6 Ads 99/2011 — Nejvyšší správní soud

4 Ad 10/2019- 91 - text 16 4 Ad 10/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobce: J. Š. bytem P. zastoupený advokátkou Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou sídlem Muchova 9/223, 160 00 Praha 6 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25/1292, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 10. 2018, č.j. X takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 4. 10. 2018, č.j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, advokátce se sídlem Muchova 223/9, Praha 6, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 6.292 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 26. 11. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, ústředí (dále jen „žalovaná“) ze dne 4. 10. 2018 č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 528/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 věty první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 4. 6. 2018 č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“) s odůvodněním, že invalidita žalobci vznikla dne 13. 8. 2017, žalobce však nezískal v rozhodném období potřebnou dobu pojištění. II. Žalobní body 3. Žalobce nesouhlasil se závěry prvostupňového i napadeného rozhodnutí. Tvrdil, že nárok na invaliditu mu vznikl již dne 29. 9. 2016, nebyl však informován lékaři, ani správou sociálního zabezpečení, že má podat žádost o přiznání invalidity. Od nehody dne 25. 10. 2017 na tom byl velmi špatně a nemohl si nic zjišťovat. Poukázal na to, že svůj stav si nepřivodil sám, stal se obětí dvou trestných činů. Pokud by se tak nestalo, vykonával by své zaměstnání, a nemusel by žádat o invalidní důchod. Od června 2017 nemá žádné finanční zajištění ze strany státu, nebere žádné sociální dávky ani důchod, v červenci 2019 žalobce očekával narození prvního potomka, kterého však z viny státu není schopen finančně zaopatřit. 4. Tvrdil, že byly porušeny zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, o jeho žádosti bylo rozhodováno bezmála rok, jedná se o průtahy v řízení, v důsledku toho žalobce musel čelit exekuci. O důchodu nebylo rozhodnuto v dubnu 2018, jak tvrdí žalovaná, neboť příslušné rozhodnutí žalobce obdržel až v červenci 2018. 5. Namítal, že informativní osobní listy důchodového pojištění z let 2018 a 2019 jsou v rozporu s osobním listem z roku 2010, jde o pochybení žalované. Byl přesvědčen, že žalovaná nemá ve svém systému zaneseny veškeré doby pojištění a platby. V případě práce pro P. L. nikdo nedonutil zaměstnavatele k doplacení daní a pojištění za své zaměstnance. Žalobce byl evidován na úřadech práce z toho důvodu, že se zasazuje o potírání korupce, kvůli tomu přišel o zaměstnání, žalobce je mezinárodně oceněným odborníkem na bezpečnost dopravy, je mu však státem bráněno využívat svůj odborný potenciál. 6. Měl za to, že žalovaná mu nesprávně započetla náhradní dobu pojištění do potřebné doby pojištění v období posledních deseti let před vznikem invalidity. Poukázal na to, že náhradní doba pojištění se za určitých podmínek do potřebné doby pojištění pro nárok na důchod započítává, to se týká i osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše tří let po dobu, po kterou jim tato podpora nenáleží s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci ze dne 13. 10. 2014 je zřejmé, že žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v období od 7. 4. 2012 do 25. 9. 2014, tato skutečnost však není uvedena ani v jednom z informativních osobních listů důchodového pojištění z let 2018 a 2019, a to přesto, že ostatní údaje o evidenci žalobce v evidenci uchazečů o zaměstnání jsou v těchto osobních listech uvedeny. Tím dle názoru žalobce mohla vzniknout chyba při součtu potřebné doby pojištění (5 let) v tzv. prvním rozhodném období od 13. 8. 2007 do 12. 8. 2017. 7. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalované vrácena k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 8. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce uplatnil pouze jednu žádost o přiznání invalidního důchodu dne 23. 8. 2017 s datem přiznání „od skončení výplaty nemocenských dávek“, v době podání žádosti byl zaměstnán u M., konkrétně od 26. 9. 2014. 9. Poukázala na ust. § 39 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., dle kterého se při určování poklesu pracovní schopnosti vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření, přitom se berou v úvahu okolnosti uvedené pod písm. a) – f). Při posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je žalovaná vázána posudkem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení, v rámci řízení o námitkách pak posudkem svého lékaře, jde o otázku odbornou, náležitosti posudku jsou upraveny v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb. 10. Uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě recenze ze dne 28. 8. 2018 lékařského posudku PSSZ-LPS pro Prahu 3 ze dne 23. 4. 2018, která byla vypracována pro účely řízení o námitkách, v této recenzi lékař žalované konstatoval, že žalobce byl od 13. 8. 2017 uznán invalidním pro invaliditu I. stupně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který způsobil pokles pracovní schopnosti o 35%; datum invalidity bylo stanoveno nestandardně dle požadavku žalobce přiznat invalidní důchod od skončení výplaty nemocenských dávek. Bylo shledáno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., oddíl B, položka 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., přičemž z procentního rozmezí 15-30% byla stanovena horní hranice navýšená o 5%, kontrolní lékařská prohlídka byla stanovena na 31. 10. 2018. Žalobce tím splnil podmínku poklesu pracovní schopnosti, nezbytné je však též splnění druhé podmínky, tj. získání potřebné doby pojištění ve smyslu ust. § 40 zákona č. 155/1995 Sb. 11. Sdělila, že prvostupňovým rozhodnutím byla žádost o invalidní důchod zamítnuta, neboť k požadovanému datu přiznání nebyla splněna potřebná doba pojištění pěti, ani deseti let v rozhodném období deseti, resp. dvaceti roků před tímto dnem, v rozhodném období od 13. 8. 2007 do 12. 8. 2017 získal žalobce pouze 4 roky a 349 dnů pojištění, k získání 5 let pojištění chybělo 16 dnů, vzhledem k požadovanému datu přiznání invalidního důchodu, tj. 13. 8. 2017 (od skončení výplaty nemocenských dávek) nemohla žalovaná posunout rozhodné období, i když byl žalobce nadále zaměstnán. V případě uplatnění žádosti o dávku důchodového pojištění platí dispoziční zásada, toto plnění nelze pojištěnci nijak vnutit, vyplývá to z ust. § 81 a § 82 zákona č. 582/1991 Sb., pokud žalobce požádal o přiznání důchodu od skončení výplaty nemocenských dávek, nemohla žalovaná postupovat jinak, než postupovala. 12. K námitce o tom, že žalobce nebyl nikým informován o nezbytnosti podat žádost o přiznání invalidity, uvedla, že záleží pouze na žadateli, zda se na žalovanou obrátí s dotazem ohledně postupu při rozhodování o dávce, žalovaná se snaží poskytnout veřejnosti maximální informovanost v oblasti sociálního zabezpečení, nabízí návštěvu klientského centra, možnost dotazů na call centru či informace na webových stránkách, je na žadatelích, na kolik tyto možnosti využijí. 13. Poukázala na to, že dle shromážděných podkladů by k získání potřebné doby pojištění došlo pravděpodobně koncem srpna 2017, pro nárok žalobci chybělo pouze 16 dní pojištění, po celý rok 2017 mu plynula účast na pojištění, musel by však ve své žádosti z 23. 8. 2017 požádat o přiznání invalidního důchodu od vzniku nároku, pak by mohly být žalovanou hodnoceny i doby pojištění získané po 12. 8. 2017, toto však žalobce neučinil a nesplnil tak podmínku ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. 14. Závěrem uvedla, že platnost posudku skončila dne 31. 10. 2018, je tak možné situaci řešit podáním nové žádosti o invalidní dů