2 Azs 92/2005 — Nejvyšší správní soud

7 Ca 300/2009- 46 - text 9 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara ve věci žalobce: Ing. A.L., zast. JUDr. Josefem Lanzendörferem, advokátem, sídlem Ondřejov, Pod Hřištěm 149, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.8.2009, č.j. S-MHMP – 526580/2009/OST/Ko/Vč, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobce se žalobou podanou dne 21.10.2009 domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13.8.2009, č.j. S-MHMP – 526580/2009/OST/Ko/Vč, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 10, odboru stavebního, ze dne 7.5.2009, č.j. OST 5026/2004/Mraz, o zastavení řízení ve věci umístění stavby žalobce - řadového rodinného domu na pozemku par. č. 2502, k.ú. Záběhlice. Dle žalobce se správní orgány dopustily několika vážných právních pochybení, a to jak v procesním vedení řízení, tak i při aplikaci práva a při zdůvodnění, resp. nezdůvodnění svých zamítavých rozhodnutí, která nemají oporu v provedených a do spisu založených důkazů. Ve věci záměru žalobce na umístění stavby koncového řadového domku na pozemku parc.č. 2502, k.ú. Záběhlice, bylo Obvodním úřadem Městské části Praha 10 vydáno stanovisko č.j. HLP : 32944/34370/98/OST/Územ (dále jen stanovisko), které je pro rozhodující správní orgány stále závazné. Stanovisko stavební odbor ve správním řízení právně nezpochybnil, avšak je nerespektuje a záměrným postupem činí vše proto, aby stavba realizována nebyla, neboť jak se dle žaloby funkcionáři společenství vlastníků jednotek sousedního domu vyjádřili, mají možnosti výstavbě zabránit, což je dle žalobce patrno z celého spisu. Výzvu k doplnění požadovaných bodů žalobce doplnil ještě v lednu 2009, a to dle žaloby ve všech požadovaných bodech. „Aby na jednotlivé body prvoinstanční správní orgán reagoval, vyčká uplynutí doby a vydá rozhodnutí o zastavení územního řízení a to přesto, že ostatním účastníkům řízení, kteří si nepřejí stavbu žalobci, doklad o splnění požadavku na doplnění řízení zasílá, aby mohl citovat jejich další argumenty“. Postavení účastníků přitom má být rovné, což v daném případě dle žalobce není, „jak je dokumentováno v celém spise“. „Nerovný přístup správního orgánu k účastníkům řízení se tak stává rovněž i konkrétním žalobním bodem této žaloby“. Správní řízení probíhá již od roku 2004, za tuto dobu se správní orgán „nepřesvědčil“ a nezjistil místní poměry místním šetřením, ve věci nikdy nenařídil jednání, které by proběhlo za účasti architekta zpracovávajícího projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí, aby bylo možno měnící se a neopodstatněné připomínky správního orgánu zpochybnit, resp. uvést na správnou míru. Pod bodem IV žaloby žalobce uvádí skutkové a právní důvody žaloby: 1) Žalobce byl poučen o tom, že bude řízení dle § 35 odst. 3 stavebního zákona zastaveno, nebude-li návrh na vydání územního rozhodnutí ve stanovené lhůtě doplněn. Přestože žalobce doplnil všechny požadované body učiněné výzvy, stavební úřad vydal rozhodnutí o zastavení řízení. Dle žaloby pokud měl správní orgán připomínky k doplnění návrhu, měl nadále postupovat s odkazem na § 35 odst. 3 stavebního zákona. Pokud však stavební úřad dospěje k závěru, že tvrzení navrhovatele doplňující požadované body stavebního úřadu se opírají o důvody, které nejsou ve skutečnosti dány, nejde o nedostatek návrhu, který by mohl být odstraněn doplněním návrhu. Správní orgán pak musí rozhodnout ve věci samé. Např. pokud spoluvlastníci pozemku parc.č. 2501/1 nesouhlasí s umístěním stavby, jde o námitku, se kterou se musí správní orgán vyrovnat, avšak nikoliv v rozhodnutí o zastavení řízení, nýbrž v rozhodnutí, ve kterém rozhoduje o věci samé. 2) Dle žaloby je řízení postiženo procesní vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a stává se tak proto i nepřezkoumatelným, když neuvádí konkrétní důvody pro zamítnutí návrhu, nýbrž obecně uvádí, že žalobce nesplnil požadovanou výzvu na doplnění. 3) Správní orgán je povinen zjistit přesně úplně skutečný stav věci. Tím, že neprovedl místní šetření a nenařídil jednání, kde by byl i autor dokumentace pro územní řízení, nedošlo ze strany správního orgánu k ověření místních poměrů. Rozhodnutí není objektivní a to již z toho důvodu, že údaje žalobce a správního orgánu se liší. Z požadavku stavebního úřadu plyne, že místní poměry a poměry ve vztahu k územní projektové dokumentaci nemá vyjasněny, „viz. body 4, 5, 6, příp. text na str. 6 rozhodnutí o zastavení řízení ( převis střechy domu č.p. X nad pozemek žalobce, kde údajně nelze stavět, byl vlastníkem sousedního domu odstraněn, což plyne z pravomocného rozsudku soudu, který byl žalovanému znám). Poměry v místě jsou jasné a nezměněné od r. 1997, které byly formálně určeny Obvodním úřadem Městské části Praha 10 ve vydaném stanovisku č.j. HLP : 32944/34370/98/OST/Územ, z něhož vycházeli architekti při zpracování návrhu stavby. 