8 As 110/2015 — Nejvyšší správní soud

8 A 138/2017- 105 - text 25 8 A 138/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalované Ing. P. K. Rada pro veřejný dohled nad auditem se sídlem Vodičkova 1935/38, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 6. 2017, ev. č. 771/17-RVDA, č. j. RDVA-622/2017, sp. zn. ZN/36/15 takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 28. 6. 2017, ev. č. 771/17-RVDA, č. j. RDVA-622/2017, sp. zn. ZN/36/15, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 4.000,00 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich právního zástupce. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Kárné komise Komory auditorů ČR (dále „KK“) ze dne 11. 4. 2016, č.j. 262/2017/DK15/2015Mi, s datem vyhotovení dne 6. 2. 2017, o udělení kárného opatření. 2. Žalobce byl shledán vinným tím, že jako auditor provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu MENDLOVA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA „v likvidaci“ (dále též jen „MZV“) do 3 měsíců po skočení svého účetního období nezveřejnil Zprávu o průhlednosti za rok 2012 a 2013, čímž zaviněně ve formě nedbalosti porušil § 43 zákona č. 93/2009 Sb. o auditorech, ve znění účinném do 31. 12. 2014 (dále též jen „zákon“). 3. Dále byl shledán vinným tím, že nevedl dostatečný spis auditora – nepostupoval v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy (ISA) jako s auditorskými standardy vydanými Komorou auditorů České republiky, a to konkrétně u kontrolovaných spisů klientů: MENDLOVA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA „v likvidaci“ – povinný audit účetní závěrky za rok 2013, s datem vydáni auditorské zprávy dne 30. 4. 2014 a Stavební bytové družstvo REMOSTAV (dále též jen „REMOSTAV“) – nepovinný audit účetní závěrky za rok 2013 s datem vydání auditorské zprávy dne 30. 6. 2014. Kontrolované spisy nesplňovaly k datu provádění kontrolní činnosti, tj. ke dni 28. 1. 2015 plně požadavky ISA 230 na vypracování dokumentace k auditu, neboť dle ISA 230.5 má spis obligatorně obsahovat dostatečné a přiměřené záznamy o skutečnostech, které tvoří východisko zprávy auditora a důkazy o tom, že byl audit proveden řádně v souladu se všemi relevantními ISA. Konkrétní nedostatky pak byly prokazatelně shledány v souvislosti s aplikací: ISA 230, pokud jde o absenci dostatečné dokumentace umožňující přezkoumat auditorem prováděné postupy v dále uvedených oblastech (ISA 230.5, ISA 230.8-9), ISA 210, pokud jde o absenci dokumentace potvrzující, že auditor stanovil, že jsou splněny podmínky auditu, pokud jde o absenci dokumentace, že auditor při provádění auditorské činnosti měl sjednány podmínky auditní zakázky u klienta MENDLOVA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA „v likvidaci“ (ISA 210.6, ISA 210.9), ISA 240, pokud jde o absenci dokumentace dokládající, jak auditor postupoval při posuzování rizika podvodu, komunikaci s vedením společnosti o rizicích podvodů a indentifikovaných podvodech a řešení rizika obcházení kontrol vedením u klienta MZP (ISA 240.17-18, 240.46), ISA 250, pokud jde o absenci dokumentace dokládající, jak auditor postupoval v případě zjištěného nesouladu se zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, neposouzení jeho materiálního dopadu a výsledků jednání s osobami pověřenými správou a vedením účetní jednotky u klienta REMOSTAV (ISA 250.23) ISA 402, pokud jde o absenci dokumentace potvrzující, že se auditor seznámil s povahou a významem služeb poskytovaných servisní organizací, absence dokumentace uvádějící, v jakém rozsahu jsou služby poskytovány, jak jsou rozděleny kompentence mezi účetní jednotku a servisní organizaci u klienta MZV (ISA 402.9) ISA 320, pokud jde o neuvedení důvodů pro stanovenou výši prováděcí významnosti u klienta REMOSTAV (ISA 320.14) ISA 330 ve spojení s ISA 500 a s ISA 530, pokud jde o absenci dostatečné dokumentace v oblasti testování, a to v oblasti způsobu testování, konkrétního výběru vzorků a zaznamenání charakteristických identifikačních znaků testovaných položek a záležitostí, dále v oblasti doložení cílů naplánování a vyhodnocení jednotlivých testů u klienta REMOSTAV (ISA 330.18, ISA 330.21, ISA 330.28, ISA 500.10, ISA 530.6-8), ISA 505, pokud jde o absenci dokumentace dokládající postupy a procedury související s ověřováním pohledávek a závazků, pokud jde o absenci dokumentace dokládající vyhodnocení externích konfirmací a dokládající podržení si kontroly nad konfirmacemi v oblasti