5 As 108/2023 — Nejvyšší správní soud

15 A 51/2024- 56 - text 14 15 A 51/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: Frank Bold Society, z.s., IČO 653 41 490 se sídlem Údolní 33, Brno proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí se sídlem Vršovická 65, Praha 10 za účasti: PGE Górnictvo i Energetyka Konwencjonalna SA se sídlem ul. Węglowa 5, Bełchatów, Polsko zastoupené obecným zmocněncem Hubertem Schwarzem se sídlem ul. Stanisławowska 47, Wrocław, Polsko o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2024, č. j. MZP/2024/270/907 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 26. 3. 2024, č. j. MZP/2024/270/907 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 3 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla odmítnuta žádost žalobce o informace. Současně navrhl, aby soud žalovanému přikázal požadované informace poskytnout. 2. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobce podal dne 3. 8. 2023 u žalovaného žádost (dále jen „žádost“) o poskytnutí informací dle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPInfŽp“), ohledně poskytnutí informací vztahujících se k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky, publikované pod č. 1/2022 Sb. m. s. (dále jen „Dohoda“). V žádosti požadoval poskytnout následující informace: „1) Veškeré informace o stavu hladin podzemních vod v monitorovacích vrtech umístěných podél podzemní bariéry (HPp-29/49,5, HPp-27/49, HPp-27/51, HPp-23/53, HPp-25/50, HPp-25/49, HPp-26/53, HPp-21/53, HPp-23/56, HPp-25/51, HPz-25/58, HPz-31/53bis, HS-350, HSp-60, HSp-68), případně v nových monitorovacích vrtech provedených ve středním nebo spodním terciérním kolektoru, byly-li zřízeny. Jedná se o všechny informace poskytnuté české straně podle čl. 8 odst. 6 dohody. 2) Všechny informace o stavu hladin podzemních vod v monitorovacích vrtech umístěných na české straně v česko-polské monitorovací síti v blízkosti dolu Turów, zejména v blízkosti obce Uhelná (H4-a, H-2a, H-5b, H-6, H3b, GI-1, GI-2, GI-3, 1430_17, 1430_18, U-1a, JA-1) za období od roku 2015 do července 2023. 3) Veškerá dostupné údaje o funkčnosti podzemní bariéry, na základě kterých bylo podle čl. 3 odst. 6 dohody vyhodnoceno, zda je podzemní bariéra plně funkční zejména s ohledem na zamezení odtoku podzemních vod z území České republiky. 4) Údaje zahrnující všechny jižní přítoky vody přitékající do dolu Turów podle čl. 8 odst. 10 dohody. 5) Veškeré dostupné údaje o všech odběrech důlní vody z dolu Turów v oblasti jižně od jižního zlomu a v oblasti západně od Bialopolského zlomu do dubna 2021 do února 2022 a dostupné informace o množství vody čerpané do dubna 2021 do února 2022 z jižní hydraulické bariéry a v Rówu Rybarzowice. 6) Veškeré dostupné informace o přítoku vody do jižní části dolu Turów v podobě nerozlišených samovolných výronů podzemních vod a povrchových vod, jakož i o velikosti těchto výronů, včetně jejich umístění a nadmořské výšky do dubna 2021 do února 2022. 7) Veškeré dostupné informace o měření pohybů a vyhodnocení pohybů terénu, kterou měla polská strana české straně předložit na základě čl. 7 odst. 1 a 2 dohody.“ 3. Informace pod body 2) a 7) žádosti a souhrnná zpráva k vyhodnocení funkčnosti podzemní stěny byly žalobci poskytnuty sdělením žalovaného ze dne 2. 10. 2023. Zpřístupnění ostatních požadovaných informací žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 10. 2023, č. j. MZP/2023/140/541, odepřel. K rozkladu podanému žalobcem ministr životního prostředí toto rozhodnutí žalovaného zrušil rozhodnutím ze dne 26. 2. 