení stavebního záměru stavebník podal dne 3. 12. 2020. S výstavbou komunikace bylo započato bez příslušného rozhodnutí již dříve. Šlo o přístupovou komunikaci k plánovaným rodinným domům v k. ú. Y, o jejíž povolení bylo vedeno řízení o vydání územního rozhodnutí pod sp. zn. SURR/7130/061345/17-JE, zahájené již v roce 2017. 4. Oznámením ze dne 5. 12. 2020 stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby, současně ho přerušil do doby rozhodnutí o žalobcově žádosti o dodatečné povolení předmětné stavby. Usnesením ze dne 26. 1. 2021 stavební úřad zastavil shora zmíněné územní řízení. Řízení o dodatečném povolení stavebního záměru pak bylo přerušeno z důvodu, že žádost stavebníka nebyla úplná. Dne 23. 8. 2021 stavebník k výzvě stavebního úřadu žádost o dodatečné povolení stavby doplnil, předložil projektovou dokumentaci, souhlas obce Y se stavbou na pozemku v jejím vlastnictví a příslušná vyjádření dotčených orgánů a vlastníků inženýrských sítí. Dne 5. 10. 2021 se konalo ve věci ústní jednání spojené s ohledáním na místě. Následně byl stavebník vyzván k doložení dalších podkladů, účastníci řízení včetně žalobkyně podali svoje námitky. Podklady pro rozhodnutí stavebník opakovaně doplnil, vyjádřil se k námitkám ostatních účastníků řízení. 5. Rozhodnutím ze dne 28. 3. 2022 stavební úřad stavební záměr dodatečně povolil. Žalovaný toto rozhodnutí k podaným odvoláním, mj. odvolání žalobkyně, zrušil rozhodnutím ze dne 20. 10. 2022 a věc vrátil stavebnímu úřadu s pokynem doplnit řádné a platné závazné stanovisko silničního správního úřadu a orgánu ochrany životního prostředí a doporučil vyžádat si také nové posouzení ze strany Policie ČR. Věcné námitky žalobkyně proti stavebnímu záměru žalovaný neřešil, s výjimkou převzetí části obsahu potvrzujícího závazného stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování, které bylo v rámci odvolacího řízení žalovaným vyžádáno. 6. Po vrácení věci stavebnímu úřadu byly doplněny další podklady, a to závazné stanovisko Magistrátu města Liberec, odboru dopravy, ze dne 9. 11. 2022, dále závazné stanovisko Magistrátu města Liberec, odboru životního prostředí, ze dne 16. 11. 2022, a stanovisko Policie ČR, která odsouhlasila situaci na předložené projektové dokumentaci dne 10. 11. 2022. Stavební úřad následně seznámil účastníky s podklady rozhodnutí, výslovně je informoval o tom, jaká stanoviska byla v rámci pokračování předložena. 7. Dne 30. 3. 2023 stavební úřad vydal v pořadí druhé rozhodnutí, kterým znovu stavbu přístupové komunikace k plánovaným rodinným domům dodatečně povolil. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně, spolu s některými dalšími účastníky řízení, odvolala. V odvolacím řízení žalovaný vyžádal přezkum dvou závazných stanovisek. Závazným stanoviskem Ministerstva zdravotnictví ze dne 21. 7. 2023 bylo potvrzeno závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Libereckého kraje. Závazným stanoviskem Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru silničního hospodářství, ze dne 24. 7. 2023 bylo potvrzeno závazné stanovisko Magistrátu města Liberec, odboru dopravně správních agend (původně odboru dopravy). A rozhodnutím ze dne 24. 8. 2023 žalovaný rozhodnutí o dodatečném povolení předmětné stavby potvrdil. Do odůvodnění rozhodnutí převzal obsah obou potvrzujících závazných stanovisek a doplnil rovněž obsah části potvrzujícího závazného stanoviska orgánu územního plánování s vysvětlením, že v odvolacím řízení znovu přezkum závazného stanoviska orgánu územního plánování nežádal, neboť přezkum byl proveden v rámci prvního odvolacího řízení. Odůvodnil také, proč nezadal k přezkumu závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. 8. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného podaly žalobkyně a X 9. (nyní osoba zúčastněná na řízení VII.) samostatné žaloby, které zdejší soud spojil ke společnému řízení. Žaloby shledal důvodnými a napadené rozhodnutí žalovaného zrušil rozsudkem ze dne 19. 2. 2024, č. j. 59 A 57/2023-152 (dále také jen „zrušující rozsudek“) a věc vrátil k dalšímu řízení žalovanému. Soud, stručně řečeno, shledal poškození procesních práv osoby zúčastněné na řízení VII. tím, že žalovaný k jejím odvolacím námitkám proti v pořadí druhému dodatečnému povolení stavby nevyžádal nové přezkumné stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování, neboť v mezidobí mohlo dojít ke změně skutkových okolností či právního stavu, s nímž by účastníky řízení před vydáním napadeného rozhodnutí seznámil. Z důvodu procesního pochybení na straně žalovaného proto nebyly soudem řešeny věcné výhrady osoby zúčastněné na řízení VII. jako tehdejší žalobkyně vůči souladu stavebního záměru s Územním plánem statutárního města Liberec (dále jen „ÚP Liberec“). Dále shledal soud důvodnými námitky týkající se technického řešení a rozhledových poměrů s vlivem na bezpečnost a plynulost provozu na stávající komunikaci v důsledku zvýšení provozu, v tomto směru shledal rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelným a žalovanému uložil, aby se zabýval argumenty, kterými tehdejší žalobkyně s odkazem na odborné posouzení s názvem Posouzení možnosti dopravního napojení nových RD ve Y na ulici X,