9 As 28/2012 — Nejvyšší správní soud

6 A 128/2019- 82 - text 23 pokračování 6 A 128/2019 6 A 128/2019-82 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců JUDr. Tomáše Loudy a Mgr. Gabriely Bašné ve věci žalobce: xxxx zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., se sídlem Panská 895/6, Praha 1 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 za účasti: JTH Group a.s., se sídlem Teplice, Krupská 33/20, jako zúčastněné osoby zastoupena advokátem Mgr. Vítem Kučerou, se sídlem Praha 4, Na květnici 850/20 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2019, č. j.: MHMP 856288/2019, sp. zn.: S-MHMP 2037575/2018/STR takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto mj. jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 11, odboru výstavy (dále také jen „stavební úřad“, přičemž obecně je takto míněn i žalovaný, pokud rozlišení vykonavatele veřejné správy nemá vliv na srozumitelnost textu), ze dne 11. 10. 2018, čj. MCP11/18/051536/OV/Bar, spis. zn. OV/18/037183/Bar. Ve správním řízení bylo pravomocně rozhodnuto o umístění stavby „Obchodní dům – Kaufland Křeslice, Praha, Křeslice, ul. K Dálnici“ na pozemcích parc. č. 475/2, 475/3, 475/9 v katastrálním území Čestlice, parc. č. 273/51, 273/100, 273/105, 273/106, 273/108, 274/2, 275/4, 276/1, 276/9, 277/1, 277/5, 277/7, 277/8, 277/12, 277/16, 278/3, 278/6, 279/5 a 279/12 v katastrálním území Křeslice, parc. č. 590/1, 592/3, 592/4 a 594/3 v katastrálním území Průhonice (dále také jen obecně „stavba nebo umístěná stavba nebo záměr“). Žadatelem o vydání rozhodnutí byla zúčastněná osoba JTH Group a.s. Žalovaný je pak v textu označován buď obecně jako stavební úřad, pokud se jedná o odbor stavebního řádu, pokud se jedná o jiný odbor žalovaného, je obecně označován jako magistrát, pokud není rozlišení nutné, pokud tomu tak je, je označován jako příslušný odbor magistrátu či jeho vžitou zkratkou, které rovněž užívají i účastníci řízení. Soud respektuje, pokud je to možné a nepůsobí to nepochopení textu, zkratky, které používají účastníci řízení ve svých podáních, proto označení jednotlivých osob či skutečností nemusí být v celém textu odůvodnění shodné. [2] Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení. Ve svých žalobních bodech víceméně opakuje svou argumentaci, kterou proti stavbě brojil v průběhu správního řízení a člení jí do osmi částí, přičemž často svou argumentaci několikrát opakuje, používá různé pojmenování a zkratky pro tytéž podklady, čímž je text dosti nepřehledný a nepůsobí logicky uzavřeně, nicméně soud členění žaloby i její argumentaci při popisu v další části odůvodnění respektuje, i když je to na úkor přehlednosti a struktury právního textu. [3] Soud po podání žaloby vyzval další účastníky správního řízení (žadatele a osoby, které podaly proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání), zda budou uplatňovat práva osoby zúčastněné, pozitivně na tuto výzvu reagoval žadatel, s nímž tak soud nadále jedná jako s osobou zúčastněnou na řízení. [4] Prvním žalobním bodem žalobce namítá nesprávné posouzení vlivů na životní prostředí a „salámování“ rozšiřování komerční zóny, když nesouhlasí s klasifikací záměru jako podlimitního, což spatřuje v tom, že i když záměr mohl znaky podlimitnosti vykazovat, je nutné jej posuzovat jako součást obchodní zóny. Tato obchodní zóna dosahuje rozlohy 70 hektarů, proto tímto způsobem měl být posuzován, odkazuje na ust. § 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí nebo zákon č. 100/2001 Sb.“), jeho přílohu 2, bod I. 2., přílohu 3, bod I. 4., které podle jeho názoru podporují jeho názor, že musí být posuzována celá obchodní zóna. Uvedl, že v odvolání citoval z rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 47/2012-38, 2 As 119/2014-34, 9 as 28/2012-129 a 6 As 207/2014-36, aniž by blíže vymezil, k čemu toto tvrzení směřuje (pravděpodobně pro podporu shora uvedeného svého názoru). Dále uvedl, že v odvolání odkazoval na judikaturu Soudního dvora Evropské unie – rozsudek C-392/96, C-142/07, C-205/08, C-275/09. Konkrétněji namítá, že se odůvodnění napadeného rozhodnutí nevypořádává s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu čj. 2 As 119/2014-34, neboť stavebními objekty se nemyslí dálnice a silnice, ale rodinný dům, 9 As 88/2008-301, kdy se jednalo o úpravy několika na sobě nezávislých komunikací v oblasti Pankrácké pláně. Uvádí dále, že vlivy na životní prostředí by neměly být posouzeny pouze v rámci územního plánování. K přezkumnému sdělení OCP MHMP ze dne 18. 