1 As 62/2015 — Nejvyšší správní soud

5 A 45/2024- 102 - text  5 A 45/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobkyně: a) MUDr. M. P. bytem X b) L. C. bytem X c) L. Š. bytem X všechny zastoupeny advokátkou JUDr. Monikou Novotnou, sídlem Velkopřevorské náměstí 644/1a, 11800 Praha proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 – Staré Město za účasti: I) Ing. H. H. bytem X II) Mgr. M. S. bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Jakubem Machovičem, sídlem Dudova 2585/4, 120 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2024, č. j. MHMP 716171/2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2024, č. j. MHMP 716171/2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit každé z žalobkyň a), b) a c) náhradu nákladů řízení o žalobě ve výši 18 020 Kč, ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám jejich zástupkyně JUDr. Moniky Novotné, advokátky. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Úřad městské části Praha 3 rozhodnutím ze dne 9. 8. 2023, č. j. UMCP3 326310/2023 (dále jen „rozhodnutí o odstranění stavby“ nebo „prvoinstanční rozhodnutí“) povolil odstranění stavby „Rodinný dům čp. XA a objekt zděné kolny na pozemcích parc. č. XA a XB, k. ú. X, X, X“. Proti tomuto rozhodnutí podaly žalobkyně odvolání. Rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku (žalobou napadené rozhodnutí) žalovaný rozhodnutí o odstranění stavby potvrdil a odvolání zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného brojí žalobkyně podanou žalobou. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného 2. Žalobkyně jsou spoluvlastnicemi domu č.p. XB, stojícím na pozemcích parc. č. XC a XD, k. ú. X, který je z hlediska stavebního jednou polovinou dvojdomku. Druhá polovina dvojdomku má č.p. XA, stojí na parc. č. XA a XB a je ve vlastnictví osob zúčastněných na řízení. Domy č.p. XB a č.p. XA mají společnou dělící zeď (dále v textu také jako „rozhradní zeď“ nebo „štítová zeď“). Žalobkyně byly účastnicemi řízení o odstranění stavby a rozhodnutím obou stupňů správních orgánů byly zkráceny na svých vlastnických právech. 3. Žalobkyně proti napadenému rozhodnutí namítají, že (ii) žalovaný i stavební úřad rozhodli na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, zejména rezignovali na svou povinnost přezkoumat a porovnat projektovou dokumentaci se skutečným stavem (projektová dokumentace neřeší výskyt želez v obvodových stěnách dvojdomku a důsledky jeho přerušení, absentuje v ní zakreslení krovu a stropu nad suterénem, rovněž neřeší otázku dozdění, zateplení a nátěru štítové zdi tak, aby odpovídala zbývajícím třem obvodovým zdem domu žalobkyň a vizuálně propojila níže posazený komín osob na řízení zúčastněných s komínem žalobkyň) (iii) žalobkyně dovozují, že v případě navrhovaného zakončení střechy musí jít pojmově o zakončení střechy žalobkyň, čímž je jim zasahováno do vlastnického práva. S tímto zakončením tedy musí souhlasit. Přičemž žalobkyně svůj souhlas poskytnout odmítly. Další zásah do svého vlastnického práva žalobkyně spatřují ve vybudování podpůrné konstrukce dělící zdi, která bude ponechána do doby výstavby nového rodinného domu osob na řízení zúčastněných, přičemž tvrzení žalovaného, že chemické kotvy budou zasahovat pouze do poloviny tloušťky dělící zdi (a tedy do rozhrady ve vlastnictví osob na řízení zúčastněných) není skutkově ověřeno. 4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že pokud jde o námitky nezpracování vlivu přerušení železové konstrukce v obvodových stěnách, žalobkyně v žalobě opakují své odvolací námitky, které žalovaný zcela vypořádal na str. 5 až 7 napadeného rozhodnutí. Zopakoval, že vzhledem k rozsahu projektové dokumentace z roku 1922 a 1929 lze konstatovat, že projektová dokumentace takovou podrobnost neřešila, proto při odstranění stavby je úkolem projektanta, resp. statika, zjistit, jaký je skutečný stav stavby. Z projektové dokumentace přitom vyplývá, že projektant odstranění stavby si je provázaností obou částí rodinných domů vědom (např. strop nad 1. PP, ve kterém je uloženo provázání s podélnými stěnami sousedního objektu č.p. XB, bude odstraněn až těsně před zahájením stavby nového rodinného domu). Pokud jde o absentující výkres krovu a stropu nad suterénem, i touto námitku se již žalovaný zabýval, a to na str. 7 a 8 napadeného rozhodnutí. Ukončení střechy nebude zasahovat do vlastnictví žalobkyň. Námitkou absence povinnosti dozdění a zateplení dělící zdi se žalovaný zabýval na str. 8 napadeného rozhodnutí. Námitku zásahu do vlastnického práva žalobkyň žalovaný vypořádal na str. 9 napadeného rozhodnutí. Práce budou prováděny na části dělící zdi do poloviny tloušťky, tedy na části, která je ve vlastnictví stavebníků. Do části stavby ve vlastnictví žalobkyň nebude zasahováno. Námitku, že vybudováním podpůrné konstrukce dělící stěny bude zasahováno do vlastnictví žalobkyň žalovaný vypořádal na str. 10 napadeného rozhodnutí. Chemické kotvy, na kterých bude podpůrná konstrukce zavěšena, budou zasahovat maximálně do poloviny tloušťky stěny, k zásahu do vlastnického práva žalobkyň tedy nedojde. 