3 As 8/2005 — Nejvyšší správní soud

14 A 23/2021- 51 - text 9 pokračování 14A 23/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Jana Schneeweise ve věci žalobce proti žalovanému Tanvald 21. Století z.s., IČ: 22880801 sídlem Žďár 104, Tanvald Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 65, Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí ministra žalovaného ze dne 6. 11. 2020, č. j. MZP/2020/430/868, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy V (dále jen „správní orgán“) ze dne 27. 7. 2020, č. j. MZP/2020/540/514 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo podle § 28 odst. 1 správního řádu rozhodnuto o tom, že žalobce není účastníkem řízení ve věci žádosti společnosti ENTERGEO, SE (dále jen „žadatel“), o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry za účelem průmyslového využívání tepelné energie zemské kůry v lokalitě Tanvald dle § 4a zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích (dále jen „geologický zákon“). 2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3. Správní orgán oznámil přípisem ze dne 28. 11. 2019 zahájení řízení o žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry v lokalitě Tanvald (dále jen „řízení o žádosti o stanovení průzkumného území“). Žalobce se do tohoto řízení přihlásil jako účastník žádostí ze dne 18. 12. 2019. Správní orgán k žádosti vydal dne 7. 1. 2020 sdělení č. j. MZP/2020/540/30, kterým žalobci účastenství přiznal. 4. Správní orgán vydal dne 17. 1. 2020 prvostupňové rozhodnutí (č. j. MZP/2020/540/60) v řízení o žádosti o stanovení průzkumného území, kterým žádost zamítl. Žadatel podal proti tomuto rozhodnutí rozklad. Žalobce byl dne 11. 2. 2020 vyzván (č. j. MZP/2020/540/118), aby se vyjádřil k rozkladu; žalobce se vyjádřil dne 16. 2. 2020. Ministr životního prostředí dne 1. 6. 2020 rozkladem napadené rozhodnutí zrušil (č. j. MZP/2020/430/342) a věc vrátil správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Ministr mj. vyjádřil pochybnost ohledně účastenství žalobce v řízení o žádosti o stanovení průzkumného území s odkazem na znění § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“), po novele provedené zákonem č. 225/2017 Sb. 5. Žalobce obdržel dne 28. 7. 2020 oznámení o novém projednání žádosti o stanovení průzkumného území ze dne 27. 7. 2020 č. j. MZP/2020/540/509. 6. Správní orgán vydal dne 27. 7. 2020 prvostupňové rozhodnutí, v němž rozhodl, že žalobce není účastníkem řízení o žádosti o stanovení průzkumného území, protože nesplňuje požadavky § 70 odst. 3 ZOPK ve spojení s § 4a odst. 2 geologického zákona. Dne 31. 7. 2020 podal žalobce proti tomuto rozhodnutí rozklad. 7. Správní orgán dne 29. 10. 2020 nově vyhověl žádosti o stanovení průzkumného území. Město Tanvald podalo proti tomuto rozhodnutí rozklad. 8. Ministr životního prostředí vydal dne 6. 11. 2020 napadené rozhodnutí, ve kterém konstatoval, že dle § 70 odst. 3 ZOPK, může být spolek účastníkem řízení, která jsou vedena dle ZOPK, což předmětné řízení není. Účastenství žalobci neplyne ani z § 4a odst. 2 geologického zákona, protože není žadatelem, obcí, na jejímž území je návrh umístěn, nebo osobou, které zvláštní zákon postavení účastníka přiznává. Z Aarhuské úmluvy nebo jiného pramene práva účastenství žalobce neplyne. II. Argumentace účastníků 9. Žalobce v žalobě vznesl dva žalobní body: 1) Správní orgán přiznal žalobci účastenství v řízení o žádosti o stanovení průzkumného území přípisem ze dne 7. 1. 2020, č. j. MZP/2020/540/30. Ministr žalovaného přiznal žalobci účastenství též rozhodnutím ze dne 14. 5. 2020, č. j. MZP/2020/430/257. Proto bylo překvapivé, když ministr životního prostředí v rozhodnutí ze dne 1. 6. 2020, č. j. MZP/2020/430/342, vznesl pochybnost, zda byl žalobce účastníkem řízení dle § 70 odst. 3 ZOPK. Pochybnosti ministra nebyly žádným způsobem odůvodněny. Prvostupňové rozhodnutí navázalo na ničím nepodložené pochybnosti ministra, a proto je nepřezkoumatelné. 2) Správní orgán přípisem ze dne 27. 7. 