2. 2019 namítá, že to se k „salámování záměru“ konkrétně nevyjadřuje. Dále uvádí, že životní prostředí je již nyní zatíženo provozem existujících obchodních zón v okolí a že posuzování každého dalšího komerčního zařízení jako samostatného a podlimitního se pak může obchodní zóna rozšiřovat ad infinitum. Ke sdělení ze dne 30. 3. 2017 uvádí, že sice uvádí, že byly vzaty v úvahu kumulativní vlivy, ve skutečnosti tomu tak nebylo, neboť o celkovém vlivu sousedních obchodních (pravděpodobně „ploch“) se nikde nepíše a celá analýza kumulativních vlivů je odbyta jedním odstavcem, který obecně odkazuje na dopravně inženýrský průzkum a dopravní průzkum. Ohledně vyvolané dopravy odkazuje na str. 4 napadeného rozhodnutí, kde je uvedeno, že se předpokládá asi polovina návštěvníků, kteří budou lokalitou projíždět za jiným účelem, hluková studie po aktualizaci ovšem počítá již pouze s 15%. Přezkumné sdělení OCP MHMP pak na str. 2 cituje z dokumentu odkazy na přílohy a závěry, které jsou v rozporu s přiznaným vlivem na hluk a imise. O vlivu již zprovozněných komerčních zařízení a dopravy si lze udělat závěr z měření hluku v obou hlukových studiích v tabulce 7, kdy hluk z hlavní obslužné komunikace ulice K dálnici dosahoval 67,7 dB². Ohledně úrovně imisí, sdělení MHMP 466999/2017 přiznává na str. 4, že průměrná roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu je v úrovni do 1,02 ng/m³, tedy mírně nad imisním limitem 1 ng/m³. Proto po vyhodnocení vlivu stávajících zdrojů hluku a emisí lze těžko uvažovat o další expanzi obchodní zóny jako zdroje hluku a emisí. Sdělení MHMP 466999/2017 schvaluje záměr na základě hlukové studie z roku 2016, přestože z jeho str. 5 plyne, že k nárůstu hlukové zátěže dochází za situace překročených hlukových limitů. V roce 2018 byla hluková studie separátně aktualizována tak, že přírůstky hluku byly bez relevantního důvodu opraveny na 0,0 dB, tato hluková studie pak nebyla hodnocena sdělením podle ust. § 6 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Uvádí, že napadené rozhodnutí odkazuje na přezkumné sdělení a vlivy provozu existující obchodní zóny na životní prostředí neřeší. a. V druhém žalobním bodě namítá ohledně nadlimitního zatížení hlukem věcně nesprávné a neodůvodněné stanoviska dotčených orgánů veřejné správy. V našem právním řádu není opora pro to, aby byl povolen záměr, u něhož je již odpočátku zřejmé, že spolu s již existujícím antropogenním zátěžovým pozadím v lokalitě překročí závazné limity, veškeré navrhované zásahy to musí respektovat – žalobce poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, čj. 1 As 135/2011-246 a ze dne 1. 2. 2013, čj. 9 as 28/2012-135. Stanovisko hygienické stanice č. 37610/2018 považuje žalobce za problematické, neboť připouští použití korekce pro starou hlukovou zátěž, nekomentuje změnu od původní k aktualizované studii spočívající v odstranění nárůstu hluku v měřicích bodech i přes nárůst objemu dopravy v čase a není odůvodněn předpoklad o pouze 15% nových zákazníků, když sdělení MHMP 466999/2017počítá s 50%, rozdíl není vysvětlen. Podle názoru žalobce by nejsprávnějším postupem bylo započítat 100% počtu vozidel, protože pokud se vozidlo směřující od exitu 8 původně do Albertu rozhodne cestovat do místa záměru, bude se z hlediska nejbližší zástavby jednat o nový vliv. V hlukové studii z orku 2018 je uveden na str. 15 celkový objem vyvolané dopravy v počtu 1 779 (1764 osobních + 15 nákladních) za 24 hodin, na stejné straně se však píše, že na navazujících veřejných komunikacích půjde o 265 vozidel. V žádném dokumentu není popis analýzy, která k takovému odhadu vedla. Odhad 15% je podezřele nízký, není komentován jeho zdroj, metodika, analogie, či jiný. Započítání 15% zlomku skutečně generované dopravy je v rozporu s podkladovou dopravní studií, kde je na str. 5 uvedeno, že celkový objem dopravy vlivem realizace obchodního centra činí 1779 vozidel za 24 hodin. Tento odhad vychází ze stanoviska TSK ze dne 31. 10. 2016 a z vyjádření IPR č.j. 10889/16. Vstupní předpoklady hluku v aktualizované hlukové studii jsou z těchto důvodů hrubě podhodnocené. Právě drastické snížení uvažova