2 As 269/2025 — Nejvyšší správní soud

6 A 122/2020- 416 - text 16 pokračování 6 A 122/2020 6 A 122/2020-416 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: A3/94 Property v.o.s., se sídlem Hlavní 450, 251 01 Herink zastoupený advokátem JUDr. Robertem Zugarem, se sídlem v Praze, Laubova 1729/8 proti žalovanému: Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8 - Kobylisy za účasti: Ředitelství silnic a dálnic s.p., se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha zastoupený advokátem JUDr. Ing. Milošem Olíkem, sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha o žalobě proti nezákonnému zásahu spočívajícímu v zápisu pozemků v katastru nemovitostí v katastrálním území Ruzyně, takto: I. Určuje se, že zápis rozdělení pozemků žalobce do katastru nemovitostí provedený na základě žádosti obce Tuchoměřice o dozápis nově vzniklých pozemků do katastru nemovitostí podle geometrického plánu 3095-17-249-1/2019 ze dne 16. 9. 2020, byl nezákonný. II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal, aby žalovaný obnovil stav v katastru nemovitostí před tímto zásahem, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce a žalovaný jsou povinni zaplatit státu na náhradě nákladů řízení celkem částku 21 401 Kč, a to každý jednou polovinou, tedy žalobce částku 10 700,50 Kč, a žalovaný částku 10 700,50 Kč, do jednoho (1) měsíce od právní moci rozsudku na účet Městského soudu v Praze. V. Zúčastněná osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění [1] Žalobce napadl postup katastrálního úřadu, který na základě ohlášení obce Tuchoměřice (která byla obeslána, zda chce být zúčastněnou osobou v tomto soudním řízení, ve stanovené době toto právo neuplatnila) provedl rozdělení pozemků parcelních čísel 2917/34, 2917/37 a 2917/38, katastrální území Ruzyně (z těchto pozemků byly odděleny pozemky nových parcelních čísel), a to úkonem ze dne 15. října 2020 pod sp. zn. Z-31930/2020-101. Žalobce se domáhal prohlášení nezákonnosti tohoto zásahu a stanovení povinnosti, aby soud žalovanému přikázal, aby obnovil stav v katastru nemovitostí před tímto zásahem. [2] Žalobce v žalobě uplatnil tyto žalobní body. Namítl, že v rozporu s ust. § 9 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „katastrální zákon“), nevyznačil úřad plombu při zahájení řízení, čímž jej zbavil práva brojit proti postupu úřadu v průběhu řízení. Nesouhlasí s tím, že v případě zápisu jiných údajů podle ust. § 28 katastrálního zákona se plomba nevyznačuje, neboť žalobce byl dotčen na svém vlastnickém právu tím, že celková výměra pozemků v jeho vlastnictví je po provedeném zápisu menší o 1 m2, se změnou mu pak vzniknou další povinnosti (podání daňového přiznání z důvodu změny v počtu pozemků). [3] Dále uváděl, že i pokud by nedošlo k zápisu práv, ale jiných údajů, pak by takový zápis mohl být proveden pouze na základě ust. § 31 katastrálního zákona, k čemuž nedošlo, neboť zápis byl proveden na ohlášení třetí osoby, nikoliv vlastníka pozemků. Jednalo se o pozemky, jejichž vlastníkem byl pouze žalobce, což je rozdíl oproti původnímu postupu o ohlášení třetí osoby ze dne 29. 1. 2020. [4] Namítá, že nebyla splněna ani podmínka ust. § 31 písm. a) katastrálního zákona ve spojení s ust. § 30 odst. 3 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „katastrální vyhláška“), tedy existence rozhodnutí, ze kterého by změna vyplývala, neboť územní rozhodnutí ze dne 3. 2. 2017, čj. MCP6 002224/2017 a koordinační situace nesplňují zákonné podmínky pro jejich použití jako podklad pro zápis změn do katastru nemovitostí, kdy by takovým rozhodnutím muselo být územní rozhodnutí o dělení pozemků podle ust. § 82 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „stavební zákon“), nebo rozhodnutí o umístění stavby podle ust. § 82 odst. 3 stavebního zákona (žalobce odkazuje na komentářovou literaturu). Územní rozhodnutí ze dne 3. 2. 