5 As 104/2013 — Nejvyšší správní soud

10 A 46/2024- 49 - text  Čj. 10 A 46/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci žalobce: Ekoselect a.s., IČ: 250 05 863 se sídlem Na Moráni 1336, 430 01 Chomutov zastoupený JUDr. Václavem Luťchou, advokátem se sídlem nám. Jiřího z Lobkovic 2406/9, 130 00 – Praha 3 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, IČ: 001 64 801 se sídlem Vršovická 1442/65, 110 10 – Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.03.2024, č. j. MZP/2024/220/528, sp. zn. ZN/MZP/2021/530/475 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11.03.2024, č. j. MZP/2024/220/528, sp. zn. ZN/MZP/2021/530/475 se ruší v rozsahu, v němž potvrzuje výrok I. bod 1) odstavec druhý rozhodnutí České inspekce životního prostředí ze dne 09.04.2021, č. j. ČIŽP/44/2020/8613, sp. zn. 1905295. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11.03.2024, č. j. MZP/2024/220/528, sp. zn. ZN/MZP/2021/530/475 se ruší v rozsahu, v němž ukládá žalobci pokutu ve výši 240 000 Kč za přestupky pod výroky 1) až 3) rozhodnutí České inspekce životního prostředí ze dne 09.04.2021, č. j. ČIŽP/44/2020/8613, sp. zn. 1905295. III. Ve zbytku se žaloba zamítá. IV. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkumu a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11.03.2024, č. j. MZP/2024/220/528, sp. zn. ZN/MZP/2021/530/475 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný částečně změnil rozhodnutí České inspekce životního prostředí (dále též „ČIŽP,“ „prvostupňový orgán“ nebo „inspekce“) ze dne 09.04.2021, č. j. ČIŽP/44/2020/8613, sp. zn. 1905295 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „rozhodnutí ČIŽP“) a ve zbytku jej potvrdil. 2. Žalobce byl prvostupňovým rozhodnutím shledán vinným z několika přestupků v oblasti odpadového hospodářství. Částečné změny prvostupňového rozhodnutí se týkaly jednak formálního pochybení prvostupňového orgánu, který opomněl do svého rozhodnutí zahrnout kompetenční ustanovení vyplývající ze zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále též „nový zákon o odpadech“), a jednak modifikace uloženého správního trestu ve formě pokuty, kdy žalovaný přistoupil k jeho snížení z původní částky 250 000 Kč na částku 240 000 Kč. Ve zbytku žalovaný rozhodnutí ČIŽP potvrdil. II. Napadené rozhodnutí 3. Žalovaný v úvodu konfrontuje zákonnou úpravu nového zákona o odpadech s úpravou zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále „starý zákon o odpadech“) a předestírá úvahu o tom, že byť z přechodných ustanovení nového zákona o odpadech vyplývá, že řízení zahájená podle starého zákona o odpadech, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti nového zákona o odpadech, se dokončí podle starého zákona o odpadech, je v tomto případě třeba užít čl. 40 odst. 6 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod (dále též „Listina“ nebo „LZPS“), dle něhož platí, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se užije, jestliže je to pro pachatele příznivější. 4. Jelikož byl žalobce shledán vinným z celkem pěti přestupků, za užití absorpční zásady podle § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále „přestupkový zákon“) přistoupily správní orgány k aplikaci čl. 40 odst. 6 LZPS a navzdory přechodným ustanovením nového zákona o odpadech užily úpravu pozdějšího zákona, neboť ten je pro pachatele příznivější. 5. Napadené rozhodnutí dále líčí rozhodné skutkové okolnosti. 6. Žalobce je provozovatelem Zařízení ke sběru a úpravě odpadů – třídírny druhotných surovin Na Moráni, provozovaného na adrese Na Moráni 1336, 430 01 Chomutov, na pozemcích p. č. 4215, 4220, 4218, 4221/1 a části 4225/1 v k. ú. Chomutov, identifikační číslo zařízení CZU00469 (dále jen „zařízení“ nebo „třídírna odpadů“). 7. Dne 12.11.2019 provedla ČIŽP v zařízení předem neohlášenou kontrolu. V rámci této kontroly bylo zjištěno, že se v třídírně nachází odpady dovezené z Německa. Dle zjištění prvostupňového orgánu se v areálu třídírny nacházela jedna netříděná směs textilních odpadů, PVC, izolačního materiálu, pryžových odpadů atd., který nebyl odděleně uložen od ostatních tuzemských odpadů. Dále se na skladovací ploše pro vytříděný materiál nalevo od váhy nacházel slisovaný odpad přepravený z Německa od společnosti PURUS Arzberg GmbH, označený kat. č. 19 12 04 (pozn. soudu – jedná se o katalogové číslo podle vyhlášky č. 8/2021, o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů). Posledně zmíněný odpad zapáchal a svým vzhledem neodpovídal odpadu zařazenému do tzv. „zeleného seznamu“ [jedná se o seznam podle přílohy III (dále „zelený seznam“) nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14.06.2006, č. 1013/2006, o přepravě odpadů (dále „nařízení o přepravě odpadů“ nebo „nařízení 1013/2006“)]. Při této kontrole byla pořízena fotodokumentace, která je součástí spisu. 