4 Ads 10/2013 — Nejvyšší správní soud

4 Ads 10/2013- 21 - text 4 Ads 10/2013 - 26 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: Mgr. L. J., proti žalovanému: Náčelník vojenské policie, adresa pro doručování: Sekce legislativní a právní Ministerstva obrany, Odbor pro právní zastupování, se sídlem náměstí Svobody 471, Praha 6, pošt. přihrádka 154, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 1. 2013, č. j. 45 Ad 5/2012 – 44, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. Přehled dosavadního řízení [1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 1. 2012, č. j. 96-3-6/2012-5104, (dále též „napadené rozhodnutí“) částečně vyhověl odvolání žalobce proti platovému výměru ze dne 1. 1. 2011, ev. č. 27-69/2011-2664, vydanému velitelem Velitelství Vojenské policie Stará Boleslav (dále též „správní orgán prvního stupně“), napadený platový výměr v části týkající se stanovení výše osobního příplatku žalobce ve výši 3 200 Kč měsíčně zrušil a současně řízení ve věci stanovení výše osobního příplatku žalobce zastavil. Ve zbývajícím rozsahu žalovaný odvolání žalobce zamítl a platový výměr správního orgánu prvního stupně v ostatních částech potvrdil. [2] Žalovaný dospěl v odůvodnění napadeného rozhodnutí k závěru, že shora uvedený platový výměr je v části týkající se stanovení osobního příplatku žalobce nutno považovat za správní rozhodnutí konstitutivní povahy, které musí obsahovat všechny náležitosti rozhodnutí stanovené správním řádem. Žalovaný proto předmětný platový výměr v části týkající se stanovení výše osobního příplatku žalobce zrušil, a to jednak pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí a dále pro nezákonnost spočívající v absenci zákonem stanovených náležitostí rozhodnutí (odůvodnění a poučení). K žalobcem namítanému porušení § 67 odst. 2 písm. e) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, podle kterého se vojákovi nesnižuje plat po dobu nejvýše 12 měsíců, byl–li v důsledku organizačních změn jinak služebně zařazen, žalovaný v prvé řadě poukázal na záznam o pohovoru ze dne 25. 10. 2010 o služebním zařazení a přechodu do hodnosti, který byl s žalobcem proveden z důvodu změny v jeho služebním zařazení ze systemizovaného místa náčelníka 2. skupiny obecné kriminality oddělení obecné kriminality policejních složek VelVP Stará Boleslav Hlavního velitelství Vojenské policie na systemizované místo starší důstojník 4. skupiny obecné kriminality oddělení obecné kriminality policejních složek VelVP Stará Boleslav hlavního velitelství Vojenské policie, v rámci kterého byl žalobce seznámen s tím, že podle ustanovení části první, čl. II, bodu 1 zákona č. 272/2009 Sb., mu přísluší dnem služebního zařazení (1. ledna 2011) na výše uvedené systemizované místo hodnost nadporučíka. Dále byl změněn popis pracovní činnosti žalobce a jeho platová třída byla snížena na platovou třídu 10. Žalobce dle záznamu vzal uvedené skutečnosti na vědomí a se změnou vyjádřil souhlas. Podle žalovaného tak nešlo o změnu služebního zařazení žalobce v důsledku organizační změny, neboť ani velitel VelVP ani náčelník Vojenské police nejsou o takovýchto změnách oprávněni rozhodovat, tabulkové místo náčelníka 2. skupiny obecné kriminality oddělení obecné kriminality VelVP Stará Boleslav nebylo ke dni 1. 1. 2011 zrušeno, nedošlo ke změně atributů, které jej popisují a dosud zůstalo zachováno v organizační struktuře VelVP Stará Boleslav beze změny. Žalovaný tak dospěl k závěru, že se v posuzované věci nejednalo o organizační změnu ve smyslu § 67 odst. 2 písm. e) zákona o vojácích z povolání a odvoláním žalobce napadená část platového výměru tak ani nemůže obsahovat ustanovení o přiznání nároku podle cit. ustanovení zákona o vojácích z povolání, neboť o tomto nároku správní orgán prvního stupně v předmětném platovém výměru vůbec nerozhodoval. [3] Žalovaný dále přisvědčil odvolacím námitkám, v nichž žalobce namítal chybějící poučení o opravném prostředku, nepřípustnost předběžné účinnosti předmětného platového výměru a jeho nezákonnost spočívající v tom, že jím byly žalobci odňaty příslušné složky platu již dnem 1. 1. 2011, přestože jej převzal (a platový výměr tak nabyl právní moci) až dne 28. 2. 