6 Ads 46/2013 — Nejvyšší správní soud

6 Ad 5/2014- 39 - text 6 pokračování 6Ad 5/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: HE JIA LE s.r.o., IČ: 28874897, se sídlem Cíglerova 1082, Praha 9 – Černý Most, zastoupen JUDr. Stanislavem Stunou, advokátem, se sídlem Praha 10, Počernická 3225/2c, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, Kolářská 451/13, Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2014, č. j.: 4398/1.30/13/14.3, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2014, č. j.: 4398/1.30/13/14.3 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj v Ústí nad Labem, 303331/7.72/12/14.3, č. j.: 22565/7.72/13/14.3, ze dne 27. 9. 2011 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 250.000 Kč za spáchání správního deliktu podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Žalobce namítl, že žalovaný a správní orgán I. stupně věc nesprávně posoudili, neboť neumožnil výkon závislé práce fyzické osobě paní V. T. T. T. (správně má být T.) a ustanovení § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti neporušil. Jmenovaná úklidové práce u žalobce prováděla vlastním jménem a na vlastní odpovědnost na základě živnostenského oprávnění a uzavřené smlouvy o dílo. Žalobce se domáhal zrušení jak napadeného rozhodnutí, tak i rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že se ztotožnil se závěry správního orgánu I. stupně, že činnost zjištěné osoby, to je paní V. T. T. T., (dále jen zjištěná osoba) je nutné právně kvalifikovat jako závislou práci dle § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), kterou je možné vykonávat pouze v uzavřeném pracovněprávním vztahu. K tomuto závěru dospěl žalovaný na základě zjištěných skutečností. Zjištěná osoba vykonávala pro žalobce posuzovanou činnost osobně, když při výkonu této práce byla také dne 20. 11. 2012 kontrolním orgánem zastižena. Z její výpovědi vyplynulo, že se s žalobcem dohodla, že práci bude vykonávat výhradně sama a nikdo jiný. Posuzovaná činnost byla vykonávána v provozovně žalobce a v rámci jeho podnikatelské činnosti. Zjištěná osoby vykonávala posuzovanou činnost vždy na zavolání žalobce, doba výkonu práce se odvíjela od toho, kolik bylo práce, uklízela pouze pro žalobce, pokyny dostávala od jednatelky žalobce paní L. L., která sledovala, jak bylo uklizeno a někdy řekla, co je třeba dodělat opravit apod. Peníze dostávala zjištěná osoba od jednatelky žalobce po odpracovaném dnu tzv. na ruku, aniž by musela vystavovat faktury, odměna byla stanovena hodinově. Žalobce by neakceptoval, aby za sebe zjištěná osoba poslala někoho jiného, neboť by ztratil čas tím, že by ho učil, co je potřeba. Žalobce přispíval zjištěné osobě na jízdné autobusem z místa bydliště do místa provozovny. Posuzovaná činnost byla vykonávána zjištěnou osobou dlouhodobě, a to výhradně jen pro žalobce. Žalobce se tedy vůči zjištěné osobě nacházel v postavení typickém pro vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zjištěné osoby jako zaměstnankyně s tím, že této uděloval práci a kontroloval její řádné vykonávání. Smlouvou o dílo se obvykle zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dle obchodního zákoníku je možno za dílo považovat zhotovení určité věci, montáž určité věci, její údržbu, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. V předložené smlouvě o dílo ze dne 20. 7. 2011 je v položce předmět smlouvy uvedeno: „Úklidové práce“. Shora uvedené vymezení předmětu díla je značně neurčité a dle názoru žalovaného svědčí o snaze zastřít výkon závislé práce a vyhnout se tak povinnosti uzavřít se zjištěnou osobou pracovněprávní vztah. Vzhledem ke skutečnosti, že posuzovaná činnost naplnila všechny znaky závislé práce, vznikla žalobci povinnost uzavřít se zjištěnou osobou pracovněprávní vztah. V posuzovaném případě se jednalo o dlouhodobou spolupráci zjištěné osoby pouze s jedním subjektem, tedy se žalobcem, který tím, že neuzavřel se zjištěnou osobou pracovněprávní vztah, umožnil této zjištěné osobě výkon nelegální práce dle § 5 písm. e) bod 1. zákona o zaměstnanosti. