35 Co 190/2023 — Nejvyšší správní soud

9 A 4/2024- 95 - text 16 9 A 4/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobce: V. N., narozený dne X bytem X, zastoupen advokátem Mgr. Michalem Průžkem, sídlem Petrské náměstí 1186/1, Praha 1. PSČ: 110 00 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, IČO 00064581 sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – Staré město, zastoupený advokátkou JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2, PSČ: 120 00, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2023, č. j. MHMP 2299808/2023, takto: I. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru sociálních věcí, Oddělení rodiny a sociální práce ze dne 1. 11. 2023, č.j. MHMP 2299808/2023 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 140 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce Mgr. Michala Průžka, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti usnesení Úřadu městské části Praha 3 (dále také „ÚMČ P3“) ze dne 28. 8. 2023, č. j. 2/OSPOD/HL/2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím ÚMČ P3 rozhodl podle ustanovení § 55 odst. 5 a 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění od 1. 1. 2022 (dále jen „zákon o sociálně-právní ochraně dětí“) tak, že pouze částečně vyhověl žalobcově žádosti o nahlédnutí do spisové dokumentace vedené o nezletilém D. G., nar. X (dále také „nezletilý“), sp. zn. 3Om093/2022, podané dne 21. 3. 2023. V rozsahu části listin spisu ÚMČ P3 žalobcovu žádost odmítl z důvodu rozporu se zájmem dítěte a rozporu s právem dítěte na ochranu soukromí a rodiny a z důvodu nedostatku jeho oprávnění do spisu nahlížet. Žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. 3. 2023, č. j. 28 Nc 27001/202-41 (dále „usnesení OS P3 o ustanovení kolizního opatrovníka“), jmenován kolizním opatrovníkem paní R. G., nar. X, bytem X, matky nezletilého (dále také jen „matka“). Žalovaný už dříve vyjádřil pro ÚMČ P3 závazný právní názor, že Usnesení OS P3 lze považovat za náhradu plné moci k nahlížení do spisové dokumentace nezletilého. Prvostupňový správní orgán upozornil, že je nezbytné rozlišovat mezi kolizním opatrovnictvím a hmotně-právním opatrovnictvím. Kolizní opatrovník je podle ÚMČ P3 procesním zástupcem fyzické osoby toliko pro dané soudní řízení. Matce nezletilého, paní R. G. byl jmenován i hmotněprávní opatrovník, a to pro zastupování při každém právním jednání, při kterém je třeba jejího vlastnoručního podpisu a při jednání s úřady a institucemi (soudní, dědické, správní řízení), vyjma vyřizování důchodu, vyřizování dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. Takovým právním jednáním je podle ÚMČ P3 i podpis plné moci k nahlédnutí do spisové dokumentace nezletilého. ÚMČ P3 uzavřel odůvodnění prvostupňového rozhodnutí s tím, že kromě vázanosti právním názorem žalovaného má stále i povinnost dodržovat právní předpisy, a že podle ustanovení § 55 odst. 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí je k nahlížení do spisu j oprávněná jiná osoba než rodič či osoba, které náleží rodičovská odpovědnost, toliko na základě udělené plné moci. ÚMČ P3 rovněž podotknul, že jedním z oprávnění kolizního opatrovníka patří i podání návrhu soudu na opatření potřebných informací od orgánu sociálně právní ochrany dětí (dále také „OSPOD“). Z těchto důvodů ÚMČ P3 rozhodl vyloučit z nahlížené části spisu listiny označených ve výroku jeho rozhodnutí číselnou řadou, a to z důvodu rozporu se zájmem dítěte a rozporu s právem dítěte na ochranu soukromí a rodiny. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 3. Žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí podal odvolání, kterým se domáhal zrušení jeho výrokové části, kterou jsou vymezeny listiny správního spisu, do kterých žalobce není oprávněn nahlížet. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že odepření nahlížení do části správního spisu není v souladu s právem. 4. Žalovaný se v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádával s odvolacími námitkami žalobce věcně i procesně soustředěnými do bodů 6–8 odvolání. K oprávnění žalobce nahlížet do spisu vyšel ze zjištění, že usnesením OS P3 byl žalobce jmenován kolizním opatrovníkem matky nezletilého toliko pro řízení ve věci soudního dohledu nad výchovou dítěte, a proto rovněž dovodil, že žalobce je oprávněn zastupovat matku pouze v řízení o soudním dohledu. Žalovaný rovněž připomenul, že matce nezletilého byl usneseném téhož soudu – OS P3 ustanoven veřejný opatrovník, jehož rozsah práv a povinností je vymezen Listinou o jmenování opatrovníka, vydanou Obvodním soudem pro Prahu 3 dne 23. 