2024, č. j. MZP/2024/290/308 a vrátil věc žalovanému k novému projednání. Následně žalovaný vydal napadené rozhodnutí, jímž opět zpřístupnění předmětných informací odepřel podle § 8 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 1 ZPInfŽp. II. Obsah žaloby 4. Žalobce namítl, že žalovaný příliš zužujícím způsobem vyložil výluku z ochrany obchodního tajemství dle § 8 odst. 4 písm. a) ZPInfŽP v případě informací týkajících se působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí, jelikož těžba v dole Turów má dopad na stav podzemních vod na českém území. Detailněji rozvedl, že konstrukce a funkčnost (včetně filtračních vlastností) podzemní bariéry, jichž se týkají požadované informace, mají vliv na množství podzemní vody, která v důsledku těžby odteče z českého území, obdobně že informace získané na základě monitoringu z kontrolních vrtů podél podzemní bariéry reflektují její účinnost a nepřímé dopady těžební činnosti na stav podzemních vod, a konečně že informace o všech odběrech důlní vody z dolu Turów i o přítoku vody do jižní části dolu Turów v podobě samovolných nerozlišených výronů podzemních a povrchových vod mají jasnou vypovídající hodnotu o vlivu těžby a jejího rozšiřování na odtok podzemních vod z českého území. 5. Žalobce dále uvedl, že požadované informace nesplňují kritéria obchodního tajemství dle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jelikož u nich absentuje hledisko konkurenční významnosti. Projekt podzemní bariéry není zaměřen na zvýšení efektivity těžby, nýbrž na zabránění odtoku podzemních vod z českého území ve specifické situaci dolu Turów (nepředstavuje běžnou součást hnědouhelných dolů), a proto není možné, aby v případě zpřístupnění informací o funkčnosti bariéry (včetně údajů ze zkoušek koeficientu filtrace) došlo ke zvýhodnění konkurence osoby zúčastněné na řízení. Obdobně žalobce neshledal, že by údaje o hladinách podzemních vod v monitorovacích vrtech měly potenciál konkurenčního zvýhodnění jiných těžařských společností (dané informace jsou z obchodního pohledu irelevantní). Konkurenční boj u těžařských společností téměř neexistuje z důvodu napojení každého hnědouhelného dolu na přilehlou elektrárnu a nevhodnosti hnědého uhlí k dálkové přepravě. Osoba zúčastněná na řízení je jedinou společností provozující těžbu v dole Turów a k této činnosti má povolení až do roku 2044. Obdobně není možné přivodit konkurenční výhodu zpřístupněním informací o odběrech a přítoku vody do dolu Turów. 6. Ve vztahu k odmítnutí poskytnutí informací z důvodu ochrany rovnosti účastníků soudního řízení žalobce uvedl, že tato výjimka z poskytování informací musí být vykládána restriktivně a eurokonformně ve smyslu Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, publikovanou pod č. 124/2004 Sb. m. s. (dále jen „Aarhuská úmluva“) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (dále jen „směrnice 2003/4/ES“). Její užití připadá v úvahu pouze v případě nepříznivého vlivu na schopnost kterékoli osoby domoci se spravedlivého řízení či schopnost veřejného orgánu provádět vyšetřování. O žádnou z těchto situací se však v současném případě nejedná. Bránit veřejnosti v přístupu k informacím o životním prostředí jen z důvodu, že mohou být potenciálně využity v soudním řízení, jde proti smyslu a účelu právní úpravy práva na informace o životním prostředí. Takto pojatou rovnost účastníků nemůže ohrozit zpřístupnění objektivních informací o vlivu provozní činnosti na životní prostředí (spíše naopak). 7. Žalobce se též vymezil proti provedenému testu proporcionality, který jednak považoval za nadbytečný, jelikož poskytnutí uvedených informací mělo vyplývat již ze ZPInfŽP, a také nesprávně provedený, neboť žalovaný upřednostnil ochranu obchodního tajemství a rovnosti účastníků soudního řízení oproti veřejnému zájmu na poskytnutí informací o dopadech těžby na životní prostředí v ČR, čímž měl porušit čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) i Aarhuskou úmluvu. K tomu žalobce dodal, že uvedeným normám nevyhovuje poskytnutí pouze vlastního vyhodnocení získaných informací žalovaným. 8. Ač žalovaný odepření poskytnutí vyžádaných informací podpořil mimo jiné odkazem na čl. 14 odst. 9 Dohody, ta nemá přednost před zákonem, jelikož se nejedná o smlouvu, se kterou vyslovil souhlas Parlament dle čl. 49 Ústavy, tudíž se žalovaný v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2006, č. j. A 2/2003-73 nemůže zbavit povinnosti poskytnout vyžádané informace pouze s odkazem na mezinárodní dohodu, ačkoli by poskytnutí informací