2 Afs 198/2006 — Nejvyšší správní soud

15 A 88/2024- 124 - text 15 15 A 88/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: SOMA spol. s r.o., IČO 455 36 724 se sídlem B. Smetany 380, Lanškroun zastoupená advokátem JUDr. Martinem Vargou, Ph.D. se sídlem Košická 27, Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 32, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 18. 7. 2024, č. j. MPO 19533/24/61100/01000 a výzvě žalovaného ze dne 14. 8. 2024, č. j. MPO 18692/24/61400 a o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 18. 7. 2024, č. j. MPO 17960/24/61100/01000 a výzvě žalovaného ze dne 14. 8. 2024, č. j. MPO 18700/24/61400 takto: I. Žaloby se v částech, v nichž směřují proti výzvě žalovaného ze dne 14. 8. 2024, č. j. MPO 18692/24/61400 a výzvě žalovaného ze dne 14. 8. 2024, č. j. MPO 18700/24/61400 odmítají. II. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 18. 7. 2024, č. j. MPO 19533/24/61100/01000 a rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 18. 7. 2024, č. j. MPO 17960/24/61100/01000 se ruší a věci se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 31 930 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Martina Vargy, Ph.D. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobkyně se dvěma samostatnými žalobami domáhala zrušení dvou rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu, a to jednak rozhodnutí ze dne 18. 7. 2024, č. j. MPO 19533/24/61100/01000 (dále jen „napadené rozhodnutí I“), jímž bylo k námitkám žalobkyně shledáno oprávněným opatření žalovaného ze dne 26. 1. 2024, č. j. MPO 13452/24/61100/61150 (dále jen „opatření I“), kterým došlo ke krácení dotace ve výši 420 316,61 Kč, a dále rozhodnutí ze dne 18. 7. 2024, č. j. MPO 17960/24/61100/01000 (dále jen „napadené rozhodnutí II“; společně s napadeným rozhodnutím I též jen „napadená rozhodnutí“), jímž bylo k námitkám žalobkyně shledáno oprávněným opatření žalovaného z 25. 1. 2024, č. j. MPO 12920/24/61100/61150 (dále jen „opatření II“), kterým došlo ke krácení dotace ve výši 1 201 570,14 Kč. Dále se žalobkyně těmito žalobami domáhala zrušení výzev žalovaného ze 14. 8. 2024, č. j. MPO 18692/24/61400 (dále jen „výzva I“) a ze 14. 8. 2024, č. j. MPO 18700/24/61400 (dále jen „výzva II“), kterými byla dle § 14f odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“) vyzvána k vrácení jí přijatých finančních plnění. 2. Soud ze správních spisů zjistil, že žalovaný v rámci v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost rozhodnutím o poskytnutí dotace č. j. MPO 59540/19/61200/1050, ve znění pozdějších dodatků a rozhodnutím o poskytnutí dotace č. j. MPO 258389/20/61200/690, ve znění pozdějších dodatků (dále společně jen „rozhodnutí o poskytnutí dotace“) poskytl žalobkyni jednak dotaci na projekt „Výzkum a vývoj SMART prémiové řady flexotiskového stroje a automatické montážní stolice“ (dále jen „projekt I“), a dále dotaci na projekt „Výzkum a vývoj série funkčních prototypů klíčových technologických zařízení společnosti“ (dále jen „projekt II“). Podle rozhodnutí o poskytnutí dotace byla žalobkyně povinna postupovat podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) a Pravidel pro výběr dodavatelů, v rozhodném znění (tj. ve znění účinném od 10. 8. 2018 pro projekt I a ve znění účinném od 10. 1. 2020 pro projekt II), která tvořila přílohu rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen „Pravidla pro výběr dodavatelů“). Přílohou rozhodnutí o poskytnutí dotace byly i Podnikatelské záměry, v nichž žalobkyně projekt I, a projekt II (dále společně jen „projekty“) popsala. V případně porušení dotačních podmínek byl žalovaný oprávněn krátit (nevyplatit) dotaci nebo její odpovídající část. V rámci schválených projektů žalobkyně žalovaného požádala o proplacení částek za 4. (závěrečné) etapy projektů, které žalovaný zkrátil opatřením I a opatřením II (dále společně jen „opatření“). Podstatnou skutečností pro krácení dotace podle opatření I bylo zjištění, že součet zakázek za všechny etapy od dodavatele BIBUS s.r.o., byl 629 817,44 Kč bez DPH a od dodavatele Bosch Rexroth spol. s r.o., 2 494 106,37 Kč bez DPH, a žalobkyně tedy v rámci zadávání těchto zakázek porušila bod 5) ve spojení s bodem 2) Pravidel pro výběr dodavatelů. Podstatnou skutečností pro krácení dotace podle opatření II bylo zjištění, že součet zakázek za všechny etapy byl od dodavatele Bosch Rexroth spol. s r.o., 2 629 787,70 Kč bez DPH, od dodavatele BST group s.r.o., 2 878 312,02 Kč bez DPH a od dodavatele Kovodružstvo, výrobní družstvo Strážov 699 893,12 Kč bez DPH, a žalobkyně tedy v rámci zadávání těchto zakázek rovněž porušila bod 5) ve spojení s bodem 2) Pravidel pro výběr dodavatelů. 