2011, a to ve vztahu k té části platového výměru, kterou byl žalobci stanoven osobní příplatek, neboť tuto část platového výměru je podle názoru žalovaného nutno považovat za konstitutivní správní rozhodnutí, které musí obsahovat všechny náležitosti rozhodnutí stanovené správním řádem. [4] Ostatní části platového výměru však mají dle přesvědčení žalovaného charakter deklaratorního aktu a nikoli rozhodnutí, neboť pouze reflektují skutečnosti založené změnou právních předpisů ke dni 1. 1. 2011, či realizované rozkazem náčelníka Vojenské policie č. 381 ze dne 23. 12. 2010 k témuž dni. Účinky těchto skutečností by vůči osobě žalobce nastaly bez ohledu na to, zda následně byl či nebyl vydán platový výměr potvrzující tyto skutečnosti (na rozdíl od konstitutivního rozhodnutí týkajícího se výše osobního příplatku). Tyto části platového výměru představují pouze písemnou informaci a námitky žalobce o chybějícím poučení a předběžné účinnosti platového výměru jsou tak ve vztahu k nim bezpředmětné. [5] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu, v níž namítal, že žalovaný postupoval v rozporu s ustanovením § 89 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, když nepřezkoumal soulad rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a zejména řízení, které jeho vydání předcházelo s právními předpisy a dále nesprávně posoudil tu část platového výměru, kterou byl žalobci snížen platový tarif a odňat příplatek za vedení, čímž došlo k porušení ustanovení § 67 odst. 2 písm. e) zákona o vojácích z povolání. [6] Ke skutkovým okolnostem věci uvedl, že počínaje dnem 1. června 2007 byl na základě rozkazu náčelníka Vojenské policie č. 72, ze dne 25. května 2007, služebně zařazen na funkci náčelníka 2. skupiny Oddělení obecné kriminality Velitelství Vojenské policie Stará Boleslav s místem výkonu služby v obci Brandýs n. L. -Stará Boleslav, a to až do 31. prosince 2010. S touto funkcí byl spojen platový tarif ve výši 21.720, - Kč, který mu byl přiznán platovým výměrem velitele VÚ 2664 Brandýs n. L.-Stará Boleslav ev. č. 139-139/2009-2664 ze dne 1.října 2009. Stejným platovým výměrem mu byl přiznán i příplatek za vedení ve výši 1.500,- Kč a zvláštní příplatek ve výši 4.000,- Kč. Rozkazem náčelníka vojenské policie č. 381 ze dne 23. prosince 2010 byl přeřazen na systemizované místo staršího důstojníka 4. skupiny Oddělení obecné kriminality Velitelství Vojenské policie Stará Boleslav s místem výkonu služby v obci Chrudim. Dne 28. února 2011 mu byl doručen předmětný platový výměr ze dne 1. ledna 2011, jímž mu byl snížen platový tarif na současnou výši 18.000,- Kč, odejmut příplatek za vedení a stanoven zvláštní příplatek ve výši 4000,- Kč. Proti tomuto platovému výměru žalobce podal žalobu ke Krajskému soudu v Praze. Tato žaloba byla usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2011, č. j. 44 Af 5/2011 - 36 odmítnuta a věc byla ve smyslu ustanovení § 46 odst. 5, s. ř. s. postoupena Ministerstvu obrany, Hlavnímu velitelství Vojenské policie, k vyřízení opravného prostředku. [7] Žalobce poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 9 Ca 162/2007, a usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 44 Af 5/2011 v nichž je vyjádřen prakticky totožný závěr, že platový výměr je rozhodnutím, které určuje, do jaké platové třídy byl voják zaměstnavatelem zařazen a které pravidelně měsíčně poskytované složky platu a v jaké výši mu budou poskytovány. Poukázal rovněž na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2013, č. j. 5 Ao 2/2008 - 23, podle kterého interní pokyny samy o sobě nejsou způsobilé založit navrhovateli konkrétní práva a povinnosti. Tyto, a to i ohledně platového ohodnocení, může založit až příslušný platový výměr. [8] S ohledem na výše uvedené závěry správních soudů tak podle žalobce není pochyb o tom, že platový výměr je nutno jako celek považovat za konstitutivní správní akt. Žalobce podotknul, že pokud by byl platový výměr obecně považován pouze za informaci, neměl by prakticky voják ani reálnou možnost se proti zásahu do svého subjektivního majetkového práva, kterým je plat, jakkoli bránit. Služební orgán by pak libovolně mohl měnit složky platu, třebas i protizákonně. [9] Žalobce vyjádřil přesvědčení, že platový výměr, jakožto rozhodnutí, by měl ve smyslu ustanovení § 68 správního řádu obsahovat základní části rozhodnutí, jimiž jsou tradičně výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Žalovanému vytknul, že se nezabýval absencí těchto náležitostí správního rozhodnutí, jakož i absencí řízení, které mělo předcházet vydání platového výměru správního orgánu prvního stupně. Pok