8 As 55/2012 — Nejvyšší správní soud

9 A 272/2014- 34 - text 10 pokračování 9A 272/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: Oživení, o. s. se sídlem Praha 2, Lublaňská 18, zast. Mgr. Andreou Kohoutkovou, advokátkou se sídlem Praha 6, Muchova 13/232, proti žalovanému: České dráhy, a.s. se sídlem Praha 1, Nábřeží L. Svobody 1222, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu, takto: I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí o odvolání žalobce ze dne 25. 9. 2013 proti rozhodnutí společnosti České dráhy, a. s. ze dne 9. 9. 2013, č. j. 57403/2013-O25, ve věci žádosti žalobce ze dne 27. 3. 2012 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 8.800,- Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce Mgr. Andrey Kohoutkové, advokátky. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou dne 26.5.2014 domáhal ochrany před nečinností předsedy představenstva Českých drah (dále jen „žalovaný“), který dosud nerozhodl o jeho odvolání ze dne 25. 9. 2013 proti rozhodnutí Českých drah, a. s. (dále též „povinný subjekt nebo správní orgán I. stupně“) ze dne 9. 9. 2013, č. j. 57403/2013-O25 o odmítnutí části žádosti žalobce ze dne 27. 3. 2012 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o informacích“). Povinný subjekt posoudil žádost žalobce ze dne 27. 3. 2012, ve které požadoval: a) informace o tom, jaké všechny smlouvy či dodatky ke smlouvám uzavřela společnost České dráhy, a. s. se společnostmi Masaryk Station Investment, a. s., IČO 271 642 33 a Masaryk Station Development, a. s., IČO 271 858 42, a to ve formátu: název smlouvy (dodatku smlouvy), datum uzavření smlouvy (dodatku smlouvy), identifikace smluvních stran, jméno osoby či osob, která/které smlouvu (dodatek smlouvy) za každou smluvní stranu podepsala; b) kopie všech smluv podle bodu 7. žádosti, včetně případných smluvních dodatků a příloh; c) kopie stanoviska advokátní kanceláře Rychetský a Hlaváček k materiálu „Řešení lokality Praha – Masarykovo nádraží – prováděcí smlouvy“ z roku 2006, včetně případných dodatků a příloh (dále jen „žádost“). Správní orgán I. stupně žádost v rozsahu bodu b) odmítl, neboť požadované informace jsou obchodním tajemstvím dle ustanovení § 17 obchodního zákoníku ve smyslu § 9 zákona o informacích. V odůvodnění uvedl, že žalobci požadované kopie předmětných smluv nelze poskytnout, neboť informace obsažené ve smlouvách naplňují všechny znaky obchodního tajemství podle § 17 obchodního zákoníku a proto podle § 9 zákona o informacích nelze žadateli poskytnout všechny informace požadované v části b) žádosti. Smlouvy obsahují skutečnosti technické obchodní povahy, které se týkají podniku společnosti České dráhy, a. s., přičemž tyto skutečnosti mají pro společnost České dráhy, a. s., materiální i nemateriální hodnotu a nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné. Požadované informace mají být, rovněž dle vůle společnosti České dráhy, a. s., utajeny a společnost České dráhy, a. s., odpovídajícím způsobem zajišťuje utajení těchto informací. Společnost České dráhy, a. s., tímto dále sdělila, že právo k obchodnímu tajemství vykonává společnost České dráhy, a. s. Dále správní orgán I. stupně odmítl poskytnout informaci podle § 11 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 9 zákona o informacích v rozsahu bodu c) žádosti, neboť požadované informace se vztahují výlučně k vnitřním pokynům povinného subjektu. V odůvodnění k tomu uvedl, že požadované stanovisko představuje dokument, který se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům, resp. vnitřním záležitostem povinného subjektu a setrval tak na svém závěru, že zpracování stanoviska advokátní kanceláří k výše uvedené problematice bylo a je výlučně vnitřní záležitostí společnosti České dráhy, a. s. Nad rámec uvedeného doplnil, že obsahem stanoviska jsou informace, které představují skutečnosti technické obchodní povahy, mající určitou materiální i nemateriální hodnotu, které nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné a společnost České dráhy, a. s., jejich utajení odpovídajícím způsobem zajišťuje. Výše uvedené stanovisko, resp. informace ve stanovisku obsažené jsou tedy obchodním tajemstvím ve smyslu § 17 obchodního zákoníku. Požadované stanovisko nelze tedy žadateli poskytnout, neboť se týká v souladu s § 11 odst. 1 písm. a) zákona o informacích vnitřních záležitostí společnosti České dráhy, a. s. Žalobce v žalobě zrekapituloval skutkový stav a uvedl, že o jeho žádosti prvně povinný subjekt rozhodl dne 16. 