2 Afs 58/2007 — Nejvyšší správní soud

9 A 56/2022- 63 - text 20 9 A 56/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobkyně: UNIMONT, spol. s r. o., IČO: 15061221 sídlem Černilov 464, 503 43 Černilov zastoupené advokátem JUDr. Mgr. Jaromírem Peterou sídlem Fráni Šrámka 1139/2, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 31. 5. 2022, č. j. MZE-33695/2022-14113, sp. zn. MZE-24886/2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou dne 30. 6. 2022 k Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“) se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství, odboru Řídící orgán PRV (dále jen „žalovaný“) ze dne 31. 5. 2022, č. j. MZE-33695/2022-14113, sp. zn. MZE-24886/2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 141 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) rozhodl ve sporu z Dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova (dále též jen „PRV“) ze dne 19. 4. 2018 (dále jen „Dohoda“), uzavřené k Žádosti žalobkyně o dotaci registrační číslo 17/001/19210/452/133/001005 na projekt s názvem „Oprava zpevněné plochy v provozovně firmy UNIMONT a modernizace technologie“ (dále jen „Projekt“) mezi žalobkyní jako navrhovatelkou a Státním zemědělským intervenčním fondem (dále také jako „SZIF“), tak, že zamítl návrh žalobkyně ze dne 26. 4. 2021 (dále jen „Návrh“) na vydání rozhodnutí, podle něhož měl být SZIF povinen uhradit žalobkyni částku 620 750 Kč (rovnající se celkové výši přiznané dotace dle Dohody) spolu se zákonným úrokem z prodlení od 17. 4. 2019 do zaplacení a s náklady sporného řízení. 2. Dne 3. 7. 2017 podala žalobkyně na místní akční skupinu NAD ORLICÍ, o.p.s. (dále jen „MAS“) Žádost o dotaci na Projekt (dále jen „Žádost o dotaci“), která byla následně dne 26. 9. 2017 postoupena na Regionální odbor SZIF a bylo jí přiděleno registrační číslo 17/001/19210/452/133/001005. V žádosti o dotaci žalobkyně rozdělila Projekt na 3 zakázky: zakázku č. 1 s názvem „Jednonosníkový mostový jeřáb 1,6 t/6m s řetězovým kladkostrojem“ (dále jen „Zakázka č. 1“), zakázku č. 2 s názvem „Klimatizační podstropní jednotky“ (dále jen „Zakázka č. 2“) a zakázku č. 3 s názvem „Oprava zpevněné plochy“ (dále jen „Zakázka č. 3“ nebo „oprava zpevněné plochy“). II. Napadené rozhodnutí 3. Žalobkyně v Návrhu na zahájení sporného řízení před žalovaným (jehož výsledkem bylo vydání napadeného rozhodnutí) uvedla, že nesouhlasí s Oznámením o výši dotace č. j. SZIF/2019/0282150 ze dne 11. 4. 2019 (dále jen „Oznámení“), kterým jí bylo ze strany SZIF sděleno, že výše schválené dotace po ověření způsobilosti výdajů a splnění veškerých podmínek pro proplacení finančních prostředků činí 0 Kč, protože faktura č. 20181092 nebyla zaúčtována jako investice, čímž došlo k porušení Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020, č. j. 70542/2016-MZE-14113 (dále jen „Pravidla“), konkrétně čl. 19, kapitoly 7, odst. 1 písm. b, e). 4. Žalobkyně konstatovala, že po podání Žádosti o dotaci byla žádost ze strany MAS i ze strany SZIF kontrolována a bez výhrad verifikována. Na obsahu Žádosti o dotaci se přitom ohledně opravy zpevněné plochy po celou dobu řízení nic nezměnilo. Po provedených kontrolách byla uzavřena Dohoda, v níž se SZIF zavázal poskytnout žalobkyni dotaci po splnění podmínek Dohody a podmínek stanovených v Pravidlech. 5. Žalobkyně uvedla, že až po provedení všech kontrol, po uzavření Dohody, po skutečném provedení stavby, a po úhradě nákladů zhotoviteli, byla po předložení žádosti o platbu dotace ze strany SZIF zcela překvapivě informována, že platbu nelze provést, a to výlučně z důvodu nezaúčtování faktury č. 20181092 jako investice. V takovém jednání žalobkyně spatřovala nepřípustnou libovůli a nepředvídatelnost, když žalobkyně splnila všechny požadované podmínky a SZIF jí přesto dotaci nevyplatil, čímž se dle žalobkyně dopustil nezákonného správního uvážení a porušení principu ochrany legitimního očekávání. 