2017 neobsahuje odkaz na žádný situační plán, ze kterého by bylo zřejmé, jak se mají pozemky rozdělit, tento plán dodala obec Tuchoměřice až poté, co jí na to upozornil žalovaný. Tento plán nemůže být podkladem pro rozhodnutí, neboť použité měřítko 1 : 1 000 neumožňuje přípravu geometrického plánu, jenž by přesně odpovídal situačnímu plánu, situační plán je zřejmě z roku 2016 a geometrický plán z roku 2019. [5] Žalobce uvedl, že žalovaný provedl zápis rozdělení pozemků i u jiných vlastníků, ač pro to neměl situační plán či územní rozhodnutí, což podle názoru jeho postup rovněž znevěrohodňuje. [6] Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou. Plomba nebyla vyznačena, neboť se nejednalo o změnu vlastnictví, tedy zápis práva. Rozdíl ve výměře pozemků je důsledkem zaokrouhlování (týká se parcely č. 2917/38, jejíž výměře před rozdělením činila 5 035 m2, součet její výměry v novém stavu činí 5 034 m2, vnější hranice se však nezměnila), zaokrouhlování upravuje ust. § 2 písm. g) katastrálního zákona (zaokrouhlena nahoru byla parcela č. 2917/14 z 190,82 m2 na 191 m2, dolů všechny ostatní parcely, rozdíl činil – 1,13 m2). Zápis jiných údajů a jejich změn se podle ust. § 31 písm. a) katastrálního zákona provádí na podkladě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, případně doloženého rozhodnutím nebo souhlasem, ohlášení provedla obec Tuchoměřice. U ust. § 30 odst. 3 katastrální vyhlášky je postavení ohlašovatele potřeba hodnotit ve vztahu k předmětu rozhodnutí, nikoliv ve vztahu k předmětu jednotlivých ohlášení, nikoliv pouze vlastníkem. Soulad dělení pozemku v geometrickém plánu s výrokem územního rozhodnutí je nutné ověřit jiným způsobem, což upravuje ust. § 92 odst. 4 katastrálního zákona. Ve výroku územního rozhodnutí jsou uvedeny mj. předmětné pozemky, v textu rozhodnutí na str. 12 uvedena zastavěná plocha stavbou, pozemky tak je možné vymezit, hranice trvalého záboru pozemků je znázorněna v grafické příloze územního rozhodnutí, další parcely byly vytvořeny pro stavbu cyklostezky (SO 150) a mimoúrovňové křižovatky Aviatická (SO 110), soulad tak má žalovaný za prokázaný. Dále vydal stavební úřad sdělení ze dne 6. 3. 2020, ve kterém potvrdil soulad geometrického plánu s územním rozhodnutím. Geometrický plán a dokumentace ve stavebním řízení byly způsobilým podkladem pro vydání rozhodnutí. [7] Zúčastněná osoba s žalobou nesouhlasila, opakovala v podstatě argumentaci žalovaného, a navrhovala žalobu odmítnout, případně zamítnout. [8] K vyjádření žalovaného podal žalobce repliku, v níž setrval na své žalobní argumentaci, uvedl, že u jiných vlastníků žalovaný žádnou opravu chyb neprovedl, namítá nesprávný výklad katastrální vyhlášky, územní rozhodnutí podmínky pro dělení pozemků nestanovuje. Dále předložil znalecký posudek č. 370 ze dne 7. 4. 2021 a namítl, že západní hranice pozemku parc. č. 2917/116 neodpovídá hranici záboru podle grafické přílohy územního rozhodnutí, z tohoto posudku dále vyplývá, že geometrický polán nebyl vyhotoven na základě situačního výkresu, který byl připojen k územnímu rozhodnutí ze dne 3. 2. 2017, a i kdyby zpracovatel měl k dispozici pouze analogový podklad, nemohlo by dojít k takovým rozdílům zobrazení, jaké jsou popsány v posudku. [9] Z předloženého správního spisu je patrné, že obec Tuchoměřice podala žádost o zápis nově vzniklých pozemků do katastru nemovitostí podle přiložených geometrických plánů č. GP č. 623-17-249-1/2019, GP č. 3092-17-249-1/2019 a GP č. 3122-17-249-1/2019 a částečný zápis GP č. 3095-17-249-1/2019, doručeno žalovanému dne 4. 2. 2020, s přílohami geometrických plánů a územním rozhodnutím odboru výstavby Úřadu městské části Praha 6 ze dne 3. 2. 2017, čj. MCP6 002224/2017 (dříve a dále v textu označované také pouze jako „územní rozhodnutí ze dne 3. 2. 2017“ nebo pouze obecně „územní rozhodnutí“), které nabylo právní moci 24. 3. 2017, na umístění stavby „nové Mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Aviatická“ včetně úprav komunikací a dalších úprav stanovených ve výroku, kdy součástí stavby jsou mj. i stavební objekty SO 110 a SO 150 (řízení Z-4947/2020-101). [10] Dále obec Tuchoměřice doručila dne 16. 9. 2020 žalovanému žádost o dozápis nově vzniklých pozemků do katastru nemovitostí podle přiloženého GP č. 3095-17-249-1/2019 s geometrickým plánem (řízení Z-31930/2020-101). [11] Další skutečnosti soud zjistil z předložených listin žalobcem, neboť nejsou součástí správního spisu (žalovaný ve vyjádření pravost těchto listin nezpochybňoval). [12] Sdělením odboru výstavby Úřadu městské části Praha 6 ze dne 6. 3. 2020, čj. MCP6 085988/2020, tento úřad sdělil, že obdržel žádost o potvrzení souladu geometrických plánů s vydaným územním rozhodnutím ze dne 3. 2. 2017, a tento soulad potvrdil mj. i pro geometrický plán č. 3095-17-249-1/2019. [13] Žalobce dále předložil znalecký posudek znalce ing. V