3 Ads 84/2012 — Nejvyšší správní soud

58 Ad 1/2019- 74 - text  13 58Ad 1/2019 58 Ad 1/2019 - 74 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: P. Č., trvale bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2019, č.j. MPSV-2018/252144-913, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozhodnutím ze dne 8. 1. 2019, č.j. MPSV-2018/252144-913 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce směřující proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 6. 11. 2018, č.j. 81867/2018/CBU, kterým byla žalobci přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje ve výši 9 000 Kč, a toto rozhodnutí potvrdil. 2. Dne 14. 1. 2019 Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) obdržel včasnou žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného, která byla dále doplněna podáním doručeným krajskému soudu dne 21. 2. 2019, 25. 2. 2019 a dne 5. 3. 2019. 3. Žalobce v úvodu podání nejprve vylíčil a zhodnotil skutečnosti pro projednávanou věc rozhodné, následně shrnul obsah odvolacích námitek a poté pod jednotlivými písmeny předestřel žalobní tvrzení. 4. Žalovaný řádně neprovedl odvolací přezkum, když toliko okomentoval obsah odvolání a správního spisu. Žalovaný se nijak nevypořádal s odvolací námitkou, dle níž výpočet státní dávky odporuje zákonům. Takto vznesené odvolací námitky žalobce jsou žalovaným bagatelizovány a napadené rozhodnutí je z tohoto důvodu nepřezkoumatelné. 5. Dále je žalobou zpochybňován postup úředníků Úřadu práce, kteří dle jeho názoru porušili povinnost mlčenlivosti a postupovali nezákonně, když v rámci sjednávání podmínek nájemní smlouvy vystupovali za žalobce a tyto podmínky sami s potenciálním pronajímatelem dojednávali. Úřad práce přitom nebyl oprávněn vystupovat jako odpůrce či podporovatel žalobce. Úřad práce tímto zneužil moc v neprospěch žalobce a jeho vyjednávání s potenciálním pronajímatelem se míjelo se zásadními otázkami, aby žalobce nebyl napálen. 6. Sporován je dále obsah spisu vedeného Úřadem práce, který neodpovídá reálnému průběhu řízení před správním orgánem. 7. Žalobce dále zpochybňuje způsob, jakým byla výše přiznané dávky mimořádné okamžité pomoci stanovena. Správními orgány nebylo v rozhodnutí objasněno, z jakého důvodu byla výše dávky stanovena jako dvojnásobek, proto je jimi uváděné správní uvážení spíše libovůlí. 8. V kontextu předestřených námitek žalobce v závěru žaloby pokládá „zásadní právní otázky“ označené písmeny A až H. 9. Ze všech důvodů shora uvedených je žalobcem navrhováno napadené rozhodnutí zrušit. 10. Součástí uvedeného výčtu podání žalobce, která byla soudu průběžně doručována, jsou písemnosti, které jsou taktéž součástí správního spisu, a o nichž bude v dalších částech rozhodnutí pojednáno. 11. Další písemností doručenou krajskému soudu dne 3. 5. 2019 žalobce předestřel důvody, pro které by soud měl rozhodnout dle § 76 odst. 1 s. ř. s. bez nařízeného ústního jednání. K tomuto podání pak žalobce dále připojil důkazní návrhy, které kromě písemností, jež jsou obsahem spisu, sestávají z internetového inzerátu na garsonku, k níž nebyla v konečné fázi uzavřena nájemní smlouva, dále je podáním avizován zvukový záznam osobního hovoru navrhovatele s pracovnicí Úřadu práce p. K. ze dne 25. 10. 2018, dále záznam telefonického hovoru z 2. 11. 2018, v němž navrhovatel Úřad práce informoval o tom, že nájemní smlouva dosud uzavřena nebyla a záznam z téhož dne, v němž dotčená pracovnice Úřadu práce žalobce vyrozuměla o tom, že peněžní pomoc bude vyplacena až po uzavření nájemní smlouvy. Uváděné záznamy telefonních hovorů ze dne 25. 10. 2018 a 2. 11. 2018 nebyly žalobcem k podání připojeny. 12. Dne 9. 5. 2019 obdržel krajský soud další podání žalobce, v němž jsou uváděny skutečnosti již obsažené v předchozích písemnostech doručených z jeho strany soudu. Kromě těchto skutečností žalobce nově navrhuje, aby žalovanému byla uložena povinnost k úhradě nákladů vzniklých žalobci, a to v částce 1 500 Kč sestávající z blíže specifikovaných položek. Obsahově zcela totožné podání bylo soudu doručeno dne 15. 5. 2019. 13. