— Nejvyšší správní soud

6 A 119/2014- 36 - text 7 6A 119/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové v právní věci žalobce: ROKOSPOL a.s., se sídlem Krakovská 1346/15, Praha 1 – Nové Město, IČ: 255 21 446, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2014, č.j. 1195/570/13, 50661/ENV/13, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2014, č.j. 1195/570/13, 50661/ENV/13 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo změněno rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Brno ze dne 7. 6. 2013, č.j. ČIŽP/471/OOH/SR01/1117917.008/13/BMV (dále též „prvostupňové rozhodnutí“) tak, že byla změněna výše uložené pokuty na částku 30.000,- Kč, a ve zbytku bylo toto rozhodnutí potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím byla ve výroku I. žalobci uložena pokuta ve výši 70.000,- Kč podle ustanovení § 66 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), za porušení ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) téhož zákona, a podle ustanovení § 66 odst. 3 písm. e) zákona o odpadech za porušení ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) téhož zákona. [2] Žalobce v podané žalobě uvedl, že mu nebyl předložen písemný podnět, na jehož základě zahájila Česká inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) kontrolu, přičemž se dle názoru žalobce jedná o snahu konkurence poškodit jeho hospodářskou činnost. [3] Žalobce dále namítl, že žalovaný nepřihlédl k odvolací námitce žalobce, že správní orgán je v řízení limitován časovou lhůtou 30 dnů. V případě, kdy je zřejmé, že tuto lhůtu nemůže dodržet, musí o prodloužení této lhůty písemně požádat, resp. o tom musí informovat účastníky řízení. Dle názoru žalobce správní orgán tento časově omezený postup nedodržel a ve lhůtě, kterou mu předepisuje zákon, byl nečinný. Uvedl, že pokud žalovaný porušil zákon, nemůže to být vykládáno v neprospěch kontrolované osoby. [4] Dále v žalobě uvedl, že je nelogické, aby byl postihován za dílčí pochybení v kategorii netříděný odpad, který stejně svozová firma smíchá před zraky zaměstnanců dohromady. [5] Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno. [6] Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě navrhl její zamítnutí. Uvedl, že pro skutková zjištění správního orgánu I. stupně nebylo rozhodující, že místní šetření bylo vykonáno na základě písemného podnětu. V samotném správním řízení byl hodnocen a posuzován stav zjištěný při místním šetření, tedy nikoliv stav, který byl popsán v podnětu. Uvedl, že je povinností každého subjektu dodržovat právní předpisy. [7] K námitce týkající se nedodržení lhůt pro vydání rozhodnutí žalovaný uvedl, že se s touto námitkou zabýval v odůvodnění napadeného rozhodnutí na str. 9. Uvedl, že z ustálené judikatury správních soudů vyplývá, že lhůta pro vydání rozhodnutí správního orgánu je pouze lhůtou pořádkovou. Její překročení je sice vadou řízení, nikoli však podstatnou vadou, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí o věci samé. Proti překročení lhůty pro vydání rozhodnutí se účastník řízení může domáhat ochrany žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti, což však v daném případě žalobce neučinil. Uvedl, že rozhodnutí správního orgánu nelze označit za nezákonné jen z toho důvodu, že bylo vydáno po uplynutí stanovené pořádkové lhůty a řízení o správním deliktu nelze ani zastavit jen z toho důvodu, že probíhá delší dobu, nestanoví-li tak výslovně zvláštní zákon. [8] Závěrem uvedl, že polemika o smíchání odpadu svozovou firmou je vzhledem ke zjištěným porušením zákonných povinností ze strany žalobce pro tento řešený případ irelevantní. [9] K projednání věci bylo na den 21. 11. 2017 nařízeno ústní jednání, které bylo následně zrušeno. [10] Dne 13. 12. 2017 bylo soudu doručeno doplnění žaloby, ve kterém žalobce zopakoval argumenty uvedené v podané žalobě a uvedl, že uložená pokuta je nepřiměřené vysoká, když dle jeho názoru při jejím ukládání nebyla zohledněna povaha a závažnost vytýkaného jednání, okolnosti případu a také okamžité sjednání nápravy žalobcem. Z toho důvodu navrhl, aby soud in eventum upustil od uložení trestu. [11] Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: [12] Dne 6. 12. 