8. V dalším procesu si ČIŽP vyžádala podklady ke kontrole související s činností žalobce (kopie vážních lístků a vyplněných dokladů dle přílohy VII nařízení o přepravě odpadů za období od 01.10.2019 – 31.10.2019 a 01.11.2019 – 12.11.2019 a další podklady). Postupně, až do 12.08.2020, žalobce zaslal prvostupňovému orgánu několik vyjádření kontrolované osoby a ČIŽP průběžně požadovala doložení dalších dokladů a souvisejících rozhodných skutečností, které se týkaly především nakládání se zahraničními odpady v rámci podnikatelské činnosti žalobce. 9. Dne 12.08.2020 zpracovala inspekce protokol z kontroly č. j. ČIŽP/44/2020/4156 (dále „protokol o kontrole“), v němž uvedla přehled zjištění učiněných při kontrole třídírny dne 12.11.2019, vč. zjištění učiněných na základě žalobcem poskytnutých dokladů. 10. Dne 27.08.2020 zaslal žalobce ČIŽP námitky kontrolované osoby proti protokolu o kontrole, jejichž součástí byla mimo meritorních námitek též námitka podjatosti vedoucí oddělení odpadového hospodářství na ČIŽP – oblastního inspektorátu Ústí nad Labem a členky kontrolní skupiny v zařízení žalobce, Ing. X., Ph. D. 11. Dne 22.09.2020 vydala inspekce usnesení, č. j. ČIŽP/44/2020/6728, kterým ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem rozhodl o námitce podjatosti tak, že Ing. X., Ph. D. není vyloučena z kontrolní činnosti v rámci kontroly zahájené u odvolatele, stejně jako z projednávání a rozhodování v řízeních, která na předmětnou kontrolu obsahově navazují. Dále dne 25.09.2020 vydala inspekce vyrozumění, že námitky podané žalobcem proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu z kontroly budou v souladu s § 14 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., zákona o kontrole, ve znění pozdějších předpisů, vyřízeny v odůvodnění (prvostupňového) rozhodnutí vydaného v rámci řízení o přestupku. 12. Dne 07.10.2020 vydala inspekce oznámení o zahájení řízení o přestupku zn. ČIŽP/44/2020/5166, dne 29.10.2020 se žalobce k oznámení vyjádřil a požádal o nahlédnutí do spisu, dne 11.12.2020 vydala ČIŽP usnesení č. j. ČIŽP/44/2020/8582, kterým byla žalobci dána možnost vyjádřit se k podkladům, které slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí v přestupkovém řízení. Dne 05.01.2021 se na inspekci dostavil právní zástupce žalobce, který nahlédl do spisu. 13. Dne 09.04.2021 vydala ČIŽP prvostupňové rozhodnutí č. j. ČIŽP/44/2020/8613, kterým byl žalobce shledán vinným ze spáchání celkem pěti přestupků v oblasti odpadového hospodářství (pozn. soudu: protože jednání žalobce byla správními orgány podřazena pod tři různé skutkové podstaty, přičemž ve dvou případech byla pod tutéž právní kvalifikaci zahrnuta vždy dvě samostatná jednání, soud pro větší přehlednost výrok I. prvostupňového rozhodnutí pracovně člení na body 1a), 1b), 2a), 2b) a 3). Číslice označuje část výroku odpovídající určité právní kvalifikaci, písmena a) a b) pak jednotlivé skutky, které představují samostatné přestupky – v obou případech jde o vícečinný souběh stejnorodý v rámci téže skutkové podstaty. Toto členění je pouze pomocné a slouží výlučně k přehlednějšímu odůvodnění tohoto rozsudku; soud jím nijak nemění obsah ani formální strukturu správních rozhodnutí. Ostatně i správní orgány samy jednotlivá jednání ve výroku I. do určité míry rozlišily, byť nikoli zcela důsledně. Zatímco v bodu 2 byla tato jednání oddělena výslovně, v bodu 1 jsou v prvostupňovém rozhodnutí oddělena pouze do dvou odstavců a v napadeném rozhodnutí toliko odrážkami. Jelikož je však z obsahu obou správních rozhodnutí zřejmé, že se tato jednání skutkově odlišují a představují samostatné přestupky, soud jejich označení pro účely soudního přezkumu sjednotil shora uvedeným způsobem). Výrokem I. prvostupňového rozhodnutí byl tedy žalobce s