6 Afs 24/2016 — Nejvyšší správní soud

51 Af 27/2017- 27 - text  8 51 Af 27/2017 51 Af 27/2017 - 27 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobce: X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského Kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2017, č. j. KUJCK 58850/2017, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 5. 5. 2017, č. j. KUJCK 58850/2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“), vydaným podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí – platební výměr správce daně Magistrátu města České Budějovice ze dne 26. 4. 2016, číslo 211/2016/Kul, č. j. FO/6957/2016/Kul, kterým byl žalobci vyměřen poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálních odpadů ve smyslu § 10b odst. 1 písm. b) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o místních poplatcích“), za stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterém není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, na adrese N. 821/15, Č. B., a to za období od 1. 10. 2013 do 31. 12. 2015 v částce 2 040 Kč. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 17. 7. 2017 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 3. Usnesením ze dne 2. 5. 2018, č. j. 51 Af 27/2017 – 22, byl žalobce vyzván k upřesnění okruhu účastníků řízení před soudem – žalobců. Dne 7. 5. 2018 obdržel krajský soud reakci na uvedené usnesení, v níž žalobce upřesnil, že přestože na konec žaloby k podpisu uvedl, že žaloba je podávána též za manželku, MUDr. Z. K., učinil tak pouze za účelem zdůraznění návaznosti na zákonné obstaravatelské oprávnění jednoho z manželů s dopady i pro druhého z manželů ve smyslu § 694 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žaloba je podávána pouze JUDr. V.K., s nímž bylo i v rámci správního řízení výlučně jednáno. 4. Žalobce považuje postup správce daně za systémově nesouladný s § 10b zákona o místních poplatcích. Žalobce je přesvědčen o nesprávném výkladu osoby povinné k poplatku, neboť nesouhlasí se souběhem úhrady poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „poplatek za odstraňování komunálních odpadů“) z titulu poplatníka – osoby s trvalým pobytem dle § 10b odst. 1 písm. a) bod 1 uvedeného zákona a osoby mající ve vlastnictví byt podle písm. b) téhož ustanovení. 5. Žalobce je přesvědčen, že poplatek je systémově založen pouze na zpoplatnění osob a pro vznik poplatkové povinnosti stačí naplnit pouze jednu kategorii osoby poplatníka dle § 10b odst. 1 písm. a) uvedeného zákona a není možné vybíraný poplatek násobit, splňuje-li osoba vícero definic poplatníka. Opačný výklad považuje žalobce za nepřiměřeně rozšiřující a v rozporu s úmyslem zákonodárce. Pokud by zákonodárce přistoupil ke kumulaci podmínek vzniku poplatkové povinnosti u jednoho poplatníka, musel by ústavně komfortním způsobem vyřešit dopad osobní kumulace podmínek poplatkové povinnosti a kumulaci poplatkového zatížení. Sám žalobce hradí poplatek za odstraňování komunálních odpadů již na základě svého trvalého pobytu na území statutárního města a z důvodů vlastnického práva k další nemovitosti, ve které není hlášena žádná osoba k trvalému pobytu. 6. Žalobce rovněž argumentuje tím, že předmětný byt není obydlen a není ani jinak využíván, nevzniká zde tedy žádný odpad. S ohledem na konstrukci poplatku za odstraňování komunálních odpadů, který reflektuje i skutečné náklady na provoz systému svozu odpadu má tak žalobce za to, že pro vznik poplatkové povinnosti je nutné vážit i fakticitu vzniku odpadu v nemovitosti. Žalobce je přesvědčen, že je nutno analogicky vycházet z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2221/13, který se zabýval platbami České kanceláři pojistitelů ve vztahu k prokázání faktického provozu motorového vozidla. Zcela analogicky tak žalobce uzavírá, že není-li v rámci bytu produkován jakýkoli odpad, nelze stanovit ani povinnost k úhradě poplatku za svoz komunálního odpadu. 7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, k čemuž shrnul předpoklady pro zavedení poplatku za odstraňování komunálních odpadů, poukázal na Obecně závaznou vyhlášku statutárního města České Budějovice č. 1/2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování odpadů (dále jen „vyhláška č. 1/2012“) a další vyhlášky z následujících let, které upravují výši poplatku. Žalovaný rovněž shrnul účel tohoto poplatku. 