8 As 34/2021 — Nejvyšší správní soud

6 A 110/2024- 60 - text 12 6 A 110/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: XP invest, s.r.o., IČO 28462572 sídlem Mánesova 1374/53, 120 00 Praha 2 zastoupen advokátem JUDr. Zbyňkem Zachou sídlem Na Příkopě 18, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 1. 10. 2024, č. j. MSP-34/2024-ODKA-ROZ takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí ministra spravedlnosti (dále také jen „ministr“) uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2024 č.j. MSP-21/2021-OINS-SRZT/34 (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání dvou přestupků, a to přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 36/1967 Sb.“), jelikož dne 26. 11. 2019 vypracoval znalecký posudek č. 9726-2190/2019, v němž určil obvyklou cenu pozemku parc. č. X v katastrálním území X, Brno-venkov a obvyklou cenu nájemného za užívání pozemku v letech 2012-2019 s vadami spočívajícími v tom, že v posudku uvedl tvrzení v rozporu s výpisem z katastru nemovitostí a fotodokumentací, při porovnání cen neuvedl úvahy, které jej vedly ke stanovení koeficientů potřebných ke stanovení výsledné ceny, a stanovil cenu porovnáním s pozemky, které nebyly v podstatných parametrech srovnatelné, čímž žalobce porušil povinnost vykonávat znaleckou činnost řádně dle § 8 zákona č. 36/1967 Sb. 3. Druhým přestupkem byl přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., který měl žalobce spáchat tak, že vypracoval v napadeném rozhodnutí vyjmenované znalecké posudky, v nichž určil obvyklou cenu pozemků nacházejících se v katastrálním území Y v Praze s vadami spočívajícími v tom, že při určení ceny nesprávně použil porovnávací metodu, protože srovnával druhově odlišné a nesrovnatelné pozemky, dále neuvedl, z jakých zdrojů dat získal údaje zahrnuté do porovnávacího souboru, neuvedl úvahy, které jej vedly ke stanovení koeficientů potřebných ke stanovení výsledné ceny, a cenám zahrnutým do porovnávacího souboru přiřadil váhy, aniž by to vysvětlil. Tím vším měl žalobce porušit povinnost vykonávat znaleckou činnost řádně dle § 8 zákona č. 36/1967 Sb. 4. Dále bylo zastaveno řízení o přestupku dle § 25b odst. 1 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb., kterého se měl dopustit tím, že nechal znalecký posudek vypracovat osobou bez potřebného znaleckého oprávnění, jelikož tento skutek nebyl přestupkem. Za spáchané přestupky byla žalobci uložena pokuta ve výši 45 000 Kč a náhrada nákladů správního řízení. Napadené rozhodnutí 5. Ministr v napadeném rozhodnutí shrnul průběh řízení a relevantní právní úpravu s tím, že bude postupovat podle zákona účinného v době spáchání přestupku, protože pozdější právní úprava pro žalobce příznivější není. Průběžně ministr odkazoval na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, se kterým se ztotožnil. 6. Ministr zdůraznil, že zásady znalecké činnosti se vztahují i na znalecké ústavy, tedy i na žalobce. Žalobce má povinnost vykonávat znaleckou činnost řádně, což znamená za dodržení stanovených náležitostí úkonu včetně řádného způsobu zpracování, popsání použité odborné metody a postupu lege artis. Řádně zpracovaný znalecký posudek musí být také přezkoumatelný a srozumitelný. Dále se uplatňují zásady úplnosti, opakovatelnosti, komplexnosti a transparentnosti. 7. Ministr dále rozvedl jednotlivé skutky. 8. Žalobce v posudku č. 9726-2190/2019 uvedl, že věcná břemena ani jiná práva či závady nebyly zjištěny, na jiném místě v posudku však uvádí, že se jedná o nezastavený pozemek nebo pozemek, jehož součástí je stavba stejného vlastníka nebo jednotka se spoluvlastnickým podílem na pozemku. V přiloženém výpisu z katastru nemovitostí však bylo uvedeno zatížení věcným břemenem s tím, že stavba č.p. X na něm stojící je ve vlastnictví obce X, nikoliv státu. Znalecký posudek tedy trpí vnitřní rozporností a proto nebyl řádně splněn znalecký úkol. Zmatečností posudku také byla vyloučena možnost kontroly znaleckých závěrů formou opakování, a postup žalobce nebyl transparentní a komplexní. 