6 As 286/2018 — Nejvyšší správní soud

9 A 89/2021- 112 - text 19 9A 89/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobce: J. Z. zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Čerychem sídlem Národní 58/32, 101 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 2a, 160 68 Praha 6 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Intersnack Group GmbH & Co. KG sídlem Klaus-Bungert Strasse 8/8a, 404 68 Düsseldorf, Německo zastoupený advokátkou JUDr. Petrou Sauvage de Brantes sídlem Korunní 810/104 E, 101 00 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 21. 6. 2021, č. j. O-535348/D20112145/2020/ÚPV, sp. zn. O-535348, takto: I. Rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 21. 6. 2021, č. j. O-535348/D20112145/2020/ÚPV, sp. zn. O-535348, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 200 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Ondřeje Čerycha, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou podanou dne 19. 8. 2021 u Městského soudu v Praze (dále jen „soud“) domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „žalovaný“) ze dne 21. 6. 2021, sp. zn. O-535348, č. j. O-535348/D20112145/2020/ÚPV (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo k rozkladu osoby zúčastněné na řízení – společnosti Intersnack Group GmbH & Co. KG (dále jen „OZŘ“) změněno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „ÚPV“ nebo „Úřad“) ze dne 26. 10. 2020 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) o zamítnutí návrhu na prohlášení slovní ochranné známky č. 360005 ve znění „KOTLÍKOVÉ BRAMBŮRKY“ (dále jen „napadená OZ“ nebo „napadená ochranná známka“), jejímž vlastníkem je žalobce, za neplatnou dle § 32b odst. 1 písm. c) ve spojení s § 7 odst. 1 písm. b) a dle § 32b odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOZ“), a to tak, že: Ochranná známka č. 360005 ve znění „KOTLÍKOVÉ BRAMBŮRKY“ se podle § 32 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb. prohlašuje za neplatnou s účinky ex tunc. II. Napadené rozhodnutí 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala OZŘ dne 25. 11. 2020 rozklad, který byl následně dne 23. 12. 2020 doplněn o věcné odůvodnění (dále jen „rozklad“). 3. Vzhledem ke skutečnosti, že napadeným rozhodnutím byla shledána napadená OZ neplatná z důvodu, že její přihláška nebyla podána v dobré víře ve smyslu § 32 odst. 1 ZOZ neuvádí soud v souladu se zásadou procesní ekonomie ostatní rozkladové námitky OZŘ a jejich vypořádání žalovaným, neboť nejsou z hlediska projednávané věci relevantní. 4. OZŘ v podaném rozkladu uvedla, že akceptuje, že předmětem ochrany není celý obal; jeho prostřednictvím ale dokumentuje koncepční shodnost slovního označení s tím, jak ona užívá své obrazové ochranné známky EU č. 12514311 a č. 12510641 (dále jen „uplatňovaná OZ“ nebo „namítané ochranné známky“), spolu s názvem „KESSEL CHIPS“. Na základě jejich dlouhodobého užívání a propagace předmětných výrobků je dle názoru OZŘ nesporné, že přihláška napadené ochranné známky nebyla podána v dobré víře a dané označení bylo okopírováno. Fakturami doložila vysílání reklam v letech 2013 a 2014 v celostátních německých televizích, jejichž vysílání nabízejí v rámci balíčků i provozovatelé v ČR. Dle OZŘ je prokazatelná přítomnost jejího výrobku „KESSEL CHIPS“ na trhu od roku 2012, přičemž koncepce jejich obalů zůstává stejná. S odkazem na příslušný doklad uvedla OZŘ též konkrétní prodejní místa (velké obchodní domy) a celkové prodeje v letech 2012–2016. OZŘ vyjádřila přesvědčení, že volba označení a podoby obalu ze strany žalobce v roce 2016 nebyla náhodná. V případě napadené ochranné známky jde o koncepční plagiát a nedobrou víru žalobce coby vlastníka spatřuje OZŘ v kopírování názvu a konceptu a jeho přeložení do češtiny. Svá tvrzení OZŘ podložila novými doklady (prezentace, faktury týkající se vysíláni reklam, výpisy dokladující jeho organizační strukturu, fotografie obalů, reklamní letáky, článek z časopisu, DVD s reklamou, doklady týkající se webových stránek vlastníka a jejich obsahu). 