8. Dále žalovaný poukázal na to, že vznik vícenásobné povinnosti úhrady poplatku za odstraňování komunálního odpadu je plně v souladu s dikcí zákona o místních poplatcích, nejedná se o ekvivalentní poplatek za poskytnutou službu v návaznosti na odstranění odpadu o určitém množství, ale o tzv. paušální poplatek za provoz celého systému. 9. Žalovaný na podporu svého právního názoru poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 16/02 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2008, č. j. 5 Afs 175/2016 – 118. Dále žalovaný odkázal na právní názor vyslovený Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 27. 4. 2017, č. j. 6 Afs 24/2016 – 26, který se zabýval osobami povinnými k úhradě předmětného poplatku. 10. Ve vztahu k námitce neužívání nemovitosti žalobcem poukázal žalovaný na to, že jej sám poučil o možnosti požádat o tzv. prominutí. Samu skutečnost, že byt není užíván, nepovažuje žalovaný ve vztahu k meritu věci za podstatnou. 11. Paralelu k zákonné povinnosti úhrady příspěvku České kanceláři pojistitelů považuje žalovaný za mylnou, neboť se na rozdíl od místních poplatků nejedná o daň, ale o cenu. 12. Závěrem žalovaný shrnul, že ve věci bylo postupováno podle platné obecně závazné vyhlášky, jejíž správnost je nutno presumovat. Postup správce daně byl v souladu s § 5 odst. 1 daňového řádu. Žalovaný rovněž neshledal naplnění podmínek nicotnosti napadeného rozhodnutí podle § 105 odst. 2 daňového řádu. 13. Ze správního spisu vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Výzvou ze dne 27. 11. 2013 byl žalobce vyzván ke splnění ohlašovací povinnosti, tj. aby sdělil, zda má na území města České Budějovice ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to na adrese N. 821/15, případně aby sdělil údaje o osobě, která je zde hlášena k pobytu. Ve správním spise je rovněž založena e-mailová komunikace žalobce se správcem daně a potvrzení společenství vlastníků jednotek, že byt žalobce není obyvatelný. 14. Dále je zde založen výpis z katastru nemovitostí osvědčující vlastnické právo žalobce k uvedené nemovitosti – jednotce vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, která je využívána jako byt. Tato nemovitost je v SJM žalobce a MUDr. Z. K., manželky žalobce. 15. Dne 26. 4. 2016 vydal správce daně platební výměr k úhradě celkem 2 040 Kč za stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterém není hlášena k pobytu žádná fyzická osob na adrese N. 821/15, Č. B., a to za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015. 16. Žádostí ze dne 9. 6. 2016 žalobce požádal o navrácení lhůty k podání odvolání proti platebnímu výměru. Rozhodnutím ze dne 30. 6. 2016 bylo rozhodnuto o navrácení lhůty v předešlý stav. 17. Dále je ve správním spise založena obecně závazná vyhláška č. 1/2012 a další navazující vyhlášky upravující sazbu poplatku za odstraňování komunálního odpadu. 18. Odvoláním ze dne 9. 6. 2016 brojil žalobce proti vydanému platebnímu příkazu, a to obdobnými námitkami jako v podané žalobě. 19. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobce zamítl a platební příkaz potvrdil. 20. V rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný předestřel užitou právní úpravu a popsal dosavadní průběh řízení. K samotnému odvolání žalovaný uvedl, že žalobce je poplatníkem poplatku za odstraňování komunálních poplatků podle § 10b odst. 1 písm. b) zákona o místních poplatcích a má za povinnost si sám vypočítat výši své daňové povinnosti a tuto v řádném termínu splnit. Okruh poplatníků obsažený ve vyhlášce č. 1/2012 plně koresponduje se zákonným výčtem poplatníků, jímž je územně samosprávný celek vázán. Rovněž bylo konstatováno, že žalobce má trvalý pobyt v Č. B. 21. Žalovaný dospěl k záběru, že neužívání bytu od roku 2013 není zákonným důvodem pro osvobození žalobce od platby, neboť zákon a na něj navazující vyhláška č. 1/2012 takovýto důvod pro osvobození od úhrady poplatku neobsahuje. Je poznamenáno, že územně samosprávný c