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. K namítanému postupu Úřadu práce žalovaný uvedl, že nárok na dávku vzniká až rozhodnutím o jejím přiznání, které je založeno na správním uvážení orgánu pomoci v hmotné nouzi. V daném případě se jednalo o mimořádnou okamžitou pomoc s úhradou nezbytného jednorázového výdaje v podobě úhrady jistoty u přechodu do standardní formy bydlení. Výše přiznané dávky byla stanovena na základě § 37 písm. c) zákona č. 111/2016 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“), dle kterého lze dávku stanovit až do výše jednorázového výdaje, konkrétní částka se odvíjí od správního uvážení Úřadu práce. Dávka na úhradu jednorázového výdaje tak vždy nemusí být přiznána v nárokované výši. Primárním způsobem úhrady přiznané dávky je přímá úhrada výdaje či nákladu, který je důvodem pro přiznání mimořádné okamžité pomoci. Nevyužitou mimořádnou okamžitou pomoc je příjemce na základě § 51 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi povinen vrátit orgánu pomoci v hmotné nouzi. Žalovaný uzavřel, že v řízení o příslušné žádosti žalobce nedošlo k žádnému pochybení. 14. Z předloženého správního spisu vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žádostí obsaženou na předepsaném tiskopisu, doručenou Úřadu práce dne 19. 10. 2018 požádal žalobce o mimořádnou okamžitou pomoc, u níž zvolil tři typy mimořádné okamžité pomoci, a to vážnou mimořádnou událost, nezbytný jednorázový výdaj a ohrožení osoby sociálním vyloučením. Předpokládaná výše mimořádné okamžité pomoci byla určena v částce 25 000 Kč. Žalobce dále zvolil životní situaci odůvodňující přiznání dávky mimořádné okamžité pomoci: „Moje práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby“ a dále v této souvislosti odkázal na přílohy připojené k žádosti. K žádosti žalobce dále připojil písemnost ze dne 19. 10. 2018 obsahující podrobné písemné odůvodnění předmětné žádosti. Obsahem písemnosti je rozsáhlý popis sociální situace žalobce zapříčiněné jeho násilným vystěhováním z dosud pronajaté nemovitosti, v důsledku kterého žalobce nemá možnost skladovat vlastní majetek a je nucen přespávat ve skladu. Z tohoto důvodu žalobce oslovil příslušný sociální orgán, který mu předestřel možnost nového nájmu za konkrétních platebních podmínek, které si vyžadují přiznání požadované dávky mimořádné okamžité pomoci. 15. Výzvou Úřadu práce ze dne 22. 10. 2018 byl žalobce vyzván k upřesnění dávky mimořádné okamžité pomoci. Žalobce byl rovněž vyzván, aby ve stanovené lhůtě doložil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku za měsíc říjen 2018. Uvedená výzva byla dále specifikována písemností Úřadu práce ze dne 22. 10. 2018, v níž je žalobce upozorňován na skutečnost, že zaškrtl tři typy mimořádné okamžité pomoci, avšak na formuláři je třeba zaškrtnout pouze jeden typ a o další typ je třeba si žádat prostřednictvím žádosti nové. Ze skutečností v žádosti uvedených je zřejmé, že žalobce požaduje nezbytný jednorázový výdaj na úhradu jistoty při uzavření nájemní smlouvy. 16. Dne 22. 10. 2018 Úřad práce obdržel sdělení žalobce, dle kterého dělí žádost z 19. 10. 2018 na žádosti dvě, kdy první se vztahuje k popsané vyvíjející se mimořádné a vážné události a druhá k peněžní pomoci pro její překonání (jednorázový výdaj na zajištění stálého přiměřeného bytu). 17. Obsahem spisu je dále záznam Úřadu práce ve věci telefonického hovoru uskutečněného mezi pracovnicí Úřadu práce a p. N., připravující nájemní smlouvu pro žalobce. Z obsahu tohoto hovoru vyplynulo, že celková výše jistoty požadovaná pronajímatelem činí 18 000 Kč a při podpisu smlouvy se dále skládá první nájemné ve výši 6 000 Kč a 1 000 Kč jako záloha na služby. Přislíbeno bylo další jednání s pronajímatelem o možném snížení požadované jistoty na částku 12 000 Kč za situace, kdy dávka bude zaslána přímo na účet pronajímatele. 18. Součástí spisu je dále kopie smlouvy o nájmu bytu, jehož pronajímatelem je spol. Jihočeská masna s. r. o. Předmětem smlouvy je pronájem bytu o velikosti do 25 m², jehož měsíční nájemné činí 6 000 Kč a záloha na náklady 1 000 Kč. Peněžitá jistota při podpisu smlouvy byla stanovena v částce 18 000 Kč. 19. Ve spisu je dále založen záznam o telefonickém hovoru ze dne 25. 10. 2018 uskutečněném mezi pracovnicí Úřadu práce a již výše zmíněnou p. N., ze kterého se podává, že pronajímatel vyjádřil nesouhlas se snížením výše kauce a i nadále požaduje uhradit 18 000 Kč. 20. Výzvou Úřadu práce ze d