1 As 141/2011 — Nejvyšší správní soud

3 A 63/2025- 37 - text 12 3 A 63/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: Mgr. I. M., advokátka, ev. č. X sídlem X zastoupena advokátem Mgr. Ing. Janem Valtrem sídlem Čistovická 415/55, 163 00 Praha 17 proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů sídlem Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7 za účasti osoby zúčastněné na řízení: ČEPRO, a.s., IČO 60193531 sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2025 č. j. UOOU-01673/24-9, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl o jejím odvolání proti rozhodnutí osoby zúčastněné na řízení (dále též „povinný subjekt“) ze dne 10. 12. 2024 č. j. 023641/OPS/2024-OD. Tímto rozhodnutím povinný subjekt odmítl žádost žalobkyně o poskytnutí informací ze dne 28. 12. 2023 (dále též „rozhodnutí ČEPRO II“). Žalovaný napadeným rozhodnutím změnil rozhodnutí ČEPRO II v části výroku „ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1, ve spojení s § 11a odst. 1 písm. b) a § 11b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů“, a nahradil jej následujícím zněním: „ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1, ve spojení s § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů“, a ve zbytku odvolání zamítl a rozhodnutí ČEPRO II potvrdil. 2. Ze správního spisu vyplývají následující skutečnosti: 3. Dne 28. 12. 2023 žalobkyně požádala povinný subjekt o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též „InfZ“), vztahujících se k vydávání souhlasů se stavebními záměry v ochranném pásmu produktovodů (dále též „Žádost“). Žalobkyně po výzvách povinného subjektu ze dnů 4. 1. 2024 č. j. 000365/OPS/2024-OD a 17. 1. 2024 č. j. 001604/OPS/2024-OD Žádost doplnila dne 8. 1. 2024 a dne 12. 2. 2024. Požadovala po povinném subjektu poskytnout následující informace: „1) Kolik bylo společností ČEPRO, a. s. vydáno souhlasů k žádostem stavebníků, ve smyslu ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, vztahující se ke stavebním činnostem, povolením a prováděním staveb, zemním pracím, zřizování skládek a uskladňování materiálu v území Středočeského a Jihočeského kraje, kdy výše uvedené záměry stavebníků se měly nacházet v ochranném pásmu katodově chráněných tras produktovodů provozovaných společností ČEPRO, a. s., a to ve vzdálenosti menší než 150 metrů (v případě ochranného pásma 300 metrů) nebo ve vzdálenosti menší než 75 metrů (v případě ochranného pásma 150 metrů) od potrubí produktovodu? 2) Poskytnutí písemného znění veškerých souhlasů (postačí v digitálním formátu) společnosti ČEPRO, a. s., k žádostem stavebníků, ve smyslu ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, vztahující se ke stavebním činnostem, povolením a prováděním staveb, zemním pracím, zřizování skládek a uskladňování materiálu v území Středočeského a Jihočeského kraje, kdy výše uvedené záměry stavebníků se měly nacházet v ochranném pásmu katodově chráněných tras produktovodů provozovaných společností ČEPRO, a. s., a to ve vzdálenosti menší než 150 metrů (v případě ochranného pásma 300 metrů) nebo ve vzdálenosti menší než 75 metrů (v případě ochranného pásma 150 metrů) od potrubí produktovodu“. Žalobkyně uvedla, že informace požaduje k ověření rovného přístupu povinného subjektu k jednotlivým žádostem, zda bezdůvodně neznevýhodňuje některé žadatele či excesivně nevybočuje ze zákonných požadavků. 4. Dne 6. 3. 2024 povinný subjekt rozhodnutím č. j. 005395/OPS/2024-OD Žádost podle § 11b InfZ odmítl z důvodu neexistence informace (dále též „rozhodnutí ČEPRO I“). Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl žalovaný dne 18. 11. 2024 č. j. UOOU-01673/24-2 tak, že zrušil rozhodnutí ČEPRO I a věc vrátil povinnému subjektu k novému projednání (dále též „rozhodnutí žalovaného I“). 5. Povinný subjekt rozhodnutím ČEPRO II (dne 10. 12. 2024 č. j. 023641/OPS/2024-OD) Žádost odmítl, z důvodu neexistence požadované informace a povinnosti vytvářet novou informaci podle § 11b InfZ a pro zneužití práva na informace podle § 11a odst. 1 písm. b) InfZ. Povinný subjekt uvedl, že souhlasy podle § 3 odst. 7 zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy (dále též „ZNZR“), vydává s účinností ode dne 1. 1. 