5. OZŘ dále uvedla, že je nejen vlastníkem starších obrazových ochranných známek umístěných na stejném obalu, ale je nezapsaným uživatelem označení KESSEL CHIPS, které užívá na jednotném evropském trhu od roku 2012. Kopírování názvu a konceptu a jeho přeložení do češtiny nese znaky nekalosti a jde proti definici ochranné známky. Proto OZŘ spatřuje nedobrou víru při podání přihlášky napadené ochranné známky. Na základě uvedené argumentace OZŘ navrhla, aby žalovaný změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že se napadená ochranná známka prohlašuje za neplatnou. 6. Rozklad byl dne 4. 1. 2021 zaslán žalobci k vyjádření. Žalobce v podání doručeném Úřadu dne 2. 2. 2021 uvedl, že OZŘ v části rozkladu týkající se dobré víry opakuje již dříve uplatněné teze, návrhy a argumenty, které již ÚPV odmítl, což řádně odůvodnil. OZŘ opět argumentuje obalem výrobku KESSEL CHIPS a jeho užíváním na německém trhu. V prvostupňovém rozhodnutí je správně na str. 25 v posledním odstavci zdůrazněna zásada teritoriality. S ohledem na uvedené žalobce navrhl, aby byl rozklad zamítnut. 7. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 21. 6. 2021. Žalovaný v něm nejprve označil za nepřesné tvrzení žalobce z vyjádření k rozkladu, podle něhož v části rozkladu týkající se dobré víry OZŘ opakuje již dříve uplatněné teze, návrhy a argumenty, které již žalovaný odmítl v rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2020. K právě uvedenému žalovaný uvádí, že v poukazovaném rozhodnutí se otázkou dobré víry, resp. její absence při podání přihlášky napadené ochranné známky vůbec věcně nezabýval. 8. Žalovaný dále k rozkladové námitce vztahující se k dobré víře žalobce při podání přihlášky napadené ochranné známky poukázal na Jednotný evropský akt z roku 1986, který do Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) začlenil cíl vytvořit vnitřní trh, který definoval jako prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu (dále jen „Jednotný akt“). V tomto smyslu pak žalovaný přisvědčil, že od roku 2012 na takto definovaný evropský trh dodávala OZŘ své výrobky. Z dokladů předložených již v řízení na prvém stupni (a časově upřesněných v řízení o rozkladu) je dle žalovaného patrné, že na jejich obaly umisťovala OZŘ své zapsané uplatňované ochranné známky, a to spolu s označením „KESSEL CHIPS“. 9. Navíc žalovaný zdůraznil, že prokázání povědomí spotřebitelů o produktech OZŘ v době podání přihlášky napadené ochranné známky nemusí být pro hodnocení dobré či nedobré víry žalobce v předmětné době vůbec rozhodné. Spíš je dle žalovaného třeba zohlednit „povědomí vlastníka“, který působí na identickém segmentu trhu (v tomto případě vymezeném věcně i geograficky) a lze tedy důvodně předpokládat, že má výrazně větší povědomí a přehled nejen o své konkurenci na území v ČR, ale také o významných zahraničních producentech (zejména jde-li o subjekty ze sousední země, jednoho z největších obchodních partnerů ČR), jejich výrobcích a nových trendech týkajících se jejich výroby. 10. K závěru ÚPV, dle kterého nebyla doložena časová průkaznost předmětných dokladů (obalů od výrobku), a tedy nedoloženost uvedených tvrzení, žalovaný uvedl, že doplňujícími, resp. upřesňujícími doklady předloženými spolu s rozkladem a v dalších podáních (která byla postoupena žalobci k případné reakci a vyjádření) OZŘ pravdivost svých dřívějších tvrzení osvědčila. Předložila mj. fotografie reálných obalů, odpovídajících již dříve prezentovaným, nyní ale i s časově odpovídajícími daty spotřeby na zadní straně, či faktury za televizní reklamy, jejichž obsah rovněž doložila. Absence formální ochrany sousloví „KESSEL CHIPS“ a jeho jazykových variant umožnila dle žalovaného žalobci právě toto slovní spojení v jeho české verzi „KOTLÍKOVÉ BRAMBŮRKY“ v ČR přihlásit k ochraně a následně pak bránit OZŘ v očekávatelném rozšíření výroby a prodeje jejích výrobků pod českou verzí označení, jež pro ni bylo v původní německé variantě již zavedené. 11. Žalovaný tedy rozhodl, že se OZŘ podařilo ve smyslu § 32 odst. 1 ZOZ prokázat, že přihláška napadené ochranné známky nebyla podána v dobré víře a prohlásil ji proto za neplatnou. III. Žaloba 12. Žalobce napadenému rozhodnutí první žalobní námitkou vytkl, že žalovaný při svém rozhodování přihlédl k důkazům přeloženým OZŘ v rozkladovém řízení, resp. na těchto důkazech své rozhodnutí založil. Důkazy předložené OZŘ v rozkladovém řízení nepředstavují skutečnosti ani důkazy, které by nemohla uplatnit dříve ve smyslu § 82 odst. 4 správního řádu. OZŘ předložila další důkazy spolu s rozkladem, aniž by tvrdila a doložila splnění zákonný