6 Ads 46/2013 — Nejvyšší správní soud

9 Ad 5/2016- 81 - text 18 9Ad 5/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobce: OKKO GROUP družstvo, sídlem Ohradní 1159/65, Praha 4 zastoupena JUDr. Hanou Mesthene, advokátkou, sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, Praha 2, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2015, č. j. 6202/1.30/15-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: I. Předmět řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj ze dne 29. 6. 2015, č. j. 12109/10.30/15-1 (prvostupňové rozhodnutí), jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního deliktu dle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, za což mu byla uložena pokuta ve výši 490 000 Kč. 2. Dle prvostupňového rozhodnutí ze dne 29. 6. 2015 se žalobce dopustil správního deliktu podle ust. § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti tím, že v době od 6. 5. 2013 do 11. 7. 2013 na svém pracovišti – stavba komunikací při výstavbě areálu Autopark R35 – Olomouc, Nemilany (dále jen „areál“), umožnil fyzickým osobám R. B., nar. XX. Y. ZZZZ, V. B., nar. XX. Y. ZZZZ, M. V., nar. XX. YY. ZZZZ, O. V., nar. X. Y. ZZZZ, R. S., nar. XX. Y. ZZZZ, O. S., nar. XX. YY. ZZZZ, A. K., nar. XX. Y. ZZZZ, M. M. nar. XX. YY. ZZZZ a R. M., nar. XX. YY. ZZZZ (dále jen „zjištěné osoby“, „kontrolované osoby“ nebo „podnikatelé“), výkon závislé práce spočívající v pomocných stavebních pracích mimo pracovněprávní vztah, tedy umožnil těmto zjištěným osobám výkon nelegální práce ve smyslu ust. § 5 písm. e) bodu 1. zákona o zaměstnanosti. 3. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání, a to jak do části týkající se skutkové podstaty správního deliktu, tak do části stanovující žalobci pokutu ve výši 490 000 Kč, jež odůvodnil tím, že správní delikt tak, jak jej kvalifikoval správní orgán prvního stupně, nespáchal a odkázal na svá podání založená ve správním spise, jimiž vyvracel názor správního orgánu 1. stupně, že zjištěné osoby vykonávaly závislou práci, a poukazoval na povahu jejich práce jako podnikatelské činnosti. Oponoval přiměřenosti uložené sankce a pro případ, že se žalovaný ztotožní s prvostupňovým rozhodnutím, požadoval její snížení. 4. O odvolání žalobce žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 5. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí vyšel z výsledků kontroly provedené dne 11. 7. 2013 na pracovišti žalobce - na stavbě komunikací při výstavbě areálu Autopark R 35 Olomouc, Nemilany, zaměřené na dodržování předpisů dle § 126 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Při výkonu práce bylo na pracovišti žalobce zjištěno 6 osob ukrajinské národnosti, které uvedly, že na stavbě vykonávají stavební práce. Žalovaný dále vyšel z 9 smluv o dílo uzavřených mezi žalobcem jako objednatelem a uvedenými 6 fyzickými osobami a dále i dalšími 3 osobami ukrajinské národnosti a z dalších listin, jimiž byly objednávky výkopových prací a faktury vystavené na žalobce jako odběratele za provedení stavebních prací. Kontrolní zjištění vedlo k závěru, že žalobce umožnil osobám jmenovaným v kontrolním protokolu výkon závislé práce, spočívající v pomocných stavebních pracích mimo pracovněprávní vztah, tedy výkon nelegální práce ve smyslu ust. § 5 písm. e), bodu 1 zákona o zaměstnanosti, čímž došlo k porušení § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. 6. Žalovaný se v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádával s odvolacími námitkami žalobce. 7. K odvolací námitce, že fyzické osoby nezajišťovaly svou činností přímo předmět činnosti žalobce, ale pracovaly na základě smluv o dílo, přičemž k naplnění každé konkrétní smlouvy o dílo byly nutné specifické znalosti, kdy navíc plnily předmět smluv o dílo osobně, žalovaný vyšel z předmětu podnikání žalobce a ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a společností ACISTAV, s.r.o., jejímž předmětem bylo zhotovení obrub veškerých komunikací při přípravě areálu. K tomu žalovaný uvedl, že žalobce má v obchodním rejstříku zapsán jako předmět podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, kdy jedním z oborů činnosti uvedených v živnostenském rejstříku jsou Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební práce, a stejně tak tomu bylo i v případě všech kontrolovaných osob. Předmětem jednotlivých smluv o dílo uzavřených mezi žalobcem a kontrolovanými fyzickými osobami je poskytování stavebních prací a služeb na pracovišti objednatele a úhrada za tyto práce a služby. Kontrolované fyzické osoby vykonávaly práce stavebních dělníků na stavbě a dle jejich vyjádření dělaly to, co bylo potřeba a co jim řekl mistr. Činnosti jednotlivých fyzických osob na celkovém díle pak nelze jakkoli identifikovat, když smlouvu se zadavatelem měl žalobce a žalobce byl také tím, kdo vystupoval vůči zadavateli stavby. 