2016. Žadatelé mohou podávat své žádosti několika komunikačními kanály, přičemž údaje z těchto žádostí jsou následně vkládány do elektronického systému. Elektronický systém byl zaveden pro automatické generování odpovědí na dotazy týkající se dotčení dotazovaného území zájmy povinného subjektu. V ostatních případech elektronický systém žádosti postupuje k vyřízení do příslušného útvaru. Účelem zavedení evidenčního systému bylo zajištění automatického podání informace žadateli a z důvodu prevence prodlení s vyřízením žádostí ze strany povinného subjektu, s nímž jsou podle stavebně právních předpisů spojené správní sankce. Elektronický systém obsahuje pouze údaje k uvedenému účelu potřebné, tzn. neobsahuje konkrétní údaj o vzdálenosti dotazovaných záměrů od produktovodu, ani údaje o územní příslušnosti k jednotlivým krajům, ani údaje, zda byl souhlas udělen nebo nikoliv, a ani zda jde o souhlas podle § 3 odst. 7 ZNZR. Z uvedených důvodů nelze jednoduše mechanickou cestou vytřídit z elektronického systému celkový počet souhlasů k žádostem stavebníků ve smyslu § 3 odst. 7 ZNZR podle kritérií z bodu 1) Žádosti. Ze stejných důvodu nelze poskytnout znění veškerých souhlasů povinného subjektu požadovaných z bodu 2) Žádosti. Vyhledání souhlasů v rámci požadovaných kritérií by vyžadovalo fyzické vyhledání spisů všech žádostí, které nevyřídil automaticky elektronický systém ohledně podání informace, že nejsou dotčeny zájmy povinného subjektu. Poté by bylo třeba odborné prostudování jejich vyjádření a podkladů k nim z hlediska požadovaných kritérií uvedených v Žádosti a následné posouzení, které ze stanovených podmínek provozovatele je nezbytné anonymizovat spolu s osobními údaji žadatelů podaných žádostí, z důvodu ochrany bezpečného a spolehlivého provozu produktovodu. Takováto činnost bezesporu překračuje provedení běžných mechanických úkonů nutných jinak k vyhledání informace a jejího vtělení do odpovědi. Proti rozhodnutí ČEPRO II podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. 6. Napadeným rozhodnutím (ze dne 3. 4. 2025 č. j. UOOU-01673/24-9) žalovaný marginálně pozměnil rozhodnutí ČEPRO II ohledně důvodu odmítnutí Žádosti a dovodil neexistující povinnost vytvářet novou informaci podle § 2 odst. 4 InfZ, ve zbytku rozhodnutí ČEPRO II potvrdil. V odůvodnění konstatoval, že povinný subjekt vysvětlil, že nevede samostatnou evidenci žádostí ve struktuře požadované žadatelkou, elektronický systém pro příjem žádosti neumožňoval třídění podle žadatelčiných parametrů. Tato skutečnost je ve spisu podložena sdělením oddělení evidence a správy nemovitostí povinného subjektu. Vyplývá z něj, že do elektronického systému žádostí není možné zadat vstupy potřebné pro přímé a jednoduché vygenerování požadovaných informací, tj. že se má jednat o souhlas podle § 3 odst. 7 ZNZR v rámci Jihočeského a Středočeského kraje, o záměr v ochranném pásmu produktovodu či jiný zájem povinného subjektu, a o požadovanou vzdálenost záměru žádosti od produktovodu. Vyhledávání bylo učiněno prostřednictvím parametrů, které elektronický systém umožňoval a vygeneroval 12 663 žádostí. Elektronický systém žádostí neumožňoval jednoduchou a automatickou cestou vytřídit počet souhlasů k žádostem stavebníků podle § 3 odst. 7 ZNZR podle žadatelkou požadovaných kritérií, ani jednoduše vyhledat jejich znění. Vyhledání požadovaných souhlasů by si fakticky vyžádalo fyzické vyhledání jednotlivých spisů ke všem vytipovaným žádostem, jejich odborné prostudování a posouzení každého z úvahu připadajících vyjádření a souvisejících podkladů z hlediska naplnění kritérií Žádosti. Znamenalo by to posoudit polohové určení daného záměru a zařadit jej do požadovaného kraje, dále obsah jednotlivých spisů podrobit individuálnímu posouzení, zda se typově jedná či nejedná o souhlas podle § 3 odst. 7 ZNZR, dále zda v daném území vedou produktovody a zda posuzovaný záměr vyhovuje v Žádosti vymezenému ochrannému pásmu. Bylo by třeba individuálně posoudit projektovou dokumentaci k záměru, neboť žádost ani vydaná vyjádření nemusí přímo obsahovat konkrétní údaj o vzdálenosti záměru od produktovodu. Takováto činnost již překračuje charakter jednoduchých a běžných mechanických úkonů nutných k vyhledání informace a jejího vtělení do odpovědi