5. V replice ze dne 23. 7. 2024 na vyjádření žalovaného žalobkyně zopakovaly dosavadní argumentaci, na základě které stále trvají na zrušení obou správních rozhodnutí. 6. Osoby na řízení zúčastněné (dále rovněž jako „stavebníci“) ve svém vyjádření ze dne 30. 9. 2024 uvedly, že se snaží již více než 4 roky domoci demolice své stavby č. p. XA a uzavření dohody s žalobkyněmi. Kvůli nepřiměřeným a nákladným požadavkům žalobkyň se dohoda neuzavřela. Projektovou dokumentaci demolice příslušné budovy nechali stavebníci zpracovat projekční kanceláří s účastí autorizovaného inženýra pro statiku a dynamiku budov. Výkres stropu v suterénu byl v řízení po prvním odvolání do projektové dokumentace doplněn v rámci následného řízení s tím, že tento výkres doložil již dříve tvrzené, tj. že neexistují žádné stavební prvky sousedního domu, které by byly demolicí stavby žalobkyň narušeny. Co se týče krovu, z textové části projektové dokumentace (zpracované na základě ohledání na místě samém a přezkumu dokumentace rekonstrukce vedlejší stavby žalobkyní) vyplývá, že krov předmětné stavby neobsahuje žádnou středovou vaznici. Toto bylo doloženo v řízení také fotodokumentací skutečného stavu. V projektové dokumentaci jsou obsaženy výkresy krovu, které neprokazují žádné z žalobkyněmi tvrzených konstrukcí. Podpůrná konstrukce byla zanesena do projektové dokumentace pro zvýšenou jistotu sousedek (a na základě předchozích požadavků žalobkyň na dodatečné zajištění stability rozhrady) a jde nad rámec potřeby z pohledu statického či stavebního. Byla navržena tak, aby odpovídala občanskoprávnímu (i limitů veřejnoprávních) oprávnění stavebníků zásahu do společné rozhrady. Případný samotný záměr zřízení podpůrné konstrukce nepodléhá povolení stavebního úřadu a není tak ani v rozporu s veřejnoprávním oprávněním. Správní orgány se při povolování odstranění stavby seznámily s historickými výkresy a podklady (žalovaný citoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí např. z projektové dokumentace obou domů z roku 1925) a řídily se obsahem projektové dokumentace, která byla zpracována na základě ohledání projektantů na místě, provedením sond uvedených v projektové dokumentaci a analýzou projektových dokumentací v archivech stavebního úřadu. Místní šetření je pak institutem výjimečným. Navíc, pracovníci správního úřadu prvního stupně (jmenovitě arch. N: L.) si byli z vlastní činnosti (ve věci souběžně běžícího řízení o dodatečnou kolaudaci stavebních úprav domu žalobkyň realizovaných v 60. až 80. letech minulého století) vědomi stavebního řešení domu žalobkyň, když v rámci uvedeného řízení proběhlo na místě samém dne 24. 2. 2022 místní šetření. K tvrzení o existenci želez nahrazujících vodorovné stažení obvodového zdiva obou domů č.p. XB a XA stavebníci uvádí, že toto tvrzení žalobkyň nebylo nijak prokazováno a navíc bylo učiněno poprvé až po prvním rozhodnutí ve věci, přestože jde dle tvrzení žalobkyň o zásadní stabilizační prvek staveb (to svědčí spíše o účelovosti tvrzení a šikanóznímu výkonu svých procesních práv, kterému nenáleží právní ochrana). I přes toto nepodložené tvrzení je ve finální projektové dokumentaci uvedena pasáž řešící zjištění nepředpokládaných konstrukcí, tedy týkající se i případu, kdy by při demolici taková železa objevena byla (viz článek 3.3. dokumentace bouracích prací - stavebně-konstrukční část). Námitka týkající se dočasného zateplení štítové zdi není důvodná, neboť se nejedná o otázku, která by podléhala přezkumu stavebního úřadu. Námitka týkající se střechy rovněž není důvodná, neboť stavebníci mají zájem na odstranění pouze jejich střechy, vyjma její nepatrné části nad polovinou jejich rozhrady, která je a zůstane stále v jejich vlastnictví. Přičemž funkční zakončení ponechávané minimáln