4) Žalobce uvádí, že nemůže prokázat podjatost úředních osob, ale výše uvedené žalobní body prokazují svévolné porušení pravidel. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, výlučným důvodem nepovolení stavby je nesplnění zákonných podmínek. Územní řízení není stiženo procesní vadou, průtahy ve správním řízení způsobuje žalobce, který neakceptuje oprávněné požadavky stavebního úřadu a neplní potřebnou součinnost při opatřování podkladů. Stavební úřad je situací v místě stavby dobře obeznámen, provedl opakovaná veřejná ústní jednání, místní šetření, obhlídku. Ze správního spisu plyne následující. Výzvou Úřadu Městské části Praha 10 ze dne 11.6.2008, č.j. OST 5026/08/Mráz, byl žalobce vyzván k doplnění předloženého návrhu na umístění stavby řadového rodinného domu P. X, O.P., ve lhůtě 5 měsíců po splnění opatření vyplývajících z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. 5C 105/2005-32, o povinnosti společnosti Pražská plynárenská odstranit plynovodní řad z pozemku parc.č. 2502, o údaje a podklady: 1) Souhlas majitele stávajícího plynovodního řadu vedoucího přes pozemek parc.č. 2502 s navrhovanou stavbou rodinného domku na tomto pozemku v ochranném pásmu plynovodu nebo doklad o odstranění plynovodního řadu a na něj napojenou stávající plynovodní přípojku nemovitosti č.p. X na sousedním pozemku parc. č. 2503. 2) Seznam a adresy všech známých účastníků územního řízení. 3) Druhy a parcelní čísla dotčených pozemků. 4) Doklad o vlastnictví pozemku parc. č. 2501/3, který je v návrhu zahrnut do plochy pozemku rodinného domu. Pokud k tomuto pozemku nemá navrhovatel vlastnické nebo jiné právo, předloží souhlas jeho vlastníka (existenci pozemku parc.č. 2501/3 nelze prokázat). 5) Prokázat soulad navrhované stavby s charakterem a strukturou stávající zástavby, tj. odůvodnit návrh umístění stavby z hlediska zachování architektonické jednoty celku, architektonických a urbanistických hodnot v území, splnění požadavku na zachování pohody bydlení a zdravého životního prostředí. Podrobně odůvodnit důvod stavby a její výtvarné řešení. 6) Doplnit údaje, který pozemek nebo jeho část má být určena jako stavební, navrhované umístění stavby na pozemku, včetně jejich odstupu od hranic pozemku a od sousedních staveb, s výškovým označením navrhované stavby a sousedních staveb. Prokázat dodržení odstupové vzdálenosti navrhované stavby od staveb sousedních (čl. 4, 8 odst. 6, 50 vyhl.č. 26/1999 Sb. hl.m. Prahy). 7) Dokladovou část návrhu doplnit o aktualizovaná stanoviska dotčených orgánů a správců sítí vztahujících se ke změnám dokumentace návrhu konkrétního předmětu územního řízení. 8) Prokázat řešení umístění nádob na komunální odpad na vlastním pozemku stavby. Rozhodnutím Úřadu Městské části Praha 10 ze dne 7.5.2009, č.j. OST 5026/2004/Mraz, bylo dle § 35 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. (dále jen stavebního zákona) bylo zastaveno řízení o umístění stavby, neboť návrh žalobce neposkytl dostatečný podklad pro posouzení umístění navrhované stavby v území a žalobce přes výzvu stavebního úřadu a upozornění, že jinak bude územní řízení zastaveno, nedoplnil návrh na vydání územního rozhodnutí požadovaným způsobem potřebnými údaji a podklady. Dle odůvodnění rozhodnutí žalobce nedoplnil požadované podklady dle bodů 2-6 výzvy. A to seznam účastníků řízení (bod 2), neboť řízení bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 50/1976 Sb., proto dle § 35 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 132/1998 Sb. musí návrh obsahovat seznam a adresy všech známých účastníků územního řízení. Ust. § 85 stavebního zákona č. 183/2006 nelze aplikovat. Dále žalobce nesplnil požadavek na předložení druhů a parcelních čísel dotčených pozemků (bod 3), jež plyne z § 3 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 132/1998 Sb. Vzhledem k nedostatkům dokumentace návrhu je zejména vyjasnění vlastnictví k dotčeným nemovitostem nutností. K doplnění dokumentace návrhu