19 Az 28/2025 – Městský soud v Praze

19 Az 28/2025- 48 - text 19 19 Az 28/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: X. X., narozený X státní příslušnost Ruská federace zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým se sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2025, č. j. OAM-281/ZA-ZA10-P15-R2-2022-II., takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2025, č. j. OAM-281/ZA-ZA10-P15-R2-2022-II., se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 270 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2025, č. j. OAM-281/ZA-ZA10-P15-R2-2022-II., kterým bylo rozhodnuto, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje. II. Žalobní body 2. Žalobce v podané žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za nezákonné, neboť adekvátně nevypořádává jím uplatněnou argumentaci. Shrnul, že o udělení mezinárodní ochrany v České republice (dále jen „ČR“) žádal společně se svou matkou, neboť byl v době jejího podání nezletilý. Žalobcova matka se v Rusku účastnila demonstrace poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, aby vyjádřila sounáležitost s napadenou zemí. Matka rovněž pracovala X, kde se setkala s propouštěním zaměstnanců, kteří vystupovali protirežimně. Vyhodnotila, že nemá smysl v zaměstnání ani ve vlasti setrvávat a zemi i s žalobcem opustila. Vyjádřila rovněž obavy, že na ruskou frontu na Ukrajině bude poslán nejen žalobce, ale i ona, jelikož je X. Žalobce se následně k důvodům jejich žádosti o mezinárodní ochranu vyjádřil v obdobném duchu a potvrdil matčinu výpověď. 3. Žalobce dále namítal, že po zrušení negativního rozhodnutí žalovaného soudem založil do správního spisu svůj povolávací rozkaz, přičemž tento důkaz v napadeném rozhodnutí žalovaný zcela opomněl a nijak se s ním nevypořádal, v čemž žalobce spatřoval rozpor s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“). Jako rozpornou s ustanovením § 36 odst. 1 s. ř. vnímal žalobce i skutečnost, že ve správním řízení nebylo vydáno usnesení, ve kterém by žalovaný stanovil žalobci lhůtu k vyjádření k podkladům k rozhodnutí. 4. Nepřezkoumatelnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí tkví podle žalobce i v tom, že žalovaný nepovažoval jeho jednání za protirežimní činnost. Žalobce se opakovaně vyjadřoval, že nesouhlasí s porušováním lidských práv v Rusku, s potlačováním protiválečných postojů ani se samotnou válkou na Ukrajině, přičemž takové jednání je v jeho domovské zemi trestáno i odnětím svobody. Žalobce si osvojil hodnotový systém ČR, kde dlouhodobě žije, a nemůže proto s postupy Ruské federace souhlasit. Bedlivě sleduje dění na Ukrajině, obává se, že bude povolán, aby bojoval za ruské hodnoty, které se mu příčí. Pokud by v domovském státě nástup k výkonu branné povinnosti odmítl, hrozil by mu postih ohrožující jeho zdraví nebo i život. Žalobce doplnil, že považuje-li ČR jednání Ruska za terorismus, není zřejmé, proč by takový režim ČR chtěla podporovat tím, že do země navrátí další bojeschopné osoby. Žalobce a jeho matka mají příbuzné na Ukrajině, odmítají útočit na tamější obyvatelstvo a současně nasazovat svůj život. Vzhledem k nedostatku profesionálních vojáků už Ruská federace běžně do přímých bojů nasazuje i brance. I za předpokladu, že by žalobce nemusel bojovat přímo, byl by nucen sloužit v armádě státu, který páchá válečné zločiny, přičemž za odepření takové vojenské služby mu hrozí trest. Žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření shrnul dosavadní průběh azylového řízení a právní názor, jímž ho Městský soud v Praze zavázal pro opětovné rozhodnutí ve věci. Dle žalovaného žalobce pouze polemizuje se závěry v napadeném rozhodnutí, aniž by reagoval na odůvodnění napadeného rozhodnutí nebo měl pro svoje argumenty oporu v hmotném právu. Žalovaný zdůraznil, že se s pokyny soudu pro nové rozhodnutí vypořádal důkladně a obavám žalobce z nuceného nástupu do ruské armády se v napadeném rozhodnutí věnoval na podkladu informací o zemi původu, ze kterých bylo zřejmé, že Rusko umožňuje výkon náhradní vojenské služby a tato je běžně podstupována. Také konstatoval, že obavy matky, na které žalobce odkazoval, nejsou pro žalobcův azylový příběh z hlediska zákona o azylu relevantní. 