9. V týmž znaleckém posudku byla obvyklá cena stanovena použitím porovnání pomocí koeficientů odlišnosti, jejichž hodnota nebyla stanovena jasným způsobem a byly uvedeny úvahy, kterými se žalobce při stanovení koeficientů (úprava na polohu nemovitosti, úprava na velikost pozemku, úprava dle odborné úvahy odhadce) řídil. Tím byly porušeny zásady transparentnosti, úplnosti, opakovatelnosti a komplexnosti. 10. Dále žalobce určil v tomtéž znaleckém posudku obvyklou cenu pozemků porovnáním s majetkem, který nebyl v podstatných parametrech srovnatelný (zastavěnost), aniž by tento postup zdůvodnil, čímž nedostál zásadě úplnosti, opakovatelnosti, komplexnosti a transparentnosti. 11. Ohledně znaleckých posudků týkajících se pozemků v katastrálním území Y žalobce porušil zásady znalecké činnosti tak, že určoval obvyklou cenu pozemků (ostatní plocha) určených k přímému prodeji vlastníkům bytových domů sousedících s oceňovanými pozemky porovnáním cen nesrovnatelných nemovitostí, aniž by to zdůvodnil. 12. Dále jsou znalecké posudky týkající se pozemků v katastrálním území Y nepřezkoumatelné, protože žalobce neuvedl, z jakých zdrojů dat získal údaje o nemovitostech zahrnutých do porovnávacího souboru a nelze proto ověřit jejich věrohodnost. Žalobce sice odkazoval na systém INEM, ale nelze zjistit, jakým způsobem jej použil a nelze ověřit data údajně pocházející z toho zdroje. Tím byly porušeny zásady úplnosti, opakovatelnosti a transparentnosti. 13. Žalobce ceny zahrnuté do porovnávacího souboru upravil koeficienty odlišnosti, aniž by uvedl, jakými úvahami se řídil při stanovení jejich výše. 14. Cenám zahrnutým do porovnávacího souboru také žalobce bez odůvodnění přiřadil váhy. 15. Dle mínění ministra není nezohlednění existujícího věcného břemene ve znaleckých záběrech pouhou nepřesností, a jím způsobenou nepřezkoumatelnost nelze zhojit ani dodatečným vysvětlením postupů a důvodů. Pokud měl žalobce za to, že věcné břemeno nemá vliv na znalecké závěry, měl to do posudku uvést. 16. Ministr popsal správný postup při oceňování majetku, jehož součástí je vytvoření souboru pro porovnání. Účel užití nemovitosti je zcela zásadním parametrem pro to, zda je nemovitost srovnatelná, a je třeba užít minimálně tří cen realizovaných prodejů srovnatelných nemovitostí. Žalobce však neporovnával srovnatelné nemovitosti. Žalobce se nedržel odborného standardu stanovení obvyklé ceny, aniž by svůj postup řádně zdůvodnil. Pokud nebylo obvyklou cenu možné určit z důvodu absence srovnatelných již provedených prodejů nemovitostí, měl žalobce určit cenu jiným způsobem, nebo svůj postup alespoň zdůvodnit. Ve znaleckých posudcích týkajících se nemovitostí v katastrálním území Y ani žalobce neodůvodnil, proč částečně vycházel z nabídkových cen. 17. Ministr zdůraznil, že znalec musí v posudku řádně a logiky odůvodnit svůj postup, vysvětlit metody použité při vypracování a uvést podklady, ze kterých vyšel. Žalobce proto byl povinen odůvodnit použité koeficienty a další přepočty. Absentuje i vysvětlení, jak byl použit systém INEM a jaká data z něj byla použita. Znalecké posudky nelze považovat za dostatečně odůvodněné a žalobce porušil zásady znalecké činnosti. 18. Žalobci nebyl vytknut pouze jediný nedostatek, ale soubor dílčích pochybení. Prvostupňovému orgánu byla známa znalecká praxe v době vypracování posudků a své rozhodnutí odůvodnil odkazy na judikaturu a odbornou literaturu relevantní v té době. Znalecké posudky nejsou zpracovány v souladu se zákonem o oceňování majetku a oceňovací vyhláškou. 19. Žalobci není vytýkáno samotné užití porovnávací metody, ale její chybná aplikace na nesrovnatelné nemovitosti. Pokud žalobce neměl k dispozici potřebné vzorky cen, měl to v posudku uvést. 20. Prvostupňový orgán je orgánem dohledu nad výkonem znalecké činnosti, a proto byl oprávněn posoudit soulad znaleckých posudků s relevantní právní úpravou. Ministr neshledal vady v odůvodnění prvostupňového orgánu a jeho postupu včetně toho, že si nevyžádal stanovisko poradního sboru. Pochybení prvostupňového orgánu shledal ministr v tom, že nevydal usnesení, kterým by zamítl návrh žalobce na nařízení ústního jednání, zřejmě však jeho nařízení nepovažoval za nezbytné k uplatnění práv žalobce nebo zjištění stavu věci. Ústní jednání má v přestupkovém řízení fakultativní povahu a k rozhodnutí postačovaly listinné podklady. Jednalo se proto pouze o formální pochybení. 21. Ministr uzavřel, že pr