6. Žalobkyně dále uvedla, že oprava zpevněné plochy je stavbou, a tedy je výdajem splňujícím podmínky pro klasifikaci hmotného majetku dle § 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Vzhledem k tomu, že se jedná o stavbu, která je hmotným majetkem dle § 26 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů, je tedy investičním výdajem ve smyslu definice uvedené v Pravidlech v části A Obecné podmínky, kapitola 1. Dle žalobkyně je zřejmé, že oprava zpevněné plochy moderní betonovou zámkovou dlažbou, kterou bude usnadněna přeprava hotových výrobků mezi dílnami, bez jakýchkoliv pochybností je stavební obnovou ve smyslu Pravidel. Pravidla přestavbu ani modernizaci nedefinují. Žalobkyně dále uvedla, že vzhledem k tomu, že oprava zpevněné plochy splňuje jak podmínky pro to, aby byla dle definice Pravidel investičním výdajem (je hmotným majetkem), a splňuje současně i definici způsobilého výdaje dle Pravidel (je stavební obnovou – přestavbou, modernizací), pak je i způsobilým investičním výdajem dle Pravidel. 7. Ve vztahu k zaúčtování faktury č. 20181092 žalobkyně uvedla, že zaúčtování předmětné faktury bylo provedeno zcela správně a v souladu se zákonem o účetnictví, což jí ostatně ukládají i Pravidla. Pravidla naopak nikde nehovoří o tom, že by provedené výdaje musely být zaúčtovány jako investice. Žalobkyně zaúčtovala fakturu č. 20181092 v účetním deníku na účet 511 200 jako opravu, a to dle zákona č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) a dle vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“) Dle potvrzení auditora žalobkyně byla faktura č. 20181092, týkající se opravy zpevněné plochy, správně účtována do provozních nákladů společnosti žalobkyně, a to v souladu s § 47 odst. 2 písmeno a) vyhlášky č. 500/2002 Sb. Jestliže by žalobkyně předmětnou stavební opravu nezaúčtovala jako opravu, provedla by tak v rozporu s obecně závaznými právními předpisy o vedení účetnictví, zejména v rozporu se zákonem o účetnictví. Pokud dochází k nesouladu mezi Pravidly a předpisy o vedení účetnictví, musí se v takovém případě jak žalobkyně, tak SZIF řídit obecně závaznými právními předpisy, tj. právě zejména předpisy o vedení účetnictví, nikoliv Pravidly. 8. Dále žalobkyně namítala, že v Oznámení zcela absentuje zdůvodnění pro nepřiznání dotace na Zakázku č. 1. U Zakázky č. 2 je jako důvod pro částečné snížení dotace uvedeno, že lhůta pro podání nabídek byla nižší (8 dní), než lhůta uvedená v bodu 3.3.2 Příručky pro zadávání zakázek. Z Oznámení přitom dle žalobkyně nevyplývá, jaký konkrétní důvod a jaká právní norma vedly SZIF ke snížení dotace o částku 6 738 Kč. Ve věci Zakázky č. 3 se žalobkyně domnívala, že důvodem nepřiznání dotace je nezaúčtování faktury č. 20181092 jako investice, se sankcí ve výši 56,54 %, když současně částka snížení dotace dle Oznámení činí 351 000 Kč, což je ovšem částka odpovídající 100% možné výše dotace vztahující se na Zakázku č. 3, která dle Žádosti mohla být přiznána právě ve výši 351 000 Kč. Dle žalobkyně se proto nejedná o sankci ve výši 56,54 %, ale o sankci ve výši 100 %. Dále žalobkyně namítala, že došlo k neproplacení celé dotace na základě toho, že jedna z ucelených částí dotace je dle SZIF vadná, když ostatní dvě ucelené části dotace (klimatizace a mostový jeřáb) jsou v pořádku a na každou část dotace je přitom i samostatný způsob výpočtu dotace. 9. V průběhu sporného řízení byl žalovaným ustanoven znalec z oboru Ekonomika, Stavebnictví, který předložil dne 15. 11. 2021 posudek č. 2522/21/2021 (dále jen „znalecký posudek“), v němž na základě provedené analýzy podkladů konstatoval, že nově vybudovaná zpevněná plocha na parc. č. X v kat. území X má podle platných předpisů (zákona o účetnictví a účtové osnovy) charakter opravy, nikoli investice; že výdaj související se Zakázkou č. 3, tj. opravou zpevněné plochy (nově realizovaná zpevněná plocha dle Projektu), má být v souladu s právními předpisy zaúčtován na účtu 511; že stavebník byl povinen zaúčtovat výdaje související s opravou zpevněné plochy, tj. fakturu č. 20181092, v souladu s obecně závaznými právními předpisy - zaúčtovat je v účetním deníku na účet 511 200 jako opravu. Podle platných předpisů nemohly být výdaje související se Zakázkou č. 3 jinak zaúčtovány. 10. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 1. 6. 2022. K opravě zpevněné plochy (Zakázce č. 3) žalovaný uvedl, že znalec v této věci vyslovil závěr, že nově vybudovaná zpevněná plocha má charakter opravy, nikoli investice. V