8 Ao 3/2008 — Nejvyšší správní soud

8 Ao 3/2008- 59 - text 8 Ao 3/2008 - 69 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci navrhovatele: MVDr. J. D., proti odpůrci: Město Znojmo, se sídlem Obroková 10/12, Znojmo, zastoupenému Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem Lidická 57, Brno, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - části změny č. 7 územního plánu města Znojma, t a k t o : I. Návrh s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Návrhem ze dne 11. 8. 2008, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 13. 8. 2008 se navrhovatel v řízení podle § 101a a násl. s. ř. s. domáhal zrušení části změny územního plánu města Znojma označené č. 7.01, vydané Zastupitelstvem města Znojma dne 1. 4. 2008. Návrh odůvodnil takto: Zastupitelstvo města Znojma se dne 18. 3. 2008 usneslo vydat změnu č. 7 územního plánu města Znojma sestávající z bodů 7.01 a 7.02 a dne 1. 4. 2008 změnu, která nabyla účinnosti patnáctým dnem po vyvěšení na úřední desce, vydalo. Navrhovatel, který je občanem města Znojma, se domáhá pouze zrušení části 7.01, týkající se nového autobusového terminálu. K řízení, předcházejícímu vydání napadené změny územního plánu, navrhovatel uvedl, že dne 31. 5. 2007 podal připomínky k návrhu zadání změny územního plánu [§ 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]. Dne 16. 1. 2008 podal navrhovatel připomínky k návrhu změny územního plánu (§ 52 odst. 3 stavebního zákona) a téhož dne se zúčastnil veřejného projednání změn územního plánu města Znojma č. 5 a č. 7, při kterém uplatnil další písemné připomínky. Dne 6. 2. 2008 navrhovatel podal námitku podjatosti místostarosty Jana Blažíčka a téhož dne požádal o provedení změny záznamu z veřejného projednání (pro věcnou nesprávnost) a o vyrozumění o provedené opravě. Dne 11. 3. 2008 navrhovatel podal námitku podjatosti starosty Ing. Petra Nezvedy. Dále navrhovatel rozvedl šestnáct důvodů tvrzené nezákonnosti napadeného opatření obecné povahy. 1) K důvodnosti návrhu na zrušení opatření obecné povahy navrhovatel uvedl, že odpůrce vymezil zastavitelnou plochu v rozporu se stavebním zákonem. Při vymezování zastavitelných ploch musí být splněn základní cíl územního plánování požadující vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí a dalších požadavků, v odůvodněných případech pak zastupitelstvo v zadání uloží zpracování konceptu územního plánu ověřujícího variantní řešení územního plánu (§ 47 odst. 5 stavebního zákona). Pro nový autobusový terminál existují v daném případě další dvě varianty, jejichž ověření stěžovatel v připomínkách ze dne 31. 5. 2007 požadoval. Dovolával se přitom ochrany pohody bydlení a zdraví a uvedl, že schválením vymezené plochy musí dojít ke zhoršení stavu životního prostředí a řešení musí být hledáno v přemístění autobusového terminálu co nejdále od obytné zóny. 2) Odpůrce podle navrhovatele vymezil zastavitelnou plochu v rozporu s článkem 6 odst. 8 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (č. 124/2004 Sb. m. s., dále jen „Aarhuská úmluva“), v rozporu s § 2 odst. 1, 4 a § 3 správního řádu, v rozporu s § 2 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a v rozporu s § 18 stavebního zákona. Změnu totiž odůvodnil tím, v ulici H. převládá a vždy převládala dopravní funkce, změna v takovém území je ve veřejném zájmu a nelze ji negovat požadavky na kvalitnější bydlení občanů v okolí. Navrhovatel naopak uvádí, že domy v této ulici byly kolaudovány v letech 1966 – 1967 a „o předvídatelnosti funkce lokality jako dopravní nemohlo být v tehdejší době ani řeči“, dopravní funkce začala nabývat na důležitosti později. Podle navrhovatele přiznává zhoršení parametrů životního prostředí v položce hluku a kvality ovzduší zadání i návrh změny územního plánu. Odpůrce navíc neznal ve vymezené lokalitě skutečné hodnoty ukazatelů a veličin, podle kterých se posuzuje stav životního prostředí. 3) Navrhovatel odpůrci vytkl, že v rozporu s článkem 8 odst. 1 písm. c) Aarhuské úmluvy, s § 47 odst. 2 stavebního zákona, s § 172 odst. 4 správního řádu a s částí IV. podbody 4. – 6. jednacího řádu zastupitelstva města Znojma (č. 3/2002) neprojednal připomínky, které navrhovatel dne 31. 5. 