6. 2021, č. j. 60 P 39/2021-154. 5. Žalovaný odmítl jako obecné a nekonkrétní námitrky žalobce o porušení ustanovení § 2 a 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť z těchto námitek nebylo zjistitelné, v čem žalobce porušení těchto ustanovení spatřuje. 6. K námitce porušení lhůt k vydání rozhodnutí a vědomému oddalování vydání nového prvostupňového rozhodnutí po zrušení původního rozhodnutí a vyčkávání soudního rozhodnutí, od něhož prvostupňový správní orgán očekával, že bude matka nezletilého zbavena svéprávnosti i v rozsahu rodičovských práv, žalovaný konstatoval, že žalobce není účastníkem ani kolizním opatrovníkem v řízení, ve kterém se mělo konat soudní jednání. Proto podle žalovaného nemůže argumentovat, že by mu bylo ze strany ÚMČ P3 záměrně znemožněno nahlížení do spisové dokumentace nezletilého. 7. Žalovaný k odvolání žalobce rovněž uvedl, že se toto řízení týká pouze jednoho nezletilého dítěte matky, jehož kolizním opatrovníkem byl ustanoven Úřad Městské části Praha 6, uvádění dalších dětí matky ze strany žalobce tedy nebylo namístě. 8. Žalovaný odmítl jako nedůvodné i námitky podjatosti jak orgánu OSPOD ÚMČ P3, tak i jeho úředních osob. Uvedl, že v působnosti správního práva v oblasti sociálně-právní ochrany dětí není možná změna místní příslušnosti, jako je tomu například v trestním řízení. Používají se ustanovení § 131 a § 132 správního řádu a nadřízený správní orgán námitku podjatosti neřeší. K některým dalším bodům se žalovaný nevyjádřil, podle svých slov z důvodu, že není oprávněn se vyjadřovat k domněnkám a názorům žalobce např. ve věci ustanovené šíře veřejného opatrovnictví, jelikož tu vymezuje soud. Pouze k bodu 15 žalovaný uvedl, že matka nezletilého je oprávněna do jeho spisové dokumentace nahlížet vždy, kdy o to požádá, a že je vhodné, aby tohoto byl účastný rovněž její opatrovník, kterým je Městská část Praha 3. III. Žaloba 9. Žalobce proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobou. V žalobě uvedl, že postup ÚMČ P3 není v souladu s právem. Žalovaný pak vědomě přestupoval správní řád, jelikož opakovaně před vydáním rozhodnutí neumožnil žalobci seznámit se s podklady pro rozhodnutí. 10. Žalobce namítal, že ve věci je dán přímý střet zájmů, jelikož Odbor sociálních věcí ÚMČ P3 je v kolizní roli, když plní roli jak místně příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí ( „OSPOD“) pro nezletilého, tak i roli veřejného opatrovníka matky. Tento kolizní právní stav byl podle žalobce již dříve směrem k ÚMČ P3 vytknut Obvodním soudem pro Prahu 3. 11. Dále žalobce popisoval postup správních orgánů chronologicky a vyjadřoval se i k řízením a rozhodnutím, které předcházely zde přezkoumávanému prvostupňovému i napadenému rozhodnutí. Vytýkal, že OSPOD ÚMČ P3 reagoval na dopisy a žádosti matky nezletilého opakovaně zavádějícím způsobem bez přímého zodpovězení jejích otázek. Spouštědlem napadaných správních řízení mělo být udělení plných mocí žalobci a jeho manželce ze strany matky nezletilého, po čemž pracovnice ÚMČ P3 přišly s účelovým výkladem, že matka nezletilého nebyla oprávněna plné moci podepsat bez souhlasu svého opatrovníka – Městské části Praha 3, a proto nejsou tyto plné moci akceptovatelné. Podle žalobce zaměstnankyně naprosto flagrantně překonaly fakt, že plné moci byly uděleny v oblasti, ve kterých matka nezletilého pravomocně omezena nebyla, a neodůvodnily, v čem by podpis plné moci mohl být v rozporu se zájmem nezletilého. 12. Žalobce upozornil, že k přezkumu platnosti udělených plných mocí je příslušný jedině soud, a že vedoucí OSPOD ÚMČ P3 si toto právo přisvojila, odmítala žádosti žalobce o nahlížení do spisové dokumentace, načež tuto vadu potvrzoval i žalovaný, když zamítal odvolání žalobce. Žalobce také uvedl, že Městský soud v Praze konstatoval, že byla matka nezletilého legitimně zastoupena žalobcem na základě jemu udělené plné moci z 22. 9. 2022. Žalobce rovněž označil za objektivně nedůvodné prodlužování lhůt k rozhodnutí o jeho žádostech, vědomě tak bylo podle žalobce činěno za účelem ztížení matce nezletilého