6. Žalovaný konstatoval, že cílem žalobcovy žádosti byla pouze legalizace jeho pobytu na území ČR, když žádné z jeho tvrzení ani informací ve správním spise nenasvědčuje tomu, že by měl být v Rusku pronásledován nebo by mu tam hrozila vážná újma. Ve zbytku odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 7. Žalobce se svou matkou podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 9. 3. 2022. K této poskytla dne 16. 3. 2022 údaje žalobcova matka, protože žalobce byl v té době ještě nezletilý. Matka uvedla, že žalobce je státním příslušníkem Ruské federace, je ruské národnosti, dorozumí se rusky a je pravoslavným křesťanem. Nikdy nebyl politicky aktivní, nezúčastnil se žádných politických akcí. Žalobcova matka se dne 27. 2. 2022 zúčastnila protiválečné akce v X. Žalobce ve své vlasti naposledy pobýval v X v bytě, který vlastní jeho matka. Z Ruska společně odjeli dne X, do ČR pak přicestovali dne X přes Dubaj na základě cestovního dokladu a schengenského víza vydaného Řeckem. V rámci EU žalobce dříve pobýval v Řecku a v ČR, rovněž na základě řeckého víza. O mezinárodní ochranu v minulosti nežádal. Je zdravý, nemá žádná zdravotní omezení. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu žalobcova matka uvedla, že žalobce v Rusku problémy neměl, vlast opouštěli kvůli jejím problémům. Ty by mohly spočívat v pronásledování z důvodu její účasti na protiválečné akci v X, jejíž účastníci byli nahráváni, pomocí technologie rozpoznávání obličejů identifikováni a policie je přicházela zadržovat i do jejich domovů. Žalobcova matka také podpořila svou vedoucí v zaměstnání, která byla propuštěna pro své názory. Matka odcestovala den po propuštění své vedoucí, chtěla si vzít neplacené volno, ale to jí vedení X nepovolilo a oznámilo jí, že buď sama podá výpověď, nebo bude rovněž propuštěna. Co se týká žalobce, absolvoval v Rusku zdravotní prohlídku a byl uznán schopným vojenské služby. Matka se domnívala, že by měl být povolán na podzim 2022, neboť v době poskytnutí údajů byl ještě nezletilý. Žalobce ale nechce absolvovat vojenskou službu, protože nesouhlasí s válkou. Kdyby měl bránit svoji zemi nebo by se jednalo o standardní vojenskou službu, tak by ji vykonal, ale za této situace, kdy Rusko útočí, sloužit nechce. 8. Matka žalobce v době jeho nezletilosti nesvolila k provedení samostatného pohovoru s žalobcem, protože on v Rusku problémy neměl a v té době mu tam ani nic nehrozilo. Z Ruska odcestovali kvůli ní. Ohledně žalobce uvedla, že jej chce přihlásit do školy, aby si dokončil vzdělání. Jeho otec se nachází v Norsku a přispívá na výživu, jinak se však v žalobcově životě neangažuje. 9. S žalobcem byl proveden pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dne 7. 6. 2022. Žádal o mezinárodní ochranu právě v ČR, protože tu jsou hodní a dobří lidé a může zde být užitečný. Z Ruska odjel se svou matkou dne X, protože ruský prezident napadl Ukrajinu. V Rusku neměl problémy se státními orgány nebo bezpečnostními složkami a ani nebyl trestně stíhán, ale problémy mu tam přesto hrozí, neboť je tam totalita. Žalobce nesouhlasí s politikou a agresí Ruska. Dne X obdržel předvolání z vojenské správy, aby se dostavil k absolvování základní vojenské služby. Předvolání bylo doručeno do poštovní schránky u bytu v X, ve kterém je hlášený. Ohledně předvolání ho dále nikdo nekontaktoval, on sám se na vojenské komisařství neobrátil, nepověřil k tomu ani nikoho jiného. Žalobce nesouhlasí s tím, že by měl jít bojovat, je proti veškerému násilí a v Rusku se člověk nesmí vyjadřovat proti ničemu, je tam obecně špatná situace. Na Ukrajině má příbuzné. Pokud by bojovat nešel, mohl by skončit ve vězení. Neví, jestli by se plnění základní vojenské služby na území Ukrajiny týkalo zrovna jeho. V případě návratu do Ruska se obává, že by znovu dostal předvolání, a poté by ho buď poslali na běžnou vojenskou službu, nebo do války. Pokud by nebyla válka na Ukrajině, tak by na základní vojenskou službu nastoupit nemusel, dostal by totiž odklad kvůli studiu na vysoké škole, pak by uvažoval o alternativní vojenské službě. Nikdy nebyl politicky aktivní, neúčastnil se žádného mítinku nebo podobné akce. Při vycestov