2020, č. j. MZP/2020/540/509, žalobci oznámil, že ve věci bude provedeno nové projednání. V tentýž den správní orgán vydal prvostupňové rozhodnutí o tom, že žalobce není účastníkem řízení o žádosti o stanovení průzkumného území. Žalobce byl účastníkem řízení o žádosti o stanovení průzkumného území dle § 4a odst. 2 geologického zákona jako osoba, které zvláštní zákon, tj. § 70 odst. 3 ZOPK, účastenství přiznává. Žalovaný vyloučil žalobce z řízení, čímž zasáhl do práva žalobce na ochranu zdraví občanů, na příznivé životní prostředí, do vlastnického práva a do práva na spravedlivý proces. Žalobce byl založen v roce 2012 předně za účelem ochrany přírody a krajiny, jeho členy jsou výlučně občané Tanvaldu, a svoji činnost zaměřuje zejména na ochranu životního prostředí v katastrálním území Tanvaldu. Postup žalovaného byl v rozporu s čl. 6 a zejména s čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy, která má dle čl. 10 Ústavy aplikační přednost před zákonem (srov. nález Pl. ÚS 14/07 ze dne 19. 11. 2008, nález IV. ÚS 2239/07 ze dne 17. 3. 2009, a usnesení IV. ÚS 154/08 ze dne 30. 6. 2008). 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a doplnil, že účastenství v řízení o žádosti o stanovení průzkumného území bylo upraveno v § 4a odst. 2 geologického zákona. Dle žalovaného nebyl žalobce žadatelem, obcí nebo osobou, které postavení účastníka přiznává zvláštní zákon. Zvláštním zákonem byl ZOPK ve znění účinném do 31. 12. 2017, který v § 70 odst. 3 obsahoval sousloví „účastnit se správního řízení“. Zákonem č. 225/2017 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2018 ke změně § 70 odst. 3 ZOPK na právo občanského sdružení „účastnit se řízení podle tohoto zákona“. Řízení o žádosti o stanovení průzkumného území není řízením podle ZOPK, pročež žalobce neměl právo být účastníkem tohoto řízení. Tento závěr vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17. 11. Žalovaný uzavřel, že řízení o žádosti o stanovení průzkumného území bylo zahájeno dne 31. 10. 2019, tedy již po nabytí účinnosti zákona č. 225/2017 Sb., a proto musel žalobci nepřiznat účastenství. Žádný jiný předpis, ani Aarhuská úmluva, nepřiznává žalobci právo být účastníkem řízení o žádosti o stanovení průzkumného území. 12. Žalobce v replice uvedl, že § 4a odst. 2 geologického zákona výslovně stanovuje, že účastníkem všech řízení dle tohoto zákona jsou i osoby dle § 70 odst. 3 ZOPK, tj. spolky. Zákonem č. 225/2017 Sb. nedošlo ke změně § 4a odst. 2 geologického zákona. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17, na tuto věc nedopadá, protože Ústavní soud se zabýval ústavností slov „podle tohoto zákona“ ve vztahu k územnímu a stavebnímu řízení. Spolky se nadále mohou účastnit širokého spektra správních řízení, kam nepochybně patří i řízení dle geologického zákona. K citovanému nálezu navíc sedm soudců uplatnilo odlišné stanovisko. Ve zbytku žalobce odkázal na obsah žaloby. 13. Žalovaný se k replice žalobce vyjádřil a uvedl, že nemá zájem bránit spolku v účasti v řízení dle geologického zákona, avšak nemůže žalobci přiznat účastenství, pokud mu dle zákona nenáleží. Žalovaný doplnil, že z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17, vyplývá, že od 1. 1. 2018 došlo k omezení práva spolků jen na účast ve správních řízeních dle ZOPK. Na tom nic nemění, že část soudců zaujala k výroku nálezu odlišné stanovisko. 14. Žalobce podal dupliku, v níž konstatoval, že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno ve věci již rozhodnuté a správní řád neumožňuje o věci rozhodnuté opakovaně rozhodnout. Napadené rozhodnutí porušuje § 2 odst. 1, 2, 3 a 4 správního řádu, protože ministr životního prostředí zamítl rozklad žadatele rozhodnutím ze dne 5. 9. 2018, č. j. MZP/2018/430/403, zatímco v tomto případě, který se týká stejného záměru, tentýž ministr rozhodl jinak. Navíc byl ve výše citovaném správním řízení v seznamu účastníků na 24. místě uveden spolek Stop tunelům z.s. III. Posouzení žaloby 15. Městský soud v Praze rozhodl ve věci samé bez jednání, protože s tímto postupem oba účastníci řízení vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 soudního řádu správního). 16. Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního). 17. Ad 1) Podle § 28 odst. 1 správního řádu bude za účastníka v poch