8. K odvolací námitce, že kontrolované osoby nevykonávaly práci dlouhodobě ani pravidelně, samy si určovaly, kdy budou plnit smlouvy o dílo, nebyla jim stanovena pracovní doba či odměna za odpracované hodiny a přítomný koordinátor měl pouze zajistit nerušené plnění smluvních závazků zjištěných osob, žalovaný uvedl, že v daném případě se jednalo o několikaměsíční práci jednotlivých fyzických osob pro žalobce, kdy všechny smlouvy o dílo, uzavřené mezi žalobcem a kontrolovanými osobami se shodovaly co do předmětu plnění. Jednotlivé smlouvy o dílo navazovaly na smlouvu o dílo uzavřenou mezi žalobcem a společností ACISTAV, s.r.o. na předmět plnění „zhotovení obrub veškerých komunikací při výstavbě areálu“ na místě kontroly, kdy doba plnění byla od 10. 5. 2013 do 15. 10. 2013, kontrolované osoby tak byly podřízeny režimu, který nastavil žalobce a společnost ACISTAV, s.r.o. Nadto všechny kontrolované osoby v době kontroly uvedly, že jim práci přiděluje stavbyvedoucí D. P., který také určoval dobu, po kterou bude potřeba vykonat jednotlivé práce, a dále uvedly, že odměna jim byla poskytována ve formě faktur jednou měsíčně a byla stanovena jako paušální sazba za hodinu práce ve výši 80 Kč. 9. K další odvolací námitce ohledně tvrzení, že žalobce žádné nářadí nevlastní a bylo na podnikatelích zajistit si potřebné nářadí, žalovaný kontroval, že opět samotné kontrolované fyzické osoby uvedly, že nářadí patřilo zčásti jim, zčásti žalobci, a velké stroje pak patřily výhradně žalobci. Z důkazu tabulkou „Přejímka nářadí“ vyplývá, že zjištěné osoby ve dnech 9. až 11. 7. 2013 měly vykonávat činnost, která je popsána na druhé straně listiny, kde je popsáno taktéž aktuální počasí v uvedených dnech, přebíraný materiál a další významné skutečnosti, a je tedy zřejmé, že část prostředků k výkonu práce obdržely zjištěné osoby od žalobce. 10. Žalovaný dále k odvolací námitce žalobce, že kontrolované osoby nevykonávaly práci výlučně pro něj, uvedl, že v průběhu kontroly všechny tyto osoby výslovně uvedly, že pro nikoho jiného než žalobce nepracují. Pokud by žalovaný odhlédl od této skutečnosti, bylo by nutné hodnotit rozsah práce pro žalobce a rozsah práce pro společnost DANĚ A FINANCE, spol. s r. o., IČO: 25647903, kdy u všech zjištěných osob byla předložena ke každé pouze jedna faktura vystavená v březnu 2013, na níž fakturované částky nepřesáhly 20 000 Kč ani v jednom případě. Jelikož kontrola na místě v areálu proběhla v červenci 2013, byl žalovaný toho názoru, že v dané době práce fyzických osob pro tuto společnost ani neprobíhala a taktéž s ohledem na rozsah fakturace zjištěných osob vůči žalobci lze spatřovat zásadní nepoměr oproti fakturaci společnosti DANĚ A FINANCE, spol. s r. o., z čehož plyne, že v kontrolovaném období tedy představovaly příjmy od žalobce hlavní zdroj příjmů kontrolovaných osob. 11. K odvolací námitce, že žalobce předmět svého podnikání zajišťuje převážně svými zaměstnanci, pouze u zakázek většího rozsahu uzavírá smlouvy o dílo, žalovaný konstatoval, že v daném případě byla práce (předmět podnikání žalobce) vykonávána výhradně kontrolovanými osobami, kdy i z vyjádření předsedy žalobce zaznamenaného v protokolu o výsledku kontroly vyplývá, že v uvedené době na stavbě v areálu neměl žalobce žádné vlastní zaměstnance. 12. K odvolací námitce žalobce ohledně nepřiměřeně vysoké pokuty, kdy uložená pokuta je pro žalobce likvidační, přičemž se jedná teprve o první uložení pokuty žalobci, žalovaný uvedl, že při stanovení pokuty a její výše v případě správního deliktu spáchaného žalobcem podle ust. § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti v