2 As 75/2009 — Nejvyšší správní soud

14 A 48/2023- 110 - text 21 14 A 48/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Kratochvíla, soudce Martina Bobáka a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: Ing. P. U. bytem v X zastoupený advokátem JUDr. Janem Karlecem sídlem Štěpánská 644/35, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Praha sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 za účasti 1) P. K. 2) V. K. oba bytem v Y 3) P. Š. bytem v Z o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2023, č. j. 243568/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Jádrem sporu je dodatečné povolení stavby voliéry pro papoušky na zahradě rodinného domu v okrajové části Prahy. 2. Na podnět sousedky (právní předchůdkyně žalobce) Úřad městské části Praha 22 (stavební úřad) dne 28. 5. 2020 provedl kontrolní prohlídku u stávajícího rodinného domu č. p. X na pozemku parc. č. Y, k. ú. X, který patří osobám zúčastněným na řízení (stavebníci). Zjistil, že se zde nachází neohlášená a nepovolená stavba voliéry o rozměrech 9,25 m x 6,25 m x 2,25 m (dále též jako stavba či voliéra). Následně oznámením ze dne 25. 6. 2020 zahájil řízení o odstranění stavby dle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 3. Dne 21. 7. 2020 podali stavebníci žádost o dodatečné povolení stavby, kterou po opakovaném doplňování podkladů správního spisu stavební úřad dodatečně povolil (rozhodnutí ze dne 22. 4. 2022 nebo také dodatečné povolení). Žalobce je vlastníkem bezprostředně sousedícího pozemku parc. č. Z, k. ú. X, který je vzdálen 9,9 m od voliéry. Jelikož mu stavba překáží, proti jejímu dodatečnému povolení se odvolal. Zejména uváděl, že ho ruší provoz voliéry pro papoušky, jejíž prostřednictvím stavebníci také podnikají. Namítal imise, které mu vznikají chovem a prezentací papoušků. Požadoval také přezkum závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů. Žalovaný odvolání zamítl v záhlaví uvedeným rozhodnutím (napadené rozhodnutí). II. Žaloba a další podání 4. Žalobce se proti napadenému rozhodnutí brání žalobou, v níž uplatnil několik žalobních bodů: a) dodatečné povolení a napadené rozhodnutí jsou založeny na nesprávných, nedostatečných a nepřezkoumatelných závazných stanoviscích orgánů územního plánování; b) výrok napadeného rozhodnutí je chybný, neboť voliéra je dle zjištění stavebního úřadu umístěna na jiném místě, než na jakém je stavebním úřadem dodatečně povolena; c) žalobce se nemohl vyjádřit ke všem podkladům pro vydání rozhodnutí; žalovaný prováděl důkazy, aniž ho o tom informoval a aniž takové podklady založil do spisu; d) napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť žalovaný se nevyjádřil ke všem odvolacím námitkám, resp. se s nimi nedostatečně vypořádal; e) správní orgány neprovedly důkazy, které žalobce navrhl; f) žalovaný potvrdil dodatečné povolení, přestože jej ve skutečnosti změnil. 5. Žalovaný ve vyjádření ze dne 17. 7. 2023 navrhl, aby soud žalobu zamítl. Upozornil, že ho v této věci mj. zavazovala závazná stanoviska dotčených orgánů. Dle něj stavba nezpůsobuje nepřípustné imise na pozemku žalobce. 6. Žalobce v replice ze dne 16. 8. 2023 zpochybnil jednotlivé body vyjádření žalovaného. Měl zejména za to, že chovem papoušků a jejich prezentací zákazníkům stavebníci snižují kvalitu prostředí pro každodenní rekreaci a pohodu bydlení nad přípustnou míru. 7. Stavebník (P. K.) ve vyjádření ze dne 20. 8. 2023 ozřejmil, že voliéra, resp. prezentování papoušků, neslouží masové turistice. Již cena vstupenky ji předurčuje k tomu, aby ji využívaly spíše menší skupiny návštěvníků. Vstup do voliéry je navíc za příplatek, takže z nevelkého celkového počtu návštěvníků jich ještě méně vstoupí do voliéry. Voliéra není ani stavebně uzpůsobena tomu, aby v ní papoušci pobývali trvale (absence zděného zázemí pro papoušky a pevné střechy). Voliéra slouží pouze pro průlet papoušků během sezóny teplejších měsíců. Stavebník poukázal na to, že mnoho chovatelů chová papoušky ve větším množství (někdy až desítky oproti stavebníkovým třinácti) permanentně venku, a to i v obytných zónách. Oproti takovým chovům jsou negativní externality vzešlé z provozu jeho voliéry jen minimální. 8. Žalobce ve vyjádření ze dne 30. 8. 2023 opakovaně uváděl, že z voliéry je na jeho pozemek vidět, což narušuje jeho soukromí. To uznal i žalovaný, když uvedl, že návštěvníci voliéry mohou žalobce mimoděk zachytit na fotografiích a videích. Uznali to také stavebníci, kteří uvedli, že je od jejich voliéry vidět na žalobcovu zahradní kůlnu. Provoz voliéry ho velmi ruší. Orgány územního plánování a stavební úřad tak pochybily, pokud se blíže nezabývaly povahou a počtem představení pro návštěvníky ve voliéře. Voliéra snižuje kvalitu bydlení pro každodenní rekreaci. Provoz ve voliéře nelze označit za soukromé venčení papoušků, jak uváděli stavebníci, neboť se jedná o součást jejich podnikání. 9. Dále žalobce zaslal vyjádření ze dne 23. 8. 2024, v němž soud upozornil, že Městský soud v Praze zrušil územní souhlas k jiné voliéře na pozemku stavebníků (rozsudek ze dne 25. 4. 2024, č. j. 9 A 78/202268). Po vydání tohoto rozsudku se na stavební úřad začali obracet další sousedé s tím, že je stavba této druhé voliéry ruší. K tomu doložil pět nesouhlasných vyjádření (v podrobnostech viz níže). III. Posouzení žaloby 10. Soud předně zkoumal, zda je žalobce nadán aktivní procesní legitimací. Tu má každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li žalobce logicky a myslitelně tvrdit možnost dotčení vlastní právní sféry napadeným rozhodnutím. Aktivní procesní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu bude dána vždy, pokud s ohledem na tvrzení žalobce není možné zjevně a jednoznačně konstatovat, že k zásahu do jeho právní sféry v žádném případě dojít nemohlo (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 21. 10. 2008, č. j. 8 As 47/2005-86, č. 1764/2009 Sb. NSS). 11. Žalobce uváděl, že jeho pozemek s pozemkem stavebníků, na kterém je stavba voliéry umístěna, bezprostředně sousedí a že dodatečné povolení voliéry se dotýká jeho vlastnického práva, zejm. z hlediska negativních imisí (nežádoucí hluk způsobený křikem papoušků, zvýšená prašnost a zvýšený zápach vzniklý užíváním voliéry) či zásahu do jeho soukromí, a to v míře, kterou se podstatně mění poměry v daném území. Vzhledem k tomu, že žalobce dotčení na právech rozumným způsobem tvrdil a takové dotčení není z povahy věci vyloučeno, soud uzavírá, že mu náleží aktivní procesní legitimace k podání žaloby. Žaloba tak byla podána osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 12. Soud proto mohl přezkoumat napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 13. O věci soud rozhodl bez nařízení ústního jednání postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci takový postup soudu akceptovali. Soud nenařídil jednání ani za účelem provádění navržených důkazů. Důkazní návrhy, které žalobce vyjmenoval na s. 4, 5, 7, 11, 12, 13 a 14 žaloby, správní orgány založily do správního spisu, jehož obsahem se dokazování neprovádí. Soud ze správního spisu vychází. Žalobce ani neozřejmil, proč právě u těchto podkladů nepostačovalo, aby soud s nimi pracoval jako s ostatními částmi správního spisu. 14. Mimo důkazy, které byly součástí správního spisu, žalobce navrhl provedení důkazu obálkou, v níž bylo žalobci doručeno napadené rozhodnutí a printscreenem ze systému sledování zásilek České pošty. Těmito důkazy chtěl žalobce prokázat včasné podání žaloby. Soud ovšem již z ostatních písemností založených ve spise neměl pochyb o včasnosti podání žaloby a tato okolnost nebyla sporná ani mezi účastníky řízení. Pokud by žalobce podal žalobu po uplynutí k tomu určené lhůty, soud by se jí ani věcně nemohl zabývat, ale musel ji odmítnout. 15. Ke zbylým důkazním návrhům se soud vyjádří níže v částech odůvodnění, které korespondují s aspekty, které žalobce těmito návrhy zamýšlel prokázat. 16. Veden logikou narativu této kauzy soud nejdřív řešil námitky proti závazným stanoviskům orgánů územního plánování (III.A.), pak výtky ohledně vypořádání námitek imisemi, narušení pohody bydlení a vad souvisejícího dokazování (III.B.). Následně se zabýval otázkou, zda voliéra není postavená na jiném místě, než na jakém ji stavební úřad povolil (III.C.), právem žalobce vyjádřit se k