4. 2012 rozhodnutím o odmítnutí informace č. j. 1343/2012-O-25 (dále jen „rozhodnutí povinného subjektu č. 1“), v němž žalobci částečně poskytl informaci dle písm. a) a sice omezené informace o seznamu uzavřených smluv mezi žalovanou společností a společnostmi Masaryk Station Investment a Masaryk Station Development. Na základě odvolání žalobce ze dne 23. 4. 2012 (dále jen „odvolání žalobce č. 1“) bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 30. 5. 2012, č. j. 56976/2012-O-25 (dále jen „rozhodnutí žalovaného č. 1“) prvoinstanční správní rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání. Povinný subjekt zůstal nečinný a teprve na základě předžalobní výzvy žalobce ze dne 19. 6. 2012 vydal dne 28. 6. 2012 opět odmítavé rozhodnutí, č. j. 1731/2012-O-25 (dále jen „rozhodnutí povinného č. 2“). Žalobce proti němu podal znovu odvolání podáním ze dne 9. 7. 2012, o kterém žalovaný v zákonné lhůtě nerozhodl, proto mu žalobce zaslal předžalobní upomínku dne 16. 8. 2012. Stejného dne byl žalobci doručen přípis žalovaného ze dne 9. 8. 2012, č. j. 57657/2012, kde bylo potvrzeno rozhodnutí povinného subjektu požadované informace žalobci ve skutečnosti neposkytnout, s odvoláním na nutnost vyčkat vyjádření smluvních partnerů k této věci (dále jen ‚rozhodnutí žalovaného č. 2“). Žalovaný sice ve stejném dopise přislíbil požadované smlouvy a jiné listiny ve lhůtě 1 měsíce poskytnout, avšak do dne podání žaloby (což je již téměř dva roky) tak neučinil. Své rozhodnutí informace žalobci neposkytnout následně potvrdil žalovaný i přípisem ze dne 4. 9. 2012, č. j. 1039/2012-KGŘ a to jako reakci na předžalobní upomínku žalobce ze dne 16. 8. 2012. Tyto obstrukce žalovaného byly předmětem soudního řízení před zdejším soudem, který dne 26. 4. 2013 vydal rozsudek č. j. 11 A 148/2012-84, jímž rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2012 zrušil pro nepřezkoumatelnost, pročež nenařídil žalovanému podle § 16 odst. 4 zákona o informacích žalobci požadované informace vydat. Zmíněný rozsudek Městského soudu v Praze měl na jednání žalované společnosti vliv jen velmi nepatrný, resp. byl jí pouze zřetelným návodem, jak informaci žalobci legálně nikdy neposkytnout, a sice nikdy nevydat takové rozhodnutí žalovaného, které by Městský soud v Praze mohl po obsahové stránce jakkoliv posoudit a po věcné stránce přezkoumat. Po citovaném rozsudku Městského soudu v Praze nasadila žalovaná společnost novou taktiku a rozhodla se nikdy nevydat takové rozhodnutí žalovaného, kterým by byla věc pravomocně před jejími orgány ukončena. Žalovaná společnost od května 2013 opakovaně vydává v první instanci rozhodnutí o odmítnutí informace, které pak ve druhé instanci opakovaně ruší jako rozhodnutí neobsahující dostatečné důvody pro odmítnutí informace, avšak to jen proto, aby následně v první instanci vydala žalovaná společnost obsahově zcela totožné rozhodnutí o odmítnutí informace. V době podání žaloby byla žádost žalovanou společností již 5x odmítnuta, kdy rozhodnutí povinného subjektu bylo následně 4x v rámci odvolacího řízení vždy zrušeno a vráceno zpět k novému projednání a k novému vydání rozhodnutí o odmítnutí informace. V posledním případě již žalovaná o podaném odvolání vůbec nerozhodla a žalobci sdělila, že tak ani neučiní a nepřeje si být žalována. Konkrétně byla od rozsudku Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 11A 148/2012 vydána tato rozhodnutí: - rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2013, kterým bylo na základě rozsudku Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 11A 148/2012 zrušeno rozhodnutí povinného subjektu ze dne 28. 6. 2012. Následně bylo vydáno rozhodnutí povinného subjektu ze dne 27. 5. 2013, kterým byla žádost o informace odmítnuta (rozhodnutí povinného subjektu č. 3). K odvolání žalobce ze dne 5. 6. 2013 a po předžalobní upomínce bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 7. 2013 rozhodnutí povinného subjektu ze dne 27. 5. 2013 zrušeno (rozhodnutí žalovaného č. 3). Rozhodnutím povinného subjektu ze dne 22. 7. 2013 byla žádost žalobce o informace odmítnuta (rozhodnutí povinného subjektu č. 4). Rozhodnutím žalovaného ze dne 28. 8. 2013 bylo k odvolání žalobce ze dne 31. 7. 2013 zrušeno rozhodnutí povinného subjektu ze dne 22. 7. 2013 (rozhodnutí žalovaného č. 4). Rozhodnutím povinného subjektu ze dne 9. 9. 2013 byla žádost žalobce o informace odmítnuta. Proti tomuto rozh