2011 proběhla v provozovně žalobce na adrese K. 101, B. u L. předem ohlášená kontrola ČIŽP ve věci prošetření podnětu týkajícího se toho, že žalobce znečišťuje životní prostředí, a to nevhodným používáním, skladováním a používáním chemikálií s vysokým rizikem požáru – kontaminace vody a půdy při manipulaci. Z protokolu o kontrole vyplývá, že ČIŽP nebylo zjištěno nevhodné používání, skladování a používání chemikálií s vysokým rizikem požáru, podnět tak byl vyhodnocen jako neoprávněný. ČIŽP při kontrole mimo jiné zjistila neutříděné shromažďování odpadů, čímž došlo k porušení ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech. [13] Žalobce se ke kontrolnímu protokolu vyjádřil dne 28. 12. 2011 (ČIŽP doručeno dne 3. 1. 2012) tak, že uvedené pochybení zapříčinili jeho pracovníci, jejichž postup byl v rozporu s firemními předpisy pro odpadové hospodářství. Náprava zjištěného stavu byla provedena ještě během kontroly správným označením shromažďovacího místa a opětovným proškolením dotyčných pracovníků. [14] Oznámením ze dne 19. 1. 2012 bylo se žalobcem zahájeno správní řízení ve věci uložení pokuty za správní delikt podle ustanovení § 66 odst. 5 zákona o odpadech, za porušení povinnosti stanovené v ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) téhož zákona, kterého se měl žalobce dopustit tím, že jako původce odpadů neshromažďoval odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Dále bylo zahájeno správní řízení ve věci uložení pokuty za správní delikt podle ustanovení § 66 odst. 3 písm. a) zákona o odpadech, za porušení povinnosti stanovené v ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) téhož zákona, kterého se měl žalobce dopustit tím, že jako původce odpadů nezařadil odpad podle Katalogu odpadů. A dále bylo zahájeno správní řízení ve věci uložení pokuty za správní delikt podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl žalobce dopustit tím, že od začátku měsíce listopadu roku 2011 do doby zjištění kontrolou dne 6. 12. 2011 provozoval tři samostatné střední zdroje znečišťování ovzduší bez povolení orgánu ochrany ovzduší a bez povolení ke zkušebnímu provozu. Zároveň byla všechna uvedená řízení spojena do společného řízení. Žalobce se k oznámení o zahájení řízení vyjádřil dne 7. 12. 2012. [15] Rozhodnutím ze dne 5. 3. 2012, č.j. ČIŽP/471/OOH/SR01/1117917.004/12/BMV, byla žalobci uložena podle ustanovení § 66 odst. 5 zákona o odpadech pokuta ve výši 40.000,- Kč, podle ustanovení § 66 odst. 3 písm. a) téhož zákona pokuta ve výši 50.000,- Kč a podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší pokuta ve výši 90.000,- Kč. K odvolání žalobce bylo toto rozhodnutí ČIŽP rozhodnutím žalovaného ze dne 28. 12. 2012, č.j. 777/570/12, 32163/ENV/12, zrušeno a věc vrácena ČIŽP k novému projednání. Rozhodnutí ČIŽP bylo žalovaným shledáno nezákonným z toho důvodu, že v daném případě nebylo možné uložit tři pokuty, jelikož podle absorpční zásady měl při souběhu více správních deliktů správní orgán I. stupně uložit jedinou pokutu podle nejpřísněji trestného sbíhajícího se ustanovení zákona. K pokračujícímu správnímu řízení se žalobce vyjádřil dne 21. 5. 2013, kdy uvedl několik procesních námitek. [16] Novým rozhodnutím ČIŽP byla ve výroku I. žalobci uložena pokuta ve výši 70.000,- Kč podle ustanovení § 66 odst. 5 zákona o odpadech za porušení ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) téhož zákona, a podle ustanovení § 66 odst. 3 písm. e) zákona o odpadech za porušení ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) téhož zákona. [17] Prvého správního deliktu se žalobce dle odůvodnění tohoto rozhodnutí dopustil tím, že při kontrole provedené ČIŽP ve výše uvedené provozovně bylo na venkovní ploše zjištěno neutříděné shromažďování ostatních odpadů, a to papír, PE folie, PET láhve, které byly shromažďovány společně se směsným komunálním odpadem. Tyto odpady byly shromažďovány v plastové nádobě o objemu 240 litrů a nádoba byla v době kontroly zaplněna z ¼ svého objemu. Dále bylo zjištěno neutříděné shromažďování ostatních a nebezpečných odpadů v průhledném PE pytli o objemu cca 70 l, a to voskový papír, znečištěná fólie od barev, PET láhve, papír, sklenice s víkem, znečištěný papír od barev. [18] Druhého správního deliktu se žalobce dopustil tím, že jako původce odpadů nezařadil nebezpeč