pohledávak u klienta REMOSTAV (ISA 505.7, ISA 505.16), ISA 501, pokud jde o absenci dokumentace v oblasti komunikace s právníky či odpovědnými osobami ohledně soudních sporů, pokud jde o absenci dokumentace alternativních postupů, sloužících k identifikaci soudních sporů a případných nároků, týkajících se klienta REMOSTAV (ISA 5001.9) ISA 450, pokud jde o absenci určení hladiny jednoznačně nepodstatných nesprávností, pokud jde o absenci dokumentace, potvrzující shromáždění veškerých nesprávností zjištěných během auditu u klienta REMOSTAV (ISA 450.5, ISA 450.15), ISA 706 ve spojení s ISA 330, pokud jde o absenci dostatečně jasného popisu zdůrazňované skutečnosti, týkající se provozní pohledávky a pokud jde o absenci odkazu na to, kde lze v účetní závěrce nalézt relevantní zveřejnění plně popisující skutečnost provozní pohledávky, která byla auditem zdůrazněná u klienta MZP (ISA 706.7, ISA 330.24). Žalobce tak výše popsaným a konkretizovaným jednáním při provádění auditorské činnosti podle ustanovení § 2 písm. b) zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2014 zaviněně ve formě nedbalosti porušil ustanovení § 18 a § 21 odst. 1 písm. b) zákona ve znění účinném do 31. 1. 2014 tím, že porušil ustanovení Mezinárodních auditorských standardů (ISA) jako auditorských standardů Komory auditorů ČR. Dále byl shledán vinným tím, že ve stanovené lhůtě nevrátil jeden výtisk Zprávy o kontrolní činnosti, čímž porušil ust. § 10 odst. 2 písm. e) ve spojení s § 13 odst. 4 dozorčího řádu Komory auditorů ČR, ve znění účinném od 23. 11. 2015, čímž došlo z jeho strany k porušení ust. § 21 odst. 1 písm. a) zákoa ve znění účinném do 31. 12. 2015. Za to mu bylo Kárnou komisí Komory auditorů ČR uloženo kárné opatření podle ust. § 25 odst. 1 písm. c) zákona ve znění účinném do 31. 12. 2014, a to pokuta ve výši 20.000,- Kč s tím, že je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 1.000,- Kč. Dále byl žalobce tímto rozhodnutím zproštěn v souladu s § 31 odst. 1 písm. d) Kárného řádu Komory auditorů obvinění v bodě 2) písm. b) a v bodě 3) Návrhu – pokud šlo o auditorský spis klienta REMOSTAV a pokud jde o nepodepsání Zprávy o kontrole kvality, a řízení bylo v této části zastaveno. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobce ve své žalobě ze dne 18. 8. 2017 navrhl zrušení rozhodnutí žalované ze dne 28. 6. 2017, č. j. RDVA-622/2017 i rozhodnutí Kárné komise č.j. 262/2017/DK15/2015Mi, ze dne 11. 4. 2016. Žalovaná podala dne 27. 9. 2017 své vyjádření, ve kterém navrhla zamítnutí žaloby. 5. V první žalobní námitce žalobce namítá, že v napadeném rozhodnutí je na straně 3 uvedeno: „Nezveřejnění zprávy posoudila Kárná komise jako správní delikt s konstatováním, že se jedná o delikt opakovaný tedy se závěrem, že se jedná o pokračující správní delikt.“ Vzhledem k tomu, že kategorie správních deliktů byla do zákona o auditorech implementována až novelou č. 334/2014 Sb. k 13. 1. 2015 a jmenovitě pak správní delikt nevypracování nebo nezveřejnění zprávy o transparentnosti až novelou č. 299/2016 Sb. k 1. 10. 2016 (viz. § 49b odst. 2 písm. o) zákona), nemohl být v roce 2013 a 2014 spáchán žádný správní delikt! Viz. i strana 12 rozhodnutí. 6. Žalovaná k tomuto bodu uvedla, že jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, bylo pochybení žalobce kvalifikováno jako kárné provinění – v prvním stupni rozhodovala kárná komise a bylo uloženo kárné opatření. Pokud v odůvodnění napadeného rozhodnutí použila výraz „správní delikt“, použila jej jako obecný pojem a protiprávnost daného jednání nebyla posuzována podle nesprávně aplikovaných pozdějších předpisů. 7. Ve druhé žalobní námitce se žalobce s ohledem na znění současně platného zákona o auditorech, kde je v části týkající se Rozsahu kontroly kvality (viz. §24e) uvedeno, že „Rozsah kontroly kvality musí být přiměřený a úměrný rozsahu a složitosti činnosti kontrolovaného auditora.“ domnívá, že rozsah a závěry kontroly kvality i jejich následná vyhodnocení i vyvozené kárné opatření, nebyly úměrné zjištěným skutečnostem. Viz. i § 25 odst. 8 zákona. To, že učiněné závěry jsou ovlivněny nesprávným subjektivním úsudkem, dokládá i text rozhodnutí žalované na str. 12 „K tomu je nutno uvést, že ne každé porušení auditorských standardů je správním deliktem, neboť vždy záleží na stupni a rozsahu porušení a jeho důsledku. Posouzení intenzity porušení standardů je v kompetenci kontrolního orgánu a Kárné komise, která posuzuje materiální stránku nap