3. Žalobkyně podala proti opatřením námitky, o nichž ministr průmyslu a obchodu rozhodl napadenými rozhodnutími. V odůvodnění napadených rozhodnutí uvedl, že opatření jsou srozumitelná a žalobkyně porozuměla jejich obsahu včetně toho, za jaké pochybení a v jaké výši jí byla udělena sankce. Aktivity výzkumu a vývoje vždy vedou k určité míře nejistoty spjaté s každým výdajem v projektu. To ovšem neznamená nahodilost, ani to, že výdaje nelze předpokládat nebo orientačně stanovit. Na straně žalobkyně proběhl proces příprav (projekční, simulační a rozhodovací fáze), při kterém byly určeny parametry potřebných komponentů před jejich zakoupením. Žalobkyně měla znalosti a zkušenosti z předchozích projektů a byla schopna stanovit předpokládanou cenu za pořízení materiálu. Její argumentace, že prototypy na sebe navazují ve výzkumných fázích a nelze zajistit výběr dodavatele pro jednotlivé komponenty, není přijatelná. Řešením by bylo výběrové řízení na dodavatele s umožněním dílčích plnění, případně uzavření rámcové smlouvy. Nákupy jednotlivých komponentů nelze považovat za tzv. nahodilé nákupy vycházející z aktuálních potřeb žalobkyně. 4. Žalobkyně byla již v rámci předchozího dotačního programu v roce 2019 prostřednictvím opatření ze dne 13. 6. 2019, č. j. MPO 47087/19/61100/61150 upozorněna na chybné postupy při dělení zakázek, přičemž porozuměla danému krácení a nepodala proti tomuto opatření námitky. 5. Pokud jde o e-mail z 29. 1. 2016, stanovisko Ing. Š. se týkalo jiného dotačního programu a projektu, který se v té době nacházel v procesu věcného hodnocení, přičemž žalobkyně jím byla jednoznačně upozorněna na dodržování podmínek stanovených v Pravidlech pro výběr dodavatelů (ač byla zároveň připuštěna možnost realizace pěti výběrových řízení na materiál pro pět prototypových strojů) a bylo jí jako optimální řešení navrženo vyhlášení výběrového řízení s možností dílčích plnění, přičemž závěrem bylo vysloveno, že „samotné hodnocení projektu a odůvodněnost nákupu pěti prototypů budou předmětem standardního věcného hodnocení projektu“. Nebyla však jakkoli vyjádřena akceptace přímého nákupu bez výběrového řízení. Předcházející dotaz Ing. K. se týkal přímého nákupu drobných komponent pod hranicí 500 000 Kč bez DPH (v nynějším případě u dvou dodavatelů byla tato hranice překročena a nelze hovořit ani o nákupu drobných komponent), kterou by žalobkyně realizovala bez výběrového řízení, a bylo v něm uvedeno, že žalobkyně není schopna určit jednak hodnotu všech dodávek v rámci projektu a zároveň nemá technické podklady pro nacenění (v té době měla dokončenou pouze první fázi výkresové dokumentace pro první prototypový stroj). Ve vztahu k nyní posuzovanému projektu žalobkyně přiložila „Podnikatelský záměr“, v němž dostatečně popsala a specifikovala cíle a stanovila předpokládanou výši způsobilých výdajů na pořízení materiálu, a již tedy disponovala určitou představou. Závěry zprávy o auditu operace č. j. MF-9166/2021/5207-10 vypracované Ministerstvem financí (dále jen „Zpráva“) jsou pro daný případ irelevantní, protože se jednalo o kontrolu jiného projektu. Ohledně nyní řešeného projektu žalobkyně konkrétní postup s poskytovatelem dotace nekonzultovala. Nelze připustit, že jednou (v minulosti) provedená konzultace je univerzálně platná pro jakékoli budoucí projekty. 6. Ministr průmyslu a obchodu neakceptoval závěr znaleckého posudku Ing. V. Š., CSc., MBA ze dne 5. 2. 2024, č. 011639/2024 (dále jen „znalecký posudek“), jelikož se opírá zejména o e-mail z 29. 1. 2016 zaslaný v době věcného hodnocení projektu (tj. před schválením rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 28. 6. 2017, č. j. MPO 6812/16/61600/46), přičemž se týkal jiného projektu. Znalecký posudek nadto porušuje § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZKÚ“), jelikož znalecká činnost In