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Ve správním spise, který byl soudu předložen, je založen protokol o kontrole na úseku zaměstnávání cizinců podle § 126 odst. 4 zákona o zaměstnanosti a podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole ze dne 23. 11. 2012 (dále jen „protokol o kontrole“), ze kterého vyplývá, že dne 20. 11. 2012, v 11:30 – 13:30 hod. proběhla v čínské restauraci HE JIA LE na adrese Purkyňova 328, Nový Bor kontrola na místě, při níž kontrolní pracovníci Celního úřadu Česká Lípa zjistili, že zde mimo jiné vykonávala přípravné práce za barem paní V. T. T. T. Tato předložila při kontrole osobní doklad a smlouvu o dílo ze dne 20. 7. 2011 uzavřenou mezi ní a žalobcem, jejímž předmětem byly úklidové práce. V protokolu o kontrole Celní úřad Česká Lípa konstatoval, že ve smlouvě o dílo bylo upravováno datum zhotovení díla. Pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce zjištěná osoba nepředložila. Šetřením bylo zjištěno, že cizinka má živnostenské oprávnění – výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, místo podnikání: Ke škole 1397/3, 149 00 Praha – Chodov, IČ: 24789330, obory činností: velkoobchod, maloobchod, realitní činnost, správa a údržba nemovitostí. Se zjištěnou osobou byl sepsán protokol o podaném vysvětlení č. j.: 10519-4/2012-156200-033. Zjištěná osoba uvedla, že pracovala pro žalobce, tj. pouze někdy vypomáhala s úklidem, a to od roku 2012, neměla stanovenou pracovní dobu, za odvedenou práci jí platil nepravidelně žalobce hotově podle odpracovaných hodin, evidence její pracovní doby však nikdo nevedl, pracovala podle pokynů žalobce. Žalobce nepodal proti protokolu o kontrole žádné námitky. Oznámením o zahájení správního řízení ze dne 4. 6. 2013, č. j.: 14179/7.72/13/14.3, sp. zn.: 30331/7.72/12/14.3, bylo se žalobcem zahájeno správní řízení ve věci podezření ze spáchání správního deliktu podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Dne 19. 6. 2013 proběhlo ústní jednání, v rámci kterého byly provedeny i listinné důkazy. K ústnímu jednání byl předvolán jednatel žalobce pan B. Y. O ústním jednání ze dne 19. 6. 2013 byl sepsán protokol, č. j.: 30331/7.72/12/14.3.-2, sp. zn.: 30331/7.72/12/14.3. Jednatel žalobce uvedl, že zjištěná osoba nebyla u žalobce zaměstnaná, pracovala nepravidelně, na svůj živnostenský list, podle povolení k pobytu-na období asi 3 měsíce nebo půl roku. Jednatel žalobce předložil poslední smlouvu o dílo o poskytování úklidových prací ze dne 7. 1. 2013 sepsanou mezi ním a zjištěnou osobou. Jednatel žalobce dále uvedl, že zjištěná osoba pracovala v restauraci na adrese Purkyňova, Nový Bor od roku 2011 nebo 2010. Smlouva o dílo je stále platná, nebylo v ní uvedeno, dokdy mají být práce dokončeny, jednatel žalobce jí dával pokyny, co má dělat, vykonávala práce osobně a odměna jí byla vyplácena ten samý den hotově. Dne 29. 7. 2013 byla správním orgánem I. stupně vyslechnuta zjištěná osoba jako svědek (protokol č. j.: 30331/7.72/12/14.3.-6). Svědkyně vypověděla, že se s žalobcem dohodla, že bude uklízet v prostoru restaurace i kuchyně, cca 2 x měsíčně, někdy víc a někdy míň. Žalobce jí platil 40 Kč za hodinu na ruku. Práce vykonávala zhruba od srpna 2011, náklady na cestu z Prahy do Nového Boru a zpět částečně hradil žalobce. Práce od srpna 2011 vykonávala na základě smlouvy o dílo (jednalo se o smlouvu o dílo ze dne 20. 7. 2011), která byla postupně několikrát prodlužována do prosince 2011, do prosince 2012. Další smlouvu o dílo s žalobcem sepsala dne 7. 1. 2013. Pokyny k práci jí dávala manželka jednatele (L. L.) žalobce, která práci většinou i kontrolovala. Peníze dostávala vždy po odpracovaném dnu na ruku. S jednatelem žalobce se dohodla, že bude pracovat výhradně sama, nikdo jiný. Základní úklidové prostředky obstarávala částečně na své náklady ona a částečně žalobce. Dne 2. 9. 2013 bylo do protokolu č. j.: 30331/7.72/12/14.3.-11 zaznamenáno vyjádření jednatele žalobce pana B. Y., který uvedl, že smlouva o dílo ze dne 7. 1. 2013 je podle jeho názoru od počátku neplatná a zjištěná osoba pracuje na základě původní smlouvy z roku 2011 a jejího dodatku ze dne 2. 1. 2013. Dne 26. 9. 2013 správní orgán I. stupně pod č. j.: 22565/7.72/13/14.3, sp. zn.: 30331/7.72/12/14.3 rozhodl, že žalobce