2007 řádně podal k návrhu zadání změny územního plánu. Připomínky se týkaly povinného pořizování územně analytických podkladů, variantního řešení situace zpracováním konceptu, nedodržení předepsaného tématu v návrhu zadání, konkrétní varianty řešení přislíbené starostou v prosinci města 2006 manželce navrhovatele Ing. B. D., existence střetu zájmů. 4) Odpůrce podle navrhovatele v rozporu s § 22 odst. 1 stavebního zákona řádně neoznámil veřejné projednání změny územního plánu č. 7. V rozporu s § 140 správního řádu fakticky spojil dvě věci, neboť dvěma samostatnými veřejnými vyhláškami nařídil veřejné projednání změny územního plánu č. 5 a změny územního plánu č. 7, a to na stejnou dobu a do stejné místnosti. Obě řízení přitom před společným veřejným projednáním i po něm proběhla samostatně a nebyly naplněny podmínky pro použití § 140 správního řádu. Veřejné projednání změny územního plánu č. 7 pak neproběhlo v době, na kterou bylo svoláno a ze záznamu z veřejného projednání nelze zjistit, kdy vůbec začalo. 5) Odpůrce při veřejném projednání v rozporu s § 52 odst. 3 stavebního zákona a s § 4 správního řádu nezajistil řádné poučení účastníků, že nejpozději při tomto projednání lze uplatnit stanovisko, připomínku či námitku a že po tomto termínu k nim nemůže být přihlédnuto. 6) Stavební zákon upravuje podle navrhovatele odchylně oproti správnímu řádu způsob veřejného projednání. Odpůrce pak v rozporu s § 22 odst. 3 stavebního zákona při veřejném projednání nechal číst účastníky listiny, které předali před veřejným projednáním, podrobně četl listiny podané navrhovatelem a zástupcem veřejnosti v podatelně před začátkem veřejného projednání, nepožadoval striktně od všech účastníků písemnou formu připomínek, připustil diskusi občanů se starostou a místostarostou (Janem Blažíčkem) a účastníky řádně neinformoval o všech podkladech řízení získaných před veřejným projednáním. Odpůrce „zbytečným čtením rozsáhlých listin, připuštěním diskuse a nedůvodným spojením s jinou věcí zahrnující desítky položek“ nezajistil řádný průběh veřejného projednání a zkrátil navrhovatele na právu dozvědět se vše podstatné o projednávané věci. 7) Odpůrce v rozporu s § 52 odst. 3 stavebního zákona a s § 3 správního řádu nezajistil, aby při veřejném projednání dne 16. 1. 2008 přítomný zástupce dotčeného správního orgánu uplatnil stanovisko k připomínkám navrhovatele, který tak byl zkrácen na právu znát stanovisko dotčeného správního orgánu (zde Krajské hygienické stanice) k jeho připomínkám. Odpůrce tak zároveň neměl všechny odborné podklady pro vydání opatření. 8) Dále navrhovatel odpůrci vytkl, že sepsal záznam o veřejném projednání až po jeho skončení a tím navrhovateli znemožnil, aby se k obsahu záznamu vyjádřil. Odpůrce tak učinil přes písemnou připomínku navrhovatele podanou v průběhu veřejného projednávání, kterou navrhovatel žádal o dodržení zásady písemnosti řízení a upozornil na povinnost dodržovat i správní řád. Odpůrce tak porušil § 18 odst. 1 správního řádu, který se podpůrně použije na záležitosti neupravené § 22 odst. 2, 3 stavebního zákona. 9) Navrhovatel po zjištění, že záznam z veřejného projednání není úplný, podal dne 6. 2. 2008 písemný návrh na opravu věcných chyb, odpůrce záznam neopravil a navrhovateli zprávu nepodal. Porušil tím § 18 odst. 6 a § 76 odst. 1, 3 správního řádu. 10) Navrhovatel vznesl dne 6. 2. 2008 námitku podjatosti vůči místostarostovi a městskému zastupiteli Janu Blažíčkovi. Odpůrce byl povinen projednat námitku podjatosti nejpozději před hlasováním o změně č. 7 a současně ji bez zbytečného odkladu předložit k rozhodnutí nadřízenému správnímu orgánu. Odpůrce však v rozporu s článkem 3 odst. 2 a článkem 8 Aarhuské úmluvy, s § 14 správního řádu a s článkem IX bod 7 jednacího řádu zastupitelstva města Znojma (č. 3/2002) rozhodl, aniž byla námitka podjatosti řádně projednána. 11) Navrhovatel vznesl dne 11. 3. 2008 námitku podjatosti vůči starostovi a městskému zastupiteli Ing. Petru Nezvedovi. Odpůrce byl povinen námitku bez zbytečného odkladu projednat a současně ji bez zbytečného odkladu předložit k rozhodnutí nadřízenému správnímu orgánu. Odpůrce však v rozporu s článkem 3 odst. 2 a článkem 8 Aarhuské úmluvy, s § 14 správního řádu a s článkem IX bod 7 jednacího řádu zastupitelstva města Znojma (č. 3/2002) o věci rozhodl aniž byla námitka podjatosti řádně projednána. 12) Osoba, vůči níž byla vznesena námitka podjatosti, nemůže být do vyřešení námitky považována za osobu oprávněnou vydat správní akt (§ 69 odst. 1 správního řádu). Odpůrce v rozpo